Dvacet let mezi ulicí, kanály, léčebnami a návratem | Příběh Zuzany

Zuzana je žena, která prošla drogovou závislostí a životem bez domova. V tomto rozhovoru vystupuje bez příjmení a bez fotografie. Ne proto, že by se skrývala, ale proto, že chce chránit své blízké.

V rozhovoru s Lubošem Fleischmannem se dotýká i otázek, které si většina z nás jen těžko dokáže představit: jaké je přežívat bez domova v extrémních podmínkách a proč se lidé v těžké závislosti často dostávají ke krádežím.

Zuzaně se z této spirály podařilo vystoupit. Dokážeme si vůbec představit, že takto někdo žije – a co všechno to obnáší?

Už v patnácti letech začala experimentovat s drogami jako únik z rodinných konfliktů. Následujících dvacet let se pohybovala mezi ulicí, léčebnami a opakovanými pokusy o návrat do běžného života. Závislost se jí podařilo zastavit, ale energii, kterou jí brala, později proměnila ve workoholismus. Kde a kdy přišel zlom?

Dnes pracuje v sociálních službách a pomáhá lidem, kteří se ocitli v pasti drogových závislostí a života bez domova.

Rozhovor o pádu, návratu a o tom, že i těžká životní zkušenost může být proměněna v pomoc druhým.