Pitchuj by SIT Port

Jak střední školy mění budoucnost podnikání: Projekt Startupuj s Aninou Čudákovou

Terka, Raduš, Verča a Dominik Season 5 Episode 35

Jaké by to bylo, kdyby studenti už na střední škole zakládali vlastní startupy? V nejnovější m díle si naše Verča povídá s projektovou manažerkou SIT Port Aninou Čudákovou o projektu Startupuj, který mění vzdělávání o podnikání. Anina nás provede tím, jak tento pololetní výukový program umožňuje studentům získat skutečné zkušenosti s vedením projektů od A do Z. Nejde jen o teoretické základy, ale o nástroje a dovednosti, které potřebují k úspěšnému podnikání – od obchodních dovedností po marketing a cenotvorbu.

V rozhovoru s Aninou se také ohlédneme zpět na počátky projektu. Před pěti lety ukázaly průzkumy, že v České republice je obrovský potenciál chytrých lidí, ale chybí nám praktické dovednosti a sebevědomí. Anina nám přiblíží, jak se tento projekt zrodil a jakým způsobem pomáhá mladým lidem rozvíjet jejich podnikatelské schopnosti. Ponořte se s námi do inspirativního světa projektu Startupuj a zjistěte, jak ovlivňuje budoucnost podnikání u nás!

Pošlete nám zpětnou vazbu, jak se vám podcast líbil.

Děkujeme za to, že posloucháte náš podcast! Sledujte nás na Instagramu @sit_port a na webu sitport.cz.
Thank you for listening our podcast! Follow us on Instagram @sit_port and sitport.cz.

Speaker 1:

Ahoj, vítám vás u dalšího dílu Sidport podcastu. Dneska je tady se mnou Anina Čudáková ze Sidportu. Ahoj, anis, ahoj, ahoj. A my si dnes, v duchu toho, co se tady v Sidportu děje, budeme povídat o podpoře podnikání, a to na školách, a budeme se bavit o projektu Startupuj. Anis, co to je? Představ nám ho.

Speaker 2:

Tak, já to zkusím nějak zrychleně. Projekt Startupu je vlastně pololetní projektová výuka nebo předmět na škole formou projektový výuky, kdy mají žáci středních škol možnost si vyzkoušet, jak se řeší projekty, jak si založit vlastní startup. A my, co jim hodně říkáme, že to není jenom o tom, aby začali podnikat, ale aby fakt poznali, jak se vede projekt od A do Z, a že tím, že mají, řeknu, aplikaci u sebe v počítači, tak to neznamená, že jsou připraveni podnikat a vykopnout jí do světa od obchodních dovedností marketingu nějaký cenotvorby i to, jak to dostat mezi lidi.

Speaker 1:

Děkuji za to představení. Já jsem chtěla, aby posluchači v podstatě na začátek navnímali, co to projekt startupu je, a teď bych se ráda ale vrátila úplně na začátek, než vlastně vzniklo, kdy a jak.

Speaker 2:

Je to nějakých pět let zpátky, kdy se nám dostali do rukou nějaká čísla. Teď bych lhala, co to bylo, jestli to byl nějaký evropský průzkum městský, nevím co přesně, Ale zkrátka, výsledky z toho ukazovaly, že obecně v České republice jsou strašně chytrý lidi, máme skvělý výzkumníky, skvělý vývojáře, skvělý inženýry, všech. V těch hodinách když potkáte Američana, tak má úsměv od ucha k uchu. Všechno je super, on je nejlepší, prostě skvěle. Všechno zvlád. Ale umíěnit a zjišťovat, co se jak učí. A dostali se nám do rukou výukový plány z jedné střední školy plezeňské. Jak se tam vlastně učí podnikání? No, a jak je od stolu každý chytrý. Tak museli další hodinu to předělat. Pak se učili jak účtovat zaměstnancům mzdy. My jsme říkali tak oni ještě ani nevíejmě, budeme dělat líp, a že víme jak na to. No, a zkrátím to učíme čtvrtej rok a každej rok ten projekt trošičku pozměňujeme, posouváme, protože to samozřejmě tak jako jednoduchý není. Těm žákům jsou středních škol s rozumitelnou cestou pro ně říct ty základní informace, tak aby oni vnímali, že to budou potřebovat. A ještě je to ideálně bavil.

Speaker 1:

Já na tomhle vnímám obrovskou přidanou hodnotu toho, že v podstatě změnit osnovu nebo něco ve školství nebo vzdělávací plán už se to asi neříká osnova, ale vzdělávací plán, tak aby to tam propadlo všechno a opravdu se to k těm studentům dostalo, trvá hrozně dlouho, a v podstatě vy jste tady dokázali tu byrokraci přeskočit a naskočit s těma aktuálníma v zpětý a dostat se přímo k ním. A to si myslím a vzhledem i jako že jsem já jedna z lektorek programu, že ty učitelé hrozně oceňují, nepletu se.

Speaker 2:

Určitě. My teda musíme říct, že jsme měli to štěstí, že střední školy informatiky a finančních služeb tady v Plzni který nějaký takovýhle koncept měli v hlavě, a sešli jsme se. Když oni pořádně nevěděli, jak to uchopit, my jsme pořádně nevěděli jak to uchop, jsme to tvořili, a určitě to byl neuvěřitelný krok. A ať třeba jako po prvních prezentacích nás studenti možná trošku mají někde na nějakém blacklistu, říkají si, že jsou studenti. Proč mi dělá takovýh? je vidět, že jim to něco dá, že to není takovej ten předmět jedním uchem tam, druhým ven. Tak z toho máme radost.

Speaker 1:

Jak to konkrétně vypadá, je to půlroční program.

Speaker 2:

Co všechno vlastčí a hlavně i vyzkouší, protože to je interaktivní záležitost, tak jak to je Vlastně úplně ten úvod je, že se snažíme jim říct, o čem ten projekt je, a snažíme se jim říct, kde to můžou uplatnit, kde to budou potřebovat, aby chápali, proč tomu mají vě nějakou pozornost. A pak jdeme přes metodu design thinkingu, kdy se učí nějakému kreativnímu myšlení, kreativnímu řešení problémů, vymyslí si svůj projekt, naučí se udělat marketingový plán, naučí se odprezentovat tu hlavní myšlenku, aby během krátkých chvilky všichni pochopili co dělají. Naučí se cenotvorbu co všechno se počítá do ceny produktu, služby, aplikace, to už je úplně jedno, co si vymyslí. A učí se argumentovat prezentační dovednosti. Máme tam odborníka na právo, máme tam obchodní řededat, to nejlepší z oblasti, kde se cítí silní.

Speaker 1:

Což za mě taky obrovská přidená hodnota, že se jim věnujou vlastně lidi, který v tom oboru konkrétně dělají, že to všechno netaháte vy ačmo. Člověk z praxe, který má zkušenost s korporátama a podobně, ke kterému byste normálně samozřejmě neměli šanci dostat.

Speaker 2:

Je to tak a zase ono ve všem, co člověk dělá, by měl mít trochu štěstí, a že jsou kolem nás šikovní, zkušení lidi, který třeba v tomhle věku mají svoje děti, ví, jak se teď učí na těch školách, a sami to chtějí měnit a chtějí se stát součástí výchovy těch dětí. Takže do toho s náma jdou, přesně si neř, ale jdou do toho, protože chtějí, jaký projekty tě třeba za tu dobu, co učíte, nejvíc zaujaly. Tak my jsme tam měli jako strašně skvělých projektů. ale mezi takový ty topky tak bereme projekt E spožděnky, což vymysleli žáci druháku na Infisu, právě ve chvíli, kdy měli vymyslet projekt. oni nevěděli co, a jeden z nich přišel pozdě, protože přijel pozdě vlak, a ti to dokonce dotáhli, že měli dvě schůzky na ředitelství českých drách v Praze, kde si jim věnovali, že, pokud to oni nedotáhnou do konce, jestli můžou podle jejich nápadu tu appku realizovat a uvést, že oni jsou autory té myšlenky To je skvělý Věď, jak si může?

Speaker 2:

v podstatě Zase vyřešili něco, co je z praxe, co My, tak jak už jsme zajetí v tom životě, my už ne náctiletí tak si říkáme je to pár let. Přesně tak si říkáme, jak jako všechno dobré už bylo vymyšlené, a co ještě by šlo. A je úplně skvělý, jak tady 16-17 letý kluci a holky vymyšlí fantastický projekty. Já si říkám, to by mi vůbec nenapadlo, že oni ten svět fakt vidí svýma očima, který už je jako inovativní a tech.

Speaker 1:

No, že jsou tak, jak já tomu říkám, nevyčíchlí ještě Tak Vždy. ještě nemají tu hlavu. tak úš vymyslet něco, co řeší problém nějakej, protože já taky před deseti lety bych řešila jiný věci než teď. Teď mě taky napadají.

Speaker 2:

Asi jak kdo mě už jist nedávno.

Speaker 1:

To tam ale prosím tě neřeky až ještě nedávno byli ty náctiletí, jak jsme řekli.

Speaker 2:

Takže ve finále e spoštěnka něco dalšího, Pak třeba úplně skvělé zpracovaný projekt, který se trochu nese na obláčku, ale jako jo, vychází z nějaký potřeby, tak by jak to na metro v Plzni, A super bylo, že studenti ač věděli, že je to něco, co je nereální už jako kvůli těm podzemním v Plzni, tak jako finance je velká částka, tak, ale oni do toho šli opravdu reálně, že zjistili kolik by to stálo, odkud, kam by to vedlo, jaký spoje by to zrychlilo, měli fakt analýzu na to, kde jsou ráno největší neduhy v té dopravě a jak se spožďuje cesta do práce, jak se spožďuje cesta do školy.

Speaker 2:

Takže opravdu tu analytickou část a závěr toho pololetí udělaný slavnostní večer, kam se dostane 10 nejlepších projektů a bojujou o 20 tisíc na ruku, tak ač jsme tehle projekt nezahradili do toho, který může soutěžit o peníze, tak jsme je ale pozvali, aby to odprezentovali, protože tu práci, kterou si s tím dali, a fakt tak, jak to pojali, tak to bylo super Já si pamatuju ještě, když jsem měla nějaké hodiny já tam, tak si pamatuju, že se mi hro tak v podstatě seznamovací trička, kde to budeš mít na sobě napsaný.

Speaker 1:

To jsi jako teď trefila S QRkem na tvůj profil.

Speaker 2:

To jsi trefila teď úplně jako dobře, že sez objeví nějaká apka nebo nějaký produkt na seznamování. Typově, že lidi mají nainstalovanou aplikaci kam si předvolí nějaké svoje koníčky, preference v hudbě, ve sportu, a když prochází venku kolem někoho, kdo má podobně nastavený profil, tak jim zavibruje telefon, a oni by se vlastně měli nějak na sebe otočit a měli by se seznámit.

Speaker 1:

Už vidím to video No no. To slow motion místo ty pohledy.

Speaker 2:

A teď jenom se otočíš a zavibruješ na tři lidi Tak, moment, moment, tak skimkov Ne, ale je vidět, že ten sociální svět dneska možná na úkor IT trošičku dostává na frak, ale že ty studenti to vnímají a snaží se vymýšlet, jak se vlastně seznamovat pomocí IT, ale aby u toho bylo i to sociálno.

Speaker 1:

Takže to je docela taky zajímavé sledovat, co mě osobně se hrozně líbilo, že spoustu těch studentů řeší projekty, které jsou veřejně prospěšný. To mě jako hodně baví.

Speaker 2:

Je pravda, že hodně aplikací se třeba týká zvířat. Měli jsme tam úplně super aplik Hodnocení útulků, kde bylo možné s tím útulkem i spolupracovat, že bylo vidět, co ten útulek potřebuje, měl tam hodnocení od lidí, protože údajně slečny, co to dělali, říkali že některé útulky mají strašné hodnocjsků nebo starání se o zvířátka, to co je potřeba, a bylo to hrozně fajn. A zase to vzniklo z toho, že jedna ze slečen měla, myslím si, psa z útulku a jako znala tu cestu a chtěla pomoctám se zvířaty tak, takhle jsem začala, neže bych je nějak přeprodávala ale produkty.

Speaker 1:

Máme vepřový, ne, ne, ne. Pejsky nejíme a pomáháme jim. A taky jsem začala v vlastně tím, že jsem potřebovala pomoct vlastnímu zvířati a viděla jsem, jaký přesah by to mohlo mít pro ostatní zvířata. Takže to mi přijde fakt inspirativní, a je vidět, že je v nich hrozně elánu A nevytěženýho elánu podle mě, že sami by to neřekli. Ale když jim dáš tu příležitost, to ukázat, zeptáš se na to a možná to z nich chviličku idoluješ, aby si začali věřit, tak z nich padají jako super věci.

Speaker 2:

To můžu podtrhnout a určitě vidět Začátku, ty první hodiny jsou k nám takový odtažití s odstupem, moc se s námi nechtějí bavit, ale postupně my tam jdeme rovný s rovným. Takže buď se domluvíme, že si tykáme všichni, nebo si všichni vykáme. ale tak jak my k ním, tak oni k nám. A chceme s n. Takže my říkáme, že nic tam není špatně, že můžou říct cokoliv, že je to jejich názor, jenom ať ho umí obhájit, ať se zatím umí stát. A jsou pak fakt hodiny, kdy je nemůžeme zastavit, jak prostě to na nás chrlí, a těch názorů, co mají a jaké jich, S čím mají obecně studenti největší problémy v rámci toho programu.

Speaker 1:

Překvapilo tě to, anebo jsi třeba čekala. Teď myslíš jako v rámci programu Celého startupu, když veme startupu máte tam různý odborníky. Každý z nich jim tu komfortní zónu trošku posouvá jiným způsob. Tak s čím mají největší problém?

Speaker 2:

Největší problém mají s prezentováním Prostě přijít před třídu. Takhle je to těžký, že jo, protože třída náctiletejch spolužáků, to jako jsou těžký vody. Ale samozřejmě tam chodí i jako odborníci, jako porota, a odprezentovat, to jsou velký stresy. Občas jsou tam slzičky. Takže určitě prezentace, určitě práce v týmu, protože oni vlastně celý pololetí pracují v týmu, který si na začátku vyberou, a jsou hodnocený jako tým. To znamená, že pokud tři neodevzdají úkol a jeden jo, tak ale dostanou známku i ti tři, co neodevzdali, protože jsou tým.

Speaker 2:

A my se na tom snažíme simulovat to pracovní prostředí, že když se musí odevzdat projekt, tak nikoho nezajímá, že tady Pep byl nemocný a nedělal na projektu Dobře, nějaký odměny dejme tomu. Ale chceme, aby si vyzkoušeli to v reálním prostředí, že prostě táhneme za jeden pro vás A co jako jediný, kdy mají možnost říct, že teda nechtě. No, z pětičlenkotě školy jsou, žijou dva až čtyři ze čtyřčlenkotýmu prezentuje jeden a v ostatní vůbec nepřijdou. Tak tam se pak ptáme toho člověka, co prezentuje, jestli chce známku pro všechny anebo jestli jenom pro sebe. A netušili jsme, jak náročný tohle pro ty studenty bude. Fakt kolikrát, když řeknou, že to chtějí jenom pro sebe, protože se na něj ten tým vykašlal, jsou u toho slzy, je tam vidět i ta komunikace s tou třídou, jako oni by se na tebe nevykašlali, a celý si pak vlastně postavit sám za sebe.

Speaker 1:

Ale i to je součást, veď toho procesu, Je to součást toho procesu přesně.

Speaker 2:

A když se řekneme o šklivě, jde o blbou jedničku z předmětu, který není Ačkovej, který nerozhodne, jestli se dostanou na výšku nebo ne. Hodně si šáhnou fakt do reálního prostředí a jdou mimo komfortní zonu. Myslím si, že i hodina s tebou, kdy si stoupnou před kameru a mají odprezentovat redaktorce profi svůj projekt v pár větách, tak jsou spocený, klepou se. Když pak přijdeme další hodinu, tak nám o to vyprávě jako o zážitku prostě století. Takže opravdu si vyzkouší hodně, a myslím si, že to může jedině posunout.

Speaker 1:

Určitě Já, když třeba mám tyhle hodiny, tak v podstatě se věnujeme tomu, aby dokázali v těch p jak na začátku to nějakým způsobem pojímají, a na konci vlastně ten výstup je úplně diametrálně jinde, když pochopí to uvažování, jaký mají mít, aby tu myšlenku opravdu dokázali uchopit, a že to zvládneme za tu naší hodinu a půl, co tam máme. Tak je to fakt neuvě taky nějak omladit, abychom tyhle věci šli takhle rychle.

Speaker 2:

Ne, jsou skvělý. A fakt, jak říkám, ten půl rok není jednoduchý, protože to není, že by seděli v lavici, nic by nemuseli a jenom by poslouchali to, co my do nich hrneme. Chceme, aby si to vyzkoušeli. Ale ta zp a od nich je prostě super. A když pak vidíme to porovnání, první prezentace a finální, Ta výsledná vid. A když pak na slavnostní večer, kam si můžou pozvat i rodiče, vidíme ty děti v oblecích.

Speaker 1:

A jak jsou všichni hrdý, Tak maminky uslzený.

Speaker 2:

Já slzím s nima vždyck.

Speaker 1:

Dala deset tříd aktuálně. Začínali jste vlastně pilot. To jste měli kolik tří? To jsme měli tři třídy, myslím. Takže narůstáte Kam až porostete.

Speaker 2:

No, ono kam až porostete, je dost omezený kapacitami našeho týmu, protože jsme začínali učili jsme ve dvou, že jo, aby jsme měli tu oporu. Teď už učíme po jednom. Už každý má svoje třídy, kam dochází, a protože tohle není jediný projekt, který jedeme, máme jich ještě spoustu dalších. Tak jako časově je to náročný, ale my samozřejmě nechceme hledat hranice, my chceme hledat možnosti a otvírat spíš dveře do dalších škol a třít.

Speaker 1:

Takže, když by nás teď někdo poslouchal a tohle by ho zaujalo, a řekl by si, že třeba by to chtěl zkusit i nějak na svoje triko sám.

Speaker 2:

Tak může na vrocentně si o tom rádi pobavíme A, jak říkám, takový jako klišé. Ale my tady v Sidportu hledáme cesty a hledáme řešení, nehledáme hranice a stopky. Takže každá, třeba hned v tomhle roce, tak to ale třeba rádi vyzkoušíme příští rok.

Speaker 1:

A já bych jednou chtěla říct, že, až se zrodí nějaký novej Bill Gates a bude vzpomínat v rozhovoru pro obrovský novináře jo, to tehdy to první myšlenka byla na startupu. Takže v tu chvíli já si řeknu jo, tak, to byla ta nejvyšší meta. Takže tam míříme, ne Tam míříme přesně.

Speaker 2:

A já kdyby teda to už možná budu v důchodu, tak kdyby si vzpomněli, že jsme se třeba někdy viděli A nějaký ty nový zuby viď nesly Tak to je výborný plán, a já si myslím, že to je ideální myšlenka na konec.

Speaker 1:

Žádnej sen není moc velkej na to, aby se dokázal splnit, a já držím palce. Ať je nejen letošní půl rok skvělej, ale každej další, který přijde, super. Děkujeme moc, vy se mějte nádherně, a uslyšíme se u dalšího dílu Sidport podcastu. Ahoj.