Dělit či nedělit? | Skautský svět

SKAUTSKÝ SVĚT >>> Řídit středisko není nikdy jednoduché. A zvlášť pokud čítá stovky lidí. V některých střediscích se proto rozhodli pro rozdělení do více menších středisek. Jaké výzvy i výhody to přineslo si můžete přečíst ve výpovědích dvou středisek, které mají změnu za sebou, a dvou, které rozdělení teprve čeká. Inspirativní a praktický článek napsala pro květnový Skautský svět Petra Bašová - Fidla a čte ho Káťa Zavřelová

Transcript

SPEAKER_00 0:07

Poučivé podkáztové čtení z časopisu.

SPEAKER_01 0:14

Dělit či nedělit. O vzniku nových středisek. Zástupci dvou nově vzniklých středisek a dvou připravujících se na rozdělení schrnují své zkušenosti a přípravy na tento významný krok? Napsala Petra Bašová v květnu 2026 čte Káť Zavřelová. Počet členů junáka Českého skauta se trvale roste. Vznikají nové oddíly, ale i nová střediska a přístavy. Co bývá motivací k odtržení se od dosavadního střediska? Kde a jak získávají nové jednotky lidi pro své vedení a další potřebné role. Čeho se při dělení střediska potenciální vedoucí nejvíce obávají. Přečtěte si inspirativní zkušenosti ze dvou míst, kde nové středisko, respektive přístav nedávno vznikly, a ze dvou míst, kde se na rozdělení střediska aktuálně připravují. Mnichovice. Z jednoho oddílu středisko se čtyřmi oddíly. První oddíl vznikl v Mnichovicích v roce 2017. Listomil uveřejnil v místních novinách výzvu, že hledá děti i vedoucí pro založení skautského oddílu. Sešli jsme se tři, kteří jsme měli zkušenost s vedením odjut a do Michovic jsme se přistěhovali. Bylo těžké vyladit očekávání, když byl každý z nás zvyklý na něco jiného, ale oddíl jsme úspěšně rozjeli. Zájem byl obrovský, další vedoucí jsme získali z řad rodičů oddílových dětí. Časem nás bylo tolik, že jsme v roce 2022 založili samostatné středisko se čtyřmi oddíly. Dnes máme u každého oddílu dva až tři dospělé vedoucí a jsem vedoucí střediska a máme hospodářku. Nemáme zatím žádné zpravodajee. Máme už i rovery, ale zatím se nám nedaří je zapojit do dlouhodobé práce v oddílových a střediskových rolích, přestože mají skoro všichni čekatelky. Jinak jsou ale akční, hodně pomohli s organizací poradní skály nebo uspořádali příměstský tábor. Tím, že jsme vzešli z jednoho oddílu a tábory máme ve stejném termínu velmi blízko sebe, se děti a vedoucí všech oddílů znají a díky tomu je snaší si navzájem pomáhat. Jaroslav Petřík, Australan, Modrý květ mnichovice. Hradec Králové: Osamostatnění jako řešení personální nouze. Založení přístavu jsme vlastně neplánovali. Naše původní středisko se ale dostalo do krize. Na sněmu před třemi lety nebyli žádní kandidáti na jeho vedení. Dlouho se diskutovalo, jak to řešit, až padl návrh, jestli by nepomohlo, kdyby se vodáci, kteří tvořili zhruba polovinu dětské členské základny osamostatnili. Dohodli jsme se na tom na chodbě klubovny asi během deseti minut a bylo. Spětně to považuji za dobrý krok. Personálně jsme to zvládli, i když jsme obsadili pouze povinné funkce na výchovného zpravodaje se už například nedostalo. Měli jsme ale zdvojené role kapitán přístavu Jelen i jeho zástupce, já jsme byli i kapitány svých oddílů. Pomohlo nám, že se k nám přidal Monty, vodní skaut z Ostravy, který se do hradce přistěhoval, a setkali jsme se náhodou ve stejné firmě, ochotně převzal funkci hospodáře. Byla jsem připravená po třech letech Jelenově nabídnout výměnu, přišlo mi fér se střídat v nutné administrativě. Osud rozhodli jinak a po jelenově z tragické smrti v červnu 2025 jsem se stala kapitánkou přístavu ze dne na den, dva týdny před tábory. Po táboře se mi podařilo předat svůj oddíl, abych se mohla přístavu věnovat naplnu. Pracujeme na zlepšování komunikace a organizační transparentnosti. Oddělili jsme rovery z dětských oddílů do samostatného kmene. V každém oddíle jsou nyní jen dospělí, kteří ho reálně vedou. Pro ostatní vznikl nový oddíl dospělých, kteří jsou připraveni na žádost kapitánů pomoci oddílů. Zároveň mají vlastní výpravy a schůzky. Udržujeme tak partu, která se může kdykoliv by bylo potřeba zapojit do vedení oddílů nebo přístavu. Renata Číšková soutok Hradec Králové. Kamenice: Obavy zvedení velkého střediska. Naše středisko funguje ve třech lokalitách. Asi před 25 lety se sloučila střediska kamenice a týec nad sázavou do jednoho, od té doby má středisko víceméně stejné vedení. Před covidem vznikl z iniciativy místních rodičů úplně nový oddíl v pišelí. Nyní má středisko 9 oddílů a neustále roste. Od roku 2022 hledáme nové vedení, ale mladí nechtějí tak velké a různorodé středisko převzít. Narážíme na problémy se vzájemnou komunikací, organizací oddílových a střediskových akcí. Tyto důvody nás vedly k úvahám o rozdělení střediska. Na minulém sněmu jsme se dohodli, že za tři roky tedy k prvnímu první 2027 středisko rozdělíme. Od té doby na tom pracujeme a podnikli jsme už tyto kroky. Středisko vedeme ve trojici. Středisková rada se koná po každé v jiné obci a vedej místní vedoucí. Zvykové věci jsme sepsali, máme střediskové vyhlášky, aby bylo ve všem jasné. Každý oddíl má svého hospodáře. Střediskový hospodář s nimi metodicky pracuje. Přešli jsme na ESO zavedli oddílové účty a karty. Původní velké oddíly jsme rozdělili na menší celky. Přihlásili jsme se na program o vzniku střediska na helpdesku a jsme v kontaktu s ústředím. Pomohla nám také zkušenost střediska, které se dělilo před několika lety. Nabízíme volné agendy v budoucích střediscích a daří se nám je obsadit. Ti, kdo nechtěli převzít žádnou funkci ve společném středisku, mají chuť se zapojit ve svém malém středisku. Hodně lidí plán nakopl, začaly jezdit na vzdělávačky a sami se hlásí o práci a těší se na budování svého střediskového týmu. Samozřejmě máme i obavy. Zím není jasné, jak si rozdělíme majetek, nepokazí se nám kvůli tomu vztahy. Vedoucí mají asi největší obavu s hospodaření, stále ale věříme, že se nám dělení podaří a současná pozitivní energie vydrží i pro fungování tří budoucích středisek. Roman Šindelář Bludě a Kamenice. Lisice: zkautujeme každý jinak. Hlavním důvodem k rozdělení střediska je, že skautujeme ve dvou obcích, ale v každé jinak. V boskovicích oddíly fungují velmi autonomně, mají svoje klubovny v rozdílných budovách a každý oddíl pokrývá všechny věkové kategorie. V lisicích je to přesně naopak, oddíly mají společnou klubovnu a každý oddíl se věnuje jedné věkové kategorii. Lisice tedy potřebují velmi úzce spolupracovat na náborech, přechodech dětí mezi oddíly nebo na rovnoměrné distribuci vedoucích. Společné soužití v klubovně a sdílení majetku vyžaduje stanovovat pravidla a řešit spory, které přirozeně vznikají. Tomu se ale na současných střediskových hradách není možné věnovat. A pak je zde třeba i takový detail, že některé vzdělávací akce mají limity pro počet účastníků z jednoho střediska. Ve velkých střediscích, jako je to naše, se tak může snadno stát, že více lidí soutěží o stejné místo na kurzu. Pro založení střediska máme dost lidí. Pokryjeme všechny povinné role, podaří se nám obsadit dokonce i nepovinné funkce jako je hospodář, výchovný zpravodaj nebo správce klubovny. To je takový paradox velkých a malých středisek. V boskovickém středisku sice registrujeme přes 130 dospělých, ale dlouhodobě se nám nedaří obsadit role výchovného zpravodaje nebo najít pomoc vět přetíženému hospodáři. V novém středisku bude 22 dospělých, z nich 13 bude mít nějakou činnovnickou funkci. V malém kolektivu, kde se všichni znají, je mnohem větší ochota dospělých přijímat činovnické role a s nimi spojenou odpovědnost než ve velkém kolosu. Většinu rolí jsme obsadili ze současných dospělých členů oddílu, přičemž podmínkou bylo, že středisko nesmí personálně vysát oddílové rady. Na revizní komisi a účetní jsme rozeslali poptávku mezi rodiče. Václav Plíč, Kunhut Boskovice. Doporučení našich respondentů k dlení středisek. Každé středisko je jedinečné a podobnou situaci může vyřešit každé jiným způsobem. Netroufáme si dávat obecně platné návody. Vycházíme ze zkušeností našich respondentů. Jaké jsou jejich rady k dlení středisek a získávání dospělých pročinnost ve středisku? Dává smysl dělit velké oddíly a v některých případech i střediska. Zpětná vazba od vedoucích je pozitivní. Menší jednotky jsou přehlednější, lépe se v nich organizuje činnost a lidé s náze přebírají odpovědnost. Není dobré dlouhodobě kumulovat funkce například vedoucí oddílu i střediska, ale krátkodobě s jasným časovým ohraničením to může pomoci v rozjezdu. Ve společnosti je dost lidí, kteří jsou ochotní se věnovat skautingu. Sami většinou nezačnou, ale rádi se přidají. Stejně tak nás mohou podpořit bývalí skauti od jinud, stačí se jim otevřít. Budoucí vedení střediska musí mít společnou vizi. S ní může střediskový tým fungovat i v případě, že si lidé ve vedení nejsou úplně blízcí. Je třeba ale komunikovat otevřeně a čestně. Všechno má svůj čas, dělení střediska vyžaduje čas a péči, nic se nestane hned a samo po rozhodnutí nebo jednorázové aktivitě. Nové středisko sebou nese příležitost hledat nové cesty a způsoby fungování dává spoustě lidem prostor pro sebe realizaci. Každý, kdo někdy zkautoval v oddíle či středisku s dlouhou tradicí ví, jak je těžké věc ze zajetých kolej. V novém středisku žádné koleje nejsou, je to otevřená krajina. Chcete-li založit nové středisko, je třeba to začít řešit z kanceláří ústředí nejpozději v únoru. Ideální je konzultovat první myšlenky dělení ještě dříve. Ke vzniku dojde nejdříve k prvnímu první dalšího roku. O tom, co vše má středisko zajišťovat, se dočtete v příručce pro vedoucí středisek na skaut.cz lomeno středisko poměrka príruck.

SPEAKER_00 10:22

Poučivé skautu. Podkáztové čtení z časopisu skautský svět.