Rotary kemp 2: Finsko

Jaké je to zažít Rotary podruhé – tentokrát ve Finsku?
V téhle epizodě mluvím o Rotary kempu ve Finsku, o životě v host rodině, která se pro mě stala druhou rodinou, o finské kultuře, kde je sauna na každém kroku, i o zážitcích jako byla návštěva pand. Sdílím, jaké to je vrátit se do programu s větší jistotou a prožít úplně jiný typ zkušenosti než v USA.

Transcript

SPEAKER_01 0:00

Zdraví vás Girafy na cestách Dáda a paty, sedněte si, připutě se a vítejte na palubě našeho podcastu.

SPEAKER_02 0:08

Takže v dnešním díle přistáváme v USA a ve Finsku. Pojďme se tedy podívat do toho Finska. Proč jste vybrala, jaký to byl, jak lost tam byla, a tak dále, a tak podobně.

SPEAKER_01 0:18

Tak já jsem z toho Sandegaba tak unešená, že i ten program se mi hrozně líbil a chtěla se moznova využít, ale nějak pořád ty nabídky nebyly úplně, co by se mi líbilo. Že ono to většinou není něčím zaměřený a už třeba ta kámoška italka rok na to jela na nějakou engineering, něco do Norského navštěvovali nějaký stavby a tak. A ona to studuje, takže pro ně to bylo au třeba ty kampu jsou pro mě. A já jsem měla vybraný kemp, že padu na Sicílii. U jsem to měla vyběh, hra jsem tam chtěla, bylo jakože i super náplň toho kurzu a tak. No, ale pak najednou přišlo Finsko. A já jsem nějak byla rok předtím, jsem byla v Norsku cestovala, a to bylo tak úžasný, že mi to nadkoří říkám, že chci do severského státu znova, a přišlo Finsko a říká, to bude super, jakože na sever Finsku pak krásný. A ten nápoň toho kurzu bylo to, že pojedeme se kouknout na pandy. Pandy ve Finsku. Jakože já jsem začetla několikrát náplň toho kurzu, protože pandy do Finsku. Myslím si, myslel, že jsem někdo dělá srandu. No a prostě nějak jsem z toho celá unešná stojí náplně a tak jsem to jako přijmula. No a pak jsem šla nějaký zedat z toho klubu, a začáme všichni se krát naho, prošed do Finska na pandy.

SPEAKER_02 1:35

To je zvláštní.

SPEAKER_01 1:37

Takže to bude hezké patě, co tam budeš jako dělat, jakože v pandemy. To bylo nějaké smysl, jsem lepšího říkám, hle ne, už jsem se tak rozhodla a pojedeme do Finska. No a takže mě bylo asi právě taky, že ten kém byl koncipovaný týden jsem v hostrodině a byla jsem vea, což jako na svěru Finska. A týden jsme byli v Achty, což je taková přírodní rezervace, když jsem byl uprostřed lesky. Super, no, to se nějaký slovo chvilky, jsem to přijmula.

SPEAKER_02 2:11

A jaký čas? Jaký tam bylo počasí?

SPEAKER_01 2:14

No, ono to bylo znamená vtipný to, že tam bylo, když jsem nesem tam jela, tak tam bylo třeba třicítky, což pro sever finská. Vůbec jako není normální.

SPEAKER_02 2:25

Jako finko tam nahoře, myslíš to finskko.

SPEAKER_01 2:27

Ano, ano, oni prostě nějaký výkně říkají, že se to počasí zbázilo. A pak jsem tam byla a nějak začíná svěžit. To si to faktě jako znalináský počasí. Ano, ano. A právě jsme letěli do Helsinek a pak z Helsinek do týsa. A vase, jak jsme malý městečko, že jsme tam letěli nějakým malým letadlem, ty máš vlastně v řadinu dvě sedadla. No a letě jsme takovým prostě malinkým letadlkem, který měl jako vrty. A tam nějak na roolokostro, jakože tam se tělo jako každý vítr. Ne, tam jsem fakt měla v ruce jako bycí by. To bylo jako, že já nesnáším jako rolokostovaný parky, takže pro mě to bylo šilený se žalutkem. No a právě předma jsem týden v té hostrodině, ta hostro mě úžasná. Ta to bylo jako, že jsme se fakt extrémně sedli, píšeme si třeba každý týden do teďka. Fakt strašně zlatáci, a oni měli obchod se sportovním vybavím. Takže jsme třeba půjčovali kolo, takže jsme se jeli projet, nebo jsme tam třeba dělali nějaký zajímavý sport s nimi, jako bylo to strašně super. No a dokonce, když jsem se vrátila, tak ta moje host máma se mnou probírá novýho přítele svýc. To si o něm myslím, jestli ho schvalu a takhle. A kolik jí bylo? Ty hodně bylo asi 16, mi bylo 18, 19.

SPEAKER_02 3:54

Jo, tak potřebovala jsem ta vrstevníka skoro.

SPEAKER_01 3:57

Jako spíš jsem je tak moc neznala, ale jsem jim tak jako přivalst tak srdce se mnou řešila ten vztah. A já si o něm myslím, jestli to není frajek a takhle. Teď to bylo takový hrozně jako hezký. Bylo to fakt chtipný. No, a já jsem jim tam právě i přivezla nějaké dárky v ova, že oni z toho nadšený a doteď mi poslítřeb za měsíc živoch na mají český pivovat.

SPEAKER_02 4:19

Fakt jo, takže to jim zachutnalo.

SPEAKER_01 4:21

Jo, to je takový hrozně jako hezky. No, a my jsem právě třeba jednou stalo, že jsem jela se projet na kole jako do lesa, a že to bylo jako nějak v pohodě a pak říkám, že tam se něco jako v tom lese, tam nějaký pohyby jsem otázky. Já říkám, tak třeba nevím, tady nikdo taky jel nějaký takhle, jak jsem to moc neřešil, jak jsem rychle odjela pryč. A pak jsem přijela jako za tou svoji hostam a ta mi říkala, že jsem v pohodě, že zjistili, že tam je medvěd v tom lese. A úpatě, to bylo ten medvěd, nebo to bylo to, co jsem tam sežátě. A já říkám, že já jsem byla na kolesám oprosa. Řekka, tam potká medvě a to úplně člověk nechce.

SPEAKER_02 5:00

Ano, to nevím, co by dělala.

SPEAKER_01 5:02

Takže to bylo takový jako, pak už jsem toho vlastně nešla.

SPEAKER_02 5:05

To bych asi taky si rozmyslila.

SPEAKER_01 5:08

Náročný hodně. Ale třeba, co mi tam jako hrozně přišlo zajímavý, jak oni milují saunu.

SPEAKER_02 5:14

Jo, to jsem tam taky zažila jako saunování každý den, jako saun až auto. Jo, to pravda, a oni mají pojízdní sauny, takže si je berou s sebou. To už jsem zažila. Já jsem byla na kampusu ve Finsku několik dní, to nám zaplatila škola výlet a bylo to opravdu zážitkový, protože ty sauny by úplně na každém rohu kole, měli vždycky sauny. A nejtěžnější bylo, když neměli, což bylo minimálně. Tak prostě někdo přijel s nějakým trakem nebo nějakým autem a s sebou měl tu saunu. Což prostě wou. Takže ano, to povinná výbava, povinná ano, povinná výbava do Finska.

SPEAKER_01 5:51

Ale oni to má ještě super, že oni tam fakt do té sauny a většinou my jsme byli na víkendu u nějaký, co měli parák u jezera a hned skříš do té studený vody, která má třeba 15 stupňů, ale to je šdu, a to bylo super, jakože 15 stupně ještě dobrý. Ale pak právě, že třeba na poslední den jsem řekla, že nejsi jít jako do sauny a oni se mi začali vyptát, jestli nejsem nemocná. A jako samost nikdy moc nevyužívá a teď najednou jsem prostě jenom řekla, že nechci, protože už jsem bylo to na mě moc a oni se mi faktě, že jsem nemocná, jestli nechci nějaký láky proti bolesti, nebo jestli pak Motorovi. Jo, toni neodmítají sauny. No, ne, jakože jenom nechci. A jsi fakt v pořádku. Já jsem z toho celá vyukaná jako z toho.

SPEAKER_02 6:32

A jak se ti tam jinak žilo? Co bylo pro tebe nejlepší a nejtěžší?

SPEAKER_01 6:36

Jakože třeba pro mě možnost zážitek to, že my jsme třeba jeli auto a proti nám tam šel jako los, velký los. Hezky. Takže to jako majestátní. Ano, ale on jsou obrovský. Jako kdyby, když tady potkáš toho Jana, tak tam to bylo prostě, že jedeš a tam se ten velký los a říkám, jak jdeme dál i nepoje, vyfotíme si to v klidu, ještě si k němu přijede blízkách, až máme lepší fotky. Kdyby jsme zkoušel na to auto, tak prostě nás zabije. A toho všilení. Ale oni třeba toho losa i jedí, my jsme měli i to maso. Takže takový bezchotě hrosně. Bez chotě. A nebo to bez dobrý. Z tuhlý. Takže jsem trošku mysleli, to bude podobně, jako třeba dančí, nebo tak, a nějak mi vůbec nechutnalo. To mi zážitek toho.

SPEAKER_02 7:23

To ji tak musíme ochutnat. No a takže kromě toho, že jsi teda byla pořád v sauně a když jsi nebyla, tak si byla nemocná. Podle nich ano. Tak to byla teda ta nápoň toho kempu, kromě těch vlastně ty jsi mi nevysvětla ty pandy.

SPEAKER_01 7:39

No to jsem se chtěla tomat. Ten náplň toho kempu byl, že jsem jeden týden bav v té host rodině. Což bylo super. Poznala jsem celou rodinu, představila mi i svoji snahu a dělal jsem si nějakou kontrolu, protože byla tě hodná k doktorovi a tak, jakože bojíme tam vzak, jako do rodili se všem všude. To bylo ště koukal. Hodně, hodně, ale jakože strašně zlatí, že byly fakt úžasné. A pak druhý týden bylo to, že jsme byli v přírodní rezonaci, uproset lesa. My jsme byli v takových chatkách a tam právě jsme chodili na ty výlety a tak. A tam jsme byla těch pandách. No a my jsme prostě jeli do té zoo, kde jsou, což byly, myslím, že dostali dárek odčíny ty pandy. Ale jsme prostě byli v té zoo, všichni už jako, že už chce mít domů, že už to stačí na tý sáno se jít vykoupat a tak. A já tak jdem na ty pandy a tam se ty pany tam chilovaly, je to nějaký bambus. A tam to lidi prostě triliarda lidí zpřihá z celý Evropy se tam fotit. Když si jich pánbal, tak domá lído, jo.

SPEAKER_02 8:39

Já si právě nejsem jistá asi, když všude v Evropě jsou pandy. Já si myslím, že jsou jestli nejsou jen v Finsku.

SPEAKER_01 8:44

Já si taky právě myslím. Proto to bylo tak hrozně jako má státní ten kamp, že si jal na pandy.

SPEAKER_02 8:50

No tak to jim tam asi je zima.

SPEAKER_01 8:53

Ve Finsku. Oni byli právě zavřeni v nějaký někde uvnitř, že si to jako v pohodě. Ale jakožti pandy, který má radí teplo do Finska.

SPEAKER_02 9:04

A by celý život zavřený v zimě, nebo jakože v nějaký týmu.

SPEAKER_01 9:07

Tak je to zóno.

SPEAKER_02 9:08

No, chápu, no. Nebo nechápu, ale je to tak. Je to tak.

SPEAKER_01 9:13

Ale jakože pak bylo zajímá, jak jsme byli vlastně v té přírodní rezervaci, tak jsme měli i náplň toho, že jsme sešli koukat na nějakou dřevařskou školu. A jakože to bylo přes leto, že ta škola byla zavřena, ale to dřevo se musí dělat pořád, protože jsme jim tam pomáhali nějak dělat to dřevo. Oni nám si to popisovali všechno. Já jsem moc oký fatna dřeva. To potřebovali, kolik je různý druhů dřeva a jak se vším zpracoval a tak, ale bylo to zajímavý. Jak mám popisu, že jsme jim tam pak pomáhali s nějakou nebo s nějakým tam čištěním, si úplně tolik nepamatuju. Ale kdo může řížil do Finska na panty a na dřevařskou školu.

SPEAKER_02 9:51

No, tak to dřevo tam potřebují, že jo, to potřebují do těch saunů. To je známý. Tam se nedivím, že potřebují někoho na to, aby začal něco dělat s dřevem. Protože to bude takový ty speciální malý, prostor musí dávat dřevo, aby jim to vytoplilo tu saunu.

SPEAKER_01 10:06

On to tam je hrozně známý, jakože jít na dřevařskou školu je ve Finsku velká věc.

SPEAKER_02 10:10

No jasně, tomu se vůbec nedivím.

SPEAKER_01 10:13

Ona je tam hrozně moc těch stromů, jako těch lesů a tak, tak to dřevo tam je hodně důležitý.

SPEAKER_02 10:19

Pokud bym, tak Finsko mání obyvatel, jak my, ale rozlohou jsou teda větší.

SPEAKER_01 10:24

Tak nevšto se tam dá žít.

SPEAKER_02 10:26

Kromě toho mezi je tam hodně.

SPEAKER_01 10:28

Takže to tam jako pořád světlo, jakože tam nemáš čmu. Pro mě taky hrozně jako mi vadilo, že ten člověk nemůže pořádně usnout.

SPEAKER_02 10:35

Oni jsou na to zvykli nebo mají takový závěsi nebo něco.

SPEAKER_01 10:38

Ale jakože třeba u těch ostrovin to bylo v pohodě. Ta první dva domě je rozbitý, to by trošku jako rytovalo, ale pak jsme byli jako v chatkách, kdy to relativně vyšlo. A třeba to bylo hrozně zajímavý, tak oni ve Finsku nemůžeš koupit alkohol, který má, myslím, že do nějakých určitých procent, jako na supermarketu. Oni na to mají speciální obchody.

SPEAKER_02 11:00

Já vím, že se jezdilo jinam do jiného. Z Skouska se jezdí hodně, aby tam nekupovali alkohol a vlastně závěr.

SPEAKER_01 11:11

Ale vím, že nad nějaký procenta už musí do specializovaněho obchodu. A oni to je 11%, když si nejsem jistá, tak ti to neprojají, pokud ti není více 21.

SPEAKER_02 11:21

To jsem nevěděla.

SPEAKER_01 11:22

Což bylo zajímavě, že já jsem třeba jim přivezla takový malinký jakocherovky a vodobradskou samičku, který mají jako hodně procent a bude překvapení, jakože jsem nešla na kontrolu od letiště.

SPEAKER_02 11:34

A že by ti zabavili už tam, že říká.

SPEAKER_01 11:35

A já říkám, že bych měla i jít o 18 na tenhle procent až na 21. A.

SPEAKER_02 11:42

To si myslím, že i tak to můžeš mít v kufru a dát to jako dárek. To si myslí, že není problém.

SPEAKER_01 11:46

Ale z toho byly vyjúkení, že mi to prošlo. A já jsem říkal, tak budu ráda, že mě to přivezuju taký opatky nebo takhle. A oni by z toho překvapili a byli to tak nadšený, oni to má být plátno.

SPEAKER_02 11:57

Český kolonády, všechno drahý. Rádši vezmu alkohol.

SPEAKER_00 12:01

No to faktí. Hned jsem přinost, tak case vidí, že jsem přezat alkohol.

SPEAKER_02 12:06

To je hezký, to je hezký. Konečně konečně ocítíme se na alkohol. Nemusíme si dát já nevím pivu a jít do soudy. Tak jo, tak takhle asi jsme probrali všechno. Z těl organizace byla celý v těchto dvou zemí, a předpokládám vlastně od jakého, do jakého je to věku.

SPEAKER_01 12:26

Ono to tam je nějak omezený, že třeba na nějaký camp můžešit a ještě 18 nebo na nějaký zase od 16. Což mi přijde jako fajn, protože ty náplně těch kurzů jsou různý a pak tam někde pomáháš třeba víc, nebo třeba kamarádka, co já na ten engineering program do Norska, tak tam ti muselo být jak 18 let. Což mi přijde fajn, takže to záleží, jaký náplň toho kurzu si vyberá člověk.

SPEAKER_02 12:50

Takže to bylo takových od 14 do 19.

SPEAKER_01 12:52

No spíš od těch 15. Jakože já jsem tam fakt byla nejladší v tom Sandéku, když mi bylo 15, takže spíš to lidi berou 16-17 a víc.

SPEAKER_02 13:01

Takže teď už nemůžeme.

SPEAKER_01 13:04

Já myslím si, že asi jo, ale on to je spíš fakt daný na ty středoškoláky.

SPEAKER_02 13:09

Rozumě. Tak aspoň víte vy.

SPEAKER_01 13:12

To super věc, jak člověk pozná svět, mi to hrozně otevřelo vlastně dveře, to bylo něco, kde jsem poprvý byla sama v zahraničí, musel se sama o sebe postarat. A nebylo to něco jako drahého, bylo to vlastně v rámci té organizace.