Nikdo mě nepřipravil na tuhle starostenskou jízdu | Ivana Kloučková

„Nikdo mě nepřipravil na to, jak dokážou být někteří lidé zlí.“

Ivana Kloučková v této epizodě otevřeně mluví o zkušenosti ženy–starostky ve středočeské vesnici. O tom, že je pro část lidí nejen „ženská“, ale i „náplava“, a o očekáváních, že starosta má být především chlap. Starostování v malé obci totiž není jen o rozpočtech, dotacích a rozhodnutích. Je také o kritice, anonymních útocích, předsudcích – a o tom, jak se s tím člověk postupně učí žít.

Řeč je o tom, jak se vyrovnává s opakujícími se stížnostmi stále stejných lidí, s anonymy, na které se nedá odpovědět, a s tlakem, který přichází ve chvíli, kdy se sáhne na pohodlí obyvatel – třeba zavedením nového systému třídění odpadu. Od nadšení až po silné rozhořčení.

Rozhovor ale není jen o kritice. Je i o chvílích, které dávají smysl – třeba když vám někdo na ulici podá domácí marmeládu jako tiché „děkuju“. O momentech, kdy si uvědomíte, proč tu práci děláte, i když je to někdy jízda, na kterou vás nikdo nepřipravil.