#56 Speciál: Developer hostem podcastu Mlčeti zlato

Tentokrát jsme si hosta nepozvali my. Role se obracejí a Roman Šebela usedá na druhou stranu mikrofonu.

Jako host podcastu Mlčeti zlato? kandidátky na primátorku města Brna Kamily Zlatuškové se společně s Davidem Trllem pouští do tématu, které pálí téměř každého Brňana: Jak bydlet v Brně bez dědictví po tetě?

Proč se v Brně staví tak pomalu a draze? Co nejvíc brzdí schvalování nových projektů? Má ve městě budoucnost družstevní bydlení? Potřebuje Brno více startovacích bytů a mikrobytů? A co by pomohlo rozhýbat výstavbu na velkých brownfieldech?

Roman přidává pohled developera z praxe a mluví také o spolupráci města se soukromými investory, příspěvcích developerů na veřejnou infrastrukturu i o tom, co by se muselo změnit, aby v Brně vznikalo více dostupného bydlení.

Tentokrát tedy Developer na plnou hubu trochu jinak. Roman nemoderuje, ale odpovídá. A rozhodně nemlčí.

Epizoda původně vyšla v podcastu Mlčeti zlato? Kamily Zlatuškové.

Tento díl je součástí volebního programu ODS, TOP 09 a nezávislých. Politické reklamní sdělení související s komunálními volbami 9.–10. října 2026. Zadavatel/zpracovatel: ODS, TOP 09 a nezávislí.

Transcript

SPEAKER_04 0:05

Dobrý den. Já jsem Kamila Zlatušková, kandidu na primáturku města Brna a tohle je podcast Mlčeti Zlato s otazníkem. Zbuzuje semka lidi, kteří mají obrně co říct. A dneska se budeme bavit o bydlení. O výstavbě, o dostupné bydlení a o veřejném prostoru. A mými milými hosty jsou David Rollo, který je můj kolega na kandidátce, zároveň zastupitel města Brna a člověk, který se tematikou bydlení zabývá už minimálně 20 let. David.

SPEAKER_06 0:41

Je to tak. Děkuji za pozvání.

SPEAKER_04 0:44

Není ubezač. A já jsem moc ráda, že kromě tebe přišel i Roman Čebela, který je výkonný ředitel společnosti Mic SRO a developer, můžu to tak říct.

SPEAKER_07 0:58

Děkuji za pozvání a je to tak, jak říkáte, potvrzuju, jsme developeři a už to děláme taky těch 25 let.

SPEAKER_04 1:06

A my jsme se na otázku, zda je v Brně bydlení dostupné, zeptali samotných Brňanů.

SPEAKER_03 1:13

V Brně, co se týče bydlení je za rozumné peníze, asi nějaký jako něco motorického.

SPEAKER_00 1:22

Nevěřím, že to zlepší dostupnost bydlení, ale celkově já si považuji problematické najít, hezké, rozumné nebo za dobrou cenu bydlení.

SPEAKER_01 1:32

Nemyslím si, že to bydlení je úplně cenově dostupné. Já myslím, že když člověk hledá tak, aby to bylo dostupné cenově různým takovým školám a dopravně a tak, tak to asi není úplně jednoduché.

SPEAKER_02 1:45

Já vyměš, že jste u rodičů, takže vlastně to zámýváme zatím relativně dobrý, ale právě teď viděna následujících letch osamostatnění je při škole dost náročný, že vlastně i s brigádou co mám, by to bez nějaký pomocí rodičů téměř nešlo.

SPEAKER_04 2:01

Pánové, vy se zabýváte touhle tematikou už přes 20 let. Je to zároveň něco, čím jste chtěli už být třeba v první třídě. Říkal jste si Romane v první třídě až budký budu developer?

SPEAKER_07 2:17

Tak to je otázka na tělo. Ne, já jsem si to neříkal.

SPEAKER_04 2:23

Co jste si říkal v té první třídě, čím jste chtěli být?

SPEAKER_07 2:26

Že já nevím, jako každý ne, prezident a pilot.

SPEAKER_04 2:30

Popelář.

SPEAKER_07 2:31

Popelář ne, ale možná pilot jsem chtěl být pilot, a to se dětský sněj samozřejmě.

SPEAKER_04 2:38

Někteří si je plní.

SPEAKER_07 2:40

To tak, je to tak, ale já, když dneska vidím svoje děti dospívající, tak jsou mnohem dospělější, než jsem byl já v jejich věku, takže já si myslím, že jsem si třeba do 18 dní nemyslel vlastně vůbec nic. A pak jsem se stal developerem vlastně zhodů náhodovým životním řízením.

SPEAKER_04 3:00

Vy jste byl původně makléř?

SPEAKER_07 3:02

Byl jsem makléř, byl jsem makérně začal jsem v roce 2001, v tom oboru nemojostí, a po nějakých anabázích a partnerství jsem v roce 2009 si udělal vlastní firmu. A v roce 12 jsem se pojmenoval developerem. I když už předtím jsem dělal tu činnost, ale jsem neznal, jak to uopit pojmenovat. Tak developerem jsem oficiálně od roku 2012.

SPEAKER_04 3:31

Kráka, době. Co byl tvůj dětský sen?

SPEAKER_06 3:35

Můj dětský sen byl asi ve 12 letech, když jsem hrával basketbal ještě a měl jsem v těch 12 se měl těch 180 cm třeba dnes. Tak jsem si myslel, že budu tím basketbalistou. A pak zhruba asi ve 13 nebo 14 jsem zjistil, že to asi tak jako nebude. V 15 jsem měl pořád těch 180 cm kolivové, už měli třeba dva metry. No, a pak to ve finále dopadlo tak, že jsem si tak jako domán nic nemyslel, zhruba do těch 20 a těch 20. Pak jsem nastoupil na ekonomickou školu. A pak vlastně zhodnou náhodou jsem hledal uplatnění ve smyslu toho, že u té vysoké školy, abych měl nějaké zkušenosti při té škole, tak jsem začal právě taky jako realitní makér při vysoké škole. Na plný uvazek, bylo to náročné období, ale jsem za to rád. Takže a pak samozřejmě anáze evolučního systému, kdy jsem byl i na akvizicích pozemků u doobské firmy řešil nějaký asset management, což je nějaký zhodnocování těch nemovitostí, nějaké engineering, věnávání, investice. Takže takhle.

SPEAKER_04 4:47

Brně se shodují a samozřejmě to víme, že ta situace v tuto chvíli, jak bych řekl klasik není úplně příznivá. To hodnocení dostupnosti bydlení je tady nahlíženost spíše kriticky. Jak se na to díváte vy, je v Brně bydlení dostupné, respektive proč bydlení v Brně dostupné není, co jsou ty příčiny.

SPEAKER_07 5:15

Tak to taková otázka návodna trošičku, že.

SPEAKER_04 5:17

Ano, já se snažím pomáhat.

SPEAKER_07 5:22

Jsi všichni víte, co odpovím, že? Tak nutno říct, že i developeři si myslí, že bydlení není dostupné, to všichni cítíme. Možná bychom měli ujistit poskuče diváky, že není zájem developera, aby bydlení nebylo dostupné. To nás nikoho netěší, že jo. Pochitelně v tom developerském cyklu vypočítáme náklady a pak je každý projekt by to povolujeme místo roku pět let. A těch pět let platíme úroky, platíme lidi, platíme náklady. Mezdě nám letí nahoru ceny stávních prací. Tak konci toho řěce bohužel pro ty lidi ty ceny nejsou příjemné.

SPEAKER_06 6:07

Já myslím, že se to poskládá, nebo v podstatě skládají z té věcí, že vlastně jako urokovy sazby za poslední dobu poměrně dost nahoru. Já asi před pár lety pamatuju ty dvou nebo dvoupl procentní sazby. Mě to končí asi za dva roky.

SPEAKER_04 6:22

Tak to je dokáže to v 20 letech.

SPEAKER_06 6:26

Krásně čeká ještě 10. Takže krásně. Takže myslím si, že doprotivky jde jednak vzrůst stavebních práci díky nějakým globálním událostím, který se stával, nebo staly, který náluště ty logistické řatězce, vlastně ty obchodní vlastně vztahy. Druhá věc je ta, vlastně, že kromě těch stavebních prací šly nahoru ty úroky. A samozřejmě tím, jak se v úzovkách o něco míním stavilo, protože byla nějaká krize, tak samozřejmě ten počet těch bytů a tím, že je furt i nějaký apetit nakupovat investiční byty, tak vlastně ty ceny paradoxně pořád šly nahoru. A v developerských projektech myslím si, že skladba bytů 60-70% bude jedna KK, 2KK, možná, ale to teď asi řekněme tady kolega.

SPEAKER_04 7:16

Já ještě než půjdem ke skladbě těch bytů, tak zároveň samozřejmě já se ptám, jestli v Brně je nebo není dostupné bydlení, ale zároveň to není jenom problém Brna. Je to věc, která možná dokonce není ani problém jenom České republiky.

SPEAKER_07 7:32

Možná bych k tomu ještě doplnil nějaký aspekt, který tady nezazněl, a je to skutečně migrace, takový ten magnetismus těch velkých měst. Můžeme si poděkovat, že Brno je jedním z těch magnetů na mapě České republiky. Těch magnetů na mapě republiky je zhruba 15. Když se podíváte na data o migraci, tak vlastně Brno skutečně vztahuje populaci. Nejde nutně o expaty nebo studenty, ale jde o Čechy, kteří přichází z periférií nebo z okolních měst a vesnic. A možná nějaký čísla jenom k tomu řekl takový cvičeně, aby jsme si udělali představu, on to je nematatelnější. Tak v roce 2025, tak se v Brně prodalo 1400 novostab. A podle dat trvalých bydliští přibylo v Brně 2800, ale podle dat operátor mobilních, kteří jsou mnohem přesnější. Takže občanů v Brně máme 4,5 tisíce. Takže na 45 tisíce nových jmén v Brně máme 140 bytů prodaných, tak cítíme, že to asi není dostatek. Tak jenom, aby jsme věděli, co máme řešit před sebou, tak zatím ten deficit narůstal. Ten deficit narůstal. A pak i že ten trend bude těch 5000 lidí ročně brně nových, tak se bavíme, že až budeme prodávat těch bytů brně 2,5 tisíce ročně, tak budeme na té nějaké neutrální hladíně, a když to bude víc, to začneme dobíhat ten deficit.

SPEAKER_04 9:07

Teď je tady prostor pro tu otázku, kterou jsi chtěl položit, jaká je vlastně ta struktura těch bytů? To jsou spíš menší byty, jedna pluskáka, dva, takové jako dá se říct, startovací.

SPEAKER_07 9:20

Takhle, tak když budu mít za moji firmu obecně konkrétně, tak my ty projekty nebo ten Flatmix děláme podle lokality, kde cítíme, že ten projekt se bude spíš užívat k bydlení recidenčnímu nebo bude spíš nájemního charakteru. I brně samozřejmě různý lokality, takže to je takový první nastavování toho projektu. Z roknosti jsem teda dělal pro jednu paní starostku nemenovanu jsem dělal nějakou malou analýzu těch letmixů. A v počtech absolutních počtech samozřejmě nejvíce je garzonek. Ale když to vynásobíte plochou těch bytů, tak zjistíte, že garonek máme 30%, co se týče ploch. Pakáček máme taky 30%, co se týče ploch. Tři kakáček máme taky 30%, co se týče ploch. A těch pár čtyřkáček v projektu děláte zbych 10% plošně. Čili v čísech nominálních. Vím, že to vypadá děsivě, že garzonek má 50 a vakáček tam máte 25, ale vlastně na metry čtvrtí, ta skupina je stejně velká, a to stejně patí u tříček.

SPEAKER_04 10:32

Co to říká o té společnosti vlastně, nebo o nějaké demografickém vývoji urnost jde drasticky dolů? Je tady víc ta tendence, že si nové byty kupují rodiny s dětmi, anebo právě lidé, kteří nepotřebují tak velký prostor pro život.

SPEAKER_07 10:53

Tak samozřejmě ty skupiny jsou učitelné hlavně dvě. Pochopitelně. V těch velkých městech je silná skupina investorů, takže tam asi míří vaše otázka u těch garzonech, že jo. Samozřejmě garzonky dneska jsou takovým investičním artiklem. Je spousta lidí, kteří kupují garzonky jako svý důchodové zajištění. Takže míří k tomu, že v 65 budou mít ty garzonky 2, 3, 4. Mezi tím budou spaceny hypotéky a ten příjem vlastně jim zajistí důchod klidný. Ta skupina je silná. Já bych teda určitě skupina neby skeptický, protože i tyhle byty, ať jsou v majetku investorů, slouží k bydlení. To znamená pak, že jsou na trhu ty byty, jsou obsazený, tak plní tu funkci bydlení i formou nájmu. A ta druhá skupina pochopitelně jsou rodiny, které mají zájem v Brně bydlet, ať už z důvodu, že jsou lokální nebo se stěhují. A tam zase si můžeme říct, že náš národ je v tomhle úžasně soudržný. My to dneska vidíme v tom smyslu, že celý rodiny tři generaci se skládají na to, aby ty nejmladší generace si mohly dovolit to miské bydlení. Takže aspoň taková kláva a soudržnost.

SPEAKER_04 12:13

Davidem má město stavět nájemní byty nebo podporovat družstvní bydlení nebo víc spolupracovat se soukromými investory, anebo dělat úplně všechno současně.

SPEAKER_06 12:24

Myslím si, že to posledně správně. Ten mix, jako ten věří toho, co město Brno má dělat, vlastně se výrazně posunul za těch posledních 20 let, vlastně kdy. Jednak ten trhně tím, že pozemky jsou draší, byty jsou draší, tak samozřejmě průjzná velikost bytu se zmenšila za posledních 70 let, asi o 10 metrů. Dneska vlastně jako dva KK, který dřív měly třeba 55, 60 metrů, mají dneska 45. Je to fakt obrovský tlak na tu obytnou plochu, aby tam bylo co nejméně chodeb, co méně takových hluchých míst. Garzonky, který dřív měli 35, 30, dneska mají 33, 30 nebo i 25. A teďka tady máme vlastně tím, že město Brno je poměrně dost jako univerzitní město, je tady hodně expatů, je tady hodně zaměstnanců, kteří tady jsou třeba dva roky a pak pokračují dál. Tak si myslím, že teďka přichází do mody v úvozovkách takový ty mikrobity, což je vlastně jako ubytování, kde máte relativně dost společných prostor ve smyslu trávení volného času. Ale zároveň ten byt je tak malinký, jako aby tam bylo všechno, samozřejmě, ale nemusela jste si přinést vůbec nic. A teď jsem odbočil úplně někam jinám.

SPEAKER_04 13:45

Připomněl si mi, že já, když jsem dělala poděkonku na Fammu v Praze, tak jsem nějaký mikrobyt, kde v podstatě nebyla ani kuchyňská linka, ale byla tam kouka na postel a jednoduchá plotinka. Ale v zásadě mě to v rámci toho, že jsem plnohodnotně bydlela tady, tak stačilo a ten bytně tehdy stát při 10 roky v Praze v centru 5000 Kč i s klidem, což mě přišlo skvělý, ale byl to tedy opravdu mikrobyt japonského, až bych řekl, typu. Ale tohle už si myslím, že je něco, co už tehdy jsem považovala za poměrně majstrk, že se mě podařilo sehnat. A zároveň to mělo své nevýhody, protože jsem kdyby chtěla pomhodně v Praze fungovat, tak samozřejmě takovýhle ty by vůbec stát.

SPEAKER_06 14:35

A pro to dlouhodobě štěstí v úzovkách, pro to dlouhodobý bydleně, si myslím, že mý nějak 25 metrů ten člověk, jako si myslím, že už to má fakt vliv na nějaké fungování nebo na nějakou duševní pohodu. Ale nějak 2-3 roky, kdy to je člověk schopen asi nějak kousno, to si myslím, že jako jo. No a co se týká toho výře, tak město Brno. Za poslední roky se opřilo v úzovkách do družbého bydlení. Důkazem je teďka velká výstavba na blízkosti, kde jsem zhodou o nosí 15 nebo skoro 20 letl. A zorou okolností kousek od té lokality.

SPEAKER_04 15:11

A my tady můžeme ukázat i obrázky z té výstavby, což mi střihne do té odpovídání. Protože to bydlení je krásný. Podepsalo se v červenci 26 smlouva na 353 družstevních bytů. A je to otázka, tedy pro vás, je to začátek nějakého funkčního modelu. Zároveň je tam i určitá skupina lidí, kteří na to bydlení čekali relativně dlouho, od nějakého roku 2000.

SPEAKER_06 15:42

Stidím říct, ale vlastně jako ten prvotní výstřel nebo výkon byl v roce 2018, že tady roman zmínil to povolování. Tak je teda pravda, že tam tedy hrála i jako majetková dispozice roli, že bylo ještě potřeba dokoupit nebo vykoupit nějaký pozemky, ale to povolování bylo dlouho. Ono je to tedy i komplikovaný z hlediska, že tam bylo potřeba jako zkapacit nějaký inéský sítě. Nebyla to úplně jednoduchá lokalita, jsou tam možná o něco maličkovější náklady, než se čekalo právě z důvodu, že se staví jako čistě na skále. A jsou tam samozřejmě podzemní parkování, takže ty důvody.

SPEAKER_04 16:22

Zledek je opravdu krásný. Myslím si, že se dá mluvit i o jižní svák.

SPEAKER_06 16:30

Myslím si, že moc hezčích jako bydlení moc není. Já to teda říkám kvůli tomu, že jsem v tom nově blízkosti možná i trochu bydlel, ale vlastně kousek je park pod plachtami, máte tam vlastně AHD, vlastně asi 50 metrů. Vlastně hnedka za kousek na sever od té lokality jako niklicová louka, což je unikátní vlastně jako místo v rámci Brna, respektive České republiky. Máte hnedka za za humný máte les. Takže vlastně jako veškerá ta občanská biblnost vznikne tam školka, vznikne tam úplně nový park vlastně a vznikne tam kaple, to nevím, jestli všichni ocení, ale bude tam i kaplet.

SPEAKER_04 17:09

Mně se tedy ještě na tom podpisu líbilo, že to podepisovali čtyři ženy, primátorka, Marka Táňková, panivítkova z městské realitní společnosti. Realitní společnost. Reálitní společnost města Brna, takže ještě paní Vítkova z realitní společnosti města Brna. Karim Podivínská, která to měla v gesti. A teď jsem úplně zapomněla, kdo byl ten čtvrtý člověk a ne, už vím, samozřejmě starostka nového lidského. Což se ne tak často vidí. Zátky k té otázce to družstev bydlení. Je podle vás funkční model? Zejména samozřejmě, když jsme v potaz, že se to zrychlí, a že ty věci nebudou tak komplikované, třeba jako v případě tohoto prkopnického modelu?

SPEAKER_07 17:55

Tak samozřejmě to je dobrý nástroj. Družstvní bydlení určitě má místo v tom Věří, to, co říkal David, jako absolně s tím souhlasím. My jsme jako developři trošku vlastně rádi, že si město ukusilo tu medicínu, toho povolování, toho boje, že jo, takže to zhrnu tak 8 let, než se získal státní povolení a rozila se stavba. Teď se bude ještě stavět. Pak bude ještě nějaký doběh, takže vlastně projekt 11. letej. Takže samozřejmě si říkáme, snad i tohle je takovým argumentem, aby se mě to snažilo urychlovat ty procesy a pomáhat developerům a pomáhat stavit, protože to všem všem svědčí tomu městu. Bardo, to jsme dělat odpovědka, je to, že patří do toho věře.

SPEAKER_04 18:45

My jsme se tady teď dotkli velkého tématu a to je teda délka toho procesu. Polic se v Brně nestaví rychleji, co jsou ty hlavní komplikace, a jak dlouho tedy dnes jsme se dotkli projektu na kaméném vrchu. Jak dlouho dnes reálně trvá získat větší bytový projekt? Jak dlouhá je ta cesta od prvního záměru až k tomu stavebnímu povolení?

SPEAKER_07 19:14

Tak můžeme si říct nějaký příměř. Třeba u každého velkého projektu vždycky vás čeká nějaká fáze zcelování toho území. Takže vždycky tam je nějaká fáze rok dva, kdy vy postupně kupujete to území, směňujete třeba, ať už ze soukromí nebo i s městem, abyste zcelili tu zónu. Teprve poté můžete začít kreslit nějakou studii, začít nějaký povolování. U těch velkých projektů ještě donedávna povolování bylo dvoukolový, takže řešilo se územní řízení a stavební řízení. Dneska už teda díky za to máme jemný posun ve stavebním zákoně a čeká nás ještě další posun od ledna, kdy už to je jednokolový. A můžete si to představit tak, že ke každému projektu v každém kole a takhle velkým útuplem. Tak potřebujete zhruba 40 vyjádření dotčených orgánů státní zprávy od hasičí, památkáři, různé odbory životního prostředí, dopravy, ať už magistrátní či třeba krajský. Potřebujete zhruba 40 vyjadřovaček. Ty vyjadřovačky se často trošku proti řeší, tak vlastně developer dneska je takový hledáč kompromisu, kde je jak všem vyhovět, jak to nějak udělat, jak nepošlapat jako architekta u toho úplně. Ty vyjadřovačky mají typicky platnost rok až dva. Vidáte na úřad žádostní povolení, a úřad je tisný, takže po roku se na to někdo nepodívá, nic pak se někdo podívá, najde chybičku nějakou. Vy musíte opravit a mezi tím vyprší ty jiný vyjadřováčky.

SPEAKER_04 21:06

To tísní jste myslel personální kísení.

SPEAKER_07 21:10

Tak obecně. Bavíme se o tom, že jsme tady zažili nějaký změny zákonů a vyhlášek, není to pro ty úředníky lehký. My vlastně všichni tam chodíme jako developeři a vlastně se jich ptáme, jak jim můžeme pomoct, jestli něco můžeme nějak přinést.

SPEAKER_04 21:27

Z těch městských částí ten proces centralizoval do jednoho městského úřadu.

SPEAKER_07 21:34

Já si teď úplně odpustit, musím to jako říct, že joště říct, tak řílčte. Mlčití zlato. Mčě zlato vlastně. Teď jsem myslíte, jestli to nic neříkej. Takhle zazněla tady vlastně krásná věta, že čtyři dámy podepsali důležitou smlouvu. Já bych chtěl vyrozně ty nám pochválit, protože to není den, že podepsal. Formální akt nějaký, ale oni na tom skutečně tvrdě pracovali. To znamená minimálně ze strany podpory velkého magistrátu Marky Vňkovo zastoupeného Karinka Podivinská, která z toho vzala za svý, takže celý to období vlastně na tom makala. A tu Petru Vitko podporovala, která to exekutivně řídila, tak to je tam jako moc práce odvedené. To si myslím, že jste za to říct na hlas, protože tam jako fakt díky a k tomu k té centralizaci. Buďme jako optimisti. Buďme optimisti, protože v Brně se spoustá povedlo a ten trend je nastoupený. Třeba centralizace je skutečně velmi dobrý posun vpřed. Kreště svou práci odvedl předcházející radní průzně plánování. A vlastně znamená to nějakou profesionalizaci ucelení metodiky, kdy naraz ten úřad vystupuje metodicky jedním hlasem, ne, takže každá městská část si vykládá ten stávní zákon jako jinak, centrální řízení. Fak to je cítit, je to cítit. Pedlo se vlastně schválit brněnský předpisy, které reálně můžou ulečit developerům povolování. Takže některé ty vyjadrovačky, co jsem tady říkal, na nás jsou měkší a benevolentnější. A ono se nezdá v tom komplexu těch problémů to může být velmi prostový, velmi pomocný. Takže si se pochválitě věci.

SPEAKER_04 23:42

No ale mluvil se to otísně. A já z dětských částí spíš slyším jednu věc, že vlastně dřív i drobné věci, na které oni potřebují povolení typu dvě sloupy nebo dvě tyčky, mezi které se natáhné síť, aby balony napadaly ze hřiště. Do silnice. Tak dneska kvůli té centralizaci ve chyby, kdy tam teda není ta efektivní, jako prošlápnutá cesta, tak může opravdu paradoxicky taky trvat něco déle. Tak jak se na tohle dáte, protože ty městské části zase a ty lidé z těchských částí tu problematiku znali. Možná v tomto směru se mohly vyjadřovat.

SPEAKER_07 24:24

Ať úředníci přešli z velké části. Je to tak. Ale možná si řekne ten detail, vlastně, čím to vzniklo, že? Takže ta číseň vznikla hlavně tím, že Brno má nový úzní plán. Zase to je velký úspěch po 30 letech, takže za to díky. A tam bylo pravidlo, že když vy prodáte nějakou žádostní povolení, řeknu příklad, před tím novým uzním plánem, tak ke dní vydání rozhodnutí, musí ten projekt být svalon s tím územním plánem. Takže developeři a stavebníci nejde jenom o developeri, ze strachu, z nového uzního plánu, ze strachu skutečně, tak v tom období předtím hromadně podávali často prázdné spisy, prázdné podání, aby vlastně si zafixovali čas jako před úzením plánem a vytvářeli velký nátlak na ty úředníky. Takže ten úřad se v nějaké fáze skutečně zavalil asi 6000 novými podáními, které přyneli z toho strachu. A do toho přa centralizace, takže nacházejí vlastně metodiky a takový usazování se. A toto skutečně je samozřejmě bolestivý proces, který dneska z části za námi, z části ne. Na tom úřadě skutečně jsou souředníci často velmi schopní, kteří ten nával těch spisů dokázají doběhnout.

SPEAKER_04 25:55

Ale jsou tam taky často úředníci, kteří spíš hledají drobnosti a chyby a kvůli tomu stagnují velká část projektu. To jste řekla jiné já, takže já jsem to slyšel.

SPEAKER_07 26:07

Ale tak je to nešťastný. Tak samozřejmě jsou tam ale samozřejmě i nešťastné stoly, které třeba mají trošku strach odpovědností rozhodnout, a tam furt ten návatě spisů ještě není rozřešený.

SPEAKER_04 26:24

David, z pohledu města, jak to vnímáš ty centralizaci spálení územního plánu a tu délku toho rozhodování, která je v tuto chvíli opravdu dlouhá a samozřejmě nelze říct nic jiného, než je jasné, že ty projekty prodražují.

SPEAKER_06 26:43

Ko z hlediska personální nasazení nebo obsazenosti toho stovního úřadu jako takovýho, tak jak už jsem zmínil pozitivní zprává je, že valná většina těch lidí tady přešla z těch městských částí. Teďka je asi zhruba nějakých 20 lidí teda podstav. Vlastně má být nějakých asi 160 nebo 165 referentů vlastně na celý to Brno. Brno je rozděleno vlastně na 7 sektorů a že ten sektor má svého vlastního vedoucího. Já to teda vnímám určitě jako pozitivním, že development vnímám to dlouho trať. A tohle byť tedy jako byla nějaká paralýza nebo vlastně jako zdržení, které se snaží teďka dohodnat, ale objektivně bylo zložně vlastně zadiskatěch podání asi rok. My vlastně ti úředníci byli fakt jako rok ve schluzu, oni jsou schopni vydat třeba 30 povolení za ten rok nebo 40. Ale vlastně jako když se jim to tam nakupilo, tak vlastně oni byli fakt jako podvakem.

SPEAKER_07 27:40

Já jenom dám takou drobnou věc. Samozřejmě developers se nefinancuje za zbypotek. Ten úrok, který platíme z těch peněz, není těch dnešních hypotečních 5,3, ale často 8, 9, 10. To jsou samozřejmě investiční peníze, jsou peníze rizikový, ty mají jinou hodnotu než typoteční peníze. Takže abyste tušli ten třeba rok. Kdybyste to naásobili ten počet těch spících spisů s těma penězama, co v tom jako leží, tak to by bylo strašlivě číslo.

SPEAKER_06 28:13

Já tedy pozitivně vnímám určitě nový územní plán, který vlastně po těch fakt od toho roku 1994 tady byl, ten vlastně uvolnil několik desítek tisíc bytů, který je možný nově postavit. Z těch Brownfieldů, které byly roky nevyužité, se udělá nebo může potenciálně transformovat v nějaký hezké bydlení. Protože tím, že vlastně město Brno mělo ty areály často v dobré dostupnosti do centra města Brna. Dobře na MHD, a všechny tyhle parametry s tou občanskou vyvoleností. To vlastně není úplně problém vlastně tohle překlopit. A pak z dětského povolování.

SPEAKER_04 28:56

Residence ve veří kolem, který jezdím, tak je Brownfield, nebo oblast, kole které jsem jako dítě chodila a teď mám třeba jako fakt, že se tam.

SPEAKER_06 29:07

Tam to byl vlastně zrovna ten příklad, vlastně kdy společnost, teda nebo developer, nebudu ho jmenovat, ale nevím, jestli to můžu říct, jako společnost povolovala vlastně.

SPEAKER_07 29:18

To si už ještě říct tu věc, že tam vlastně ten areál, kdy si koupila společnost Minel. Tak je potřeba říct. Tam mít vlastně obchodní dům, že pak Minel, jako rakouská firma, měla nějaký trápení v Rakousku, takže myslím si, že trošku potlakem to prodali jinému developerovi, ten tam dle mě vyředil územní rozhodnutí, to je jedno kolo povolování. A možná si každý mě časové nějaké souvislosti, protože Minel to vlastnil podle mě třeba 10 let. Pak to územko si získalo dalších 10 let. A pak to ten develop přeprodal tomu reku, který dotáhl to zadní povolení, či teď začnáme stavit. Je to úžasné místo v centru města na bídlení dokonalý místo. Na to se čekalo 20 let, jako na tu stavbu. 20 let. Takže úplně stejný příklad tam řeknu konkrétně, a mám pro to jenom slova chvali. Nová zbrojovka, nádhera. Nádhera. Konečně se staví, ale ten investor, ten areál koupil v roce 2007.

SPEAKER_06 30:23

Tedy potřeba říct, že to bylo dílem i to, že vlastně v roce 2009 byla nějaká krize finanční. V podstatě společnost CPI zastavila ten projekt zamrzla, prajímala to vlastně nějakým drobným nájemcům, a v podstatě čekala, připravovala si územní plán a brala to fakt vyloženě běkná dlouho trať. A kdyby třeba do toho nevznikla ta finanční krize, tak se to už bylo jako dříve, samozřejmě.

SPEAKER_04 30:52

Na to navazuje otázka, protože já jsem se o tom bavila právě s kolegy z CPI a ptala jsem se úplně jednoduše jako outsider rychleji, kde ty věci accelerovat, i kdyby třeba přišla nějaký hypotetický, obrovský balík peněz. A kolegové teda říkali, že v zásadě je tam zase jiný problém, že jim budou chybět ruce. Takže budou chybět, tak s tím vlastně budou schopni tu stavu reálně zhotovit.

SPEAKER_07 31:23

Máte dva aspekty, jak to vnímáte? Má to dva aspekty. Jeden aspekt je ten, že ten developer, když si představíte, že si kupec kupuje být a bude si na to hypotek 80%. Tak si představte, že i ten developer si bere úvěr 80% z nákladů na ten projekt. Bez toho to nejde udělat. Bez toho ta efektivita vlastně kapitálu je tak býdná, že development vlastně nemá smysl. Čili když chcete dělat development, tak musíte akcevat, že jste schopni přijmout velký důluh do toho biznesu. A ti vaši věřitelé vám dají určité podmínky, které musíte plnit, vás financovali, a to je třeba nějaký tempo prodejů. Takže vy nemůžete na ten trh v jedné lokalitě vrhnout 500 bytů na vás. Protože vy se na ty kóty nikdy nedostanete. Vy musíte stavit nějaké etapizaci, abyste v průběhu té výstavy plnili ty kvóty, abyste získávali to externí financování. Takže vy i když ten projekt byste měli povolených těm bytům a tě se naraz, tak prostě nemůžete stavět z těch finančních důvodů. Je to nejde. Takže budete stavit tempem 200 bytů ročně 10 let. To bude tempo, který zvolíte. To je číslo jedna. A číslo dva, jsou samozřejmě ruce, to si prostě musíme říct, že dneska to úzký hrdlo se přesunulo trošičku na stranu těch stabních dodavatelů, kde jak říkám, samozřejmě, pořádlo řemeslo za tednou, už je trošku za náma. Dneska každý chce být inženýr a dělat hT ideálně, a určiliště vlastně postupně jako zkomírají, a přísun vlastně těch nových řemeslníků je velmi nízký. Teďka tak úplně teda mlčetí zlato, tak samozřejmě ukrajinské ruce, dneska mají úplně jiný úplně práci, že buď jsou na frontě nebo míří západ nic od nás. Můžu říct, to dneska na stavbě tesaří, kteří nám dělají výstuže a monolity, tak jsou často třeba uzbeci plně překapivé národnosti. Díky za ně. Díky za ně, že tady máme, co bychom dělali. Takže fakt to úsky hrdlo je na té straně stabních firem a to tady, že zaznělo, tak teďka, já to říkám, hormozská krize, že Samozřejmě ropa se zdražila. Prolíná se to docén izolaci do cen každého kilometru pohoných mot. Každy materiál na stavbu, každý kubixu tě se musí odvést, převést. Vude prostě se nám to promítá. Takže nám tady teďka stavby za poslední půl rok skočili nahoru skokově o třeba 15 % nákladově.

SPEAKER_06 34:07

Je teda opravdu, že v Praze vlastně asi největší developer, myslím, residenční v České v České republice, tak vlastně společnost Centrale Gruba vlastně zastavila veškeré další trovování nových výstav. Takže ten trh vlastně těch stavebních firm byl tak přehrátý, že samozřejmě centrál není jediný. A samozřejmě tendrují si všichni a je tam omezený počet těch stavebních firm. Tak v Brně, když se dokončí 1500 novostavebů za ten rok zhruba průměru, ještě krize tak 800 a plus minus. Tak kdyby tady najednou se mělo stavět třeba 2,5 tisíce nebo tři tisíce bytů, což by bylo ideální.

SPEAKER_04 34:44

Protože o tom jsme se bavili na začátku, to je vlastně vzem těm konkrétním číslům, ta saturace, kterou bychom vlastně měli chtěli.

SPEAKER_07 34:51

Měl 2,5 tisíce bytů je to, co potřeba dokly.

SPEAKER_06 34:55

Teď ještě.

SPEAKER_04 34:56

Kdyby se stavilo 2,5 tisíce by.

SPEAKER_06 34:58

Tak vlastně musí semka přít prostě nějaký jiný firmy, nevím, jestli ze zahraničí, nebo odněkud, prostě z regionu prostě nebo odněkud. Takže ta kapacita tady není. A v jedné chvíli, vlastně by ty ceny těch stavebních prací jenom tady v rámci toho, tak vystřelili vlastně, že hodně developerů, vlastně by už jim to pak vlastně nevycházelo. Finčně.

SPEAKER_07 35:18

Ono to ještě o tom, že jak jsem to říkal s tím financováním. Vy samozřejmě musíte plnit třeba i pro banky nějaké přivěřenosti kapitálové a třeba maržovost projektu, abyste získali obec financování. To si fakt představte, že každý projekt, který má 100 bytu, tak ta stavba stojí 400 milionů korun. To nemůžete stavit jako z vlastních peněz. To fakt musíte mít tu banku, že jo. A abyste ten uvěr získali vůbec, musíte mít jako marži. Takže ty náklady ze spolu vlastně tlačí toho developera do nějaké práce s cenou těch jednotek, že jo? A pokud to neudělá, tak odstavit nemůže.

SPEAKER_04 35:56

Já tady mám jedno velký téma pro vás, a to je téma kontribucí nebo vůbec předpokládám, že se samozřejmě na tento podcast budou dívat lidi, kteří vědí, o co jde, ale kdyby náhodou ne, tak můžeme vlastně vysvětlit, co to je kontribuce. Já jsem se k tomu termínu pochopitelně na základě i studia toho tématu i v uplynulých letech dostávala spíš jako k něčemu, co jsem víc měla spojeného se zahraničím, nebo s vídeňským, nebo finským, britským pařížským, nebo londýnským pařížským modelem. Ká se víc vztahovala k tomu, že když se teda jednoduše staví, tak část toho je jakási úlidba, nebo spíš vlastně jaký správné slovo použít. Uliba bych to mohla s něký.

SPEAKER_07 36:54

Ani dárno. Možná já jsem úplně vděčnej, že používate to slovo, protože jako děky za to.

SPEAKER_04 37:03

Pojďme si říct, že si je správné.

SPEAKER_07 37:05

Větce kontribuce. Kontribuce je poplatek obyvatelstva z dobitého území vítězné armádě. Takže teď si představte, že chcete od developů.

SPEAKER_06 37:16

Ale tam se vlastně zpátky do toho místa by kontribuci.

SPEAKER_07 37:21

Možná není říká úplně, ale tak možná pomůjme nějaký hezký název - třeba příspěvek na infrastrukturu. A to si můžeme říct, že já možná mě kolegové developeři za to vynadají, ale já jako s popadkem na infrastrukturu, vlastně nemám problém žádný, protože si přiznejme, že když tam ten developer staví bytovku, tak tam vzniká nějaký přísun nových občanů, ti jezdí po silnici, opotřebávají asfalt, chodí po chodníků, mají odpadky, že samozřejmě je děti chodí do školky v té čtvrti, čili tam dochází k nějakému přitížení té lokální infrastruktury. To znamená, přizneme si upřímně, že když ten proces je transparentní, otevřený, a ten developer vidí, že ty peníze, které dá, skutečně slouží té lokalitě, a to bych jako zdůraznil, tak já si myslím, že bych rozíravý developer z ti nemá ale žádný problém. Žádný problém. Protože i tomu starostovi městské části může říct: já tady dávám městu kontribuci ve vyšší X, že to X skončí ve vaší tady k městské části, a vy z toho dle vašeho uvážení postavíte tu novou malotřídku, nebo tady uděláte dětské hřiště, nebo tady děláte nějakou zelenou výsadbu, úpravu parků, čili dáváte do toho místa nějakou přidanou hodnotu. Takže snadně moji kolegové developři nevynadají, ale já jsem zastánce kontribucí.

SPEAKER_04 39:01

Když tak můžou nadávat mě, to je druhá ještě varianta. Davide, co a téma kontribucí přivázky citlivé. A ještě bych chtěla říct, že samozřejmě ten vídeňský model, abychom se ještě případně k němu přiblížili, je velmi starý, to znamená zavedený, počítá se tam samozřejmě ještě s rozsáhlým městským pozemkovým fondem, veřejným financování, obecního, neziskového nebo sociálního bydlení a developerské soutěže. V tom českém kontextu se často vytrhává jenom jedna část tady z těchto systémů. A všichni se minimálně odborníci, se kterými jsem se bavila, tak říkali, že adaptovat celý ten výdeňský systém u nás není možné, protože příliš zakořeně není tady prostor pro to, abychom my ho mohli adaptovat. To je víc takový, takový můj spíš postřeh a samozřejmě nechávám prostor teď to, co ty kontribuce a vůbec.

SPEAKER_06 40:02

Já jsem moc rád, vlastně, když se s těmi kontribucemi vlastně zhruba před těmi osmi lety nebo sedmi lety v Fozovka začalo, dál jsem tomu fakt nějaký rámec, dala se nějaká sazba, která v podstatě byla přesně daná. Ten developer přesně věděl, nebylo to takový to handlování, vlastně jako ty plánovací smlouvy, jestli dár bude takový nebo makový, fakt se tomu dalo jako ten rámec. Podmínkou vlastně té smlouvy, teda s tím developerem je i to, že vlastně ty peněžní prostředky, kterých dneska vlastně za těch sedm let nebo 6 let, co to funguje, tak asi 650 milionů. A podmínkou je, že se to vlastně musí, jako ta infrastruktura, nebo ta přidaná hodnota pro to území se musí utrátit v tom místě. To znamená, že i ten developer vlastně vidí, že ty peníze tam zůstávají. Samozřejmě infrastruktura tak je spojená s nějakým povolováním, to znamená, je tam nějaká setrvačnost. Ti developeři někdy říkají, no, vy vybíráte ty peníze a nedáváte to zpátky. Tak jak vy povolujete několik let, tak prostě i to město povoluje několik let, některé věci. Jestli tam bude nějaký hřiště nebo materská škola nebo něco takového, tak je tam samozřejmě nějaký projekt, který se musí povolit, nakreslit a tak dál. Každopádně kontribuce podporu teď, to myslím zhruba nějakých 120 Kč, tedy, abychom věděli zhruba, kolik to je z toho metručkový. Za metr čtvereční, u komerčních plochy, to myslím 1000 Kč. Ale každopádně jako to město, který vlastně dává třeba peníze do té infrastruktury, tak jsou kolikrát vlastně ty kontribuce nižší, samozřejmě než to město, co do toho dává.

SPEAKER_04 41:44

Co ta kontribuce je formou toho, že teda ten developer dá městu do jeho bytového fodu nějakou část.

SPEAKER_06 41:51

Myslím si, že to je teď v nějakým řešení jako legislativního možná i rámce, kdy vlastně jako nepeněžitý plnění vlastně je takový jako atyp, kdy vlastně vy v podstatě můžete dát nějakou školku, ale musíte, že obcházíte v úzovkách někdy tím, jako vyběrový řízení. Kdy vlastně řeknete, ta školka, my jsme tady dělali, dodáváme nepěněžitý plně za 50 milionů, ale v podstatě jako my, kdy bychom to tenderovali jako město, tak to postavíme za 40, takže tady se dostáváme trochu jako na ten logiskní ráno tady to možná chybí, ale myslím si, že třeba i když si vezmu nějakou proluku, kde skutečně třeba vybudování nějaké infrastruktury v tom místě, nebo tam už třeba všechno je veškerá občanská vybavenost, tak si myslím, že by to mohla být cesta jako rozšířit.

SPEAKER_07 42:44

Já bych do toho nesla nějakou myšlenku toho typu. Vy jako město jste svazání zákonem a zadání věřený zakázek samozřejmě. A ten princip tendování u vás je, že ten druhý to jednokově přes nějaký veřejný systém. Řekte úplně na plnou hubu, když mlčetí zlatou.

SPEAKER_04 43:05

Tak se líbí, že to tady celou dobu takhle sekáte.

SPEAKER_07 43:08

Jám podcast, který jsme jede na plnou hubu. A konpravová reklama. Tak malá jsem trošku z toho.

SPEAKER_04 43:16

Samozřejmě se na něj podívejte taky, ale tohle by měla být vaše priorita.

SPEAKER_07 43:24

Takhle. Rozhodně město tendruje významně méně efektivně než developer. Samozřejmě my jsme schvázani systému veřejných zakázek, takže tendrujeme více kolově a každou tušku skutečně pečlivě procházíme. Takže nechci nějak ultimátně, ale vězte, že my jistě tendrujeme o 20-30% neměřic než Brno, nebo než obecně veřejná instituce. Takže když byste od nás akceovali kontribuci formou bytu na konci výstavby, tak tětů dostanete více než. Sami postavíte. To znamená, by to bylo prostě, že by to bylo vlastně výhodnější, ten model akcevat. Ale chapů, že systému zadání veřejných zakázek je prostě untimátní.

SPEAKER_06 44:16

Tady si samozřejmě dostáváme i do možnosti samozřejmě, když má město nějaký pozemek. A teď narážíme na to, že město Brno má nějaký personální kapacity z hlediska nějakého své výstavy. Ziskat družbní výstavy vlastně jako teď výrazně spolupracuje s realitní společností Města Brna, který vlastně dostal to družstevní bydlení jako na starosti. Tam vlastně zaměstnává ty profesionály nejsou vázáni tou tabulkou vlastně těch platů, to znamená, můžou si zaplatit i profesionály, kteří poradí s tím Flatmixem, poradí vlastně s projektovým managementem, s construction managementem. Obecně jde i o to, že ten projektant nebo ten architekt kolikrát potřebuje fakt usadit v vozovkách na zem, aby se moc jako, aby ta výstavba byla fakt efektivní hlediska financí. Kolikrát architekt vymyslí prostě něco, nebo si třeba nevyhraje s tou dispozicí, jsou tam dlouhý chodby, nebo jsou tam jako neefektivně využité plochy. Takže město Brno prostá nějakou personální kapacitu. Pozemku má prostě jako, myslím si, že teďka paní náměstně podivínská, má několik lokality družbního bydlení, kde se začne relativně rychle stavět. A je to i jedna z cest, vlastně jako by, když se bavíme o tom nájemním bydlení, jestli město Brno má tedy stavět nájemní bydlení, tak když si vezmu, že město Brno má 7 miliard korun vlastně na investice a kdyby měl stavět 2003 bytů jako za rok. Tak vlastně je to jako třetina těch investic vlastně jako na celý město Brno.

SPEAKER_04 45:52

Zároveň má město ve svém fodu 28 tisíc bytů bezprávě, z nich teda část není využívaná, protože čekají na opravu nebo na rekonstrukci.

SPEAKER_07 46:01

Ale tak to je přesně ten špunt, co říkáte, že jestli se na projekt bytu máte volem asi 150, že jo? 1500 bytů to je roční dodávka, těch na ten trh, jo, roční, že jo. Ale vy samozřejmě každou opravdu bytu musíte tendrovat, každý umadlo, každý povrch podlahy, každá opra umítky, každá elektřina a tak dále.

SPEAKER_06 46:21

Musím to říct, že město Brno, respektive Brno střed přišlo jako spoměrně výrazně zlepšení vůzovkách. Žoní ten bytový fakt mají 4000 bytů. Tím, že to je Brno střed, vlastně tak 20% těch bytů je vlastně jako 90 let a starší.

SPEAKER_04 46:40

A jsou takzvaně jako velkou kapacitní domakři mají prostě velkou rozlohu z toho třeba věčkou.

SPEAKER_07 46:46

Z rozhodně mají průměrně větší výměry než třeba určitě. Pro bydle něžě lepší.

SPEAKER_04 46:53

A ten koncept je.

SPEAKER_06 46:54

Ten koncept je ten, že vlastně, že tak už jsme tedy se bavili o tom, že máme tady nějaký víř, vlastně, který to Brno tedy rozepřelo. Ve smyslu toho, že vlastně měli jsme tady nějaký housing a vlastně bezdomovce, což samozřejmě v nějaké míře ano. Ale pak jsme tady rozdevěli výříř, kdy dáváme sdílený bydlení třeba pro seniory, sdílené bydlení pro zaměstnance třeba kritické infrastruktury, nabízí se byty pro městskou policii, dopravní podnik. Startoví bydlení jako nástroj, pro to, aby vlastně ti mladí lidé tady tedy zůstávali, aby se nestěhovali teda za Brno, aby vlastně měly to trvalé bydliště v tom městě Brně, protože to je poměrně dost důležitý. Vlastně zhruba asi 36 tisíc Kč to město Brno má z každé hlavy, která v tom městě Brně žije. A jestliže v Brně žije nějakých 370 tisíc trvalým bydlištěm, ale reálně tady žije třeba 100 tisíc lidí víc, tak si zhruba jednoduše spočítáme, okolik to město Brno vlastně každý rok teda přichází.

SPEAKER_04 48:01

Já jsem ještě slyšela o konceptu teda pronajímání bytů těch větších studentů, s tím, že oni teda musí tak.

SPEAKER_06 48:07

To je teď úplná novinka. Teď úplná novinka.

SPEAKER_04 48:11

Jako jeden muž doslova, že město nechce řešit vztahy či spory mezi nimi, čili si pronajímající by to mě taky přijde jako dobrý koncept. A zároveň si myslím, že do toho výjmenování těch lidí, kteří by měli mít přístup k tomu bydlení. Pochitelně vedle sociálního bydlení, což je samostatná kapitola, tak jsme se v díle o inovacích bavili o moccích a inovátorech nebo lidích, kteří semka chtějí přijíždět v rámci výzkumu nebo univerzitního postgraduálního studia nebo pozdok programů, kteří potom hledají bydlení a potřebují najít bydlení, které zároveň samozřejmě bude pro ně dostupné, v tom směru, že si nemůžou dovolit dát dvě třetiny platu jenom za ten nájem. To si myslím, že je taky cesta.

SPEAKER_07 49:06

Jsme se teďka trošku vrátili zpátky k tématu těch velikostí těch bytů, zníalo, kde dnes chystají ty mikrojednky často, které jsou třeba 16 metrůčních, jako mikrojednotky. A to jsou třeba jednotky, které přesně složit těm lidem přichází tady, jako odborníci, expati, nebo třeba studenti ze zahraničí a často mají tendenci tady zůstávat do podcna. Já ještě jsem k tomu předtím nedal takovou jenom úvahu, aby jsme si toho nějak dali do souvislosti, že jo? Všichni jsme byli na nějakých kolejích a před nějakýma 30 rokama. Nám přišlo všim normální, že jsme tři kluci na pokoji, který má 20 metrůčních a máme společný sprchy na chodbě a ty sprchy nebyly žádná sláva, že jo? Tak určitě mu dneska stavíme kolivingové koncepty, 16-metrový, kde každá ta jednotka sice malinkatá, ale člověk tam jako je sám má vlastní plnou vlastní mikrokuchyku, takže to srovnáte s tou kolejní kulturou. Tak přece jenom jsme koček dál, i když to je ta mikrojednka, tak určitě muďme úplně skeptičtí, patří tohoto Flatmixu takhle hecký.

SPEAKER_06 50:13

Já bych tomu byl jako neskeptický, protože samozřejmě jako ti lidi dneska, pokud nebydí teda v těch mikrobytech, tak bydlí v nějakých klasických bytech. A oni zabírají to místo vlastně pro ty lidi, kteří pro ty rodiny vlastně jako s dětma, kde vlastně v nějakým 3K třeba žije 6 lidí, oni se přemístí dejme do těch mikrobitů. A v podstatě uvolní to místo a můžou třeba i trochu snížit ten nájem.

SPEAKER_07 50:38

Ale vyšším komfortem, za vyšším komfortem, tam mají sice jednotku, ale vlastně koplňu vlastně kuchníku. A těch lidí v těch třikách, je to velký kvantál, naraz se uvolní ty byty pro ty rodiny.

SPEAKER_06 50:52

Musím říct, že to je velký téma, protože já tedy z okolností v rámci zástupce města sedím teda představenstvu technologického parku. A musím říct, že jsme se tím jako poměrně dost výrazně zajímali, protože vlastně, když si vezmete technologický park, kde jednak poměrně dost studentů a zároveň tedy i expatů. A ti každý den vlastně jako dojíždí z centra nebo z jiné městské části, přijdou teda do té práce nebo do té školy a pak zase jedou zpátky. Tak možná by bylo vyrazně lepší, kdyby v tom technologickém parku třeba nějaká forma tohle toho bydlení vznikla. My jsme se tím fakty poměrně dost zaobíli. Zaobírali jsme se tím, že tam samozřejmě chybí nějaká občanská vybavenost, chybí tam nějaké tyhle věci. Zároveň je to perfektní na dopravě, protože tam máte tramvajovou jinku. A zároveň, pokud tam se vytvoří nějaký vozovká kampus, tak město Brno nebude zahlecený vlastně jako uvolní se městská hromadná doprava. Ve finále tam bude parkovat mně, protože ho nebudou potřebovat vlastně a uleví se vlastně té dopravy a volni si najednou mraky bytu, které na tom trhu nebyly třeba.

SPEAKER_04 52:09

Já jsem si ještě vzpomněla, že vy jste mluvil, abychom ještě úplně uzavřili to téma těch kontribucí, o kterých jsme maličkou říkal. Vy jste mluvil ještě o dobrém příkladu z Hradce Králové, aby bych tomu dala teda nějaký teď, kdybyste mohli říct teda tu svou vlastní zkušenost, jak to tam probíhalo. A prostě s tou situací byl takě spokojený jako.

SPEAKER_07 52:36

Já jsem vlastně předtím říkal tu tezi, že vlastně developer, když vidí, že ty ne kontribuce, ale příspěvky na infrastrukturu, ať to zně hezky, jou v tom místě do třeba náměstí nebo dětských hřišť, tak samozřejmě vy s tím městem, jako developer, jednáte na denní bází, protože různý síti vedou přes obecní pozemky, potřebujete pozemky obecný pronajmu, na třeba zařazení stavenky při výstavbě. Město je vlastně vaším partnerem, to tak jako je, to znamená město skutečně partnerem toho developera. A vy když cítíte ten etos toho města, že to město podporuje to bydlení, že podporuje ty výstavbu, že jo? A vlastně vám jako vychází vstříc, aby vám pomo, aby vám to urchlo ulečilo, tak se vám jako mnohem lépe dávají ty příspěvky jako tomu městu, že jo? A v tom Hradci Králové teda máme tužnost kladnou, že cítíme takovou takový etost toho města, chceme se rozvíjet, chceme stavět, chceme budovat, chceme být těm občanům rozvojový, tak samozřejmě doufám, že i v Brně ten etus vlastně převládne, že jo? Tak samozřejmě, tak já nás spolíhám. A že ten deoper ucítí, ucítí, že je zájem toho města Brna vlastně podpořit ty developery. Možná k tomu ještě tedy podotknu takovou suvku. Chystá se nový stavební zákon, který snad bude patný od 1.27, a ten povyšuje bydlení na veřejný zájem. Takže třeba novinka, která je v něm vetknutá, a to je ten Eetos, který tady zmiňují, je to, že stavební úřak úřad má nacházet cesty, jak povolit tu výstavu, protože to je veřejným zájem, má zvažovat a vyvažovat veřejný zájem. To znamená veřejný zájem na potřebu bydlení bez veřejný zájem, například na ochranu životního prostředí nebo památkovou ochranu.

SPEAKER_04 54:35

To jsou trochu ta temná místa toho stavebního zákona, není to tak, že trošku někdo opravdu bude chtít to obcházet, protože bohužel i takové příklady samozřejmě jsou a jsou poměrně známé, tak nedává to teda prostor těm developerům, kteří teda nectí ten veřejný prostor.

SPEAKER_06 54:57

Je teda pravda, že tím, že to nešlo jako standardním legislativním procesem, kde by vlastně normálně ty zájmové skupiny v Kůzovkách, nebo lidi z oboru čkají, nebo různý profesní združení, mohli promlovat vlastně svým názorem a tím ten proces se vlastně tím jako celkově obešel. Tak si myslím, že může to narazit na některé věci, které se třeba v rámci toho třeba jako.

SPEAKER_07 55:23

Já bych nedemonizoval. Můžu říct, že v Brně máme fakt funkční orgány, jako je kancář a tak města Brna, funkční odbor uzního plánovaného rozvoje, faktborní organizace dobře řízený.

SPEAKER_06 55:39

Ještě investiční odbor bych zmínil tak. Tady chystalý plánoví smloujem.

SPEAKER_07 55:46

Je to tak, je to tak, je to tak. Ne, ne, to teďka si to trošku jako nahrál jako, ale každopádně je to tak. A věřím tomu, že tyto orgány pohlídají ty věci. A my to dneska cítíme na denní báci, protože komunikáme na denní bázi a vidíme, že ty orgány mají zájem o to, aby to město se rozvíjelo správně směrem, že se něco nezneužívalo, že jo? Aby ty baráky měly nějak ducha, aby sloužili, aby tam byli živí partery. Takže to funguje a určitě v tom samozřejmě.

SPEAKER_04 56:20

Já jsem vám chtěla moc poděkovat za to, že jste tady byli a mám takovou klíčovou otázku na závěr. Podle čeho město i developer pozná úspěšný projekt. Co jsou ty hlavní ukazatele.

SPEAKER_07 56:37

Tak to já teďka možná mi to neuvěříte. Tak samozřejmě.

SPEAKER_04 56:42

Já vám věřím. A děkuji za to, že jste tady byl samozřejmě utří.

SPEAKER_07 56:49

Můžu říct, že když samozřejmě se nějaký záměr kupuje, tak se dělají spousty tabulek a počítá se, jestli to má či nemá smysl. Ale můžu vás ujistit, že na konci projektu jsme ty tabulky už nikdy nepřepočítali, už jsme to nikdy neudělali. Když ten projekt skončí po těch letech toho boje, o toho získání stavení povolení, s tou výstavou, s těma kupujícima, s tím vším. Je to velmi komplexní činnost. Když to dopadne dobře, tak jsme nikdy ty tabulky nedopočítali. A vždycky u nás převládal ten pocit, že jako wow, něco tak se povedlo, je to skvělý, že máme se zase ohlídnout, nemusíme se za to stydět. Takže developři jsou lidi, kteří kteří baví tvořit, tak jim přejte. A není to vždycky o tabulkách.

SPEAKER_04 57:41

My si budeme přát, developery, kteří mají veřejný zájem dost podobně jako vy. Jako koncept a líby se samozřejmě váš přístup otevřený k těm kontribucím, který zároveň já bych ráda i na svý pozici promýšlela, tak aby to byl funkční model. A ideálně se inspirovat někde v zahraničí. Davide, jak podle tebe z hlediska města, se tady pozná úspěšný model, že developer i město odvedle dobrou práci.

SPEAKER_06 58:12

Já jsem rád, že vlastně tady byl zmínit kancelář z architektem města Brna, vlastně, která dohlíží vlastně nad tím veřejným prostorem. To si myslím, že je Alfa a Omega, vlastně aby to zapadlo do toho sousedství v úzovkách, který tam dneska je. A dokledem to, že ten veřejný prostor nebo funguje, vlastně, že tam ti lidi jako trávě čas a není to jenom jako přespávání. Tak jak to dneska třeba funguje. A jdou třeba ven před ten dům trávit jako odpočíno si tam třeba. Že ten veřejný prostor si myslím, že s tím souvisí. Samozřejmě nějaká architektura zase souvisí s tím, v jaké lokalitě se nacházíte, jestli blíž centru nebo ne. To už je takový jako komplikovaný, ale samozřejmě jako úspěšný projekt je samozřejmě, které se prodá, že je taky asi důležitý. Některé projekty samozřejmě byly, pokud bylo třeba přesený trh, tak měly třeba problémat některé jednotky. Druhá věc byla, jako některé nebytové jednotky nspát, třeba všude na sílu, protože pak ty nebytové jednotky jsou třeba mrtvé nebo neprodejné. Tak můžu vám říct.

SPEAKER_07 59:22

Takový příklad taková perlička na konci. V jednom projektu jsme vytvořili živý parter, to znamená, tvoří jsme dvě výlohy, obchody. Aby ta ulice byla nemovaná, aby s nějakou vizí tam bude, kadeřník a DK, nebo třeba máme malý studiu masersky, že jo. Tak ty nebytové jednotky jsou těžko prodejné těžko prodejné, takže jsme, jako developer, velmi střízlivě nadenili. Řekl bych, že na úrovni nákladů možná i pod náklady té výstavby, a ty nebytové jednotky si koupili investoři, zápí ty výrohy přelepili matými foliemi a udělali si z toho takový falešný bydlení pro nějaký řemeslníky nebo pro studenty. Tak my jsme jako developeři, kteří měli snahu ty partny. Tak jsme vlastně o rok pozděj zjistili, že jsme vlastně levně prodali ty jednotky a ty jednotky předělali ti finální vlastníci retailový vlastně na takový falešný bydlení.

SPEAKER_04 1:00:25

Ale nejsou z kolodovaný se tě tím pádem tam nejde.

SPEAKER_06 1:00:29

To je tedy i problém vlastně dalšího bydlení, vlastně, že lidé pak volí nějakou substandardní variantu. Ano, kde vlastně buď máte méně světla, nebo tam máte nižší strop. Prostě je tam vyšší hluk, třeba, nebo prostě nějaká varianta, která prostě ziská pohledu nebo pohledu té pohody, bydlení fakt není. Ale nějaký kompromis.

SPEAKER_07 1:00:51

Skočím jako negativně. To se jistí, že nebude opakovat a určitě to už bude jiný. Takže chválím kanceláře, jak tam nestavila ještě jednou. Ti jsou šikovní a je tam znám všechny a fakt je funkční dobrý tým.

SPEAKER_04 1:01:04

No a já doufám, že samozřejmě v Brně se bydlení stane tím dál tím víc dostupným, a že pochopitelně i tu tematiku sociálního bydlení, která je samostatnou. Kitou, se nám podaří podle nějakých dobrých zahraničních zdrojů ještě posouvat dál, abychom z toho nakonec prosperovali všichni, protože kvalitní veřejný prostor a většině.

SPEAKER_06 1:01:28

Obydleně číslo jedno.

SPEAKER_04 1:01:31

Domnívám se taky, že to je hlavní téma, který je potřeba řešit, diskutovat, a podle mě i se teda dívat do zahraničí, jak se ty věci řešit.

SPEAKER_07 1:01:40

Tak doufeme, že převládne i názor, který zahraničí, že developer není ten nepřítel tam tady staví patra navíc, ale je to nějaký tvůrce města. Tvůce města, v stejně, když vedeme dialog, tak to vlastně pro všechny i pro to město je správně dobře.

SPEAKER_06 1:01:55

Jenom aby jsme neskončili tak jako napůl, tak jenom musím říct, že faktystaných hodně projektů, který vlastně jako už poměrně brzo třeba budou i zahajno teda ten nový výskost. Tak jenom aby jsme neskončili úplně jako tak na půl, ale já si myslím, i v pozitivním duchu.

SPEAKER_04 1:02:09

Neskutečně šlapá do těch věcí, že samozřejmě potřeba být obezřetný ve smyslu toho, o čem jsme se bavili těch různých temných míst a úmyslů, které věřím, že jsou drtivý většině právě ty, že člověk za sebou chce něco zanechat. A věřím, že tohle se v Brně bude dařit čím dál tím víc, nebo aspoň já jsem teďka měla možnost i vidět, prohlínout a diskutovat projekty, které se chystají, tak. Mám důvod být optimistická.

SPEAKER_07 1:02:41

Když brzy budeme na kvůli těch dva půjčice by tu ručně, abychom aspoň přestali ten deficit zvýšovat.

SPEAKER_04 1:02:49

Ještě jednou vám moc děkuju, a tenhle podkrást se jmenuje Mlčeti Zlato. A já tady vždycky vyzývám, jak říká Petr Štvíček v České sodě k takovému diskuznímu letosení. Zajíka hodinu. Hodně mluvili. Tak jestli máte, jestli umíte mlčet, pánové.

SPEAKER_07 1:03:13

Já špatně a dělat problém, že někdy mluvím moc.

SPEAKER_06 1:03:16

Proto se domně nikdy neoženil. Přestože má čtyři děti. Tak nevím.

SPEAKER_07 1:03:27

Asi takový můj. Tak já fotu pomočat. Ale tak. Vy míří vymíříte do exekutivní funkce a tam si močení nebude moc dovolit.

SPEAKER_04 1:03:44

No, ale zároveň člověk občas musí být diplomat jako v té politice asi tak nejvíc. To já si říkám, že samozřejmě mám v plánu nemlčet. A zároveň si myslím, že i v tom mlčení samozřejmě souvisí to, že člověk naslouchá. A myslím si, že právě naslouchání v politice je jedna z těch věcí, které jsou velmi důležitý. Čili já se snažím teď naslouchat a zároveň samozřejmě nemlčet. Je to těžké.

SPEAKER_06 1:04:15

Jaký to vlastně je, to nasávání té atmosféry, vlastně jako ty dva, tři měsíce.

SPEAKER_04 1:04:21

Je to velmi intensivní, a udělat radostné. Zásadě vidím obrovské množství lidí, kteří opravdu mají chuť vidím obrovský vibe toho města, který by mohlo na té mapě opravdu být lídrem v inovacích. Vidím inovace, které mohou zlepšovat procesy nejen samozřejmě ve funkci úřadu, ale v běžném životě. A vidím hlavně spoustu projektů a vizualizací, které si se povedou, tak to prostě bude krása. A samozřejmě mým plánem je i jít těm věcem nakoupat a dohloubky, abychom tak nějak, jak říkám, z toho prosperovali všichni ve smyslu toho, že budeme žít v krásném městě. Myslím, že to prostě tady ta cesta je, takže já jsem optimistická, doufám, že budou v tomto směru i voliči ti, kteří nám tu důvěru dají.

SPEAKER_06 1:05:16

Tak dali jsme si ten slougan vlastně Brno nejlepší adresa. Tak vlastně jako doufám, že dostojíme tomu slovu.

SPEAKER_07 1:05:22

Já tom věřím, jsem Brňák celoživní a taky se to změní, co tady jako úžasně spokojené.

SPEAKER_04 1:05:28

Skvělý. Tak pánové, ještě jenom moc díky. Je velmi pozitivní konec, ačkoliv nasma je to velké a nepochybně těžké. Ještě jednou moc krát děkuji a přeju vám krásný den vás se těším zase příště. Mějte se hezky.

SPEAKER_06 1:05:46

Děkuji za pozvání. Děky za pozvedení.