Střediskový rovering a jak na něj | Roverský Kmen

ROVERSKÝ KMEN >>> Roveři a rangers, tedy dospívající a mladí dospělí, jsou pro skautská střediska nesmírně důležití. Neměli bychom je ale vnímat jako pracovní sílu a nové vedoucí, ale nabízet jim na středisku vlastní program, který jim umožní pokračovat v osobním rozvoji a navazovat důležité vztahy. Jak na to se dozvíte v článku od Jonatana Kellera - Bena, který ho napsal pro únorové číslo časopisu Roverský Kmen. Čte ho pro vás Petr Čížek - Pešl. 

Transcript

SPEAKER_01 0:07

Poučive čtení z časopisu roverský kmen.

SPEAKER_00 0:14

Jak vypadá ideál středisk roveringu? Napsal Jonathan Keller a pen ze světav, kde spoluzakládal a vedl roverský kmen pakíč, aktuálně člen roverského odboru a střediskový výchovní zpravodaj. Čte Petr Čížek ašlo. Roverink je obdobím hledání růstu a přebírání odpovědnosti. Aby však mohl být tento potenciál naplněn potřebuje jasnou vizi. Ideální roverská cesta by měla začít právě na středisku. Roverský odbor vám proto přináší svou představu o tom, jak by měli vypadat ideální střediskový roverink. Kmen jako součást střediska. Základním stavebním kamenem je pochopení, že roverři a Rangers jsou rovnocená výchovná kategorie s oddílem mladších členů a roverský kmen je plnohodnotný oddíl střediska, a to se vším všude, včetně registrace ve skautisu. Tento ideální kmen má své zastoupení ve střediskové radě dostává od ně adekvátní podporu, finanční, organizační i personální. Díky tomu se mají RS kde scházet, mohou si koupit základní materiál a vědí, za kým jít pro radu. Zároveň by kmen měl být v kontaktu s ostatními oddíly střediska a být otevřen vzájemné spolupráci. Kmen není a nemá být pouhou továrnou na vedoucí. Zapojení RS do chodu střediska je možností, několik povinností a prioritou zůstává jejich vlastní rozvoj. Roverská cesta. Cesta každé Rangers a každého rovera je jiná a je to tak dobře. Oficiální roverský program však přichází s hrubou strukturou toho, jaké checkpointy by od úvodního rituálu po závěrečný obsahovat mohla. Interaktivní plakát putování roveringem, který tuto cestu představuje najdete na rovernetu. Program, který má směr. Srdcem každého kmene je jeho program. Ten musí být v první řadě atraktivní pro mladé lidi, zároveň ale musí důsledně naplňovat poslání skautingu. Ideální kmen využívá prvky oficiálně roverského programu, jako jsou například projekty a výzvy. Jezdí na puťáky, expedice nebo si pořádá kmenové tábory. Program by měl být postaven tak, aby vedl k rozvoji v oblastech roverské cesty, ale zároveň naplňoval potřeby a očekávání samotných eres. Pro sběr kontaktů či inspirace do činnosti je důležité, aby kmen nezůstával uzavřený do sebe, ale byl zapojený do sítě roveringu, potkával se s jinými kmeny a účastnil se roverských akcí mimo své domovské středisko. Oblastí Roverské cesty. Roverský program je definován skrze pět oblastí, které určují směrem rozvoje RS. Aby bylo všem roverům a Rangers srozumitelnější, co jednotlivé oblasti obsahují, dělí je do celkem 16 témat. Popisy oblastí a téma si můžete prohlédnout či stáhnout na rovernetu. Vlastní tvář a stabilita. Aby bylo roverské společenství pro mladé lidi přitažlivé, musí mít svou vlastní identitu, která se může projevovat názvem, znakem i specifickými rituály. Stabilita kmene se pak pozná podle toho, jak dokáže pracovat s kontinuitou, tedy jak řeší nástupnictví ve vedení a jak hladce reaguje na příchod nováčků z hrad skautů a skautek. Například nové vedení by nemělo začínat od nuly, pokud samo nechce, a celá agenda by jí měla být plynule předána. Nováčkům by se v prvním roce mělo dostat žádné podpory od jejich RS průvodce, zároveň by měly přijmout kmen za vlastní a postupně se začít podívat na jeho činnosti. Členové a členky takového kmene jsou ve věkovém rozmezí 15 až 24 let. Provázející, tedy Starší RS, jsou připravováni na to, kam mohou ve skautingu i milněji pokračovat dál. Zároveň je kmen otevřený příchodu nováčku z Hrad neskautu a hledá cesty, jak je začlenit nejen do kmenového života, ale i do skautingu jako takového. Pomyslou třešničku na dorturského putování je plynulý přechod do Kmene dospělých, kde mohou již hotový skautí dospělí dál společně žít v souladu se skautskými hodnotami, podporovat své středisko a nadále šířit skautské myšlenky do společnosti. Struktura a fungování. Vnitřní život kmene by měla řídit dedikovaná kmenová rada, v čele s vedoucí nebo s vedoucím, a zástupcem či zástupkyní. Ideálem je stav, kdy členstvo této rady není přetíženo jinými funkcemi ve středisku a může se plně soustředit na rozvoj svých vrstevníků. Načinnost kmene mají vliv všichni jeho členové a členky, proto by kmenová rada měla být transparentní a podporovat tak ostatních participaci. Celý kmen je v podstatě takovým společným projektem, v němž provázející starší RS vedou putující, mladší, k tomu, aby postupně přebírali odpovědnost za svůj rozvoj i za činnost kmene. Pokud kmen naroste do velkých rozměrů nad 30 členů a členek, je vhodné a přirozené, že začne fungovat v menších skupinách a družinách, aby byl zachován jak individuální přístup, tak rozdílné práce s putujícími a provázejícími RS. K úspěšnému fungování přispívá i to, když je vedení kmene dostatečně vzdělané skrze čekatelské, vůcovské či roverské kurzy, a udržuje si přehled v roverském dění. Jezdí na roverské porady, je členem RS kolegia, čte časopis roverských kmen a tak dále. Odpovědnost a podpora. Ačkoliv je kmen autonemní, za rovering na středisku nese konečnou odpovědnost samostředisko. To má právo kontrolovat kvalitu výchovy, ale zároveň by mělo být kmeni oporou. Vedení kmene i střediska by mělo vědět, na koho se obrátit v případě potřeby, ať už jde o krajské a okresní RS zpravodaje, roverský odbor nebo dostupné metodické materiály. Ideální rovering na středisku je zkrátka živý organismus, který má své jasné místo, stabilitu, identitu a hlavně schopnost prováze mladého člověka na jeho cestě k dospělosti v souladu se skautskými hodnotami. Zdá se vám to jako sci-fi? Zdá se vám popis takového kmene jako sci-fi? Tak to už u ideálů občas bývá. Nevězte však hlavu: takhle ideálních kmenů bychom napočítali v naší organizaci na prstech jedné ruky, jestli vůbec. Můžete to však porovnat s vaší skutečností a zkusit popřemýšlet, ve kterých oblastech byste mohli váš kmen k naší představě posunout o trochu blíž.

SPEAKER_01 7:21

Poučité: podcastové čtení z časopisu roverských kmen.