Má africká skautská dobrodružství | Skautský svět

SKAUTSKÝ SVĚT >>> Skautská dobrodružství se nemusí omezovat na konkrétní místo nebo oddíl, ve kterém vyrosteme. Milan Janoušek - Milda v článku pro Skautský svět popisuje africké svatby svých skautských přátel i další navazující dobrodružství na africkém kontinentu. Odlišný jazyk ani jiná kultura nejsou překážkou dobré zábavy ani navazování přátelských vztahů. V únoru 2026 ho pro vás načetl Petr Čížek - Pešl. 

Transcript

SPEAKER_00 0:07

Určitě skautů podcastové čtení z časopisu skautský světá.

SPEAKER_01 0:14

Má africká skautská dobrodružství. Pastrá reportáž o návštěvě skautského přítele, která přerostla ve dva návraty, tři svatby a pevné poutoké vaně a několika lidem, kteří v ní žij. Napsal Milan Janoušek Milda. V únor 2026. Blíží se konec roku 2024. Dívám se do telefonu a vidím tam pozvání na svatbu od svého schauckského kamaráda Stevna, který žije v Kigali, hlavním městě ravandy. Dívám se rychle na datum 29. prosince. Nevypadá to moc nadějně. Z Kapského města v jehofrické republice, kde právě budu, se mám vrátit 26. večer. Musel bych si během večera přebalit všechny věci a ráno zase odletět. Vyřešil to celé jiný nápad, domu se vracet vůbec nebudu. Prodloužím si pobyt v Africe a ze skautské výpravy v pohoří Cederberg se vrátím až později. Tímto rychlým rozhodnutím začala nová etapa mých mezinárodních skautských dobrodružství. Stevenova svatba byla úžasná. Sešlo se na ní celé ústředí skautské rvanské organizace, pár hostů z Evropy a několik desítek dalších skautů a neskautů. Moje pozvání přijala i kamarád Kaval, skautská vedoucí skeni. V duchu místních tradic se na svatbě sešlo na 500 hostů. 12-kilometrová cesta na tábor. Brzy se ukázalo, že je to všechno vlastně skvěle načasováno a stihnu tak navštívit i kemp Boy Scouts of America BSA v Keni, návštěvu Muzea BP v Niery, Skautskou základnu v Nairobi a další zajímavá místa. Hned po svatbě jsem tedy vyrazil s keňskými přáteli autobusem do Nairobi. Po cestě jsme strávili přes 12 km a po více než 25 hodinách jsme byli na místě. Právě včas v podvečer před novoročními oslavami ve městě Rujru. O pár dní později jsme vyrazili na tento tábor společně s val, která mi byla průvod k ní v její zemi. Návštěva letního tábora Bíes stála za to. Bylo to hezké místo s možností vyzkoušet si řadu vodáckých a turistických aktivit. Čas neúprostně letěl a za pár dní jsem se už musel vrátit domů do Chladné Evropy. Návrat do randy. Doma jsem se musel pohlednout po nové práci. Během toho mi ale brzo přišlo pozvání od Pěrín na další africkou svatbu.

unknown 2:55

3.

SPEAKER_01 2:56

února opět v Kigali. To si přece nenechám uj. Od let za týden kde se balit. Cestou jsem vyzvedl objednané sety na Lukostřelbu pro spestření skautského tábořiště v Niabugo vesnice na okraji hlavního města. Dny ubíhaly jako voda. Zbylo dost času i na skautské aktivity s místním oddílem. I přes jazykovou bariéru jsme si porozuměli a užili si nezapomenutelné chvíle při vytrhávání plavele, stavbě dřevěné terasy ve svahu a dalších činnostech v kempu. Dodnes vzpomínám na vedoucí oddílu Alín, která vždy dokázala všem přítomně dodávat pozitivní náboj a motivaci k zapojí se do různých společných činností. Pomoc pro Alín. Dva týdny byly u konce a bylo na čase se opět rozloučit s místními přáteli. Při této návštěv jsem zjistil, že Alín je téměř nevědomá, neviděla ani na skleníčku při nalévání limonády. Do 24 hodin odletu jsem byl zpátky doma a opět se setkala se svou rodinou. Celou cestu i další dny po návratu jsem však stále vzpomínal na Alín a její zrakové omezení. Ještě před svým odjezdem z Kigally, jsem Alín navrhl navštívit očního lékaře, aby ji odborně prohlédl a navrhl možnost léčení. Našel jsem kvalitní oční kliniku a dohodl se se zkušeným očním lékařem pětem Nue. Koncem února Alín vyrazila do nemocnice. Lékaři vysvětlil, že má poškozenou rohovku v levém oku a navrhl její okamžitou transplantaci. Alín se zákroku bála, tak jsem si jí alespoň na dálku snažil podporovat v rozhodnutí ho podstoupit. Po týdnu v nemocnici se vrátila do domácího léčení a docházela na kliniku na pravidelné kontroly. V nemocnici nechtěla Alin moc jíst bylo to pro ně drahé. Přesvědčil se jí, že jídlo potřebuje, že pomáhá rychlejšímu hojení jejího oka. O měsíc později onemocněla malárý. Znovu se jí přesvědčil, aby okamžě navštívila lékaře. Antimalerika hned zabrala a po dvou dnech byla v pořádku a šťastná, že nemusí ležet v posteli. Po několika návštěvách a ošetřeních v průběhu roku se její osobní i zdravotní stav znatelně zlepšil a i její osobní život tak doznal řadu zásadních změn. Po několika měsících jí podpořila i místní skautská organizace. Pomohli jí absolvovat základní kurz pro kadežníky, aby si mohla začít vydělávat na jídlo, zdravotní pojištění a základní potřeby. Sama si našla i jinou práci, takže teď schopna platit si potřebné výdaje. V létě se poznala s jedním chlapcem, se kterým si začali velmi rozumět, později mi bajona i představila. Oba dva, Alín i Bajon vyrůstali bez otců jen s matkami a sourozenci. Alín měla nevlastního otce, ale moc si s ním nerozuměla. Možná i proto se mnou tak často a nadálku konzultovala své osobní záležitosti, zejména s pomocí překláče v telefonu. Má ve mě zřejmě opravdu velkou důvru. Vzpomínám si, že už se před časem zmiňovala o tom, že bych chtěla, aby byl na její svatbě v roli otce, který dá její ruku před Bohem do rukou jejího přítele a jeho rodiny. Nepřiklal jsem tomu v tu chvíli moc velký význam. Další rvanská svatba. Na začátku prosince mě překvapila dotazem, jestli má přijmout nabídku k sňatku a jestli s tím souhlasím. Zopakovala své přání o mé roli při její svatbě a rovnou zmínila i jej termín 8. ledna 2026, že pojedu do Afriky znova se bylo rozhodnutý prakticky okamžitě. Tak významnou životní událost přece nemůžu zmeškat. Jako správný otec jsem zkusil pozvat zahraniční hosty ze skautského prostředí USA, Švýcarsko, Kanada, Británie a další. Bohužel všichni z nich již mají jiný program. Se nad se mi doledna podaří vstřebovat slovní zásobů místního jazyka natolik, abych byl schopen zvládnout významnou roli otce a běž mi tehdy hlavou. Setkání s Alí po necelém roce bylo velmi vřelé a přátelské, jako bychom se znali už roky. Každodní konverzace v anglickém a rvánském jazyce udělala své, a jen zářila radosti a štěstím ze všech změn, které se u ní v průběhu roku udály. Také její rodina a přátelé mě přijeli velmi vřele a přátelsky. Svatba byla typicky venkovská v podmínkách její chudé rodiny. Pro mě byla emočně mnohem intenzivnější a lepší než dvě předchozí. Jako jediný host jsem dostal i svatební dar. Byl to klobouk, který se podle místních kulturních tradic dává pouze otcům. Od této chvíli mě oba novo manželé nazývají tátou, čehož si velmi vážím. Máme společný chat s názvem Loving Family, kde udržujem společné vazby. Africká dobrodružství nekončí. Při setkání s členy skautského prostředí ve Rvandě jsme mluvili o tom, že by bylo možné navázat vztahy mezi českými skautkami a skauty a těmi ve Rvandě a zorganizovat skautskou výpravu z Evropy do této nádherné země. Rvanda je velmi bezpečná výchoroafrická země, kterou stojí za to navštívit. Má africká dobrodružství totiž podle všeho ještě zdaleka nekončí. Jejich další etapou by mohla být promoce mé, druhé, téměř africké dcery na místní univerzitě, která se uskuteční v srpnu. Jde o studentku, která se loni dostala do vážných potíží. Podíl se i na rozvoji činností jedné místní neziskové organizace Talking Fruit, kterou ve rvandě založil Čech Petr Kočná. Pro mnohé to celé může vypadat až neuvřitelně, ale takový je opravdu dosavadní příběh mých skautských dobrodružství v Africe. Můžete se k ním přidat i vy. Dobrodružství, která sahají i za hranice Evropy. Skauting není jen o výpravách po naší republice či po Evropě, někdy vás zavede i na úplně jiný kontinent. Díky mezinárodním kontaktům můžete zažít silná setkání poznat jinou kulturu zblízka a navázat přátelství třeba až v rvaně. Zajímá tě, jak funguje skauting v afrických zemích nebo jak se do podobné zkušenosti zapojit. Ozvěte se na international.cz a rádi vás propojíme s mildou, který má s těmito aktivitami osobní zkušenost.

SPEAKER_00 9:23

Poučité podcastové čtení z časopisu.