Putinovo Rusko – Po Putinovi: Kdo převezme Kreml a co bude dál?

Jak se z nenápadného úředníka KGB stal jeden z nejmocnějších a nejkontroverznějších lídrů světa? V této speciální sérii podcastu 4 minuty podrobně sledujeme cestu Vladimira Putina k moci – od jeho dětství v sovětském Leningradu, přes kariéru ve zpravodajských službách, až po zásadní momenty jeho vlády, které přetvořily Rusko i celý svět. Jaké události formovaly jeho politiku? Jaké jsou kořeny současného konfliktu? A co čeká Rusko dál?

Transcript

V tomto díle se podíváme do budoucnosti. Co se stane, až Vladimir Putin jednou opustí Kreml? Kdo by ho mohl nahradit – a co to bude znamenat pro Rusko, Evropu i svět? Po více než dvaceti letech u moci si většina Rusů ani nedokáže představit, že by zemi mohl vést někdo jiný. Putin se stal synonymem ruského státu, stability i autoritářské kontinuity. Ale žádná vláda netrvá věčně. A právě proto se stále častěji objevují otázky: jak by vypadal konec putinismu? A co – nebo kdo – by přišel po něm?

Scénářů je několik. První a nejčastěji zmiňovaný je takzvaný řízený přechod – tedy situace, kdy si Putin sám vybere svého nástupce, stejně jako to v roce 1999 udělal Jelcin. Tento nástupce by byl loajální, pokračoval by v politice režimu a zajišťoval kontinuitu systému. Ve hře jsou jména jako Dmitrij Medveděv, který už v minulosti Kreml na čtyři roky formálně vedl, nebo Sergej Sobanin – starosta Moskvy, který je považován za technokrata bez výrazné ideologie. Další možností je Sergej Kirijenko – bývalý premiér a současný vlivný postava v prezidentské administrativě. Všichni tito lidé mají jedno společné – nepředstavují zásadní změnu, ale spíše přizpůsobení režimu novým okolnostem.

Druhá možnost je boj o moc uvnitř systému, pokud by Putin náhle zemřel nebo se jeho autorita zhroutila například v důsledku vojenské porážky. V takovém případě by mohlo dojít k vnitřnímu chaosu, soupeření různých frakcí – tajných služeb, armády, oligarchů a regionálních elit. Výsledek by byl nepředvídatelný. Mohl by vzniknout tvrdší, ještě represivnější režim – nebo naopak přechod k liberálnějšímu systému. Hodně by záleželo na tom, kdo by dokázal získat kontrolu nad bezpečnostními složkami a médií.

Třetí scénář je spontánní kolaps režimu v důsledku hospodářské krize, masových protestů nebo nečekaného geopolitického vývoje. Takový kolaps by mohl připomínat pád Sovětského svazu – rychlý, chaotický, s nejasným výsledkem. Objevily by se nové síly, z okraje společnosti, nebo z exilu – opoziční politici, disidenti, intelektuálové, mladí podnikatelé. Nicméně i zde platí, že bez strukturální přípravy a politické kultury by byl přechod ke svobodné demokracii velmi obtížný.

Existuje ale i scénář, kterému se říká "putinismus bez Putina". Tedy stav, kdy Putin odejde – například kvůli zdraví, věku nebo jiným důvodům – ale celý systém zůstane zachován. Všechny instituce, pravidla a sítě zůstanou stejné. Místo prezidenta se jen vymění tvář, ale režim pokračuje dál. Takový scénář je v autoritářských režimech poměrně častý – známý z historie například z Číny, Íránu nebo Běloruska.

A konečně, nelze opomenout vnější vlivy. Pokud by se geopolitická situace změnila – například by Čína přestala Rusko podporovat, nebo by Západ vytvořil dohodu o nové bezpečnostní architektuře – mohl by být tlak na reformy silnější. Zároveň nelze vyloučit, že válka na Ukrajině nakonec vytvoří podmínky pro zásadní transformaci ruského režimu.

Otázka "Kreml po Putinovi" je tedy nejen o jménech, ale hlavně o samotné povaze moci v Rusku. Zda jde o stát jednoho muže – nebo systém, který si najde nového nositele, aniž by se změnil v jádru. A nebo zda má Rusko ještě šanci na skutečný restart.

Sledujte nás i na sociálních sítích pod názvem 4min Podcast – na Facebooku, Instagramu, TikToku a X, kde najdete další obsah k jednotlivým epizodám.

Děkujeme za váš poslech.