Záhady pyramid v Gíze: Je nový objev přelomový nebo jenom nesmysl? Byly pyramidy jenom hrobkami?

Vítejte na další cestě do králičí nory. Tentokrát se podíváme za pyramidami do Egypta. Nedávno zamával internetovými články a diskuzemi nový objev Italských výzkumníků. Ti si myslí, že by pod pyramidami v Gíze mohlo ležet ukryté prastaré město. Proč ale tenhle objev někteří odmítají? A co mají pyramidy společného s Nikolou Teslou? Držte si pokrývky hlavy a chraňte se před sluncem, jdeme na to!

Zdroje: https://tinyurl.com/yh2saj5s

Transcript

Vítejte u další epizody podcastu Tajemné Skutečnosti. Já se jmenuji Anna a budu vaší průvodkyní na dnešní cestě za Egyptskými pyramidami.

Když jsem přemýšlela o čem udělám další epizodu, narazila jsem na informaci o novém objevu ohledně pyramid v Egyptě v mém oblíbeném podcastu Mile Higher. Mimochodem doporučuji, pokud umíte dobře anglicky.

Skoro před rokem jsem udělala epizodu o Tutanchamonovi a myslím si, že pyramidy v Gíze si taky zaslouží mít svoji vlastní. Dneska si povíme o novém objevu pod pyramidami v Gíze a o tom, proč ho někteří kategoricky odmítají, potom si probereme jednu z největších alternativních teoriích o funkci pyramid a trochu si zaspekulujeme o jejich původu.

Takže držte si pokrývky hlavy — jdeme na to!

Pyramidy v Gíze - popis

Starověký Egypt byla civilizace v severovýchodní Africe kolem řeky Nil. Každoroční záplavy řeky Nil vedly k úrodnosti jejího údolí, což zajišťovalo úspěšnost zemědělství v této jinak vyprahlé oblasti. Do roku 4100 před naším letopočtem už v částech dnešního Egypta fungovaly trvalé zemědělské vesnice.

Kolem roku 3100 př. n. l. nastal počátek zaznamenané historie Egypta. Došlo ke sjednocení horního a dolního Egypta a založení první dynastie. Tomuhle období se říká archaické a trvalo do roku 2686 př. n. l. . Mezi lety 2686 a 2181 př. n. l. trvalo období staré říše, někdy se mu říká období stavitelů pyramid. Egypt byl jednou z nejbohatštích a nejmocnějších civilizací na světě. Egyptští králové měli výsadní postavení ve společnost.  Věřilo se, že si je zvolili samotní bohové, aby sloužili jako spojení mezi nimi a lidmi. 

Podle Egyptské víry zůstala část faraonovy duše v těle i po smrti. Proto se jejich těla mumifikovala a pohřbívala se společně se vším, co panovník mohl potřebovat v posmrtném životě, jako byly nádoby, potraviny či nábytek. Královské hrobky nejdříve tesali do skály a pokrývali pravoúhlými stavbami s rovnou střechou a stěnami, které se směrem dovnitř svažovaly. Těm se říká mastaby.

Faraon Džoser toužil po velkolepějším místě posledního odpočinku. Proto okolo roku 2630 př. n. l. požádal architekta Imhotepa, aby mu navrhnul pohřební pomník. Tak vznikla první známá pyramida v Egyptě, která se nacházela v Sakkáře. Vytvořili ji ze šesti stupňů, jakoby se několik mastab naskládalo na sebe. S výškou 62 metrů představovala v té době nejvyšší budovu na světě. Obklopoval ji komplex nádvoří, chrámů a svatyní.

Faraon Snofru, který vládl mezi lety 2613 a 2589 před naším letopočtem byl prvním, který se pokusil o stavbu pyramidy s rovnými stěnami. Zatímco první stavba kvůli chybám v konstrukci zkolabovala, druhý pokus vyústil ve stavbu takzvané Ohnuté pyramidy v Dáhšůru. 

Napotřetí se jim konečně podařilo postavit pyramidu s rovnými stěnami, a to Červenou pyramidu v Dahšůru.

Následující vládnoucí faraon byl Chufu. Právě pyramida, která je připisovaná jemu, je tou největší pyramidou vůbec. Říká se jí Chufuova, Cheopsova (Cheops je řecká verze jména Chufu) nebo prostě Velká pyramida v Gíze. Je to poslední přežívající ze sedmi divů světa.

Strany pyramidy jsou v průměru 230 metrů dlouhé. Její původní výška byla 147 metrů, dnes je to o 10 metrů méně. Strany pyramidy jsou skloněné v úhlu 51,5 stupně a téměř bezchybně nastavené přesně na sever, jih, západ a východ. I když to tak nevypadá, Velká pyramida má ve skutečnosti osm stran a ne čtyři. Každá ze čtyř zdánlivých stran je totiž od vrcholku dolů rozdělená napůl a pyramida je v tomhle místě mírně prohnutá dovnitř. Původně vnější strany pyramidy pokrýval hladký bílý vápenec. Ten ale během tisíciletí lidé rozebrali na další stavby a tak dnes vidíme vnitřní kameny.

Vedle Chufuovy stojí tři menší pyramidy postavené pro královny a řada mastab pro královy příbuzné či úředníky, kteří ho měli provázet v posmrtném životě. Prostřední pyramidu postavili pro Chufuova syna - faraona Rachefa. Poblíž ní se nachází slavná socha sfingy se lvím tělem a lidskou hlavou vytesaná z pískovce. Byla to největší socha ve starověku se svými 73 metry na délku a 20 metry na výšku. 

Nejjižnější pyramidu v Gíze postavili pro Rachefova syna Menkaurého. Se svými 66 metry výšky je to nejmenší ze tří pyramid.

První záhada spojená s pyramidami je otázka, kdo je vlastně postavil. Zkonstruovat obří pyramidy by představovalo problém i dnes, natož před několika tisíci lety bez použití moderních nástrojů. Velkou pyramidu v Gíze tvoří více než 2,3 milionu kamenných bloků, které v průměru váží od 2,5 do 15 tun. Pro představu to znamená, že ty nejlehčí bloky váží přibližně tolik jako 25 ledniček. Nebo jako menší slon.

Mnoho lidí dodnes věří, že na pyramidách pracovalo velké množství otroků. Tahle myšlenka má svůj původ v práci řeckého historika Herodota, který žil v 5. století před naším letopočtem. Herodotus cestoval po Persii, Egyptě a Skýtii a dokumentoval při tom místní kultury.

Ve svém textu popisuje, že král Cheops zavřel chrámy a donutil všechny Egypťany, aby pro něj pracovali. Někteří z nich museli vytesat kameny z Arabských hor, zatímco další je potom převáželi loděmi po Nilu. Okolo 100 000 mužů pracovalo po tříměsíčních směnách. Postavit pyramidu jim mělo trvat celých 20 let. 

Herodotus popsal zařízení, které sloužilo na zvedání kamenů. Mělo být podobné šadůfu, kterým se zvedala voda ze studní. Je třeba poznamenat, že Herodotus svoje znalosti získal od místních, kteří žili v Egyptě nejméně 2000 let po stavbě pyramid a některé věci, o kterých mluvil, se ukázaly být nepravdivé.

Archeologické objevy ukazují na to, že pyramidy nestavěli otroci, ale placení pracovníci. Podle některých archeologů se mohlo jednat o zemědělce, kteří potřebovali sezónní práci. Psané záznamy ale mluví také o skupině profesionálních stavebních dělníků, kteří cestovali po celém Egyptě. Odhaduje se, že na pyramidách mohlo pracovat okolo 20 000 lidí plus 16 000 podpůrných pracovníků. 

Archeologové našli pozůstatky městečka, ve kterém měli bydlet stavitelé pyramid. Mnoho budov, ve kterých pracovníci bydleli, bylo vybaveno nejrůznějšími vymoženostmi. Na místě se našly zvířecí kosti společně se známkami konzumace ovoce, medu, chleba či piva. Nalezly se také důkazy toho, že pracovníci dostali lékařskou péči. Otroci by se rozhodně tak dobrého zacházení nedočkali. Archeologové tedy došlo k závěru, že na pyramidách zřejmě pracovali zruční stavitelé, kteří za svou práci nejspíš také dostali dobrou kompenzaci.

Materiál na stavbu pyramid měli přivážet do Gízy na lodích po Nilu a po uměle vytvořených kanálech. Zatím se přesně neví, jak tyhle kameny dokázali navršit s takovou přesností na sebe. Obecně se má za to, že kamené bloky posouvali nahoru po sérii ramp pomocí systému saní, lan, válečků a pák. Tření mohli snižovat navlhčením rampy vodou nebo mokrou hlínou. Někteří navrhují, že se rampy obtáčely spirálovitě kolem pyramidy, jiní zase říkají, že mohly být uvnitř ní.

Nový nález pod pyramidou v Gíze

Před měsícem výzkumníci v Itálii oznámili, že by se pod pyramidami v Gíze mohlo nacházet pohřbené město. Výzkumný tým vedl organický chemik z univerzity v Pise, dr. Corrado Malanga a bývalý akademik a odborník na dálkový průzkum Filippo Biondi. Tým použil radarové impulzy k vytvoření snímků podzemních struktur. 

Podle Malangy a Biondiho našli v hloubce 2 kilometry pod Rachefovou pyramidou osm válcovitých dutých šachet měřících v průměru 10 až 12 metrů. Ty mají být obtočené spirálovitými schodišti, které vedou ke dvěma krychlovitým stavbám se stranami o délce asi 80 metrů, které leží v hloubce 648 metrů pod povrchem. Nad šachtami se má nacházet pět staveb propojených tunely.

Konstrukce doplňuje i vodní systém. Výzkumníci spekulují, že by tyhle stavby mohly být součástí většího městského komplexu, který se má nalézat pod Gízou a měřit až 1,2 km na délku. Stáří budov odhadli na 38 000 let, což by znamenalo, že jsou o desítky let starší než nejstarší lidmi postavené stavby, které známe.

K mapování použili radar se syntetickou aperturou. Ten se používá k vytváření obrazu pomocí radiových vln. Funguje tak, že vysílá elektromagnetické vlny a na základě toho, jak se odrazily zpátky zjistí charakter povrchu. Tenhle typ radaru umožňuje monitorování za každého počasí i v noci a má vysoké rozlišení. Může proniknout i půdou v závislosti na jejím složení a obsahu vlhkosti. Zatímco radarové vlny dokáží projít suchou půdou celkem bez problému, vlhká půda vlny pohlcuje, takže nejsou schopné dostat se do hloubky.

A to je právě ten problém, který někteří mají s metodou, jakou výzkumníci použili. Radarový expert profesor Lawrence Conyers z univerzity v Denveru tvrdí, že radarové pulsy ze satelitu nedokážou proniknout tak hluboko do země. Podle některých zdrojů jsou vlny z radaru v podobných podmínkách schopné dostat se nanejvýš 2 metry pod zem. 

Jak je tedy možné, že tým výzkumníků získal radarové snímky struktur, které jsou 2 km pod zemí? Použili totiž úplně novou metodu. Sama úplně nerozumím tomu, jak to funguje, ale budu se vám to snažit co nejlépe vysvětlit. 

Pomocí softwaru přeměnili elektromagnetický signál radaru na zvukovou informaci, která je schopná detekovat milimetrové vibrace podzemních struktur. V praxi to znamená, že tenhle konkrétní radar čte vibrace, které vyzařují materiály stovky metrů pod zemí. Není to tedy tak, že by ten samotný radar proniknul 2 kilometry pod zem, odkud by se odrazil. Ve skutečnosti zůstává jen kousek pod povrchem a pomocí složitých výpočetních metod analyzuje vibrace. Umělá inteligence potom vezme desítky takových snímků pořízených z různých úhlů a sestaví 3D model struktur pod povrchem.

Kritici ale podotýkají, že tahle metoda není ověřená. Například doktor Flint Dibble, archeolog z univerzity v Cardiffu v diskuzi vedené Piersem Morganem řekl, že je to všechno “hovadina”.  Protože metoda, kterou použili, nebyla nikdy předtím dopodrobna představená nebo testovaná. Podle něj to zavání pseudo vědou, protože se veřejnosti prezentují nové poznatky bez toho, aby se jim ukázaly výsledky předchozích výzkumů. Dibble podotkl, že se skalní podloží i podzemní voda v Gíze už dříve zkoumaly pomocí radaru i jiných metod. Podle předchozích studií se pod Gízou nachází podzemní voda v hloubce pár desítek metrů a tak by jakákoliv struktura pod pyramidou byla ve skutečnosti ponořená ve vodě a to jak dnes, tak i v minulosti. 

Dále kritizoval to, že když se podíváte na snímky, které vyprodukovali z radaru a potom na 3D obraz složený umělou inteligencí, je opravdu těžké vidět tam nějakou podobnost. A s tím souhlasím. Ale na druhou stranu je možné, že ty snímky prostě jen neumíme interpretovat. Když se třeba podívám na mojí zvukovou stopu, tak já sama nevidím, co tam přesně říkám, ale můj počítač mi to dokáže přehrát.

Možná je to stejné i s těmi snímky. My na nich nic nevidíme, ale speciální program to třeba umí přelouskat, aby z něj pak vypadnul obraz, kterému už budeme rozumět. Pokud se na to chcete podívat sami, odkazy budou jako vždy v popisku. Další problém je, že tenhle výzkum nebyl nezávisle ověřený dalšími odborníky.

Ale je prostě možné, že teď dali do světa výsledky svých výzkumů, aby si tím získali popularitu a tím by pro ně bylo snazší najít financování na nezávislé ověření svých závěrů. Jestli to tak je, to ukáže až čas. Nikde se mi ale nepodařilo zjistit, jak přišli na to, že tyhle stavby jsou 38 000 let staré.

Myšlenka, že se pod pyramidami ukrývají pohřbené starobylé budovy, není nová. Američan Edgar Cayce, samozvaný léčitel a jasnovidec (o kterém bych mimochodem taky měla udělat nějakou epizodu) během jednoho ze svých tranzů řekl, že uprchlíci ze ztracené Atlantidy byli těmi, kteří založili Egyptskou civilizaci. Tajemství ztracené Atlantidy pohřbili v síni záznamů umístěné někde pod Sfingou. Také řekl, že tahle síň bude objevená někdy před koncem milénia. Tak to úplně nestihli…

Sám Napoleon Bonaparte strávil noc uvnitř Velké pyramidy v Gíze. Když se ho zeptali na to, co se uvnitř stalo, odpověděl: “I kdybych vám to řekl, nevěřili byste mi.” V roce 1798 přišel s více než třiceti tisíci francouzskými vojáky do Egypta, aby zemi osvobodil od Turecké nadvlády. Zároveň s sebou vzal na sto učenců, aby zemi zdokumentovali.

Další rok se Napoleon vrátil do Káhiry, kde se rozhodl přespat ve Velké pyramidě v Gíze. Skrze nízké temné chodby ho přivedli do královy komnaty, místnosti dlouhé 10 metrů a široké 5 metrů obložené žulovými deskami. Měla hladké stěny a rovný strop a obsahovala jen prázdný žulový sarkofág. Napoleon si přál, aby ho uvnitř nechali samotného, po vzoru jeho idolu, Alexandra Velikého.

Napoleon uvnitř strávil sedm hodin. Ráno vyšel ven bledý a vyděšený. Má se za to, že ho tenhle zážitek změnil navždy. Bohužel se přesně stalo, si vzal s sebou do hrobu. Nebyl ale jediný, kdo pyramidu navštívil v noci. Známý okultista Aleister Crowley strávil noc v králově komoře se svojí novou manželkou. Podle svých vlastních slov jí chtěl předvést, jaký je skvělý kouzelník a tak tam při světle svíčky začal předříkávat své magické formulky.

Najednou si všiml, že místnost září měkkým fialovým světlem. O svém zážitku napsal:

“Králova komnata zářila, jako by ji osvětloval nejjasnější tropický měsíční svit. Ubohý, špinavě žlutý plamínek svíčky působil jako rouhání, a tak jsem ho zhasl. Astrální světlo přetrvalo po celou dobu invokace a ještě nějakou dobu poté, i když jeho intenzita postupně slábla, jakmile jsme se uložili ke spánku. Ráno astrální světlo zcela zmizelo a jediným zvukem bylo šustění křídel netopýrů. “

Dalším návštěvníkem královy komory byl britský teosof a spiritualista Paul Brunton. O jeho zážitku z roku 1930 řekl, že ho napadly vize nepřátelských tvorů a obklopily ho zjevení groteskních a démonických forem.

Myslím si, že za jeho zážitkem a pravděpodobně i za tím, co se stalo Napoleonovi stála smyslová deprivace. Představte si to sami. Jste uprostřed pyramidy. V úplné tmě. Neslyšíte nic, jenom svůj vlastní dech, tlukot vašeho srdce, možná sem tam šelest křídel netopýra.

Když mozku odeberete smyslové vjemy, vytvoří si svoje vlastní. To může vést k hlubšímu sebepoznání, ale i k halucinacím nebo dokonce k mimotělním zážitkům. Je najednou těžké určit čas. Minuty se zdají jako hodiny a naopak. A je vlastně jedno, jestli jste v tu chvíli zavření v hrobce faraona nebo v jakékoliv jiné temné místnosti. Koneckonců pobyty ve tmě jsou v poslední době dost populární.

Byla velká pyramida v Gíze elektrárnou?

Geniální vynálezce a průkopník v oblasti elektrotechniky Nikola Tesla byl pyramidami v Gíze fascinován. Podle něj to nebyly jen obří hrobky pro faraony. Přemýšlel, jestli se v nich neskrývala nějaká dávno ztracená technologie. Věnoval hodně času a energie tomu, aby záhadu rozlousknul.

Jeden z jeho nejambicióznějších projektů bylo hledání způsobu jak přenášet elektřinu bez pomoci drátů. Věřil, že by to přineslo lidstvu neomezenou bezplatnou energii. Tajné experimenty v jeho laboratoři v Colorado Springs ho přesvědčily, že je možné přenášet energii skrze horní vrstvu zemské atmosféry.

Přišel s teorií, že pyramidy mohly shromažďovat a vydávat elektřinu, která napájela oblast kolem nich. Dokonce měl za to, že pyramidy dokázaly získat energii ze slunce a z měsíce. 

V roce 1905 si v Americe podal patent s názvem “Umění přenášení elektrické energie skrz přírodní médium”. Ten obsahoval návrhy série generátorů po světě, které by získávaly energii díky napojení na ionosféru. To je část atmosféry, která je složená z neutrálního plynu, iontů a elektronů. V očích Tesly byla země se svými dvěma póly jako jeden obří generátor neomezené energie. 

Podle Tesly hrály roli jak tvar pyramid tak jejich umístění. Jeho věž Wardenclyff na východním pobřeží byla první prototypem systému, který by mohl vysílat energii bez použití drátů. Nechal ji postavit nad oblastí, kde významné množství podzemní vody mezi vrstvami horniny tvoří takzvanou zvodeň.  Stejně je tomu u pyramid v Gíze. Při umístění věže se prý nechal inspirovat vztahem polohy pyramid v Gíze s oběžnou dráhou země a rovníkem. Jeho věž se směrem nahoru zužovala a byla zakončená polokoulí. 

Bohužel Tesla svůj projekt nikdy nedokončil. Kvůli narůstajícím dluhům nedostavěnou věž v roce 1917 strhli a materiál prodali do kovosběrny. Sen o neomezené volné energii se bohužel nikdy nesplnil. Výsledky Teslova výzkumu po jeho smrti záhadně zmizely.

Je možné, že Tesla odhalil něco, o čem stavitelé pyramid věděli už před mnoha tisíci lety? Mohla Velká pyramida v Gíze vyrábět elektrickou energii? Pojďme se podívat na její konstrukci. Většina pyramidy je postavená z bloků nummulitového vápence, který uvidíme,  když se na pyramidy podíváme z vnějšku dnes. Tenhle kámen se dá najít nedaleko. Stěny pyramidy původně obalovala vrstva hladkého bílého opukového vápence, zasazeného do sebe s neuvěřitelnou přesností tak, že nebyly vidět žádné spoje. 

Tyhle kameny pocházely z vápencového lomu v Tuře, který ležel celých 800 km daleko. To je skoro vzdálenost z Prahy do Amsterdamu, kterou jsem jela 15 hodin autobusem. Teď si představte, že nemáte autobus a musíte nějak přepravit několikatunové kameny. Měli byste k tomu mít dobrý důvod. Možná tím důvodem bylo, že tenhle druh vápence neobsahuje hořčík, což z něj dělá výborný izolační materiál. Díky tomu by se elektrická energie nedostala nekontrolovaně ven.

Chodby uvnitř pyramidy lemují žulové bloky, které mají vysokou koncentraci krystalů křemene. Když se křemen stlačí nebo se s ním pohne, vydá výboj piezoelektřiny.

Piezoelektrický jev využívají některé zapalovače. Je v nich piezoelektrický krystal, který po stisknutí vytvoří elektrickou jiskru a ta zapálí hořlavinu. Čekali jste, že se v podcastu o pyramidách dozvíte, jak funguje zapalovač? Já ne…

Piezoelektrický jev křemene využívají i hodinky quartz, které jsou považované za jedny z nejpřesnějších. Piezoelektrické materiály se nachází v mikrofonech, sluchátkách nebo reproduktorech. Klub Watt v Nizozemsku využíval k osvícení podlahy elektřinu vyprodukovanou z pohybu lidí, kteří na ní tančili. Tokyjské metro podobným způsobem využívá kroky cestujících na piezoelektrických dlaždicích k výrobě energie, kterou stanice potřebují.

Pokud by se tedy žula nějakým způsobem stlačila nebo rozvibrovala, teoreticky by mohla vytvořit výboje elektřiny. Plošina Gízy, na které jsou pyramidy postavené, je plná podzemní vody, která protéká mezi vrstvami vápence. Christopher Dunn, který na téma pyramidy coby elektrárny napsal tři knihy, věří, že by voda, která protéká podzemní chodbou pod pyramidou, vytvořila zvukovou frekvenci, která by rezonovala s přirozenou vibrací Země. Tahle frekvence by pak rozvibrovala pyramidou.

Do takzvané královniny komory vedou dvě šachty. Dunn tvrdí, že se v severní šachtě našly stopy kyseliny chlorovodíkové a v jižní zase hydratovaný chlorid zinečnatý. Smíšení těchto dvou tekutin by vyvolalo bouřlivou reakci, která vy vytvořila plynný vodík. Ten by se z královniny komory dostal do hlavní galerie, která je obložená žulou. Plyn by zvyšoval tlak na žulu, což by vytvářelo elektřinu a také ionizovalo vzduch, což by zvýšilo vodivost.

Uvnitř velké galerie by pak bylo 27 nebo 28 párů rezonátorů, které by vibrovaly a vytvářely zvukové vlny. Atomy vodíku by se uspořádaly podle těchto vln a potom by malým otvorem v galerii proudily do královy komory. Nad tou se nachází pět žulových nosníků oddělených prázdným prostorem. Tomu se říká odlehčovací komora, protože se má za to, že tahle konstrukce měla odlehčit váhu pyramidy. Ale co když sloužila k něčemu úplně jinému?

Tyhle žulové nosníky jsou hladké na třech stranách ale na horní straně jsou hrubé. Christopher Dunn věří, že to není náhoda. Podle něj kameny schválně opracovali tak, aby rezonovaly s frekvencí 440 hertzů. To má být zvuk, který je v harmonii se zemí. Z pyramidy se stává obří hudební nástroj.

Elektromagnetická energie vytvořená ve spodku pyramidy by se nakonec koncentrovala na jejím vrchu. Spekuluje se, že tam původně seděl zlatý pyramidion. Zlato je skvělým vodičem elektrické energie. Zlatý pyramidion by soustředil negativní ionty do ionosféry a tak by se vytvořil elektrický proud. Možná by pak došlo k bezdrátovému přenosu energie, tak jak si to představoval Nikola Tesla.

Pokud ale Egypťané měli elektřinu, neexistovaly by o tom záznamy? Na kamenných stěnách v chrámu bohyně Hathor v Dendeře se objevuje zvláštní reliéf. Jsou na něm dvě postavy stojící proti sobě. Přes postavy se směrem do středu táhnou dva velké útvary, které až nápadně připomínají moderní žárovky. Každá z baněk vyrůstá z něčeho, co vypadá jako elektrický kabel a uvnitř nich se vlní jakýsi hadi, anebo snad cívky žárovek? Jednu z baněk podpírá věc, která se nápadně podobá Teslově cívce. 

Ale jak možná někteří tušíte, tady se teorie trochu rozpadá. Je fascinující podívat se na tyhle reliéfy a vidět v nich moderní elektrické žárovky. Hyeroglyfy, které je obklopují,  ale mluví o něčem úplně jiném. Je to text o sjednocení horního a dolního Egypta.

Domnělá Teslova cívka na reliéfu je ve skutečnosti džed, posvátný předmět v podobě pilíře, který symbolizoval stabilitu. Pokud se podíváte blíž na elektrický kabel, zjistíte, že je to květ modrého leknínu, který byl pro Egypťany velmi důležitou květinou. Představoval stvoření, znovuzrození a sluneční cyklus, protože otvírá svůj květ ve dne a zavírá ho po západu slunce. Baňka kolem hada má být ochrannou bublinou nebe, která je spojená s dělohou nebo placentou bohyně Nut. Ta každou noc spolkne slunce aby ho ráno zase porodila.

Někteří namítnou, že se v chrámu nenachází saze nebo stopy po ohni. Podle archeologů ale Egypťané používali pochodně nebo olejové lampy, které by zanechaly jen minimální stopy. Ventilační systémy by zajistily dostatek kyslíku na udržení ohně.

Kdyby Egypťané měli elektřinu, určitě by se o tom někde pochlubili. Dokumentovali přece všechny aspekty svého života. Co když ale Velkou pyramidu nepostavili Egypťané? Co když je ještě starší, než se domníváme? Mnohem starší?

Belgický inženýr Robert Bauval přišel v 80. letech s teorií, že umístění tří pyramid v Gíze odpovídá postavení hvězd v souhvězdí Orion, zatímco socha Sfingy, která má tělo lva a lidskou hlavu, se dívá přímo na souhvězdí lva. Bauval se společně s Grahamem Hancockem s pomocí počítačového programu podíval na projekce noční oblohy v době, kdy měly být pyramidy postavené. A neodpovídalo to. Když se ale podívali na to, jak noční obloha vypadala 10500 let před naším letopočtem, našli shodu. Pyramidy přesně odrážely postavení hvězd v souhvězdí Orion a Sfinga se dívala přímo na souhvězdí lva.

Zajímavé je, že faraoni se považovali za převtělení boha Osirise na zemi. Osirise představovalo právě souhvězdí Orion. Navíc jižní šachta královy komory ukazuje na souhvězdí Orion, zatímco jižní šachta královniny komory ukazuje na hvězdu Sirius, která představovala Isis - sestru a milenku Osirise.

Stáří a původ sfingy jsou stále předmětem horké debaty. Stopy po zvětrání a vodní erozi na soše totiž neodpovídají suchému podnebí, které na Sahaře vládne posledních 5000 let. Eroze poukazuje na intenzivní deště, které by se mohly stát jedině za Afrického mokrého období, které skončilo před 11 700 lety. Pokud je to tak, znamenalo by to, že Sfinga je ještě starší než starověký Egypt a vytvořila ji nějaká nám dosud neznámá civilizace.

Dalším předmětem diskuze je hlava sfingy. Ta má být vytesaná do podoby faraona Rachefa, proto se sfinga datuje do období jeho vlády, asi před 4500 lety. Hlava je ale disproporčně malá vůči jejímu tělu. To nahrává teoriím, že hlava sfingy tak jak ji známe dnes, není původní, ale vytesali ji z jiné, větší hlavy. Podle některých mohla mít hlava sfingy nejprve podobu šakala, tedy boha Anubise. Je možné, že ta se poničila a tak bylo třeba její podobu změnit. 

Skeptici ale říkají, že vodní erozi mohly způsobit i záplavy z řeky Nil a ne vydatné deště. A protože sfinga je vyrobená z místního vápence, eroduje rychle a tak vypadá starší, než ve skutečnosti je.

Pokud jde o teorii, že pyramidy nějakým způsobem vyráběly elektřinu, tady narážíme na celkem dost problémů. Skeptici poukazují na to, že i kdyby vibrace z podzemní vody dokázaly vyprodukovat piezoelektrický efekt, pravděpodobně by byl příliš malý na to, aby se dal nějakým způsobem využít. Pokud jde o stopy chemikálií v šachtách, které vedou do královniny komory, nikde jsem nenašla další zdroj, který by to potvrzoval, takže si nejsem jistá, jestli je tahle informace vůbec pravdivá.

Hlavní materiály použité na výrobu Velké Pyramidy jsou tři druhy kamene: vápenec, žula a dolomit. Aby materiál vedl elektřinu, musí mít v sobě volné elektrony, které mohou přesouvat elektrický náboj z jednoho místa na druhé. A žádný z kamenů použitých na stavbu elektřiny takovou vlastnost nemá. Je sice pravda, že žula obsahuje velké množství křemene, který má piezoelektrické vlastnosti. Ale náhodné uspořádání krystalů křemene v žule znamená, že získání elektřiny ze žuly není prakticky možné. 

Ani podzemní voda by nebyla spolehlivým vodičem elektřiny. To, co dělá vodu vodivou jsou ve skutečnosti minerály, které jsou v ní rozpuštěné. Například částice železa. Ale víte, co je skvělým vodičem elektřiny? Měď. A tu Egypťané měli k dispozici. Proč by ji tedy nepoužili?

Pravděpodobně jediná část pyramidy, která by dobře vedla elektřinu, by byl zlatý pyramidion na jejím vrcholu. Ale nemáme žádné důkazy o tom, že byl opravdu ze zlata. Pyramidiony z jiných pyramid byly obvykle z vápence, bazaltu nebo pískovce. Někdy je pokrývala vrstva mědi, zlata nebo slitina zlata a stříbra, ale nebyly celé z kovu. Pyramidion z velké pyramidy v Gíze se nezachoval, takže se neví, z čeho přesně ho vyrobili.

I kdyby pyramidion vedl elektřinu, kam by ji vlastně odváděl? Jak by se dostala do okolí?

Často se opakuje, že pyramidy nemohly být hrobkami, protože se v nich nenašly mumie. Tedy alespoň ne ve třech pyramidách v Gíze. V Egyptě ale stojí přes sto pyramid a v některých z nich se mumifikované ostatky našly. Například v roce 2008 archeologové objevili pyramidu v Saqqaře, která by mohla patřit královně Sesheshet, matce faraona Tetiho. Uvnitř byla mumie ženy, zabalená do plátna a zapečetěná uvnitř sarkofágu.

Velká pyramida v Gíze sice neobsahuje faraonovo tělo, ale uvnitř takzvané královy komory se našel prázdný pohřební sarkofág. Archeologové také vykopali pozůstatky dvou lodí pohřbených vedle Velké pyramidy. Pokud by pyramida sloužila jako místo posledního odpočinku faraona, pak by lodě podle víry Egypťanů mohl používat v posmrtném životě. Ale proč by lodě pohřbívali vedle elektrárny?

Většina pyramid sice mumie neobsahuje, ale archeologové to vysvětlují působením lupičů.   Existuje několik detailních výpovědí od lidí, kteří pyramidy vykrádali. Pomocí bronzových nástrojů se dostali dovnitř a se svíčkami našli cestu do pohřební komory. Jedna taková výpověď popisuje, co uvnitř objevili:

“Otevřeli jsme jejich sarkofágy a rakve a našli jsme mumii krále opatřenou mečem. Jeho krk zdobilo velké množství amuletů a zlatých šperků a na hlavě měl pokrývku ze zlata. Ušlechtilou mumii krále úplně pokrývalo zlato a jeho rakve byly zdobené zevnitř i zvenčí stříbrem a zlatem a posázené drahými kameny. Sebrali jsme zlato, které jsme našli na mumii společně s amulety a šperky co měla na krku. Zapálili jsme rakve.”

Pyramidy v Gíze sice nejsou popsané hyeroglyfy, v pozdějších pyramidách ale stěny pokrývaly pohřební texty. 

Jak si ale můžeme být jistí tím, že velká pyramida v Gíze byla postavená právě za Chufuovy vlády? Uvnitř sice nebylo velké množství textů, ale našly se tam nápisy. Tři z nich obsahují Chufuovo jméno. Uvnitř jedné z odlehčovacích komor nad královou komorou je na stropě nápis, který tam pravděpodobně zanechali stavitelé pyramidy. Překládá se jako “přátelé Chufua”. Dva další nápisy v odlehčovacích komorách také zmiňují faraona jménem.

Tyhle nápisy jsou v místě, na které je extrémně těžké se dostat a které bylo dlouhou dobu nepřístupné, takže se nezdá, že by je tam někdo mohl zanechat později. 

Velké pyramidy v Gíze fascinovaly lidstvo už od starověku. Není proto divu, že se kolem nich neustále vede vášnivá debata a vznikají další a další teorie, které podněcují naši fantazii. Dodnes úplně neumíme vysvětlit, jakým způsobem je postavili. Nedokážeme si představit, jak přesouvali několikatunové kameny přes obrovské vzdálenosti nebo jak zkonstruovali tak obří stavby s téměř bezchybnou přesností.

Je možné, že pyramidy skrývají ještě další tajemství, o kterých nevíme? Byly to opravdu jenom hrobky? Anebo měly nějaký další účel? Odpověď už nechám na vás.

S tímhle se s vámi pro dnešek loučím, nezapomeňte že mě můžete podpořit pomocí Buy Me a Coffee, odkaz je v popisku,

pokud jste doposlouchali až do konce, tak vám moc děkuju,

uslyšíme se zase za měsíc a do té doby udržujte svou mysl…

otevřenou.