Případ olověných masek - záhadná smrt dvou mužů v Brazílii

V roce 1966 byla na kopci s výhledem na Rio de Janeiro v Brazílii nalezena těla dvou mužů. Následovalo vyšetřování jednoho z nejpodivnějších případů v dějinách této země. Dokázali ti dva navázat spojení s mimozemšťany? Proč bylo ten samý večer nad kopcem pozorováno UFO? A k čemu sloužily podivné olověné masky? Držte si klobouky na dnešní cestě do králičí nory!

Zdroje:

https://www.encyclopedia.com/philosophy-and-religion/other-religious-beliefs-and-general-terms/miscellaneous-religion/spiritism
https://www.slideshare.net/DirkTheDaring11/jacques-vallee-confrontations-a-scientists-search-for-alien-contact-1990
https://phys.org/news/2012-02-forensic-cyanide-poisoning.html
https://masksign.wordpress.com/category/lead-masks-case/
http://www.ignaciodarnaude.com/ufologia/Bowen,Two%20deaths%201966,Brazil,FSR67V13N2.pdf
https://web.archive.org/web/20040421160028/http://www.infa.com.br/mascaras_de_chumbo.html
https://allthatsinteresting.com/lead-masks-case
https://recovered.org/hallucinogens/psilocybin/can-you-overdose-on-shrooms
https://www.healthline.com/health/substance-use/can-you-overdose-on-lsd
https://www.britannica.com/topic/Heavens-Gate-religious-group

Transcript

Vítejte v dnešní epizodě podcastu Tajemné Skutečnosti. Já se jmenuji Anna a budu Vaší průvodkyní na dnešní cestě do králičí nory. Dnes se budeme zabývat případem, o kterém jsem poprvé četla před mnoha lety v jednom vydání edice NEJvětší záhady světa. Mimochodem, četli jste to někdo? Já tyhle knížky v jednu dobu přímo hltala.

Přestože jsem se o něm dozvěděla před dlouhou dobou, tenhle případ mi utkvěl v paměti jako žádný jiný a tak jsem se rozhodla zjistit, jestli o něm nenajdu více detailů. Nejdřív jsem si myslela, že to nevydá ani na jednu epizodu, ale pak jsem nacházela další a další zdroje. Jediný problém je, že některé z nich si protiřečily, o čemž budu v epizodě mluvit. Ale teď už si udělejte nějaký dobrý čaj a pojďme na to…

Tenhle případ se proslavil jako “O caso das máscaras de chumbo” neboli “Případ olověných masek”. 20. srpna roku 1966 se osmnáctiletý mladík jménem Jorge da Costa Alves proháněl

 se svým papírovými drakem na kopci Morro do Vintém ve městě Nitéroi ve státě Rio de Janeiro. Z kopce mohl pozorovat Rio, zátoku i širý oceán. Mírumilovný výhled ale měla brzy pokazit příšerná scéna. V jednu chvíli se mu totiž drak ztratil a on ho hledal v houští. 

Ke svému překvapení ale nenašel draka, nýbrž dvě mrtvá těla. Dva muži leželi na zádech bok po boku na jakési podestýlce vytvořené z uřezaných listů palmy. Měli na sobě formální obleky a identické pršipláště. Jorge okamžitě běžel do domu jednoho místního obyvatele a ten zavolal policii. Morro do Vintém byl známý tím, že se tady děly nekalé obchody a policie se místu vyhýbala. Možná právě proto odložili pátrání až na ráno.

Když druhý den policisté vystoupali na Morro do Vintém, začalo vyšetřování jednoho z nejpodivnějších případů v dějinách Brazilské policie. Na místě nebyla ani kapka krve, těla mužů nejevila žádné známky zranění či násilí, nicméně nacházela se v poměrně pokročilém stupni rozkladu. Přesto jeden z detektivů později poznamenal, že z těl necítil žádný zápach. I zvířata se jim prý zdánlivě vyhýbala.

Poblíž těl se nacházela bílá a modrá hliníková fólie, prázdná láhev minerální vody, kelímek, papírový balíček se dvěma ručníky, pár černých brýlí se snubním prstenem, kapesník s iniciálami “AMS” a papír se základními elektronickými rovnicemi. V obleku jednoho z mužů se našlo kromě hodinek 157 000 cruzeiros v plastové tašce a v kapse druhého 4 000 cruzeiros. Ačkoliv těla ležela na listech palmy, které musely být uřezány ostrým nožem, ten se nikdy nenašel.

To, co policistům nejvíc zamotalo hlavu ale byly olověné masky, které ležely vedle mužů. Jednalo se o jakési brýle ručně vyřezané z plátu olova. V kapse jednoho z mužů se navíc našel papírek s velice podivnou poznámkou:

16:30 - místo je určeno
18:30 - spolknout kapsli po účinku, ochranné kovy, počkat na signál maska

Později se zjistilo, že rukopis nepatřil ani jednomu ze zemřelých. Policie zjistila, že se jednalo o muže jménem Manuel Pereira da Cruz a Miguel José Viana. Manuelovi bylo v době úmrtí 32 let a Miguelovi 34. Živili se jako elektrotechnici specializující se na instalaci televizních vysílačů. Miguel byl ženatým otcem několika malých dětí a Manuel byl také ženatý. Oba bydleli se svými rodinami v Campos dos Goytacazes, městě vzdáleném asi 260 km od Nitéroi. 

Teď když znali jejich identitu, policisté se pustili do zjišťování řetězce událostí, který ty dva nešťastníky přivedl k jejich záhubě. 16. srpna oznámil Manuel svoji ženě Neli, že pojede do Sao Paula společně s Miguelem nakoupit elektronické součástky do dílenského skladu a ojetý vůz. Na cestu si sbalil tři miliony cruzeiros.

17. srpna v 9:00 hodin ráno ti dva odjeli z nádraží Campos. Namísto do Sao Paula se však vydali do Niteroi, kam dorazili stejného dne kolem 14:30. 

Den byl deštivý a rychle se stmívalo. Proto zašli do jednoho místního obchodu, kde si pořídili identické pršipláště. Jejich další kroky směřovaly do baru, kde si koupili láhev minerální vody. Nechali si od ní účtenku, což by znamenalo, že ji hodlali vrátit a získat tak zpátky zálohu. 

Barmanka policistům řekla, že Miguel vypadal nervózně a neustále kontroloval svoje hodinky. Jeden místní obyvatel okolo čtvrt na čtyři odpoledne spatřil Manuela a Miguela jak přijeli pod kopec v džípu s dalšími dvěma neznámými lidmi. Řidič vozu byl popsán jako blondýn, který vypadal na cizince. Manuel a Miguel vystoupili z džípu a pokračovali do kopce. Tam byli ještě spatřeni jedním mladíkem okolo páté hodiny odpoledne. To bylo naposledy, kdy je někdo viděl živé.

Pitva, kterou provedl koroner, nenalezla žádné známky zranění či zápasu. Podle některých zdrojů byly provedeny toxikologické testy a ty dopadly negativně. Jiné zdroje ale tvrdí, že toxikologické testy nebyly provedeny vůbec, a to prý z důvodu pracovní zatíženosti koronera. Jako příčina smrti byla určena zástava srdce. Byly provedeny i testy na radioaktivitu, ale těla vykazovala zcela normální hodnoty.

Závěr koronera nebyl pro policii uspokojivý, a tak nařídili exhumaci. 23. srpna byla pitva provedena znovu někým jiným. Koroner vyndal z těla vnitřnosti a hledal i známky po vpichu jehly. Druhá pitva však nenalezla žádné nové výsledky. 

Policisté si promluvili s Manuelovou manželkou. Ta jim řekla, že oba muži patřili do tajného společenství spiritualistů. Skupina se zúčastňovala seancí, kde se pokoušeli o získání zpráv od entit z vyšších dimenzí pomocí telepatické komunikace, zřejmě i za užití halucinogenních drog. Později policisté zjistili, že téměř všichni z místní komunity elektrotechniků patřili do této spiritistické společnosti. Pánové elektrotechnici se rozhodně nenudili. 

Manuel a Miguel se scházeli v domě dalšího člena spiritistické skupiny, civilního pilota jménem Elcio Correa da Silva (někdy se uvádí jméno Elcio Gomes). Ten jim pomáhal uskutečňovat jakési experimenty. Muži si dali za cíl komunikovat s bytostmi z Marsu. Na Manuelově zahradě postavili jakési zařízení, které vybouchlo.

Další experiment s jiným zařízením provedli na pláži Praia de Atafona vzdálené asi 40 km od Campos dos Goytacazes. Tam byli spatření 12. června, jak sestavují jakýsi aparát, po čemž se na obloze nad břehem objevil intenzivně zářící objekt. Asi pět minut na to byl spatřen ohromný záblesk a následná exploze otřásla budovami v širokém okolí. Mistní rybář prý vypověděl, že viděl do moře padat UFO. Tuto událost dokonce vyšetřovalo brazilské námořnictvo. To večer 12. června zachytilo podivnou konverzaci mezi třemi amatérskými rádiovými stanicemi, které však nebyly registrovány. Detaily rozhovoru námořnictvo nezveřejnilo. Rodiny zesnulých později vypověděly, že tahle zařízení byly ve skutečnosti po domácku vyrobené bomby z trubek a drátů.

Policisté se dozvěděli, že Manuel a Miguel navštěvovali kurzy od Phillips Electronics a dalších firem a navíc si pořizovali sofistikovaná elektronická zařízení, která rozhodně nepotřebovali ke svojí práci. Vypadalo to, že také udržovali ilegální radiovou stanici.

Při prohlídce domů Manuela a Miguela policie našla nářadí potřebné k vyrobení olověných masek společně se zbytky olověného plátu. Ale co bylo ještě zajímavější, našli tam knihu od autora jménem Bezerra de Menezes, který byl medikem a propagátorem spiritismu žijícím v 19. století. Kniha pojednávala o takzvaném vědeckém spiritismu. Byly v ní údajně vyznačeny pasáže pojednávající o maskách, intenzivní záři a nadpozemských bytostech. To by vysvětlovalo, proč muži cítili potřebu masky použít. 

Pojem spiritismus se většinou používá ve spojení s hnutím, které kolem poloviny 19. století ustanovil francouzský vzdělavatel Allan Kardec. Ten podpořil myšlenky komunikace s duchy skrz média, reinkarnace a spirituálního těla. Nebyla to pro něj víra, ale filosofie. Z Francie se spiritismus rozšířil všude po světě, ale nejvíce se uchytil v Latinské Americe. 

Stalo se tak díky slučitelnosti spirtismu s náboženstvím a magií pocházejícími z Afriky, Ibérie a kmenů původních Američanů. Obzvláště v Brazílii se stal spiritismus velmi populárním a tak není divu, že očaroval i komunitu elektrotechniků. Přimíchejte k tomu víru v UFO a touhy po vědeckém zkoumání a najednou nemusíte komunikovat jen s duchy zemřelých. Pokud se to zadaří, můžete obdržovat i zprávy od mimozemských bytostí.

Inspektorovi Bettencourtovi se ozvala jedna místní obyvatelka, senhora Gracinda Barbosa Coutinho da Sousa, vysoce respektovaná a spolehlivá dáma z vyšší třídy. Řekla, že 17. srpna mezi 19. a 20. hodinou večerní jela spolu se svým třemi dětmi podél Alameda São Boaventura ve Fonseca, když v tom ji její sedmiletá dcera upozornila na objekt, vznášející se nad horou Vintém. Byl to vejčitý zářivý předmět oranžové barvy s ohnivým okrajem, ze kterého vycházely do všech směrů paprsky.

Zastavila tedy vůz a se svými dětmi neznámý létající objekt pozorovala, zatímco ten se pohyboval nahoru a dolů po tři až čtyři minuty a vysílal přitom jasně definovaný modrý paprsek. Když dorazila domů, informovala o pozorování svého manžela a ten se na místo pozorování ihned rozjel, nicméně nic už zvláštního nespatřil.

Po zveřejnění její výpovědi v novinách několik dalších lidí nezávisle na sobě zavolalo na policii a popsalo stejný oranžový objekt nad Morro do Vintém. Když se jich policisté zeptali, proč o tom neinformovali dříve, lidé jim prý řekli, že báli posměchu, který se pojí s případy pozorování UFO. Z výpovědí vyplývalo, že se neznámý objekt objevil nad Morro do Vintém v době předpokládané smrti dvou mužů.

Několik měsíců předtím, 16. března 1966 byl nad Nitéroi pozorován další neznámý objekt. Zářící elipsa se pohybovala si 3 kilometry vysoko nad kopcem Morro da Boa Viagem. Svědkem byl 44letý manažer firmy zabíjavjící se elektronikou, který objekt pozoroval společně se svou manželkou, dcerou i budoucím zetěm.

V roce 1962 byl v Morro do Cruzeiro poblíž Neves nalezený mrtvý televizní technik. Jmenoval se Hermes de Tal a okolnosti jeho případu se až nápadně podobaly smrti dvou mužů na kopci Vintém. Jeho tělo nejevilo jakékoliv známky zranění či násilí a vedle jeho hlavy ležela olověná maska. Podle některých zdrojů se Hermes vypravil na vrchol kopce, aby se pokusil zachytit televizní signály bez jakéhokoliv elektronického zařízení. Prý měl někomu říct, že spolknul kulatou pilulku a pokud nebude fyzicky připraven na svůj úkol, tak zemře.

Policisté se snažili najít osobu, která by mohla být zodpovědná za smrt dvou mužů na hoře Vintém. Podezření padlo na jejich pomocníka Elcia da Silvu. Manuelova manželka totiž vypověděla, že se s jejím mužem pohádal. Elcio si nepolepšil ani tím, že několikrát změnil svou výpověď a tak ho policisté zatkli. Nicméně ukázalo se, že Elcio v době smrti svých kolegů spiritualistů vůbec neopustil Campos a tak ho museli propustit.

Objevil se ale další podezřelý. Notorický kriminálník, lupič aut a pašerák jménem Hamilton Bezani, který seděl ve vazbě v Sao Paulu, kde si odpykával 50ti letý trest. Bezani se přiznal svojí příbuzné, která bydlela v Riu, že měl ve vraždě dvou mužů na Morro do Vintém prsty. Ta upozornila policii v Riu a policejní delegát Joao Antonio Da Silva si ho přijel vyslechnout. Hamilton tvrdil, že se v té době schovával v Riu před policií. Prý ho kontaktovali tři muži, které označil pouze jako “Espanhol”, tedy “Španěl”, “Wilson Alemão”, tedy “Wilson Němec” a “Acácio”. Ti mu nabídli, aby se s nimi podílel na jakési “prácičce” v Nitéroi, která by jim dobře vynesla. 

V Nitéroi navštívili spiritistické centrum, kde se potkali s jeho majitelkou, ženou jménem Helena. Také se uvnitř seznámili s Miguelem a Manuelem. Tři kumpáni upozornili Bezaniho na to, že právě ti dva jsou jejich terčem. Během následné seance se dozvěděli, že muži se v Nitéroi zastavili na cestě do Sao Paula a měli u sebe velkou sumu peněz, protože hodlali zakoupit vůz. Wilson Alemao prý poukázal na kufřík jednoho z jejich “terčů” a poznamenal: “Podívejte, duch štěstěny sestoupil na zem. Ale brzy se reinkarnuje do jejich těl!”

Po skončení seance se prý Bezani na pokyn svých kompliců ujal řízení kradeného vozu zaparkovaného před budovou a odvezl všechny k úpatí kopce Morro do Vintém. Tam Espanhol, Wilson Alemao, Acácio a Helena vystoupili z vozu společně s Manuel a Miguelem a začli stoupat do kopce, zatímco Hamilton zůstal ve voze. Po půl hodině se vrátili bez Manuela a Miguela, vypadali nervózně a v ruce drželi kufřík s 3 000 000 cruzeiros uvnitř. Wilson Alemao Bezanimu řekl, že muže donutili pozřít jed, tím že na ně mířili zbraní. Potom všichni odjeli do Guanabary, kde se měli další den sejít, ale Bezani se schůzky nezůčastnil, protože se bál podvodu.

Podle jiné verze Bezani muže společně se svými kumpány kontaktoval s tím, že jim prodá nějaký radioaktivní materiál. Potom jim prý dali kapsle, které měly muže ochránit před radiací. Manuel a Miguel pak dostali instrukce, že si daný materiál mohou vyzvednout z kopce Vintém. V kapslích se ale ve skutečnosti nacházel jed. Hamilton proto musel jen chvíli počkat, vykrást se na kopec a vzít peníze, které u sebe muži měli. Tahle druhá verze dává o něco větší smysl, protože kdyby muži věděli, že v kapslích se nachází jed a zároveň by na ně kdosi mířil pistolí, zemřeli by přece tak jako tak. Proč by se tedy dobrovolně otrávili?

Policie si Bezaniho historku proklepla, ale brzy zjistili, že si jen vymýšlel. Jeho příběh prostě nedával smysl. Neznal některé klíčové detaily, nedokázal říct nic bližšího o svých komplicích a nevysvětlil ani to, kam schoval ukradené peníze. Jeho motivací mohla být touha po přemístění do věznice v Nitéroi, která byla pověstná tím, že se z ní dá snadno utéct. Bezani ve skutečnosti už z vězení utekl předtím dvakrát a přestože ho nakonec do Nitéroi nepřemístili, i tak se mu později podařilo utéct znovu z věznice v Sao Paulu.

Nějakou dobu policie hledala blondýna, který měl řídit džíp, ze kterého Manuel a Miguel měli toho osudného dne vystoupit. Že by to snad byl Wilson Alemao? Tahle stopa ovšem zřejmě nevedla nikam.

Policie chvíli uvažovala o tom, že Miguel a Manuel byli milenci, kteří se rozhodli společně zemřít. Kromě pouštění draků, lovení ptactva a roztodivných ilegálních aktivit byl totiž Morro do Vintém i místem, kde se scházeli gayové. Tuhle hypotézu ale policie rychle opustila.

Navzdory všemu vyšetřování se policii nepodařilo záhadu vysvětlit a tak v roce 1969 případ olověných masek uzavřeli kvůli nedostatku důkazů.

V roce 1980 vědec a ufolog Jacques Vallée, který pracoval pro NASA, přijel do Brazílie za účelem zkoumání případu olověných masek. Po příjezdu na místo vyšel na kopec Vintém v doprovodu své manželky, policejního detektiva z oddělení odložených případů, reportéra, fotografa, místní učitelky francouzštiny, která sloužila jako překladatelka a člověka, který tehdy v roce 66 zavolal policii po té, co mu k domu přiběhl poplašený mladík, který nalezl dvě mrtvá těla. 

Na vrcholu kopce Jacquesa překvapilo, že v místě nálezu těl nerostla žádná vegetace. Místní muž, který tehdy zavolal policii mu řekl, že těla neměla kupodivu žádný nepříjemný zápach a nebyla ani poničena místní zvěří, která se jim zdánlivě vyhýbala.

Jacquesovi se podařilo promluvit si s Miguelovou rodinou a tak zjistil, co se stalo s těmi chybějícími miliony. Nikdy neexistovaly. Muži sice opravdu odjeli s historkou, že si jdou koupit ojetý vůz, jejich příbuzní ale záhy zjistili, že si s sebou nevzali příliš mnoho peněz. Celé to byla jen zástěrka. 

Několik dnů před odjezdem do Nitéroi Miguel prozradil svojí sestře, že bude provádět důležitou misi, jejíž detaily jsou tajemstvím, s kterým se nemůže nikomu svěřit. Svému bratranci prý dokonce řekl: “Ve skutečnosti nejedeme koupit auto. Až se vrátím, povím ti, jestli věřím ve spiritualismus, nebo ne.” Své manželce těsně před odjezdem pověděl, že ve skutečnosti nejede kupovat vůz, ale provádět jakýsi experiment na kopci v Nitéroi.

Profesor Silvio Lago, odborník na parapsychologii, se Jacquesovi svěřil se svojí hypotézou, že se Miguel a Manuel pokoušeli zkontaktovat jakousi nadpozemskou entitu. Po experimentu na zahradě a na pláži Atafona Manuel našel na místě jakýsi prášek. Mohl si myslet, že na ně Elcio ušil boudu. Je pravděpodobné, že chtěl uspořádat třetí pokus. Možná, že za celou scénou stála jakási výše postavená osoba, které muži důvěřovali. Možná právě tato osoba napsala podivný vzkaz s instrukcemi. Detektiv Saulo Soarez se k tomuto vysvětlení přikláněl i vzhledem k tomu, že slovník použitý na papírku s instrukcemi byl příliš sofistikovaný pro dva prosté televizní techniky.

Během let se vynořilo množství více či méně fantastistických hypotéz. Jedna z nich stavěla na frázi “spolknout kapsli” v poznámce nalezené v kapse jednoho z mrtvých. To by naznačovalo, že se mohli ať už chtěně či nechtěně otrávit jakýmsi jedem. Zdroje se různí v tom, jestli byla těla podrobena testům na jed či ne. 

Případ se stal v době vojenské diktatury v Brazílii, kdy podezřelá umrtí byla bohužel častá a podle některých zpráv byl koroner zahlcený. Těla přecijenom ležela tři dny venku v Brazilském vedru, které v srpnu dosahuje i 30 stupňů Celsia. A potom ještě pravděpodobně několik dní zůstala v márnici, než se k nim koroner vůbec dostal. Je možné, že některé orgány už byly příliš rozložené na to, aby na nich mohla být provedena pitva.

Navíc je tu ještě jedna věc - v 60. letech nebylo testování jedů v těle na takové úrovni, jako je dnes. Například co se týče kyanidu, ještě před deseti lety se jeho zvýšená koncentrace v těle dala testovat maximálně do dvou dnů od otravy, dokud nebyly nalezeny nové biomarkery, které tohle okno prodloužily na týdny či dokonce měsíce. Z toho vyplývá, že  i kdyby těla byla testována na přítomnost jedů, stejně by se nic nemuselo najít.

Jestli by muži požili jed dobrovolně nebo ne, o tom můžeme jenom spekulovat. Mysleli si snad, že se k mimozemšťanům snadněji přidají, zabíji-li svá fyzická těla?  Kdyby však věděli, že zemřou, proč by se obtěžovali s účtenkou od láhve minerálky? 

Za jejich smrtí mohla stát i již zmněná vojenská diktatura. V roce 1964 brazilské vojsko podporované vládou spojených států uspořádalo puč na demokraticky zvoleného progresivního prezidenta a nastolilo vojenskou vládu, která trvala dalších 21 let. Nová Brazilská diktatura se zbavovala intelektuálů, svobodomyšlenkářů, dizitentů a nelíbila se jí ani komunita zajímající se o UFO.

Kdokoliv, kdo nesdílel stejné konzervativní ideály jako vůdci země, mohl být v nebezpečí. Ufologové v Brazílii dokonce byli spojováni s teroristy a všichni se báli upoutat na sebe pozornost. Tajná zabíjení a záhadná zmizení byla na denním pořádku. Není tedy až tak od věci se domnívat, že i dva zemřelí na Vintém Hill se mohli dostat nějakým způsobem do střetu s novou vládou. Zdá se to ale trochu přitažené za vlasy? Určitě. Proč by tedy prostě nezmizeli? K čemu byla ta podestýlka z listí, nebo olověné masky? 

Právě ty masky jsou asi nejzvláštnější proprietou v tomto případu. Vypadaly spíše jako takové sluneční brýke bez nožiček vyřezané z jednoho plátu olova. Právě kvůli materiálu se nabízí, že měly sloužit jako ochrana proti radiaci. Taková olověná maska by ale chránila jenom oči, celý zbytek těla by byl radiaci stejně vystavený. Navíc testy na radiaci vyšly negativně. Možná, že nešlo o ionizační záření, ale intenzivní světelné záření. 

S dalším názorem přišel Padre Oscar Gonzáles Quevedo. Byl to jezuitský kněz původně ze Španělska, který se usadil v Brazílii. Stal se jedním z nejuznávanějších parapsychologů a v 90. letech se proslavil jako protagonista televizního programu s názvem “Cazador de enigmas”, tedy Lovec záhad. V něm vysvětloval přírodní úkazy a odhalovat šarlatány. Stal se také jedním z nejuznávanějších parapsychologů a napsal knihy o telepatii či věštění. 

Padre Quevedo v rozhovoru pro jedny noviny uvedl, že muži mohli být obětí smrtícího okultního rituálu. Podle okultní víry prý jiné světy vysílají světelné záření, které je schopné ovlivnit třetí oko a zabít experimentátora. To by vysvětlovalo užití olověných masek. V tomto typu experimentu okultista požije dávku drogy, která mu pomůže dostat se do transu a také musí být nalačno, aby se přivodila fyzická a mentální nerovnováha. To zaprvé experimentátorovi pomůže osvobodit svoji duši, aby mohl přijímat spirituální zprávy a zadruhé jeho rozjitřené smysly dovolí, aby zažil jemnohmotné aspekty reality, které nás obklopují.

Noviny Folha de Sao Paulo publikovaly rozhovor s jistým “profesorem yógy”. Ten vyslovil názor, že se muži snažili o telepatický experiment s použitím vysokofrekvenečních myšlenkových vln. Vysvětloval, že v takových případech si experimentátoři pomáhají drogami jako je LSD nebo Mezcalin, aby tak zvýšili mozkovou frekvenci a mentální bdělost. 

Další zdroj řekl, že si členové skupiny vědeckých spiritualistů vypomáhali ke komunikaci s mimozemšťany užíváním psychedelických drog. To dalo vzniknout spekulacím, že muži zemřeli následkem předávkování. Skutečně existují výpovědi lidí, kteří se pod velkou dávkou psychedelických drog, například DMT, dostali podle jejich slov do kontaktu s mimozemskými bytostmi. Někteří opravdu věří v moc psychedelických drog změnit naše vnímání tak, abychom byli schopni vnímat to, co je nám obvykle skryté. Nicméně pokud se týče předávkování psychedeliky - to není až tak snadné. 

Například u LSD je předpokládaní smrtící dávka 14 000 mikrogramů. Typický papírek s LSD má přitom asi 100 až 200 mikrogramů. Případy lidí, kteří se na LSD předávkovali, jsou extrémně vzácné. Podobné je to i s magickými houbičkami, u kterých se smrtelná dávka odhaduje asi na tisíci násobek psychoaktivní dávky a otravy houbičkami jsou také extrémně vzácné. To samozřejmě nevylučuje možnost, že si mohli muži vzít něco, u čeho si mysleli, že to jsou psychedelika, ale ukázalo se, že to bylo něco jiného.

Elektroničtí technici přišli s hypotézou, že muže zabil blesk, protože ten den hodně pršelo. Argumentovali tím, že těla byla nalezena na vyvýšeném místě s olověnými maskami na obličeji, které by teoreticky mohly přitáhnout blesk. Těla by utrpěla lehké popáleniny, které by při pitvě nemusely být kvůli stupni rozkladu patrné. Jeden zdroj skutečně uvedl, že těla mužů vykazovala možné známky popálení. Nicméně tuto hypotézu koroner nepotvrdil.

Spiritualisté také museli přispět svojí troškou do létajícího talíře. Pomocí navázání telepatického kontaktu s bytostmi z Jupiteru prý zjistili příčinu smrti mužů na Morro do Vintém. Prý udělali chybu, když se rozeběhli k létajícímu talířu předtím, než k tomu byli pobídnuti. Mimochodem obyvatelé Jupiteru byly ženy, asi o 30 cm vyšší než průměrný člověk, s vertikálními ústy a čtyřmi prsty na rukou. Tuhle informaci samozřejmě nikdo nebral vážně.

Mě osobně tanhle případ připomíná španělský film z roku 2021 s názvem Espíritu Sgrado, přeloženě Posvátná duše. Nechci vám moc prozrazovat, protože tenhle film určitě stojí za vidění. Řeknu vám ale, že docela dobře zobrazuje to, jak lze s některými lidmi manipulovat pomocí jejich víry v mimozemské bytosti. A na tom je založená moje vlastní teorie.

Myslím si, že Manuel s Miguelem si pěstovali svoji spiritistickou víru a zároveň ji spojovali se svým nadšením do elektroniky. Možná se pokoušeli sestavit zařízení, které by jim pomohlo komunikovat s mimozemšťany, ale to dvakrát vybouchlo. Možná chtěli sesetřelit mimozemskou loď cílenou podomácku vyrobenou bombou.

Každopádně si myslím, že je v tu noc na kopec Vintém někdo nalákal. Možná Elcio a možná nějaká jiná osoba, která v nich cíleně pěstovala přesvědčení, že právě tohle je ten nejdůležitější experiment, který musejí udělat. Jako podpora mohla sloužit i popsaná pozorování UFO v oblasti. Tahle osoba jim mohla dát tablety, které jim měly pomoct komunikovat s mimozemšťany a zároveň papírek s instrukcemi.

V tabletách se ale nacházel jed a muži tak nedošli ani k druhému kroku “ochránit obličej maskou a čekat na smluvený signál”. Proto masky ležely vedle nich a nikoliv na jejich obličejích.

Proč ale bylo v tu samou noc pozorováno nad kopcem UFO? Dokázali se Manuel s Miguelem nakonec skutečně skontaktovat s mimozemšťany, ale ti je místo vřelého přivítání zabili za to, že nad pláží Atafona sestřelili jednu z jejich nejlepších vesmírných lodí? Anebo se v experimentu prostě něco pokazilo?

Ať už muže na kopci Morro do Vintém potkal jakýkoliv osud, jisté je jen to, že klíč k téhle záhadě pravděpodobně nikdy nenalezneme. Zbývají nám jen pouhé spekulace a vědomí, že jedna malá komunita elektrotechniků v Brazílii měla v 60. letech hodně zvláštní koníček.

To je pro dnešní podcast vše. Doufám, že se vám líbil. Měla jsem ohromnou radost, že jsem k tomuto případu objevila detaily, které jsem dříve neznala, ačkoliv mi práci komplikovaly zdroje, které se od sebe docela často lišily. Některé detaily se prostě v propadlišti dějin změnily anebo úplně vymizely. Ale tak už to prostě někdy bývá.

Sledujte mě na mém Instagramu Tajemne_Skutecnosti. Pokud chcete sdílet nějaký svůj tajemný příběh v tomhle podcastu, můžete využít formuláře v popisku. Mějte se hezky a udržujte svou mysl…

otevřenou.