Ruské narativy: Skryté armády trollů a digitální válka

Speciální minisérie podkástu 4 minuty odhaluje, jak Ruská federace používá slova jako zbraně. Zaměřujeme se na narativy – příběhy, které mění pohled na realitu, rozdělují společnost a oslabují důvěru v demokratické instituce. Krok za krokem ukazujeme, jak tyto narativy vznikají, proč fungují a jak se proti nim lze bránit. Každý díl trvá přibližně čtyři minuty a věnuje se konkrétnímu příběhu, tvrzení nebo způsobu manipulace. Série je určena všem, kdo chtějí porozumět nejen propagandě, ale i tomu, jak se dnes bojuje bez jediného výstřelu – pomocí slov. 

Transcript

Pokračujeme v naší speciální minisérii Ruské narativy, kde se krok za krokem snažíme přiblížit, jakým způsobem se informace mění ve zbraně a jak dokážou ovlivnit nejen jednotlivce, ale i celé společnosti. Dnes se zaměříme na oblast, která je sice méně viditelná než tradiční média, ale o to zásadnější pro moderní konflikty. Budeme mluvit o trollích farmách, kybernetických operacích a o tom, jak se v digitálním prostoru nenápadně formují názory, rozdělují společnosti a podkopává důvěra v instituce. Možná se někdy při čtení komentářů pod články, při procházení sociálních sítí nebo při sledování diskusí na internetu zamyslíte, zda jsou všechny názory, které vidíte, opravdu autentické. Pokud ano, pak vás intuice neklame. Velká část toho, co dnes na internetu vypadá jako přirozená debata, je totiž ve skutečnosti výsledkem cílené manipulace. A právě zde vstupují do hry trollí farmy – organizace, jejichž hlavním úkolem je vytvářet, posilovat a šířit konkrétní narativy podle zadání, často se státní podporou nebo přímo pod státním dohledem. Jednou z nejslavnějších a nejpropracovanějších struktur tohoto typu je „Agentura pro internetový výzkum“, známá také pod zkratkou IRA, která sídlí v ruském Sankt Petěrburgu. Ačkoliv její název může působit akademicky a neutrálně, ve skutečnosti jde o profesionálně organizovanou síť, jejímž hlavním cílem je manipulace veřejného mínění, podpora ruských geopolitických zájmů a šíření chaosu na sociálních sítích v Rusku i v zahraničí. Agentura se proslavila především svou činností během amerických prezidentských voleb v roce 2016, kdy organizovaně vytvářela falešné profily, šířila dezinformace a snažila se rozdělit americkou společnost podél rasových, náboženských a politických linií. Práce v této agentuře není nijak výjimečná ani zvlášť sofistikovaná na individuální úrovni – zaměstnanci pracují ve směnách, dostávají konkrétní pokyny, jaké příběhy šířit, a jejich úkolem je denně vytvořit stovky komentářů, příspěvků, tweetů, meme obrázků, videí či falešných recenzí. Nezáleží na pravdě. Nezáleží na poctivé argumentaci. Důležitý je pouze efekt – oslabit důvěru v demokratické instituce, polarizovat společnost, rozdmýchat konflikty a posílit vliv narativu, který je pro Rusko výhodný. Trollové v těchto farmách mají jasně definované „persony“, tedy fiktivní identity, sepsané profily s životopisy, zájmy a názory, aby působili co nejvěrohodněji. V praxi tak vedou debaty sami se sebou pod různými účty, podporují své názory, vytvářejí dojem široké shody nebo naopak vyvolávají umělý konflikt, aby emoce účastníků vystoupily do popředí a rozumová argumentace ustoupila. Vedle lidských trollů hrají obrovskou roli také boti – automatizované programy, které generují, sdílejí a šíří obsah bez přímého lidského zásahu. Tito boti mohou během několika vteřin zorganizovat „kampaně“ na podporu určitého hashtagu, šířit falešné zprávy nebo zahlcovat diskuse tak, aby skutečné hlasy zanikly v moři balastu. Boti neúnavně kopírují, upravují a přizpůsobují obsah tak, aby vypadal organicky a autenticky, což je činí mimořádně nebezpečnými, zejména v krizových momentech, kdy lidé hledají rychlé a jednoduché odpovědi. Důležitým spojencem trollích farem a botů jsou také samotné algoritmy sociálních sítí. Tyto algoritmy, navržené tak, aby maximalizovaly uživatelský zájem a délku pobytu na platformách, automaticky podporují obsah, který vyvolává emoce, pobuřuje nebo polarizuje. Pokud trollí farma dokáže vygenerovat dostatečné množství angažovanosti – ať už skrze komentáře, sdílení nebo reakce – algoritmus daný obsah automaticky zviditelní širšímu publiku. Jinými slovy, systém, který byl původně vytvořen k tomu, aby nám ukazoval „to nejzajímavější“, dnes často nevědomky pomáhá šířit dezinformace. Cílem trollích farem není nutně přesvědčit všechny o jediné pravdě. Častěji jde o strategii chaosu: vytvořit tolik verzí reality, tolik protichůdných informací a tolik emocionálního balastu, že lidé ztratí jistotu v cokoliv, co slyší nebo vidí. Výsledkem je společnost paralyzovaná nejistotou, nedůvěrou a rezignací. Trollí farmy se nezaměřují pouze na domácí ruské publikum, ale jejich aktivity jsou pečlivě cíleny na konkrétní státy, regiony a skupiny obyvatel. Například v době uprchlické krize v Evropě docházelo ke koordinovaným kampaním, které měly posílit strach z migrantů, rozdmýchat napětí mezi jednotlivými komunitami a podpořit extremistické politické proudy. Při pandemii COVID-19 se trollí farmy zaměřily na šíření dezinformací o vakcínách a opatřeních, čímž přispěly k celosvětové nedůvěře v medicínské instituce. Vedle organizací jako je Agentura pro internetový výzkum existují desítky menších skupin, polostátních iniciativ, hackerských kolektivů i individuálních „patriotů“, kteří se na těchto operacích podílejí. Někteří pracují za peníze, jiní z přesvědčení. V mnoha případech je cílem zachovat takzvanou pravděpodobnou popiratelnost – tedy možnost říct: „To jsme nebyli my.“ Dnešní informační prostor je proto nejen informačním trhem, ale doslova bitevním polem, kde se vedou každodenní malé války o naši pozornost, naše emoce a nakonec i naše přesvědčení. A co je možná nejznepokojivější – tento boj je často neviditelný, nevyhlášený a odehrává se přímo v našich telefonech, počítačích a myslích. Děkujeme, že jste si poslechli další epizodu minisérie Ruské narativy. Pokud vás tyto otázky zajímají, budeme rádi, když nás budete sledovat také na našich sociálních sítích – na TikToku, Facebooku, Instagramu a také na síti X, kde sdílíme nejen krátké ukázky, ale i rozšířený obsah a prostor pro vaše otázky, komentáře a podněty. Příště se podíváme na to, jakou roli v ruské informační strategii hrají média jako RT a Sputnik. Ukážeme si, jak tyto stanice působí v zahraničí, jak jsou přizpůsobovány jazykově i kulturně jednotlivým cílovým trhům a jak vznikají jejich evropské mutace, které nenápadně šíří proruské narativy mezi běžné publikum. Dozvíte se, proč například francouzská, německá či španělská verze RT nevypadají na první pohled jako nástroje propagandy, jak fungují jejich strategie a proč jejich obsah často cílí na specifické slabiny západních společností – od kritiky Evropské unie až po podporu radikálních hnutí na obou krajních stranách politického spektra. Děkujeme, že jste s námi, a nezapomeňte: rozumět příběhům znamená chránit si svou vlastní mysl.