Některé dopady klimatické krize, jako jsou vlny veder či sucho, pociťujeme už nyní. Podle současných předpovědí nyní míříme k oteplení o téměř 3 stupně celsia do konce století a udržet oteplení pod hranicí 1.5 stupně, k níž jsme se zavázali v rámci Pařížské dohody, se nám s největší pravděpodobností nepovede. Už teď cítíme, že naše budoucnost je nejistá, a zejména mezi mladými lidmi vzrůstá nedůvěra v českou i zahraniční klimatickou politiku. Jak se tedy připravit na budoucí realitu klimatické krize? Jaké adaptační techniky se vyplatí si nyní osvojit? A lze se vůbec připravit na situaci, kterou nedokážeme předvídat?
S vědkyní Zuzanou Harmáčkovou a s Janem Daňhelkou z Českého hydrometeorologického ústavu jsme se bavili o tom, jak by mohla za několik desítek let vypadat česká krajina, jakými principy je dobré se v krizových situacích řídit anebo o tom, zda se vyplatí budovat komunity a být aktivní ve veřejném dění.
Moderuje Anežka Lindaurová.
Některé dopady klimatické krize, jako jsou vlny veder či sucho, pociťujeme už nyní. Podle současných předpovědí nyní míříme k oteplení o téměř 3 stupně celsia do konce století a udržet oteplení pod hranicí 1.5 stupně, k níž jsme se zavázali v rámci Pařížské dohody, se nám s největší pravděpodobností nepovede. Už teď cítíme, že naše budoucnost je nejistá, a zejména mezi mladými lidmi vzrůstá nedůvěra v českou i zahraniční klimatickou politiku. Jak se tedy připravit na budoucí realitu klimatické krize? Jaké adaptační techniky se vyplatí si nyní osvojit? A lze se vůbec připravit na situaci, kterou nedokážeme předvídat?
S vědkyní Zuzanou Harmáčkovou a s Janem Daňhelkou z Českého hydrometeorologického ústavu jsme se bavili o tom, jak by mohla za několik desítek let vypadat česká krajina, jakými principy je dobré se v krizových situacích řídit anebo o tom, zda se vyplatí budovat komunity a být aktivní ve veřejném dění.
Moderuje Anežka Lindaurová.