„Ve třiceti už mám kocovinu, jsem starý a nosím župan!”
Jiří, Natálie, Jana a Jan. Všem je přes třicet a všichni mají hrozně zajímavý povolání. Jsou kreativní. A pořád mají co dělat. A tak pořád něco dělají. A hoří, hoří pro všechno a pro všechny … Jenže, počkat, počkat… když už dlouho hoří a když už hoří i všechno kolem nich, nemůžou nakonec vyhasnout?
Vtipně sarkastická inscenace o zápalu, planutí, vyhasnutí a ztrátě smyslu na pomezí přednášky o dělání divadla a metaforických obrazů ze zákrut vyhořelé duše.
Vstupte do pozadí tvorby této inscenace pomocí rozhovorů s „experty“ na vyhoření.