Po uši ve skautu

23 Jan Lukačevič: Připravenost jako prevence krize i mimo tábor

Podcastová zkouška Season 1 Episode 23

Use Left/Right to seek, Home/End to jump to start or end. Hold shift to jump forward or backward.

0:00 | 36:25

Tentokrát jsme si povídali s Janem Lukačevičem, který se mimojiné podílel na přípravě příručky 72 hodin o krizové připravenosti na ministerstvu vnitra. Kolíček s Lenochodem zjišťovali jaké krize mohou přijít, jak se na ně připravit a zejména jak téma přinášet do skautské výchovy.

Pokud Tě téma hlouběji zajímá můžeme odkázat na web 72h.gov.cz. V podcastu zároveň Jan doporučoval videa czeXperiment a pokud tě téma zaujalo doporučujeme k poslechu i tématicky podobný díl podcastu Café Evropa: Jak si poradit v krizových situacích?

Téma táborů jsme zároveň rozebírali například v dílech 12 Mají etapové hry místo na táborech?, 21 Australan: Musí být táborový zážitek vždy silný? nebo 17 Stavba tábora nemusí být jenom práce.

-----

Podcastová zkouška je skautská audio laboratoř, která zkoumá možnosti skautského podcastingu. Testujeme různé varianty, na které si rádi poslechneme zpětnou vazbu na skaut.cz/hodnotimpodcast. Chceme slyšet tvůj hlas!



SPEAKER_02

Konkáztová zkouška. Zkoušíme skutký.

SPEAKER_00

Zkusit proskoumat v hlavě různé scénáře. Co se vlastně může stát? Do tábor je právě jedna taková velká potenciálně krize. Nebos: nácvik toho, co všechno člověk najednou nemá a jak se musí poskatat sám. Takže myslím, že není nutné vymýšlet nějaký super složitý scénář.

SPEAKER_01

Ahoj, posloucháte skautskou podcastovou zkoušku. Dnes si povíme něco o krizové připravenosti. Dnešní díl bude rozdělen na dvě části. V první se budeme bavit o tom, co krizová připravenost je, kde se o ní dozvíme a proč je tak důležitá. V druhé části zaměříme na krizovou připravenost a skauting, jak s ní pracovat a zapojit i do programu. Od mikrofonu vás zdraví lenochot a kolíček. Je tu s námi i náš dnešní host a popularizátor vědy Jan Lukaševič, který dnes s námi téma krizové připravnosti rozebere. Jan se podílel na přípravě příručky o krizové připravenosti na ministerstvu vnitra a působil v nato 2030 Yoad. Nyní pracuje na Pražském inovačním institutu nebo uvádí pořád žárovky pro český rozhlas. Také je aktivním skautem a je jedním z hlavních lidí stojících se skautskou iniciativou světlo a teplo pro Ukrajinu. Jan víte. Ahoj, díky za pozvání. Začal bych takovou otázkou na rozjest. Čím z tyka skautky žiješ?

SPEAKER_00

Teď naštěstí možná ničím, protože těch věcí co dělám, je občas až příliš, ale vlastně pořád se snažím nakukovat do různých témat, věnovat se. Věcem, které se netýkají právě jenom připravenosti, ale během zmi to teda byly svíčky a sítě. S tím jsou nějaký spojený starosti, i když naše dílna už není otevřená, všechno nachystat na příští sezonu nebo správně poukízet, protože to občas taky zapomínáme dělat. A těším se na léto, kdy velmi pravděpodobně vyrazíme na vocák na Ojos zase s parto vařit.

Jaké krize mohou přijít

SPEAKER_01

Jak už jsem zmínil si spoluautorem příručky okresové připravenosti ta se jmenuje 72 hodin. Co je obsahem, kdy bys to tak nějak rychle měl shrnout?

SPEAKER_00

Ta příručka je takový informační základ, protože dlouho jsme tady takovýhle dokument vlastně neměli, který by stát vytvořil. Není to vůbec poprvé ve skutečnosti taková podobná příručka vznikla kdysi v roce 22. Ale bylo na čase ji aktualizovat. A jejím obsahem je to, jak se na různé krize nachystat, a hlavně jak si představit takovou krizi, protože někdy lidi mají největší problém v tom, že vlastně neví, do čeho jdou, a to se pak těžko člověk může něco chystat.

SPEAKER_04

Když si představím běžnej den klasicky jdu do školy, do práce, ráno se vrátím zpátky. Něké krize je potřeba připraveno? Co nás takhle může během toho všedního dne teda potkat?

SPEAKER_00

Tady asi stojí za to si možná vymezit, co jsme tou krizí při přípravě příručky mysleli. Jsou to hlavně krize nějakého přírodního charakteru, nebo krize, které dopadají na nás všechny ve velké míře, takže nejde jenom o nějaké přírodní věci, typu prostě člověka hned na nějaká bouře, tornádo, povodně, ale třeba i o nějaký masivní výpadek proudu, nebo taky se mu někdy říká blakaut, i když to je vlastně takový specifický termín. Ale když se bavíme o tom všedním dni, tak úplně jako bez nějakých větších očekávání, právě může dojít například k tomu výpadku proudu. Ty zbývající věci se většinou nedějí, jakože by si z toho nevšimla, a najednou se to začalo dít, protože v případě těch přírodních katastrof nejčastěji máme velmi dobré meteorologické data, který nám vytváří nějaký předpoklad toho, kdy se dostane, v jakém rozsahu.

SPEAKER_04

A jak se třeba na tu konkrétní můžu nachystat?

SPEAKER_00

Ten první krok je si vůbec představit, co všechno nemusí fungovat, protože to je věc, na kterou lidi zapomínají, nebo je pro ně možná těžko představitelná, protože tomu nevěnují ten čas. A to je taková obecná rada vlastně v té krizové připravenosti jako takové, zkusit proskoumat hlavě různý scénáře, co se vlastně může stát. V případě výpadku proudu je hromada těch věcí vlastně neúplně intuitivních, ale kvůli tomu, že náš svět je do velké míry poháněný elektřinou. Tak i věci, které si s elektřinou nespojujeme, najednou mají omezenou funkci nebo nemusí fungovat vůbec. Kdy si to řekneme tak nějak namátkou, tak si člověk třeba nenakoupí. Protože se nemusí otevřít elektrický dveře od obchodu, nebudou fungovat ty terminály, a kasy v těch obchode, takže by se platilo jenom hotovostí a to jenom v některých obchodech pro zdaleka, ne všechny obchody jsou ochotné to takhle, nebudou fungovat lékárny, protože zase používají nějaký elektronický platební systémy, stejně tak i benzínové stanice a pumpy, protože mají elektrický čerpadla je tam celý systém, který měří kolik se načerpalo paliva. Nemusí fungovat městská hromadná doprava, protože hromada té dopravy je často elektrická, když se povíme o Praze, tak jsou to tramvé, trolejbusy, v Brně trolejbusy. Nemusí fungovat doprava jako taková, protože ve městě je hromada světelné signalizace, to znamená semafory, a najednou se to město uctpe, protože lidi nejsou zvyklí, jezdí úplně bez semaforů. Takže takhle se dá postupně pokračovat a objevovat, co všechno nefunguje. Co lidi třeba taky nenapadne, že přestanete jít voda, protože ty elektrický čerpadla, které pohání celý ten systém, najednou neběží, přestane fungovat odpad. To znamená, když ta voda by měla odcházet, tak i to nezvládá do nekonečného, protože máme nějaký systém čistí jeden odpadních vod. Takže vlastně bychom takhli proskoumat hroznou hromadu oblastí a zjistit, jak moc toho fungovat nebude. A nebo člověk si říká, když mám telefoný, tak nepotřebuji elektřinu. No ale ten signál jako tu elektřinu potřebuje, abychom ho vůbec měli, takže po několika hodinách vypadává i mobilní signál. A vlastně z těch všech věcí, které je zvyklý použít například získávání informací, mu toho fakt moc nezbyde.

SPEAKER_04

Obsa je hodně katastrofální scénář,

Příprava na krize

SPEAKER_04

co všechno se může stát, ale jak se teda to připravím? Co si můžu já nachystat jako jedinec, když teda vypadne vlastně úplně všechno?

SPEAKER_00

No, tak pro začátek plán. To je možná trošku pokročilý, ale ve výsledku, co člověk může dělat, se dá říct tak nějak ve třech krocích. První je představit si tu krizi, druhý je mít nachystaný nějaký, ať už zásoby nebo nějaký zavazadlo, když nemůže zůstat doma a musí někam vyrazit. A třetí mít právě nějaký takový plán. Protože občas se nám během té krize stává, že nás to hrozně přepadne, a nejsme schopni uvažovat tak sklidnou hlavou, jak bychom chtěli. A mít to nachystaný předem. Co třeba budeme dělat, když každý z rodiny bude někde jinde během té krize. Kdy a kde si dáme se a podobně, je fajn prostě na papíře. Takže vybavená domácnost nějaká osobní výbava a mít tady ten plán je v ozovkách to nejmenší.

SPEAKER_01

Vlastně už samotné názvu té příručky figure těch 72 hodin. Co to vlastně znamená? Co to znamená pro tu naši přípravu? Proč je to klíčové?

SPEAKER_00

72 hodin není vycucený z prstů, ale člověk, který si to snadno spočítá, tak zjistí, že jde o tři dny, a to je nějaká očekávaná doba, během které ta krizová situace bude pravděpodobně nejsložitější a bude nejtěžší se o všechny postarat. Je potřeba to vnímat v nějakým takovým širším kontextu. Když nastane nějaká krize, tak zdaleka ne všichni lidi si v ní dovedou sami pomoct, ať už jde o starý lidi nebo nějakým způsobem lidi nemohoucí, s nějakým zdravotním handicapem, rodiny s hodně malýma dětma, tak ten integrovaný záchranný systém bude dávat přednost jim v té záchraně. To znamená, že my všichni ostatní bychom měli být schopni zvládnout těch 72 hodin ideálně sami právě bez pomoci toho integrovaného záchranného systému. A ty tři dny většinou stačí tomu systému, aby se tak nějak samolganizoval podle všech krizových plánů. A začal fungovat tak, že se pak po těch třech dnech dostaneme na řadu i my. Takže proto se tahle doba udává, a proto se s ní pracuje. Byť například, když člověk chystá léky, tak tam se doporučuje mítě nachystaný o něco další dobou.

SPEAKER_04

Takže si při krizi mám nachystat na nějaký zavazadlo na tři dny, alespoň co všechno v tom zavazadle má být.

SPEAKER_00

Já myslím, že my rozlišujeme dva takové scénáře. Jeden je, že zůstáváš doma, to znamená to, co si vlastně chystáš, jsou nějaké zásoby pro pobyt ve tvé vlastní domácnosti, kdy je vlastně výhodnější, abys nakam neodcházela. Ať už kvůli tomu, že třeba to místo, kde žiješ, je vlastně bezpečný a ten stav venku není tak komfortní, jako zůstat doma. A druhý scénář je naopak, když ta situace je natolik složitá nebo natolik nebezpečná, že ani doma zůstat nemůžeš a v tu chvíli musíš odejít a mít něco s sebou. Když se podíváme na tu první část, to znamená, zůstávám doma a mám nějaký trvanlivý zásoby nebo nějaký zásoby na doma, tak se snažím vždycky postupovat po takových třech osách. První osa je to jídlo pití, to znamená, abych měl doma nějaký zásoby trvanlivých potravin, který můžu mít průběžně doma, může i spotřebovávatěstoviny, ale pak je vlastně zase musím doplnit. Mít tam nachystané i potraviny, které se nemusíte plně upravovat, takže věci typu brzmě proteinové tyčinky a podobně. Je dobrý mít doma zásoby vody a to zní trošku divně, že když má člověk kohotek a mánu, záchod a to a říká si, tak jako to snad není nutný. Ale když ta voda přestane te, tak prostě fakt nepoteče. Tím pádem je dobrý mít zásoby i pitné vody, které pak využijeme. Nesmíme zapomenout taky na to, že bude potřeba pravděpodobně nějaké léky, pokud je užíváme, nebo i takový ty léky, který člověk využije jenom, když se mu něco děje, klasicky prostě životěšný uhlí a podobně. No a pak velkou oblastí jsou informace. A k informacím patří cokoliv od ráda na kličku nebo na baterku, protože a to je taková zajímavost. On, když vypadne ten signál, tak to jediné, co vlastně bude fungovat, když nebude fungovat elektřina, tím pádem délka, přestane fungovat internet a nebudeme mít mobilní signál, tak zůstane ten rádiový přednos. Protože ta výhoda toho rádia je, že ona vlastně nepotřebuje na získávání toho signálu tolik energie. Tím pádem stačí, aby ty vysílače, který rozla má, měli tu energi a oni mají záložní zdroje, takže dovedou více fakt hodně dlouho. Takže mít nějaký takové rádio. Zároveň, pokud tady ty zařízení, které elektronicky doma mám, ještě běží, tak k ním mít taky nějaký záložní zdroj energie, takže nějakou nabitou poku, ne, jakože tak někde mám pohozenou, ale vím, že je fakt nabitá a fakt funguje. Případně nabíječku, kdy by to přece jenom začalo běžet. No a co se týče těch informací, tak je fajn taky mít nějaký notísek, abych si třeba mohl zapsat něco, co se zrovna v tom rádu vysílalo. A ideálně mít třeba i kopie svých vlastních dokumentů, ať už jde o občanku, pás a tak dále, a tak dále.

SPEAKER_04

To je docela do máš nachystaný doma. Ješ připravený? Na obě varianty, že půjdeš doma i že někam odeš.

SPEAKER_00

Ta druhá varianta, to znamená, musím se evakuovat. Znamená, že musí mít teda nějaký evakuční zavazadlo. A to se člověk má představit jako baťůžek, který unese, to znamená na nějakou 50-kovou krosnu, kde má úplně všechno. Ale přesně tady ty nejdůležitější věci. Ve velké míře je to v shodě s tím, co má člověk v těch zásobách. Akorát je to samozřejmě mý, protože se to musí vzít na ty záda a odnést. Ale patří k tomu taky nějaký náhradní oblečení, protože nevíme, jak dlouho budeme pryč, takže si vzít aspoň mrste jedno, dvoje náhradní oblečení do různého počasí. Vzít si ty kopie dokumentů s sebou. Zároveň k tomu patří například i nějaká deskovka, karty, protože když je člověk v tom evakuačním centru, tak se vlastně může docela nudit, takže si vezme i něco takového. A určitě bych tam přidaly nějaký mizky, protože můžou moc nějaký jídlo vydávat. Nemusí všechno jídst jenom to svoje, ale musí ho mít z čeho jíst. Takže jsou tam nějaký drobný rozdíly, ale hrajou docela významnou roli.

SPEAKER_01

Ty jsi teda zmínil o tom, jak je možné, že třeba informace budou omezeny během těch krizových stavů. Ale jak třeba přistupovat k informacím, které nás o té krizi informují, protože dnes je i dost dezinformací, často se nás někdo může snažit poplašit, tak jak třeba si ověřit pravdost, jak vědět, na co se spolehnout, na co ne.

SPEAKER_00

V tomhle je určitě dobrým vodítkem dívat se na zdroj těch informací a to doporučení je poslouchat nebo sledovat primárně veřejno právní médie, protože Česká televize český rozhlas vždycky budou přidávat jenom ověřené informace, případně ty oficiální zdroje. Pokud běží internet, tak se dívat právě třeba na sociální sítě relevantních organizací, které jsou do té krize zapojené. Takže ministerstvo vnitra, policie, hasiči, armáda, tyhle konkrétní složky v tom integrovaném záchranné systému, mají velmi pravděpodobně nejvíc informací a tím pádem se taky snaží zodpovědně sdílet. Cokoliv jiného, za to už prostě ruku dohodně nedám, protože víme, jak lidi k informacím přistupují. A to je takový jako výzva nebo proazba. Pokud to informaci nemáte ověřenou, tak ji pak dál nešiřce. Protože i ve snaze pomoct můžete něco pokazit, takže je lepší šířit jenom ty ověřené, důvěryhodné informace o těch oficiálních zdrojů.

SPEAKER_01

My seď tady bavíme samozřejmě o nějakých kizích, co můžou nastat, že je na ně dobrý být připravený, ale je teď nějak reálné, nebo jsme opravdu v nějaké hrozbě, že by takovéhle situace mohli nastat.

SPEAKER_00

Tak životní katastrofa může docházet průběžně, protože počasí i vlivem klimatické změny je trošku méně vyspytatelné než dřív. Takže mít tady tyhle věci někde doma, prostě se hodí tak jako tak. Přidám takový možná trošku zábavný příklad. My jsme se na ministerstvu vznikle snažili docela dlouho zorganizovat cvičení právě na blakout, a dlouhodobě nám říkali kolegové z MPO a z Čepsu, že to se to prostě nemůže stát. Takže jsme vymýšleli různé různě složitý scénáře jako výpadek proudu způsobený solární bouří a podobně. Aby to vůbec prošlo jako scénář, který budeme cvičit. No, ale oni 4. července 1,5 milionu odběrných míst najno nemělo prout na půl dne, takže stát se to může, ale neberte to jako nějaký, řekněme, strašení. To je prostě věc, s kterou my teďka musíme pracovat. A když je všechno nachystaný, tak může zasto úplně v koledu.

SPEAKER_01

S podrobnějšími informacemi můžeme posluch odkázat na web 72 hodin.gov.cz A my se nyní posuneme ke skautskému kontextu. V redakci

Skautská připravenost

SPEAKER_01

jsme se podívali hlouběji do historie, abychom zjistili, jak skauti přistupovali k připravenosti v minulosti. Musíme začít u skutečnosti, že kořeny hnutí jsou spjaty s armádou. Robert Baden Paole byl voják a skautink budoval na svých zkušenostech s fronty. Klíčovým momentem pro něj bylo obléhání, kde mladí chlapci sloužili jako spojky a průzkumníci v situaci, kde byl nedostatek dospělých vojáků.

SPEAKER_04

Samotné slovo skaut znamená v překladu průzkumník. V té době byla největší rozbou válka a naprostá izolace. První skautí tehdy pomáhali v momentech, kdy systém selhával. Doručovali zprávy nebo pozorovali nepřítele. Bejdon po tyto zkušenosti později využil jako základ pro výchovu k samostatnosti a aby se člověk dokázal poradit i ve chvíli, kdy se nelze spolehnout jen na sebe.

SPEAKER_01

V českém prostředí tomu Antonín Benjamín svojsík přistoupil velmi specificky. Jako učitel tělocviků a zapálený sokol velký důraz na fyzickou odolnost a disciplínu. Tehdyjší program obsahoval naprosté minimum her a postrádal jakýkoliv symbolický rámec, na který jsme zvyklý dnes. Šlo o praktický nácvik, který zahrnoval noční hlídání táborů nebo střelbu zpušek. Aby však skauting nebyl pouze o práci a námaze, nechal se svojík inspirovat Ernestem Tompsnem Sítnem a jeho woodcraftem. Právě Sýten dohnutí vnesl spiritualitu a hluboký vztah k přírodě, čímž původní koncept zjemnil a posunul jej dál nejen k přežití v přírodě, ale k prožitku v přírodě.

SPEAKER_04

To se odráželo i v dovednostech, které si tehdejší skauti osvojovali. Skači na táboře nehrály hry, ale učili se přežít a získávali znalosti a dovednosti. Velkým odvětvím byla komunikace. Učili se tedy signalizaci vlajky, dýmem nebo morzovkou pomocí zrcadel. Komunikace totiž nebyla tak jednoduchá jako dnes, a lidé byly odkázani na mnohem menší počet prostředků. Skauti se také učili mapovat neznámý terén, starat prozerní mosty nebo poskytovat první pomoc v polních podmínkách. Byla to příprava k tomu umět fungovat situaci, kdy přestanou fungovat běžné služby jako pošta nebo doprava.

SPEAKER_01

V Evropě pak následovalo dlouhé období klidů a skauting se tomu přirozeně přizpůsobil. To, co byla pro zakladatele nutná dovednost pro zvládnutí krize, se postupně změnilo v tradiční táborové řemeslo nebo součást výchovných her. Důraz se přesunul spíše k osobnímu rozvoji a k té sítnově vizi lesní moudrostí.

SPEAKER_04

Dnešní doba ale přináší situace, které jsme dřív znali jen z teorie. Ať už jo energetické výpadky, kybernetické hrozby nebo proměnu bezpečnosti v Evropě. Ukazuje se, tyhle vnější vlivy mají na skalutský program zase přímý dopad.

SPEAKER_01

Otvírá se tím tady debata. Jaký prostor by dnes měly mít původní praktické dovednosti a fyzická odolnost, jestli je vnímáme jen jako doplněk pro volný čas nebo jako reálnou přípravu na momenty, kdy věci kolem nás přestanou fungovat tak, jak jsme zvyklí. Tady

Připravenost ve skautské výchově

SPEAKER_01

jsme si krásně shrnuli historii, máme nějaké zkušenosti z ní, máme z ní nějaké podklady, nicméně, jak je to v dneš době, naším heslem je buď připraven. Jsou skautě nakře připraveni, respektive pracujeme s tou krzou připraveností ve skautu dostatečně.

SPEAKER_00

Určitě jsme připravenější než většinová populace, ale myslím si, že bychom taky mohli trochu přidat. Protože jedním z těch základních principů je, že skauting připravuje lidi na život a ideálně na život, který budou žít, a tím pádem chystat se na něco, co nemůže nastat, by nedávalo smysl. A myslím si, že se to hezky promítá do skautingu tím, že zapojujeme různý digitální technologie a může se to projevovat i tak, že budeme mnohem víc akcentovat právě tady tu krizovou připravenost.

SPEAKER_01

Takže máme prostor pro zlepšení v čem nejvíce?

SPEAKER_00

Já použiju takový oblíbený koncept naší tiskově mluvčí, která říká, že bychom si měli rozšiřovat představivost, protože. Tím to vlastně všechno začíná, abychom si vůbec dovedli představit, co nás může čekat a na co se musíme nachystat. Takže se do té běžné oddělové činnosti může to téma dostávat i vlastně dost nenápadně. Právě tím, že si o tom budeme povídat. Budeme si říká o tom společně proskoumávat, co se všechno vlastně může stát a jak jsme na to nachystaný. A pak samozřejmě jsou tam jak nějaký soft skills, tak nějaký hard skills, který se můžeme naučit, ať už formou hry, nebo různých cvičení a zábavných aktivit.

SPEAKER_04

Prostně to byla naše navazující otázka. Napadět nějaký konkrétní příklady, jak to třeba tou hrou dětem předat?

SPEAKER_00

Tak asi všichni víme, že dobrá věc, která se vždycky dá klávila, je první pomoc a hromada z nás si vyzkoušela různý simulace a scénáře a dovedu si představit, že to takhle můžeme dělat ať už během schůzek, že si třeba vyzkoušíme v té klubovně zhasnout a pak v ní budeme hledat věci a dojdeme k tomu, že by třeba ty věci měly být na nějakým přesně daném místě, abychom věděli, kde máme baterku, kde máme nějakou pišťalku, máme třeba to rádio a podobně. A tu samou aktivitu pak si můžou ty děti přinést i domů a pak také s rodičema vyzkoušet, jestli tyhle věci mají nachystané, jestli jsou na jednom konkrétním místě a podobně. A nebo můžeme trénovat různé dovednosti právě tak, že o tom vlastně ani ty děti nebudou vědět, protože hrozně důležitý v těch krizích je umět předávat informace a koordinovat se. A to si myslím, že vlastně děláme docela dobře už teď. To je velká výhoda, že jsme jako skauti hodně koordinovaný a strukturovaný oproti jiným dobrovolníkům, který se do toho vrhnou po hlavě, ale možná to neuděli vždycky úplně dobře.

SPEAKER_01

Ty už tedy nastěňil i nějaké ty schopnosti, nějaký ty har skills, soft skills to říkal. A teďka u těch skills, u těch mechanických nějakých dovedností. Dneska už se o hodně z nich mluví, že jsou trochu nadbytečné, že je třeba tolik nepotřebujeme právě v té digitální době. Ale kdybyste Katrina nějak posluchačů měl říct, proč se nám právě třeba hodí a jak je dobře rozvíjeme v tom skautu?

SPEAKER_00

Pro mě třeba docela zajímavý bylo uvědomit si, jak lidi postupně pozapomínal dělat věci offline a jako úplně obecně. I v té koordinaci vlastně hroznohromadověcí teďka děláme prostě přes Google dokumenty, napíšeme si prostě mail, přes WhatsApp nebo tak. A najednou jako když to člověku dá takový mentální cvičení, jak bych se prostě domluvil s mojí oddílovou nebo střediskou radou na něčem, kdy bych vlastně jako tyhle věci nemohl použít. Takže tohle je to trochu víc zkoumat nebo dělat, je podle mě úplně na místě, protože to je scénářské, který mu může dojít. A takhle bychom asi mohli pokračovat dál. Každopádně pro mě třeba velký téma bylo právě to, jak pracovat úplně kompletně offline. Další téma je právě to, co taky už nějakým způsobem děláme, a to je fungování v tom městském, ale i přírodním prostoru přesně tak, že se zorientuju, kde jsem. Umím pracovat s tím prostředím a nebudu dělat nějaký pitomosti, jakože bych prostě zbytečně rychle spotřeboval vodu, jídlo a podobně.

SPEAKER_01

Jak třeba takovým typickým příkladem, co třeba i z mého oddílu podle mě do jistý míry funguje, je práce s mapou. Dneska mi už spoustu dětí řekne, že vlastně mají telefon, že umí pracovat s GPSkou nebo s nějakou navigací. Jak jim dobře předat to, a jak jim vysvětlit, že ta mapa se skutečně ještě může hodit?

SPEAKER_00

No tak jako fakt jim to vypnout. Zavěte si vlastně režim letadlo, vypněte tam GPSku a někam dojděte. To jsem zvědavý, jak vám to půjde.

SPEAKER_01

Co jsou nějaký klíčové soft skills, co nás třeba ten skaut učí, nebo my jsme se v něm měli učit, aby jsme byli připraveni?

SPEAKER_00

Člověk to možná ani nenapadne, ale vůbec ta schopnost převzít odpovědnost nejen za sebe, ale i za nějakou skupinu lidí a za nějaký úkol je hodně důležitá a klíčová. A rozvíjet tedy tu schopnost se nějak koordinovat a fungovat jako samostatná jednotka, která nepotřebuje nějak extra moc informací navíc, ke splnění toho úkolu nebo není zátěží pro to okolí, je fakt jako neocenitelná dovednost. A ukazuje se to u každý jednotlivý krize, která v posledních 25 letech nastala, že když tohle někdo umí, tak je velmi velkým přínosem pro řešení té situace na místě.

SPEAKER_01

My už jsme tady tedy ty aktivity vlastně nakousli, co se učíme, co umíme. Co je podle tebe třeba konkrétní vhodna nějaká aktivita na tábor, kde vlastně se ty děti naučí něco, co je opravdu klíčové, a co jim může právě v tomhle pomoct.

SPEAKER_00

No, tábor je právě jedna taková velká potenciálně krize, nebo spíš nácvik toho, co všechno člověk najednou nemá a jak se musí postarat sám, takže myslím, že není nutný vymýšlet nějaký super složitý scénář navíc. Ale myslím si, že během toho tábora se dá hezky nacvičit, jak tedy ta první pomoc, tak ta orientace v tom daném místě a čase, a třeba i ta koordinace, aby byly schopné ty děti v různých věkových kategoriích spolupracovat a dotahovat věci dohromady. A myslím si, že nemusíme u toho rovnou řešit, co a jak. Dost často na ten tábor i přijedou s něčím, co se dá považovat za evakuační zavazadlo, protože si prostě všechny věci, co jsou pro ně nutné, vzali sebou. Takže asi bych nedělal z toho nějaký zbytečně složitý nebo komplikovaný téma, protože hromada těch věcí je vlastně součástí toho programu dost přirozeně.

SPEAKER_01

Tady vás ještě můžu odkázat, posluchačvo na naše dva předchozí díly, které najdete v popisku, kde jsme se stavbou tábora a táborem zabývali.

Pomoc v době krize

SPEAKER_04

Když se odklíme od těch táborů, zajímá mě, můžeme nějak zkautit pomoct ostatním z těch týče nějak se správně angažovat?

SPEAKER_00

Určitě můžeme. Myslím si, že máme jako organizace, jako jednotlivci velkou zodpovědnost pro jsme vnímaní, jako někdo, kdo je takový jako přirozený hráč v této oblasti právě tím, že máme nějaké principy, zásady a heslo, podle kterých nás lidi znají. A tím pádem možná na nás koukají trošku víc pod obnohledem, jak to vlastně děláme my. Tím pádem je fajn být v tom důsledný, nepodceňovat to. A zároveň, když už přijde na nějakou krizi, tak mi přijde úplně přirozený se do ní snažit zapojit právě nějakým koordinovaným způsobem v nějaký menší dobrovolnické skupince. Pokud třeba dospělí lidi v tom oddíle chtějí něco dělat, tak bych je v tom určitě podpořil.

SPEAKER_04

A teda jak? Něco, co se stane, něco se děje, jsem skaut, chci jít pomoct. Co je správně? Mám dka někam vyrazet, někde se informovat.

SPEAKER_00

Já vnímám, že tam je několik takových principů nebo zásad, které lidi občas trošku zapomínají. A to, že za prvý, ta nejlepší pomoc a vlastně ta jediná pomoc je tak chtěná. Nemůžeme prostě pomáhat někomu, kdo si pomoc nechce nechat, nebo když to nevyžaduje, protože se pak stáváme zátěží. Druhá taková zásada je. Dobrý je, když ta pomoc nevytváří právě žádnou zátěž navíc. To znamená, nepřejdu někam a tak se o mě postarejte, abych vám tady mohl pomáhat. To znamená být připravený na to, že sám zažiju nějaký diskomfort a v té pomoci si umím poradit sám a nejsem někdo, kdo by vlastně vytvářel nějaký břemeno pro ty, který tu pomoc potřebují. Třetí pravidlo nebo zada. Je pak u mě taky tu pomoc řekněme zdravě dávkovat. Zdaleky je nejlepší scénář vyrazit úplně v okamžiku, kdy jsem se dozvěděl, že se něco stalo, nebo když jsem si ověřil, že ta pomoc je chtěná, protože to dost možná napadlo hroznou hromadu lidí. A už právě to množství samotný může vytvářet nějaký břemeno pro ty lidi na dané místě. Hodně často se stává, že ten první zájem opadne a na ty dobrovolníci nejsou a chybí, takže člověk vůbec nemusí věšet hlavu, že se mu nepovedlo vyrazit v prvních třech dnech. Často je to vlastně mnohem užitečnější pozděj, když je ta pomoc dlouhodobá a trvalá. A pak bych ještě dodal jednu zásadu. Právě to, že jsme takový jako koordinovaný, je velká výhoda, takže nejlepší je domluvit se s někým, aby člověk nejel sám, ale aby v ideálním případě těch lidí bylo víc, protože tady ty menší koordinovaný týmy zvládnou ty práce mnohem víc. A to, že jsme schopni fungovat hodně samostatně, je velká výhoda.

SPEAKER_01

A ještě takhle k tomu zábru naším tématem jsou tábory, a teďka jsme se bavili hodně o krizích, takže sám si říkal, že vlastně tábor je taková krize. Ale co když nás na té krizi zastihne nějaká další krize a jak na tom táboře s tím pracovat, samozřejmě, jak se na to připravit.

SPEAKER_00

Asi bych se držel toho, co jsem říkal předtím, to znamená, a možná to nezaznělo dostatečně důrazně, ale to je ta práce s informacem. To znamená všechno si umět trošku promyslet předem, abych věděl, co se bude dít, když vyrazit na tábor a nemít plán na to, když by přišla velká bouřka nebo kdyby se začala zvedat voda a si čipná se evakuovaly a tak, není moc rozumný. Takže jedna věc je ta příprava, a to je zase to rozširované představivosti, představit si ty různý možné scénáři, ke který může dojít. A druhá věc je být schopný dodržet nějaký plán na základě toho, co jsem si představil. Protože plán, který nechám někde ležet a nikdy ho nepoužiju, prostě není moc dobrý plán. A zároveň, myslím si, a to zní trošku jako nekoncepně. Hrozně velkou výhodu, kterou my máme je, že skautí podle mě může docela dobře pracovat s nejistotou a s málem. A tím pádem to, že my umíme občas i zaimprovizovat a nedělat věci přesně podle plánu, je tak velmi žádoucí. A pokud nějaká situace během tábora nebo během výpravy nastane, tak je fajn, být nachystaný, ale taky se nezroutit z toho, když věci nejdou podle plánu a umět si poradit i s tím, že někdy se prostě spoleu na ostatní v tom oddíle a společně tu situaci spíš zvádnem.

SPEAKER_01

Samozřejmě, ještě posluchačům připomeneme, že v případě jakékoliv krize a jakéhokoliv probléž obrátit na Skolskou krzovou linku. My jsme si

Závěr

SPEAKER_01

kam ještě pro vás samozřejmě tradičně připravili redakční tipy. Začnu já, já vám doporučím písničku Neklid od pasti, mají tam na featu resta a je to úplně skvělý, takže doporučuji poslechnout, mě to strašně baví.

SPEAKER_04

Já se vém dnešním tipu vrátím zpět k Eurovizi, největší hudební soutěži světa, která z času našeho dnešního nahrávání včera ve vrchol. Z 35 zemí se stávskou zpěvačka Dara z Bulharska, která vyhrála s bezkonkurenčním náskokem. Doporučuji si písničku Bangaranga poslechnout aspoň pro zajímavost. Ať víte, co letos v hudbě získal srdce Evropy. Co mášte za tip pro nás?

SPEAKER_00

Já se budu držet tématu, takže doporučíme, co všichni podívají na websmdesw.gov.cz, to znamená tam je celá digitální příručka, která mimochodem má i svůj videoverzi, takže kdybyste si to nechtěli číst, tak každá jednotlivá kapitola je namluvená, odvykládalý mimořádně šikovný herec Mikuláštíšek. A kdybyste chtěli nějaký jiný videa, tak vám v tomhle doporučím sérii videí od Check Experimentu, která se zaměřuje právě na krizovou připravenost a tam se můžete podívat, jak se chystají lidi, co nejsou skauti a možná se budete pak cítit o kousek.

SPEAKER_01

A to bude pro dnešní díl vše. Řekli jsme si, co je to krizová připravenost a příručka 72 hodin. Dali jsme si několik tipů na co myslet, aby jsme byli na krizové situaci připraveni. Nastínili jsme si něco málo z historie a řekli jsme si, proč skauting tehdy vypadal trochu jinak než dnes. A nakonec jsme probrali, jak pracovat s krizovou připraveností ve skautu a na táboře. A jak se můžeme angažovat. Děkujeme Janovi, že si nad nás dnes udělal čas. Je něco, co bys chtěl dodat na závěr?

SPEAKER_00

Já bych vám chtěl hodně poděkovat, že to téma otevíráte, protože jenom mluvit o něm je dobrý první krok. A všem, co nás poslouchali, popřeju hodně štěstí při přípravě zajímavého programu, který krizovou připravenost obsahuje.

SPEAKER_01

Ještě jednou díky Jově za čas a inspiraci. A vám, že jste si nás pustili a poslouchali až do konce. Pokud pro vás byla epizoda inspirativní, budeme rádi zahodnocení pěti hvězdami v podcastové aplikaci a sdělení do vašeho kmene. Máte zpětnou vazbu, otázku nebo nápad na další téma. Vyplňte nám zpětnou vazbu nasco. Těšíme se zase příště na slyšenou. Od mikrofonu se loučí lenoch.

SPEAKER_02

Díky, že jste nás poslechl a teď chceme slyšet tebe. Budeme rádi za zpětnou vazbu. Vitám prosím krátk dotazník.