Bábovky

Cestovatelský bonus - Azurové pobřeží

Kateřina Pechová Episode 2

Use Left/Right to seek, Home/End to jump to start or end. Hold shift to jump forward or backward.

0:00 | 19:49

Plánujete cestu na Azurové pobřeží? My vám dáme společně s mým mužem tipy co byste rozhodně měli vidět a zažít. Můžete čekat i vtipné a prekérní historky a malou lekci francouzštiny :)

SPEAKER_00

Poká se zajímavými hosty, kteří rozhodně nejsou žádné bábovky. Nebojí se hovořit o tématech, o kterých druží mlčí. Bábovky. Žádné téma není tabu. Díky moc za vaši podporu na hírovíru.co Lomeno Bábovky. Krásný den. Vítám vás u dalšího dílu podcastu Bábovky. Mým dnešním hostem teda není žádná buchta, jak jste zvyklí, protože tu mám především úžasné dámské hosty, ale je to můj manžel, se kterým jsme se rozhodli, že vám budeme občas předávat zkušenosti z našich cest.

SPEAKER_01

Dobrý den, děkuji za pozvání. A to cítíte u nás? Cítím se výborně. Ono vlastně je krásný, že jsem takový ten chlebíček navíc, který s tebou může divákům poreferovat o všech pikoškách a cestách, které spolu absolvujeme.

SPEAKER_00

To je to, procež tady, protože ty cesty prostě absolvu s tebou, jinak by tady nebyl. Ale dobře, tak teď máme čerstvou cestu, kterou jsme absolvovali, a která v nás docela dost zůstala hlučná.

SPEAKER_01

Cestovací rubrika začíná.

SPEAKER_00

To není rubrika, to je prostě můj podkaz. Ty máš tu možnost, že si tady občas můžeš říct o tom, jak jsme cestovali. No každopádně, kde jsme teď byli naposledy.

SPEAKER_01

No, naposled, kde jsme teď byli a odkud jsme se nedávno vrátili, bylo azurové pobřeží. Konkrétně jsme to prošli vlastně od Marsei přes Santropén, Kán do Nis a pak ještě i v Monaku jsme byli.

SPEAKER_00

Mám tady od tebe poznámky, takže to je skvělý, že přesně vidím tu česty, tak, jak to bylo. No jasně. No ne nikdy důležité si to označit, protože samozřejmě člověk na to zapomene, kolik těch zážitků bylo, nebo zapomené, respektive spíš, aby v tom neskákal na přiskáčku. No ale my jsme hlavně na téhle době byli díky jedné cestovní agentuře, která vlastně spojuje lidi dohromady. Že jsme nebyli jenom sami, ale byla nás taková 15-člená parta. Takže je taky důležitý na začátek říct.

SPEAKER_01

Je důležitý na začátek říct, proč vlastně a s kým jsme tam letěli. To znamená, proč jsme letěli na Azurové pobřeží?

SPEAKER_00

Protože jsme tam chtěli se podívat.

SPEAKER_01

Přesně tak.

SPEAKER_00

Ale zprostředkovala nám to firma, řekneme a zdravíme, a to je Rady na cestu.

SPEAKER_01

Ano. A celý to funguje tak, že vlastně vy letíte ve skupině několika lidí, kteří si ten zájest koupili, a absolvujte s nimi již naplánovaný a zaplacený program. Avšak nemusíte se bát, vy tam máte delegáta nebo průvodce českého, který s váma prochází všechny ty místa, které jsou naplánované. Avšak kdybyste nechtěli absolvovat daný program, jakože v ten den se cítíte unavený nebo tak něco, tak ten program absolvovat nemusíte a můžete si klidně vymyslet svůj vlastní. Přesně tak. Není to jakože daný, že vy musíte dnes jít do tohohle muzea. Samozřejmě ne. Zaplacený to máte, kdybyste chtěli můžete. A když ne, tak můžete mít úplně svůj program a my jsme to vlastně takhle částečně koncipovali, takže částečně jsme se pohybovali se skupinou a částečně bez skupiny. A můžeme rovnou začít.

SPEAKER_00

No to bylo hrozně náročný, ten tvůj úvod. Prostě jsme byli se skvělou cestovkou a prožili jsme skvělý zájest a začali jsme v Marsei. Což každý dísil, protože všichni říkali, no, do Marsei nejezdí to je jako město kriminální a tam je to hrozně nebezpečný. A jsem vůbec ten pocit neměla. Nevím, jak ty, ale je to možné, že to bylo taky tím, že jsme se pohybovali v větší skupince.

SPEAKER_01

Taky možné. Avšak, si myslím, že to bylo i tím, že nebyli jsme tam úplně v sezóně, jakože jsme tam byli vlastně v dubnu.

SPEAKER_00

A kriminálníci jsou tam podle celý celý rok.

SPEAKER_01

Ale takový podle to je takový ty kapsáři, že si vyčíhají na ty turisty v létě, když je tam fakt nápor turistů.

SPEAKER_00

Asi jo, ale opravdu se ptali i někteří, když jsme se vrátili právě z těch cest a psali mi na Instagram, jestli jsme se tam nebáli, tak musím opravdu za sebe říct, že ne.

SPEAKER_01

Nebáli jsme se. Ale hlavně, co jsme v Marsii viděli?

SPEAKER_00

Ryby. Ryby viděli jsme ryby. No ne, protože my jsme kdyby první přišli na takovej ten velk, nebo velký náměstí, kde právě to bylo prosludí tím, že tam bylo vždycky rybáský terno.

SPEAKER_01

To přístavu. Tam byla i ta stará radnice. Přesně tak.

SPEAKER_00

I tam tedy by teda byly cítit, což k tomu prostě patří. To k tomu patří. Cítíš prostě ryby.

SPEAKER_01

No jo, ale hned první den my jsme měli tu možnost, že jsme si vyšlápili, respektive nechali jsme se vyvést. My jsme měli skvělou průvodkyni, která nám hradila různý věci, jmenuje se Ivanka a zdravíme jí. A nechali jsme se vyvést takovým turistickým vláčkem, úplně na kopec nad Marsey.

SPEAKER_00

Po první životě jsem měla tím turistická.

SPEAKER_01

Bazilika Notre Dame de La Gare. A specifikum baziliky, kterou.

SPEAKER_00

Bylo, že jsem tam upadla.

SPEAKER_01

To taky. Rozflákala si skoro telefon. Jo, to si pamatuju.

SPEAKER_00

No, ale protože říká.

SPEAKER_01

Foukal hrozně velký vítr foukal. Tak počkejte, my jsme byli na kopci nad Marseji. Tam foukalo teda fakt jako intenzivně. A jsem byl hotový z toho, protože v Marsi se nachází pevnost i. Tu znáte určitě z románu Monte Krista, tam byl vlastně uvězněn hrábe Monte Kristo. A jsem se chtěl na vyhlídce na bazilice, jakož to je nejvyšší místo Marsi, podívat na tu pevnost i do přístavu. A se svojí vnitřní hravostí a nadšením jsem se rozběhl k hradbám, kteřina utíkala za mnou. A jak foukal vítr, jsem neslyšel, tak jsem si přišla a plakal hoty na schode. Tak, se rozflákala. No, ale nic si mi nestalo.

SPEAKER_00

To je to důležitý. A každopádně díky tady tomu incidentu aspoň nezapomenu na tu krásnou katedrálu. Mimochodem, ve které byly. Což pro ano, bylo poprvé, co jsem se s tím vůbec kde setkala, že vyseli ze stropu na provázcích zavěšený lodě, ale byly tam i třeba vrtulníky.

SPEAKER_01

Je to takový spojený s tím, že ty námořníci se tam chodili modlit a vlastně prosit za to, aby ty plavby a lovy vlastně byly úspěšný.

SPEAKER_00

Takže tohle nám zůstane hluboko v srdcích díky mimo Pádu a lodička.

SPEAKER_01

Přesně tak.

SPEAKER_00

Tak jsme se přesunuli dolů, kde foukalo trošku míň.

SPEAKER_01

Tam foukalo trošku míň a měli jsme tedy hroznou chuť na jídlo. Takže jsme našli restauraci. By byla teda skvělá.

SPEAKER_00

Takže protože poprvé, když něco vlastně nehledáte a najdete nadočekávání, bych řekla něco.

SPEAKER_01

Jmenovala se teda můžeme to říct, jak se jmenuje Miles Olé Rant.

SPEAKER_00

Co pamatuješ, jo?

SPEAKER_01

No, jsem si udělal každorku podrobnou přípravu. A specifikum téhle restaurace, to, že tam mají skvělý mořský plody, to je věc, jakože jedna. Ale co pobilo, že Číšník byl strašně milý, a že přišel a začal se nám ptát, odkud jsme. A když jsme mu řekli, že jsme z Čech a z Prahy, tak ten se úplně zhrozil, protože nám začal vykládat, že máme milou historku, že prostě v Prazi nulová tolerance alkoholu. Jak je to možné? Jak můžete jíst obět a nedat si k tomu sklenici víno. On byl s tou chudálně. Pak může se jednou do toho auta a odjet. Bohužel. Nebo můžeš, ale když je chytě.

SPEAKER_00

To je na tvoji zodpovědnost, ale jídlo tam měli výborné.

SPEAKER_01

Jídlo tam měli výborný. A co teda může ještě doporučit, je to takový malinký náměstko, to je malinký, je to v podstatě velký náměstí u přístavu pod tou bazilikou, a byli jsme tam ještě na večeři potom, ale ve speciálním tedy takovém prostoru, který se jmenuje Grand Hall výport. Velká hala starého přístavu. A tam je to něco jako, když si představíte náš manifesto market, respektive takový jakože různý bystrá, tam suši, tam picu, tam smažené věci, tam vinárnu, prostě drinky, cokoliv. A je skvělý, že to tam můžete dát. A je to takový jakože hodně mladiství. Byly tam faktí jsme si to výborný. A hlavně tam nedáte prostě nesmysl bambilion, jako zajídlo v restauraci. I ty ceny jsou takový bystrový spíš.

SPEAKER_00

Ale co se mi tedy hodně líbilo, a teď ty asi přičteš správně. Taková ta čtvrť, kde byly pomalovaný zdi a všude byly nějaké obrázky la Paní.

SPEAKER_01

Ano, paní. Paní.

SPEAKER_00

Paní. nevím Francusku nějaký. Víš france. Tak to bylo nádherné a to asi teda k Marsei podle taky patří právě nemyslitelně. Ty kresby a grafity na zdíh, takže to za teda. A to je vlastně umělecký dílo, protože ty umělci, co tam zprujou na ty zdi, tak to jsou fakt umělecký díla.

SPEAKER_01

Jsou tam obrovský malby. Fakt některý místa vám fakt vyrazí dech. Když se procházíte tou starou čtvrtí. Což je paradox, že vlastně vy jste ve starý historický čtvrti a máte pocit, že to musí být všechno dokonalé, takový to čisť, krásný, prostě, takový to fenci. Není to úplně toskáň, to bych teda neřekl, to toskánsko je prostě úplně jiný švrňc. Ale tady jdete a najednou boum, pomalované náměstí. A někomu to může přijít, že to tak je, že na těch starých budovách jsou tyhle malby. Ale na druhou stranu pro to určitě genialaci.

SPEAKER_00

Určitě. A vlastně to přijmete i za to, že to je signifikantní pro to město, protože tam toho je strašně moc.

SPEAKER_01

Což mi připomíná, že jsme pak na doporučení naší průvodkyně šli sami na náměstí, které se jmenuje Kuržilien.

SPEAKER_00

Jak tam zpívali?

SPEAKER_01

Ano, je to taky vlastně trošku vyvýšený místo, je to na kopci Marsei, kde vidíte, jsou tam schody Escalie Žilien a zhodů vidíte západ slunce. Každý večer můžete pozorovat nádherný západ slunce. A ty schody jsou posprejované. Různý malby, jsou tam polepené fotky na schodech. Fakt to takovej ten hodně dirty vibe. Prostě takový špinavý. Ale zážení.

SPEAKER_00

Ale nějak dětský to neměl způsobu, protože když pak jsme vyšli na těch schodech, tak se před vámi objeví to obrovský náměstí, kde se sedí všude venku, všichni pijou to pivo nebo víno.

SPEAKER_01

A to ale ohromný kouzlo, protože jsou tam vlastně ci přiše na to náměstí. Je tam takový jezírko spontánou, jako fakt jako hezký místo. Hezký místo.

SPEAKER_00

A je vidět, že jsou zvyklí tam lidi se scházet a hodně mladých. Takže a pokud jste staří jako my, tak vás nevyhodí a nechají vás tam v pohodě. Jako roce jsme zapadli, takže to bylo dobrý. No ale potom jsme šli ještě to tady, mám taky od tebe poznamenaný, do takového toho prostoru, kde to dřív sloužilo vlastně jako bytovna pro chudinu nebo vlastně pro Bezdomovce, pro žebráky je moc krásný, vlastně komplex, budov. A mělo to tam paradoxně, strašně příjemnou energii, ale to pak vlastně napadlo, že to je tím, že ty lidi tam byli schopní spolu fungovat, pomáhali si vlastně i Ivanka říkala, že se tam scházeli, že to byla taková komunita. Takže ne vždycky si člověk musí představit, že tam trpí. Na druhou stranu měli vlastně střechu nad hlavou, měli, měli se kam ukrý, takže to bylo fajn. A to bylo za tedy taky moc hezký místo, který v Marseji stojí za to navštívit. Určitě.

SPEAKER_01

No a z Marseji jsme si pak udělali výlet do Exam Provence, do městečky v Provánsku a v Provánsku.

SPEAKER_00

Když těžím zrovna levantulovou vodu.

SPEAKER_01

Víš to, taky pro vás, trošku. A co fascinovalo a z čeho jsem byl fakt nadšený, že ty francouzi mají obrovskou tradici blšáků. Mají ty bleší trhy, blešáky.

SPEAKER_00

A poslovenský jsou to blšáky.

SPEAKER_01

Ne, nejsou to blšek. Ty to blší trh, podle mě.

SPEAKER_00

U nás je to bleší. Máte blchu?

SPEAKER_01

U nás je blecha, ale by brocha. Tak to možná není posíl.

SPEAKER_00

Každopádně, to je blší a bleší trh.

SPEAKER_01

No, ale tam narazíte na ohromné skvosty.

SPEAKER_00

Tyhle naušnice mám vlastně přijde. Ty vykoupil takový muš. To jsi.

SPEAKER_01

A co fascinovalo, že tam narazíte třeba na stříbrný servisy, faktový královský. Hrozně bavilo pozorovat, jak ten servis je bohatý. Že u nás jako samozřejmě ne všude, ale znáte primárně vidličku nuž, lžičku, malou lžičku, malou vidličku. Ale oni mají třeba nástroj na otevírání otevírání třeba ustři a takový věci.

SPEAKER_00

Že to je přímořský stát.

SPEAKER_01

Přesně tak, že ten servis tam je daleko bohatší a teda měli to nádherný, narazíte tam na různý obrazy, sochy.

SPEAKER_00

To zase zajímalo mě, jídlo a květiny.

SPEAKER_01

No, to není historie květina. Květiny, ale.

SPEAKER_00

Ale to je součástí těch blešáků, protože tam byly ty trhy obecně oblíbené.

SPEAKER_01

Lešáky jsou jedna věc, ale pak tam trhy byly jakože zase zase markety s jílem a s těma. Ale ty blešáky je podle světově.

SPEAKER_00

Signifikantní, to je pravda. Pro celý to azurov pobřeží, protože to potom se k tomu dostaneme, ale v NIS byly taky vlastně další trhy. Asi podle všude.

SPEAKER_01

A to je přesně to, že my jsme byli ve exámprován o víkendu. A musíme vám říct, že tedy ta gastronomie, která je tam v rámci těch marketů, ty síry, ty různý, jakože úzeniny, masa, chleby, rozpečný kroasány, prostě čerstvý ryby, no prostě úžasný.

SPEAKER_00

si obědval? Ne, proto právě o to. Ne to není, tak dobrý. Ale co vlastně čím se tam taky piší, tak je výroba mýdla. Což je taky, ale podle nejenom v Examprovánce, ale i v Marsi je hodně oblíbené. A tak jsme si tam taky pořídili mýdlko, nebo já, respektive. A stojí to za to, protože to krásně voní a je tam vlastně ta tradiční výroba, takže aspoň takový malý artefakt si ho tam tak přivést.

SPEAKER_01

A v Exám Provánci ještě tvoji v oblíbenci, Pusko.

SPEAKER_00

Tam byly oblíbenci moje?

SPEAKER_01

Nebyly tam tvoji oblíbenci.

SPEAKER_00

Ty jsi v galerii? No to byly, ale nebyly to takové moji oblíbenci, protože si vzpomenuji. Tak Zole oblíben. Zole. Tak tam samozřejmě, ale asi tam úplně nežil, jenom tam občas jezdíval. Ale byli jsme se tam nějaký s tím spojený hodně. Byli jsme se právě i v galerii, aby jsme měli trošku kulturního zážitku.

SPEAKER_01

No totiž přesně tak. Vono se říká, že pol Sezan jako působil pro vás. A že byly se zolů ohromý kámoši. Takže si představit, jak zola se Sezanem chodí. Prostě.

SPEAKER_00

Choděli po těch marketech, jako hodně.

SPEAKER_01

Hodí na markety, koří ty cigárka, dýmky. A viděli jsme teda v galerii, jsme viděli Pikesa. Viděla jsi někdy předtím obraz od Pikasa?

SPEAKER_00

Asi ne.

SPEAKER_01

Takže to byl tvůj první obraz Pikasa, který jděla na život. Blázinec.

SPEAKER_00

A jsem nad tím taky vůbec přemýšlela, ale je to možné moje premiéra velká. Každopádně, z Examprován jsme se pak další den přesouvali do kan. Ano, že do santrope.

SPEAKER_01

Byli jsme vlastně, přesuvali jsme se do Niz, ale mezi zastávka byly Santrop a Kán. Takže vlastně.

SPEAKER_00

Tak to my si necháme nakonec, protože to nás zaujalo fakt nejvěji. Mně přece na první dobru, jsem z toho byla taková zklesla. No, ale k tomu se dostaneme. Nudeme skákat. A pak si to město zjistí.

SPEAKER_01

si myslím, že se k tomu dostaneme hrozně brzo, protože třeba u Santrope samozřejmě, respektuju všechny milovníky Santrope, ale my jsme tam byli v Dubnu za prvý, tam byl nějaký maraton, takže vlastně většina těch hlavních bulvárů byla zavřený.

SPEAKER_00

Jedna jediná kavárna byla otevře.

SPEAKER_01

Jediná kavárna, kde seděli všichni s těma číslami, co zrovna doběhli a měli chuť na kafe. Pak byl taky zavřený. No jasně, pak jsme si vylezli nahoru nad Santropé, což teda doporučuju, že tam jsou nádherný výhledy na Santrope tam nahoře je, jsem si to tady zapsal. Je tam citadel do Santrope. Je tam i muzeum, takže tam si můžete zajít a projít se a máte z hrad ohromný a krásný výhled na přístavé. A signifikantní samozřejmě četnická stanice.

SPEAKER_00

Dulid. A my se líbí spíš duli. Taky kulturní vložka.

SPEAKER_01

No, ale vlastně musím říct, že tam nám nic víc nebylo.

SPEAKER_00

Ale pro to opravdu bylo i díky tomu, že to bylo takový uzavření, že jsme si to nemohli v klidu projít.

SPEAKER_01

I to tam.

SPEAKER_00

Je to prohatlí pro bohače. Nem tu. Tam nejde moc bohatlí.

SPEAKER_01

Tam jde o to, že ty tam přijdeš. A co tam jako sedíš kavárně nějakou peše.

SPEAKER_00

Relaxuješ, jo?

SPEAKER_01

Relaxuješ a vybíráš a vybíráš jako hadry od Vitona. To v podstatě dovolený.

SPEAKER_00

No někdo takovou dovolenou rád.

SPEAKER_01

Jako takhle nechci samozřejmě nikoho, nikomu nic toho, ale to prostě santropé nic se mnou neudělalo. To, že jsou tam drahé butiky, které byly stejně zavřený, to jako.

SPEAKER_00

Je to spíš asi zajímavost kvůli tomu četníkovi a možná i bridget bardo trošku proslavila Santropé, ale jsou asi krásnější místa na tom Azurov pobřeží souhlasím.

SPEAKER_01

Jo, jako tam není o to, že by to Santropé nebylo hezký, ale podle ten vib je trošku přepálený.

SPEAKER_00

Ty ceny taky odpovídají, ty jsou taky připálený. Mnohem více se nám podle líbilo Kan, kam jsme mířili se Santropé. A mně se tedy hlavně líbilo to staré město, starý centrum. A moc se mi i líbila ta promenáda kolem moře na pláži. Tam jsme se dali i kávu. Ty jsi byl podívat i na ty schody.

SPEAKER_01

Jo, byli jsme u festivalho paláce. Filmový festivalového paláce, kde teda asi v létě to musí být daleko náročnější, ale byla tam lehoučká fronta asi pěti lidí, kteří čekali na to, aby se mohli udělat fotku na červeném kobci na schodech v Kán. A jsem si tedy říkal Káti, říkám, hele, děláme srandu. Udáme srandu, tam půjdu a upadnu na schodech. A ona říká, ne, nedělej osturu, nedělej osturu. A musím teda říct, že jsem na těch schodech upad. A očividně jsem to zahrál hezky, protože pán, který stal za náma, tomu uvěřil. Ach nebyl tak nadšený a dává si pozov.

SPEAKER_00

jsem se snažila to zahrát do auto anglicky. No, no, it's just a joke. By my nejlepší anglická věta, kterou jsem řekl.

SPEAKER_01

V každém případě jsem byl nadšený, protože potom hereckém výkonu pádů na schodech jsem rovnou měl dostat zlatou palmu.

SPEAKER_00

A místo toho jsme šli teda na kafe a na drink.

SPEAKER_01

Jo, a tady zase mám svoje poprvý ochutnal první negrony.

SPEAKER_00

Ž nám to tady všechno popadlo? Snad ne? Je to v pořádku. A co to je to negrony?

SPEAKER_01

jsem ochutnal své první negrony, to je vlastně drink.

SPEAKER_00

Měl jsem s něčím?

SPEAKER_01

Ne, to je din.

SPEAKER_00

Tak to asi nepoznamená.

SPEAKER_01

No, počkej, se poznamenalo, ale to je takhle, abych neplácl nějakou hloupost.

SPEAKER_00

To zní, jako kdyby se do toho lilo kafe. Že růmčero.

SPEAKER_01

Je to klasický drink, italský kokteil, který se skládá je tam džin, červený vermut a kampary. Podávaný na ledu a s dobrým pomerančem.

SPEAKER_00

Chutnalo ti to?

SPEAKER_01

Je to takový, jakože chlapější holky mají asi rády ty sladké věci, i peňokoláda a čupí to. Čupí to. Lambrusko.

SPEAKER_00

Taky přiš italský vždycky čupí to.

SPEAKER_01

Takže bylo to super, bylo to super. Jako takhle řeknu vám udělal.

SPEAKER_00

A jsme byli ve Francii, vlastně, nevím, říkám, že mi to přišlo italský. Dobrý, tak jsem spát.

SPEAKER_01

Jako člověk, který úplně neholduje alkoholu, tak to jedno negrony se mnou teda zamávalo dost.

SPEAKER_00

To je pravda. No, každopádně, tedy, kdybychom měli shrnout i ten zážitek skán, tak se tam líbilo. bych se tam klidně ještě vrátila na výlet. Víc si ho prošla to staré cenky.

SPEAKER_01

Je pravda, že jsme ho jenom tak se dotkli, že jsme tam jízli úplně netrávili myčky.

SPEAKER_00

Ale jste se tam i lízili. To se říká, když se popiješ? No a skán jsme se potom tedy přesuvali do neskde se nám líbilo asi opravdu nejvíc. Díky, že jste to poslouchali ten. Celý rozhovor si můžete poslechnout na hinrovírou.cz o plomeno bábovky. Moc děkuji za vaši podporu.