A je to v pytli: Kanafásku, utíkej! | Skaut

SKAUT >>> Ohnivec Komár dostal od dětí v oddíle další přezdívku - Kanafásek, jako ta peřina z večerníčků. A to je poslední kapka, která ho nakopne do pravidelného běžeckého tréninku. O tom, že to není vždycky jednoduché a jak je důležité nepřestat, píše Kateřina Sadílková v dalším dílu seriálu A je to v pytli. V únoru 2026 ho pro vás načetl Miroslav Méďa Metlický. 

Transcript

SPEAKER_00 0:08

Požije ve skaut je podkář nové čtyři z časopisu.

SPEAKER_01 0:14

Je to v pitli. V únoru 2026 čte Miroslav Méďanský. Ty ještě nejsi převlečený. Jsme se domlouvali, že půjdeme běhat. Vrhla na mě týna překvapený obličej. No, já myslel, že v dešky nikam nejdeme, odvětil jsem a zil. Fakt se mi nikam nechtělo. Jak myslíš, já půjdu klidně sama. Za měsíc je liščí štafeta a měli bychom na ní trénovat. Minule jsme vyhráli na kmeném úvolu jen o Fouse. Já mám natrénováno do zásoby, pravil jsem, ale bohužel to nebyla pravda. A cílem právě s velkým náskokem probíhá Marty náčelník kmene bůvolů. Zazněl hlas moderátora Liščí štafety. Komádé, to byl teda děz, ten závěrečný sprint tím moc nevyšel. Dali mi to hned sežrat děti z našeho kmene. A to jsem netušil, že ještě není všem nepříjemnostem konec. Pudovní pohár předává náčelnice Kopretína do rukou náčelníka Martinho. To bych chlo pusu. Co na to publikum. Moderátor se otočil a děti okamžitě začal skandovat. Fusu, půsu. Tyna z toho vybruslila dobře a polímila Martyho na tvář, ale přihlíže tomu pro mě byla strašná potupa. Takhle to dál nejde. Uvědomil jsem si a rozhodl se, že s tím něco musím dělat. Musím začít dělat něco sám se sebou. Tohle vidět byla velká motivace a další přišla na pondělní schůzce. Čauka na fásku, zavolal na mě pída, když jsem vešel do klubovny. Co prosím, odvětil jsem pobouřeně. Ale nic, my ti tak z legrace říkáme. Komára, ta na fásek, to je postavička z večerníčku, vypadá jako peřina, je taková macatá, pokračoval pída. A dost tohle je poslední kapka. Po schůzce jsem přišel domů a podíval se do svědku březové kůry. Záměrně na činy týkající se běhání a pohybu. Potřebují jasně daný cíl. Jedna a tři, 12 minutový běh pro může 18 až 33 let. Musím uběhnout za 12 minut 3 kilometry. Nebude to jednoduché, ale to jsem věděl a taky jsem věděl, že prostě musím a taky chci. Nečekal jsem. Prostě jsem se hned oblékl do sportovního a vyrazil. Po chvíli mě začalo píchat v boku, tak jsem zkusil uvolnit a pomohlo to. Hlavně jsem se nechtěl zastavit. Běžel jsem ke kopci za městem. Soustředil se na dech, navzduch kolem, na to, jak hýbu nohama a rukama. V jedné chvíli jsem měl pocit, že už nemůžu. Zhluboka jsem se nadechl a pak znovu. Dobrý. Při cestě zpět jsem cítil, jak mnou prostupuje teplo, jak se běží líp a líp. Tělo jako by si vzpomnělo na pohyb, který mu byl teď delší dobu odepřen. Před domem jsem se ještě pořádně protáhl a pak zvedl hlavu k obloze. Byla plná hvězd a já měl v tu chvíli pocit, že mi všechny fandí a svítí jen pro mě. Takhle jsem pokračoval celý týden a pak další a další. Postupně jsem trasu prodlužoval nebo měnil, aby mě to pořád bavilo. Někdy se mi podařilo vyběhnout každý den. Někdy ne, ale snažil jsem se si udržet alespoň dva tréninky týdně. Časy jsem měřil podle aplikace a viděl, jak se zlepšují. To byla motivace. Čas utíkal a z běhu se pro mě stal rituál a radost. Týna si samozřejmě všimla, že už nevypadám jako ten kanafásek a chtěla jít běhat několikrát se mnou. To jsem ale nechtěl, chtěl jsem být sám. Byl to můj běh, můj ritmus a můj čas pro sebe. Poprosil jsem ji však, jestli by mi mohla změřit na školním ovále 12 minut abych vyzkoušel, jestli mám po půl roce tréninku na to, abych si splnil čin a uběhl za daný čas 3 kilometry. Souhlasila. Domluvili jsme si termín a čas. Akorát jsme si nedomluvili, že o tom řekne celému kmeni a ten mi tam přijde fandit. Nesmírně jsem znervóznil, zklamat sám sebe je blbý, ale zklamat celý kmen je ještě blbší. Je to v pitu. Fandili ale neskutečně. Dokonce se vystřídali a každý se mnou běžel kus cesty, aby mě motivoval. Dal jsem to a zvládl jsem uběhnout tři kilometry pod 12 minut. Ta radost všech, a to, že tam byli se mnou a mohl se mě obejmout. Překásný. Děcka z kmené to ještě korunovali tím, že mi předali speciální diplom, na kterém stálo. Nezdolnému bývalému kanafánkovi Komárovi k životnímu výkonu, odvaze a odhodlání gratuluje jeho kmen. Večer jsem diplom smotal jako pergamen, převázal proužkem jelenice a vsunul do Ohniveckého pytle. Ten je totiž plný věcí, které vám umí poradit nebo připomenout, co je třeba udělat. Měl jsi někdy chvíli, kdy jsi neměl prostor na to být sám se sebou? Cítil ses zahlcený, ve stresu? Co ti pomohlo? Pomohl ti někdy někdo tím, že tě upozornil, že bys měl ve svém životě něco změnit? Dokázal bys upozornit někoho jiného, kdyby to bylo potřeba? Kam rád unikáš, když je na tebe okolní svět moc hlasitý? Někomu pomůže pohyb, tanec, hudba, knihy, les? Co funguje na tebe? Myslíš, že by na tebe, stejně jako na komára, způsobil jako hnací motor pro změnu i pocit žádlivosti?

SPEAKER_00 6:53

Použije ve skautu: