JV Asie s Gabi: Sama, stopem a bez plánu

Tentokrát se s Gábi vydáváme na dobrodružnou cestu napříč jihovýchodní Asií.

Čekají vás příběhy z Laosu, Kambodže, Thajska, Vietnamu, Malajsie i dalších zemí. Povídáme si o tom, jaké je cestovat jako holka sama, stopovat, jezdit na motorce po Asii, vyrazit na Tinder rande v cizí zemi nebo přespat u místních na severu Thajska.

Probereme, co bylo během cest nejvíc nebezpečné, co Gábi nejvíc překvapilo, které situace by dnes už možná řešila jinak a proč právě ty spontánní, neplánované momenty často přinesly ty nejlepší zážitky.

Svoboda, odvaha a zážitky, na které jen tak nezapomenete.

Transcript

SPEAKER_01 0:00

Zdraví vás Žirafy na cestách Dáda a paty, sedněte si, přibůjte se a vítejte na palubě našeho podcastu. Vítejte u naší další epizody. Pořád tady máme svého hosta Gábu, ale tento díl bude trošku jiný než je Honkong. Budeme se bavit o tom, jaké to bylo cestování po Asii, protože Gába tam zůstávala dlouho, myslím, že i na Vánoce. Tak Gábi, co nám o tom více řekneš?

SPEAKER_02 0:23

Zdravím všechny posluchače Paty a dády, jsem tu zpátky. Ano, cestovala jsem přesně tak. Po Honkonku jsem cestovala v jihovýchodní Asii, bylo to super. Byla jsem tam dva měsíce celkově. Vodila jsem někdy těsně před Vánocema, na začátku prosince, asi 7. prosince jsem odjížděla z Honkongu podle mě a byla jsem dva měsíce v jihovýchodní Azii. A cestovala jsem do Větnamu, potom Kambodža, Laos, Thajsko, Malýzie, Singapur.

SPEAKER_00 0:52

A jak jsi z tomu dostala? Proč jsem na jihovýchodní Asie?

SPEAKER_02 0:56

Hele, vždycky jsem hrozně chtěla do jihovýchodní Azie. Třeba od mých 15 to byl prostě můj sen do jihovýchodní Azie a po cestoval to tam celý. A ten Honkong vlastně i jsem si dost vybíral právě kvůli tomu, že potom můžu cestovat v jihovýchodní Asii, takže splněný se no.

SPEAKER_01 1:12

No a teďka nechci jmenovali všechny ty státy, které bys řekla, že byl úplně jako number one.

SPEAKER_02 1:17

Hele, asiko, ale severní. A vlastně jakože severy všech těch tří zemí, co tam jsou vedle sebe. Větnam, Laos, Tajsko a všechny severy. Taková jako ta čára přes severy těch zemí za měla úplně to.

SPEAKER_01 1:29

No a největší třeba zklamání, co ti jako s nějakým očekáváním a řekneš, úplně to za to nestálo?

SPEAKER_02 1:34

Takhně mě moc nebavila Kambodža, protože jsme tam byli pořád jako chrámy do kolečka. My se pořád jenom chodili po chrámech a už si ty chráně přestávali. Ale jako i Kambodže byla super, ale asi z těch zemí to bylo jako nejvíc, co jsem čekala asi víc. Pak Singapur mě nebavil skoro vůbec, ale od toho jsem nic nečekala, takže to je takový umělý jako město, ne? Nebo jak to tam vnímala? Jo, je to takový hrozně vyspělý, a to přestě není to, co jsem hledala v té východní Asii. Bylo to hezké to vidět, ale já jsem tam strávila jeden den. Prostě takový nějaký, jako zase říkám, pak jsem tam strávila minimum času. Třeba kdybych tam strávila víc, tak si to taky zamiluju, ale to se nestalo u mě.

SPEAKER_00 2:14

Tak když jsi mluvila o tom severu, že vlastně ten pásti přišel jako nejvíc atraktivní a nejlepší, tak proč?

SPEAKER_02 2:20

Asi dvě věci. Příroda, úplně super. Koukám tu přírodu docela jinéš? Příroda je pecka. Já mám hrozně ráda zelenou. Ale ne, teda to pití, to je fakt hnusný, ale jo.

SPEAKER_00 2:34

K tomu cestování. Ty jsi teda cestovala převážně sama?

SPEAKER_02 2:39

Většinou. Podle mě tak dohromady, tři týdny jsem byla s někým a pět týdnů jsem byla sama.

SPEAKER_00 2:44

Nás by určitě zajímalo, jaký to je cestovat sama v Asii.

SPEAKER_02 2:48

Hele, je to pecka, ale má to svoje negativa. Takhle, já mám ráda cestování sama obecně. A v Asii je to super dostupný. Je to jednoduchý, je to levný a je to bezpečný, když to porovnám s jinýma místami, kde se dá cestovat sama nebo obecně cestovat.

SPEAKER_01 3:04

Jako kába ještě byla půl roku v Mexiku, takže asi to porovnání bude.

SPEAKER_02 3:08

Hele, ale když to provnám s Evropou, tak to je stejný prostě. Za mě je bezpečně si cestovat jeho východní Ázi, než cestovat sama v Evropě. Fakt jo. No, jako se tak záležitý zase, kde je. A jako holka, ty se tahle vnímala? Jo, úplně pohodička. Fak v této východní Ázii oni tam jsou dostřeba obzvlášť v tajsku, tak jsou strašně přizpůsobení jako turismu a je to bezpečné. Tak to můžeme potvrdit.

SPEAKER_00 3:28

Zrovna tajskou určitě potvrzu, že je jako sejf pro ženy.

SPEAKER_02 3:30

I v Větnam jsem tahle vnímala, teda musím říct. Já jsem tak vnímala všechno, kde jsem byla. Nikde jsem se nepřipadala ohroženě. A třeba Malézi, byla jalazi? Byla jsem malázej. Tak se tam vnímá? Třeba to kuala. Ale kualumpur bylo krásně městečko, bylo taky jako víc trochu vyvinutý. Taky to bylo trochu jako Singapur, ne úplně tolik, ale nepřipadla zase jsem si tam jako v ohrožení.

SPEAKER_00 3:51

No zrovna kualumpuru, tak tam se nám hodně často stávalo, že když jsme šli, jsem cestovala ještě s jednou kámoškou, tak na nás jako pokřikovali. Bylo tamky a prostě celkově jsem se tam jako necítila úplně nejlíp.

SPEAKER_01 4:02

Jako to právě na tohle stejný, že z toho šoku z toho Větnam a z Thajsky, když jsem přijela tam, tak jsem tam cítila jako nejméně bezpečně.

SPEAKER_02 4:09

Ale asi když se porovnají s tají těch místama, tak jo, ale pořád, když to porovnám jako s jižní Francii, tak mi to přijde jako na podobný úrovni, takže pravda. Nevím, a takhle podle mě v tady těch městech pak záleží hodně i co máš na sobě. Ževím, v čem se tam chodí oblíkaný a jsme taky vytahaný jako kalhotok, jsem si koupala na větnamské tržnici a nikdy to mi nic nepokřikov. Ne, furt mati, takže dlouhý kalhoty.

SPEAKER_00 4:30

A i tak pokřikovali. A i tak pokřikovali. Vy blondý kamarád?

SPEAKER_01 4:35

Jak už mět, 80 blondýna, tak by to trochu jiný. Já jsem vypadala k místňák už po těch dvou měsících malý žán.

SPEAKER_00 4:45

Takže jaká byla tvoje prvou cesta? A jak jsi cítila vlastně, že jsi cestovala sama? Protože já si sama pamatuju, že tam nebyl někdo, kdo by mě dělal fotky. To byl takový první šok. To je velký problém. Určitě.

SPEAKER_02 4:58

Hele úplně na poprvé, tak já jsem letěla z Honkonku do Hanové a vlastně potom jsem byla asi 4 dny v Hanoji. Takže vlastně to bylo fajn, že by to bylo takový pomalý stát. Já jsem si Hanoj strašně zamilovala. Přišlo mi to super autentický, krásný kavárny. Vlastně já jsem v tu dobu ještě řešila přijímací řízení do práce, takže já jsem Hanoi měla ještě starost, že se potřebuju dostat dělat přijmací řízení do práce. Ale chodila jsem si tam prostě po těch památkách, připravila jsem si tam nějaký ty free walking tours a tohle z toho. Vlastně jsem si to strašně užila. Zamilovala jsem si Hanu, a bylo to krásný. A potom jsem vlastně po čtyř dnech potkala kamaráda a jsme se potom objeli hadžián klub, Haalong Bay a tyhle místa, takže to nebylo ani tak dlouhý.

SPEAKER_01 5:38

Jakože to Hanno, jak říkáš, to potvrzoval. Já jsem z toho celá překvapená, jakože to bylo fakt takový útlný městečko, co člověk jsem cítila, jako fakt dobře, musím říct. To nebylo takový to velké město nebo tak. Takže za mě to bylo taky super.

SPEAKER_02 5:51

Takový půjvěn.

SPEAKER_01 5:52

No ale jakožě hezky, jakože mě hrozně milý, přívěti, že se všem chtěli pomoct, a že to bylo za mě taky úplně super.

SPEAKER_02 5:58

Šlená doprava, ale bylo to krásné.

SPEAKER_01 6:00

To je pravda, to je trošičku horší, ale my jsme třeba měli zkušenost, že jsem jela. Tam jsou taxiky, že jde ještě na motorce, že ti vezme. A my jsme si jeli a tam byl ten obrovský kruháč. Tam je strašně moc těch průh. A ten týpek to nestihlo vybrat, že jsme prostě zajeli na terasu nějaký restaurace. Tam ty lidi nám uhýbali stolama, aby jsme se mohli potoč a tady zase zpátky ten kruháč.

SPEAKER_02 6:23

To je denní praxe, autentický zážitek. To je normálka.

SPEAKER_00 6:27

To my určitě holky řekněte, já jsem ve Větnamu teda nebyla, ale vím, že jste mi posílali účtenky, kolik stojí pivo a podobné věci. Takže to se tady pochlupte, jak je to tam levný.

SPEAKER_01 6:36

Větnam je mega levný. My jsme prostě seděli třeba na ulici a jeli jsme a to jídlo bylo třeba za 30 Kč.

SPEAKER_02 6:42

Za Europorce běžně.

SPEAKER_01 6:44

Takže měla jsem tam otravu jídlem, to sice asi za tu cenu chápu trochu.

SPEAKER_00 6:48

To jsem měla v Tejku a to je úplně jedno, co si koupíš. Prostě se tak někdy stane. Jako to je pravda. Takže vlastně tam bylo hodně levné s tím otravou jídlem.

SPEAKER_02 6:56

Já jsem jedla furt jenom street food a žádnou otravu jsem neměla. A myslím si, že sever byl ještě levnější než jich, ale oba byly jako levný. A sever a střed fakt jako, že za euro se dostala fotku, nebo prostě říže s kuřecím masem a super, to bylo to jídlo. A oni ještě mají hodně takový ty smutýčka tam dělají. To už taký to pecká smutýčka.

SPEAKER_00 7:16

A proč právě vlastně ta jihovýchodní Asie je tak populární mezi bagky.

SPEAKER_02 7:20

Já si právě myslím, že to je hodně ta bezpečnost a zároveň, že ta příroda prostě jako by ty lidi to táhne na ty pláže do těch pralesů, zároveň si říká, že tam jsou milý lidi. Asi vlastně všechno to, co je veřejně známý, plus je tam dobrá ta bezpečnost a cená, samozřejmě cena.

SPEAKER_01 7:36

Já si távno myslím, že ještě Větnam není tak profláklo, jako je Tajsko. Jo, souhlasně. Takže si myslím i ty lidi táhne, že to by zase něco jiného, nejde tam prostě turistický, turistický pasi, jako Tajsko nějaký místa byly, a že je to tam ještě takový jako neskažený.

SPEAKER_02 7:49

Je to víc půjdu určitě. Ale třeba potom severní Tajsko, tak je podobný už trošku víc tomu Větnamu.

SPEAKER_01 7:56

Tak on ještě někdo na ten jejich, že jo, krabe.

SPEAKER_02 7:58

Ne, že je znaky.

SPEAKER_01 8:00

No, tak si přesuneme na další zemi. Patejší chcielodávat.

SPEAKER_00 8:05

Já jsem se určitě chtěla zeptat, kdyby si měla doporučit jednu zemi na to nejvíc Loukost cestování pro backpacky, tak by jsi teda šla do toho Větnamu.

SPEAKER_02 8:13

Louost vyslovení.

SPEAKER_00 8:14

Největší Louost.

SPEAKER_02 8:16

Asi Větnam anebo Laos ještě.

SPEAKER_00 8:19

Ale tam už, co jsem se slyšela, tak s tou bezpečností to není zase tak jako skvělý.

SPEAKER_02 8:24

Nevím, já si myslím, že to je podobný jako to ten Větnam aský.

SPEAKER_00 8:28

Ale ty by ses nebála nikde, tak je.

SPEAKER_02 8:30

Ale když to já pošku z rezervu na toho, brávala. Mě si bylo osoby fakt nestalo něco ohrožujícího, bezpečnostní. Bylo to taky v pohodě, ale možná ten Větnam právě tím, že je vlastně trošku víc profláklej. Záveň je pořád extrémně levný, tak asi je tam ta nejlepší hodnota, když to jako vynástobíš s bezpečnostnou cenou, tak je to asi nejlepší. Větnam severní hlavně.

SPEAKER_00 8:56

Tak jo, tak teď se teda úplně vrhneme do toho porovnávání těch jednotlivých zemí. Tak začneme teda Kambodžou. Takže Kambodže, co bys nám tím řekla.

SPEAKER_02 9:06

Ty jsi řekla, že si s tím byla docela zklamaná, ale ne zklamaná, ale jako by z těch států, tak mě jako nadchla asi nejméně. A ty jsme měla vysoké očekávání nebo čím to bylo? Nevím, tak nemělo to jaky nic navíc. Prostě všechny ty ostatní země byly jako vauničím a ta Kambodže byla taková, že vlastně super. Ale prostě chrámy, chrámy, chrámy. Ale vlastně, co bylo super v Kambodže, tak my jsme tam jeli na Kohrong, což je ostrov v Kambodži a ten Kohrong byl teda super. To vlastně mělo kvalitu podobnu jako těm tajským ostrovům, nebo vlastně bylo to v podstatě stejné. Ale tím, že to nebylo v tom tajsku, tak tam bylo hrozně málo lidí a bylo to super, aby jsme vlastně strávili tenkrát v Vánoce na pláži a velký zážitek. To bylo hezké. Zase mě fotku, to měla i čepičky ne skýský. Jakože oni to tam vůbec ho neslaví, jak to je křesťanský svátek. Takže my jsme tam našli stány s vánočníma čepicama a koupili jsme si vánoční čepice a že jsme čilovat na pláš.

SPEAKER_01 9:58

To je hodně super. Jakože ještě tomu, jak jsi říkal, já jsem chrám, chrám, chrám. To jsem to měla po půl roce v Římě, samý kostel, kostel, katedrála. Ale jako super zažitý tady mě někdo vezme v Česku do kostela - wow, a proti půl roku vřímě už to takový není.

SPEAKER_02 10:13

Jo, tak za mě ty chrám, měla teda radši chrámy tady ty než kostely evropský. Takže mě se to furt docela líbilo, ale už to bylo takový jako furt dokola. Trošku z Hčka. Nebylo tam něco dělat v té Kambodži. Tam samozřejmě Ancorvat, to je ten nejznamnější hrám tam, ale jinak to bylo takový, že fajn, ale nic extra.

SPEAKER_00 10:32

No, tak mě asi nejvíc zajímalo spíš to jídlo. Když porunáváme, tak teda ta Kambodža, co tam přesně měla, jako jestli vzpomeneš na nějaký název jídla, co tam bylo specifický, na co se soustředili třeba.

SPEAKER_02 10:46

Ty vole vůbec.

SPEAKER_00 10:46

Asi rýži teda překládáme. To jsme tam jenom celý chpili, že udělá.

SPEAKER_02 10:53

Asi normálně prostě rejže s masem. Možná nějaký nudlo občas, ale asi rejsi s masem, hlavně jo.

SPEAKER_01 11:01

Koukám, že asi Kambodž a v Gábě moc nezanechala.

SPEAKER_00 11:04

Tak jdeme dál.

SPEAKER_01 11:06

Tak dáme se na další destinaci. Říká si Laos, že tam docela by sporovnala s tím Větnamem i s tou bezpečností jak to bylo levné. Tak něco k tomu víc, protože myslím, že to není ta tak profláka a země, jako je třeba Tajsko.

SPEAKER_02 11:21

Jakože Laos byl super. Já jsem tedy byla na severu. Byla jsem tam nějaký třeba týden, a byla jsem na takových těch nejznámějších destinacích, které tam jsou. Vase příroda prostě, vodopády, takový hezký městečka s horama. Hrozně tam super z ta příroda. Je to asi hezký, než třeba v Tajsková příroda tam je to pecka.

SPEAKER_00 11:41

Dokám, že tam taky zapusovalo BRAJ, takže nějaký čínský rychlovaky, který si pomohly.

SPEAKER_02 11:47

No jasně, ježiš, no tak to bylo hrozně překvapení, protože jsem jela vlů vlakem a čekala jsem, že to bude nějaký otrhaný starý vlak, že jo? A došla jsem tam a tam po mně chtěly kontrolu víc přísnu jako na letišti, že já jsem měla s sebou deodorant, zprojový, nebo tak něco. A oni, že problém, že prostě to vyndat, nebo opalovák, nebo co to bylo, že prostě nemůžu z tekutinou jet v tom vlaku. Takže jsem si jako říkala, že co to je, laoský vlak a pak jsem teda později zjistila, že to operuje Čína a začal mi to dávat smysl. A powerbanky ti zůstaly? Paverbanky mi zůstaly, a to já jsem měla jednu asi 4 kilovou, takže jsem jsou třeba velký problém, jako vší.

SPEAKER_01 12:22

Jako vím, že pakný měl problém s Powerbankou, když jsme byli v Azi, že i to šlo nějakou speciální kontrolu.

SPEAKER_00 12:29

To jsem se taky dozvěděla, že kdybych si to jako, kdyby se nekoukala na tu kameru přesně, že se tam vždycky mě úplně uchvátí, to, jak všude mají obrazovky, kde ti ukážou ty videonahrávky nebo přímo jako ty live streamy z těch sící kameras. A přes jsem na to koukala. Tak omušem mu zabavili kufra a teď koukám, koukám a teď tam najednou ten můj kufr. A ty prostě ale kdybys tam nešel, tak prostě ten kufr se tam zase kne a ty ani nevíš, kde je. Proč ho tam prostě jako nechají a pokud si ho nejdeš projít jako zkontrolovat, tak se s tím nikam jako nepohnám. On nikho nevezmu, protože oni ho nemůžu otevřít. A prostě jako, aby ti ho otevřeli, vyndali tu věc, co se jim nelíbí, a zavřeli a pustili dál, to prostě jako bez tebe nefunguje. Takže kdybych se jako nekoukala na tu kameru ze zvědavosti, tak nebo na tu obrazovku, tak teď jsme z toho si měl za povrbanku nějakou bombu ne. Hele jsem já cestu s miliardama, takže jedna z těch trilionů, co jsem vzala, tak nevím, vždycky mám těch deset tisíc a někdy je to problém a nikdy ne. A jsem to docela vzala, prostě zkouším, co jde. Užě doporučuji prostě nevyhazujte ani flašky. Prostě někdy to projde, někdy to neprojde. Prostě jako zkušíte, co to jde a jako.

SPEAKER_02 13:43

Já jsem taky s tou pavou, která měla fakt si nějakou tři až pěti kivou obrovskou poverbanku. A taky jsem s tím měla problém, že mi na jednom letiši řekli, že mi to jako neprojde. A já jsem jim řekla, že už mi to prošlo jako pětkrát, a oni mi řekli, že tak teda dobře. Ale já jsem to na latišky taky měla problémy. To možná taky zajímavý, že jak jste třeba řešila ty s příručákama, jako když si pak cestovala po Azii. Měl si příručáky nebo si měla velký zavazadla? Nebo obě co jste měli?

SPEAKER_01 14:08

Já jsem tam třeba cestovala jenom s batuškem. A to bylo jakoby v pohodě. A mě si malý prostě. Malý bať užek. Že jakoby příručák, si jenom prostě bať užek a hodíš to ani z toho neřešíš. A to bylo všechno jakoby v pohodě.

SPEAKER_02 14:19

No, já jsem měla totiž právě tu krosnost z toho Honkongu. Já jsem měla do Honkongu na Erasmus jenom zkrosnou a tu krosnost jsem pak tahala v celý východní a skáky. Děla je hodně nenároška. No, jakoby tak nějak jsem to vyřešilo, prostě si autoty namixovala. No, ale právě s tou krosnou, tak jsem tam, že měla i počítače všechno. A já jsem to měla všude napsaný jako příruční zavazadlo, jako ten personal item, kdybych to dal jako reiner stal. No a měla jsem takovej live hek, že vlastně vždycky, ono se vždycky odbavuje už u toho checkinu. Nebo odbavuje, prostě kontrolují tě už u toho checkinu, takže přijdeš na letiště, tam jdeš k té přepášce a zkontrolují tě. Co máš teda s sebou za zavazadlo. No a moje taktika byla, že tu krosnu zahodím někam do háje, jdu se zkontrolovat, oni řeknou, že vy nemáte žádný zavazadlo, super. No, pak si vrátím pro tu krosnu a už si s tím normálně nabordím a nikdo někde nekontroloval. Takže tohle jako připravit velký zavazadlo v Asii.

SPEAKER_00 15:12

Takhle zase na druhou stranu, oni ti dávají takový papírek na tu tašku. Když ho nemáš, tak to neprojde.

SPEAKER_02 15:18

Já jsem měla ještě druhý malý batoch. A ten jsem si nechala u sebe, tam jsem si dala jakoby počítač, aby ho nenechávala nikde ležet. S tím jsem si šla teda vyčekinovat, ten mi oblepili, já jsem si to potom z toho sloupila a dál jsem si na to krosnu. Aba toho dovnitř krosny.

SPEAKER_01 15:32

To taky tahěj, že jsme měli jako třeba pláčený tašky s sebou ještě a ty jsme taky každá dvě a zahodili jsme to někam jako do prčic, aby vlastně neviděli, že toho máme více přírušně zavazadlo.

SPEAKER_02 15:43

Jo, funguje to super tohle.

SPEAKER_01 15:45

Ale to je dobré, jako life pro cestovatele z Battuška.

SPEAKER_00 15:50

Tak ještě k tomu Laosu, co by si tomu ještě chtěla dodat? Javím, že ty jsi říkala, že Laos je tak trochu bez mobiliáře, co si tím přijáví?

SPEAKER_02 15:58

Já ne, to jsem nemyslela, já to vygeneroval čat GPT. Ale klausu bych dodala to, že vlastně už to byla moje třetí země. Já jsem se začala nudit a byla jsem tam sama a udělala jsem si challenge, že tam půjdu bez mobilu. Takže já jsem si v Laosu vyplat telefon a jsem přijela do země a zapělávají.

SPEAKER_01 16:16

Ne, jakobně bezpečný, ano.

SPEAKER_02 16:18

A já jsem měla u sebe. Já jsem ho měla u sebe celou dobu. Ale by se nedovolala. A tak kdyby si mi tam dovolával v Laosu, ty vole.

SPEAKER_01 16:27

Tak ne, to teď tam někdo obtěžuje, tak zavoláš policajty.

SPEAKER_02 16:30

A tak policajty ty stejně nefungují v tady těch zemích, jako je Los, pane Bože?

SPEAKER_01 16:34

Tak, si máš takový přístě, tak.

SPEAKER_02 16:36

Hele no, prostě neměla jsem telefonu. A bylo to potom. Ale ambasádu, kdyby vás to zajímalo. Vždycky ambasáda. Byla to jako větší challenge. No, neměla jsem mapu, neměl jsem překládáč, neměl jsem čas, neměl jsem budík. Neměl jsem foták, o tom nemluji, a tady ty čtyři první věci docela vyhy. Ale tak to nevím, jak jste se tam zvládla, kdybych byla sata, tak kdo by mě fotil? Tak bych si nějaký vyplamoval radši. Pstala jsem se lidi, aby mě vyfotili a potom mi to poslali na WhatsApp nebo na Instagram.

SPEAKER_01 17:06

Jak berou osobní data? S telefony a tak. To jsem byla já na těch fotkách, ale tak jejich telefonní čísla.

SPEAKER_02 17:12

Já ji to beru no. To já jsem zbytelně. Takže byl ještě o to zajímavější, že jsem si řekla, aby to bylo zábavnější, tak ještě udělám takovou tu challenge. Jako měla jsem tam pár historic, jsem se ztratila na skúteru. Vím, že jednou jsem jela někam v losu a překresal jsem si mapu na papír, to jsem normálně. A já jsem s kůter. No a asi se někde jako době odbočila. Co tam někouš. Jo, taky nemáš u sebe, že když nemáš telefon. Tam výtvarný kroužek, jsi udělal?

SPEAKER_00 17:44

Ne, na papír propěskou jsem si nakreslila mapu Ježíš Maria. Ale líbí jsem, já jsem měla podobný způsob, že jsem měla jako takovou oni mi na hostelu, kde jsem byla sama v Dominikánské republice, tak mi tam dali prostě nějakou úplně nejvíc jednoduchou mapu, kde byly i obrázky třeba tady vidě delfín a takhle pak jako takovou tu, fakt pro děti mapu. S tím jsem tam cestovala.

SPEAKER_02 18:07

Mě to nestačilo, protože právě jsem tam měla na skůtu a byly tam jako různý odbočky, co už nebyly v tady mapě zakreslený. A mně ještě došel benzín. Takže já jsem se potom dostala nějakou osadu a tam jsem se snažila bez toho překládče dorozumět, že hele potřebuji toho parku, je to na laosko tajské hranici, nemám benzín, potřebuju benzín. A to jsem jim snažila říct v rukama nohama, tohle větu. Bylo to docela těžký.

SPEAKER_01 18:32

Ale pan trochu mi dá znázat jako benzín rukama nohama.

SPEAKER_02 18:35

Krásně aktivity. Já jsem pozivila i do dramatického kružku. No tak to bys měla víc schopno ukázat benzín. Benzín. Když takhle uděláš rukama, že čerpuješ auto.

SPEAKER_01 18:47

Tak to bude bez.

SPEAKER_02 18:48

Ukážeš, že čerpáš auto nebo čerpuješ.

SPEAKER_00 18:51

Prostě ukážeš, že napojuješ auto a toješ tak jo.

SPEAKER_02 18:56

To tím zvládneš ukázat, to není tak těžký. Takhle to je, to je v pohodě. A potom jsem si ještě musela to na cestu, no to bylo horší. Ale zvládla jsem to. Pořád jsem tadyhle.

SPEAKER_00 19:07

Tak my jsme rádi, že jsi celá a že jsi zvládla svůj challenge. Ještě by si chtěla něco dodat Klausu, nebo takhle máme vyčerpaný toto téma.

SPEAKER_02 19:16

Ale fakt to je super země, hlavně ten sever fakt doporučuju to navštívit. Stojí to za to.

SPEAKER_00 19:22

Tak my se tedy dostáváme do Tajska. Tam to tedy máme všichni tři hrozně rádi. A za mě teda fakt jako nejlepší místo v Asii a teď se teda zeptáme přímo Kaby. Co ty bys tam brala jakože fakt to nejlepší, co bys doporučáka, aby měla jít? Paj. Dáme na Instagram doporučení. Můžeš to třeba nějaké.

SPEAKER_02 19:45

Ale takhle já obecně doporučuji severská, celkově zase. Jsou tam milejší lidi a je tam hezčí příroda, nebo ta příroda je hraniční, ale jsou tam mlejší lidi a on takově.

SPEAKER_01 19:55

Já vám trošku obsa s tou přírodou.

SPEAKER_02 19:57

No jako příroda je fajn i na jihu, ale říkám, ale asi hlavně tam jsou spíš milejší ty lidi a je to tam levnější a je takový jako mín dočený tím turism, bych řekla, hlavně ten sever víc než ten jich. A právě na severu mám hrozně takový městečko, to se jmenuje páji. A takový jako. Je to hrozně jako vyčilovaný městečko. Pulka lidí tam kouří marihuanu a ta druhá půlka.

SPEAKER_01 20:21

Já chápu, že jsou vyčilovaný.

SPEAKER_02 20:22

Právě ale ta druhá půlka nekouří, ale oni se hrozně rychle naladí na tu první polovinu. Takže tam jsou všichni takový strašně jako fajn, život život je, nikdo nic nemusí hrotit. A jako je tam hodně turistů, ale všichni se právě přizpůsobují na ten styl života. A jakmile se tam jako dostanete do toho města, tak všichni jsou takový a welcome to by. A ty po pěti minutách jsi taky, že zhulaný. Já jsem neměla, já jsem podle mě neměla Marijuanu za celou tu dobu, ale i tak jsem prostě byla na tom vibu. Fakto bylo super.

SPEAKER_00 20:55

Rozumíme, podle tebe teda si žádnou neměla. Ne, fakt jsem neměla. Tak dostáváme se do hlavního města Bangkok, co bys nám k tomu řekla, jak se ti tam líbilo, za nás je docela topka, jakože opravdu místo, kde se nebojíš, je tam spoustu pár ty. Je tam vlastně všechno, co potřebuješ, hlavně ty masáže a je to tam i celkově levní, je tam teda dost turistů, ale myslím si, že každý si tam najde to svoje. Tak co si myslíš ty gabě?

SPEAKER_02 21:20

Já jsem v Bangkoku teda bylo jenom jeden den a taky přesně. Myslím si, že každý tam najde to svoje a že to tam je vlastně super. Já jsem byla hodně v tu chvilku přechramovaná po Kambodži, takže jsem úplně v Bangoku nepotřebovala chodit do chrámu. A tím pádem tam toho pro mě až tak zase tolik nebylo. Ale jo, že ten den, co jsem tam byla, jsem si mega užila. A šla jsem na pimpong show. To bylo samozřejmě týk celého bankoku. To nám klidně jako popěšlo, o čem to je. To jsem se neupsala. No, tak pympong show je o tom, že.

SPEAKER_00 21:49

Jak ty z toho nebyla účastníkem? Překládám.

SPEAKER_02 21:52

Ale ženy si dávají pimpongový míčky a ostatní předměty do jistých partí a potom je vypouštějí. A zasahují ti například i různé věci, je to zážitek na celý život. Já jsem tam byla na Tinder date, takhle. To měla začít.

SPEAKER_01 22:09

O to víc, co je zajímavější.

SPEAKER_02 22:11

O to víc, jakože nejkurióznější Tinder day, na kterým jsem v životě byla, je pimpong show vs. Pekonky.

SPEAKER_00 22:17

Jestli tam někdo půjdete, tak nechoďte do první řád. To poručuji rozhodně se věchnu první řada.

SPEAKER_02 22:22

Když přídeš pimpongovou palku a můžeš zapojit interagovat.

SPEAKER_00 22:25

Přesně proto. A tady vidíte ten rozdíl mezi mnou a kábou. Kde já už bych teda tohle bylo trošku za hranice. Ale určitě jako zajímavá zkušenost.

SPEAKER_02 22:36

Přesně byla to once in life time zkušenost.

SPEAKER_00 22:38

Tak jo, ještě.

SPEAKER_02 22:39

Dopadlo to Tinder Radíčko. Pecka. Bylo to jedno z nejlepších tyndate, na kterým jsem v životě byla, ačkoliv to bylo průběh, jaký to mělo na Pimpong Show, tak to bylo vlastně skvělý. Myka jsme si sedli. Super zážitek.

SPEAKER_00 22:53

Zajska.

SPEAKER_02 22:55

No, Sajska. Nebyl. Ne, nebyl Sajska.

SPEAKER_00 22:58

Odkůj byl?

SPEAKER_02 23:00

Z Německa. Ale žije na bali.

SPEAKER_01 23:04

No, to je dobrý.

SPEAKER_02 23:05

Dobrá partie, víš? Podniká to milionář.

SPEAKER_00 23:08

Navší. Žít nebo bydlí.

SPEAKER_02 23:11

Nevím, Ježíš Maria. Co jako neviděl, jak psali? Kabo. Šmaria, co si o mě myslí, že si budu psát slima.

SPEAKER_00 23:19

S lidma se jenom vydá, svidma se nevolá, ani nepíše.

SPEAKER_02 23:23

Tohle nemůžu publiku.

SPEAKER_00 23:25

Jjedeme dál. Co dalšího v Tajsku si dělá?

SPEAKER_02 23:29

Potápěla jsem se v Tajsku. To bylo super. Byli jsme na kotau. To bylo super. Hele, na kotalu máš asi nejlevnější kurzy potápění na světě podle mě. Je to fakt super.

SPEAKER_00 23:39

Nejlevnější.

SPEAKER_02 23:40

Myslím si, že jo. Myslím si, že lidi říkali, že nejlevnější, tak to fakt už nedám. Ale bylo to levný. Tak tři tisíce, ne si myslím. To víc, to víc. Takhle ten kurz je třeba třídenní a máš svou certifikaci a to stalo víc než tři tisíce účast.

SPEAKER_00 23:52

Takhle jako v Evropě určitě to bude stát. A vlastně v České republice to stojí do deseti tisíc.

SPEAKER_02 23:56

Já si myslím, že tam to bylo tak kolem těch pěti. Lech na pět, si myslím. Ale už to jako nedám to teď ruku do ohně už to dávno.

SPEAKER_00 24:03

No a doporučila by si lidem nějaký národní park okolo nebo co ještě si tam dá dělat.

SPEAKER_02 24:07

Ale mimo těch pláží, tak právě přesně národní park kaosok. Co jsou takový ty pískovcový, velký krátery, útesy, jak se tomu říká, nevím. Je to fakt megný, když tak asi to lidi vykuplí, fakt je to dobrý kaosok. Jeli jsme tam vlastně na tur asi na třídení, na lodi z nějakého města. Pavleli jsme se po lodě, viděli jsme tam opičky, nějaký ptáčky a tam lezou po stromech a celkově to má hrozně hezký vák, tam spoustu lodí mezi těma pískovcovými věcmi. A pak jsme tam vlastně i přespávalali v takových chatičkách na vodě a druhý den zase jako výletíky. A fakt to bylo super zážitek. A tom ztresovala sama a tam jsem byla. Ne, ne, ne, tam jsem byla sama, ale z kámošila jsem se tam s nějakýma třema hločinama, co se taky dříve neznali a vlastně jsme tam potom trávili čas půl takhle ve čtyřech a bylo to super.

SPEAKER_01 24:57

A to jako náhostil se potkala nebo kde.

SPEAKER_02 25:01

Podle mě jsme se prostě dali dohromady skrz ten tur, že já jsem tam měla jakobist, tam se nedá je samostatně, tam potřebuješ mít povolení a to má jenom ty Turs, takže jsem se seznámila, že první den, nebo vlastně už v tom městě, ze kterého jsme jeli, takže jsme se seznámila s těma hločinama. Zjistila jsem, že všechny jedeme spolu, tak jsme se začali povídat a bylo to super. A vlastně jako obecně v jihovýchodní Asii fakt všude jsou nějaký cestovatelé, co mají stejný úmysly a stejný cíle, takže tam je hrozně jednoduché se takhle s někým seznámit, i když cestujete sami.

SPEAKER_01 25:30

Tak to zněst. Já jsem to sešila pár kamarádů, jakože tahle tam seznamí se jedná báseň s lidma a pak se z toho snímat aš i když tam jdeš sám, tak vlastně sám tam nebudeš.

SPEAKER_02 25:39

Jase přesně tak. Když nechceš. Jde to, když chceš, ale nemusíš, když nechceš.

SPEAKER_00 25:44

Jako nejčastější jsou buď to nějaké hostely, že jo propojou lidi, to propojilo mě, když jsem o nělo cestovala. A pak jsou třeba Facebookové skupiny nebo Instagram skupiny, prostě obecně jakože to si jenom zadáš do Google, prostě cestuju sám a teď nějaký to místo a už se zhodně vypadá.

SPEAKER_02 26:00

Tohle jsem nikdy ani nepoužila, že fakt vždycky, když jsem se chtěla bavit, tak stačilo jako otevřít pusu na hostelu a když si se někdo našel za mě to.

SPEAKER_01 26:06

Gáva je taková hodně komunikativní, takže ji to samo.

SPEAKER_02 26:10

Nebo Tyndr otevřít. To je jedině, jako jediná aplikace, co jsem používá na seznamování se slinma byl Tyndr.

SPEAKER_00 26:17

A teď ještě nežledem do další země. Tak ty jsi vlastně jakým stylem si tam cestovala?

SPEAKER_02 26:24

Jak kdy? Fak se to lišilo. Jakože letadlo, vlaky, busy, stop. No. A motorky z cutry, veng. Na zajímá ten stop. Stop. No, já jsem podle mě stopem víckrát, ale sama jsem sama jako další trať si pamatuju jednu: a to bylo, když jsem se dostala, jela jsem vlakem ze suratany ze středního Thajska. Jsem jela do Malajzie, dojela jsem na tajskom-alejskou hranici tím vlakem a právě potom další vlak jel třeba až za 5 hodin. No, já jsem si řekla, že tak přece tady nebudu 5 hodin sedět jak bábovka, a šla jsem ven. Vstopila jsem si kamion. Říká si, že malajsko-tajská hranice není úplně nejbezpečnější místo, ale potkala jsem takového Inda, co řídil kamion a ten ind mě odvezl, měli jsme spolu třeba 6-7 hodin a 6-7. To stalo fakt dlouho. A odvezl mě vlastně do města do Kameron Highlands, což vlastně ještě nebylo ani jako tam, kam vlastně on chtěl jet. On mě ještě hodinu vezl jako zajíškou. Pocitě mi koupil jídlo indicky. To mi vydrželo třeba dva dny, protože z toho byla strašná porce.

SPEAKER_01 27:37

Tak to mě dobře zařízený vlastně odvoz, jídlo.

SPEAKER_02 27:40

Jo, jakože on byl fakt bobíček. Jakože asi chápu, že to je taková věc, který by se lidi báli. Možná i já teď bych se toho bála, ale stopování v jihovýchodní Azii funguje super, každý zastaví, je to hrozně jednoduché. A myslím si, že nebezpečně být může, možná jsem byla trošku nezodpovědná, ale zase, když doporučujeme. Když má člověk, to teď už mluví bezpělá gába. Když má člověk zkušenost s tím stopováním a jako ví, jak se má chovat a ví, kam nastupit kam ne, tak myslím, že to je okej. A hlavně ve skupině. Samostatně otázka ve skupině úplně v pohodě.

SPEAKER_01 28:12

A stalo se ti, že zřástopovala, a zase ti lidi, kteří vypadali fakt jako trošku divně a řekla si ne, nechci jet s váma i tak dál.

SPEAKER_02 28:20

Ano, ale ne v Azii. V Mexiku. Ne, v Evropě.

SPEAKER_01 28:24

V Evropě brali to v pohodě nebo jak to by bylo?

SPEAKER_02 28:27

Tak to jim nemůžeš říct. Ty tu chvilku řekneš, že vlastně se ti nehodí ta cesta, kam oni jedou.

SPEAKER_00 28:32

Tak ty jsi nám říkala, že si stopem dojela až do Cameron Highlands. Já jsem tam sama byla a vím, že jsou tam ty čajové plantáže. Mě by zajímalo, jestli by si lidem doporučila, aby tam jezdili, co všechno vlastně sama dělala.

SPEAKER_02 28:44

Mně se tam hrozně líbilo, zase opět budu se opakovat krásná příroda, ale fakt to bylo takový unikátní tým, jak ten většiná té přírody byla vytvořena těma čajovýma listama a stromečkama. Fak to tam bylo hezký a já jsem si tam počila scooter na den nebo na dva a vlastně všechny ty hezké místa jsem si tam projela sama na scootru a za mě to úplně stačilo, ale fakt to je ve skruch nevynechala.

SPEAKER_00 29:04

Mě by určitě asi zajímala tvoje historie ty a scooter, jestli si začala jako vlastně v Asii, nebo už si na tom nějak uměla, protože ty už nám tady vlastně říká, že už se ten skuter používala sama a často, tak jestli máš z toho nějaké zkušenosti, nebo jak jsi na to naučila?

SPEAKER_02 29:20

No, nenaučila jsem se to před Asií. Udělala jsem si mezinárodní řidičák, takže vlastně jenom za 50 Kč jsem si došla na úřad, aby mi tam napsali, že máme na skúter, což je normálně v řidičákube. No, ale v Azei potřebuješ dva různě, my jsou to dva typy, že jo? To je záleží na zemi. Dělá se zvování.

SPEAKER_01 29:38

My jsme tam byli třeba, my jsme cestovali pás, takže jsme se radši udělali oba, protože myslím, že ve Větnamu a v Tsku byly rozdílný, a ty se nechá jenom jeden.

SPEAKER_02 29:47

Hele prostě ten scooter na řidič řidičák na scooter dostaneš automaticky tomu řidičku B a pak máš řidičák na motorku, který si nemá v Česku musí dělat zvlášť. A podle mě všechny země kromě Tajska jsou OK s tím, že pučí cooter a ty máš řidičák na scooter. A vlastně v Tajsku je tam rozdíl od toho, že jakmile ty by si pučila tam nějaký skúter motorku, cokoliv a nemáš řidičák na motorku, tak s tím nemají problém tam v tom Tajsku, ale má s tím problém pojišťovna. Protobě jakmile se něco stane a řídí skúter v Tajsku, tak máš problém. Nicméně scooter ti půjí všude ve všech státech na ten základní řidičák, pokud máš mezinárodní. A většinou ti půjí i na ten klasický český, pokud ten mezinárodní nemáš. Jakože potřebovala jsem ho ve Větnamu, tam mě zastavila policie, tam jsem potřebovala ukazovat mezinárodní, který jsem shodů okolností neměl u sebe. Tá já jsem patila pokutu, kterou jsem nakonec dala na jednu desetinu toho, co po mě chtěli, jsem uslouvala s policejem. A není náhodou lepší nemít u sebe ty doklady, tím ti nemůžu identifikovat? Ne, tak oni to není o identifikaci.

SPEAKER_01 30:51

Spíš ti neseberou třeba ten pas.

SPEAKER_02 30:54

To ti neberou. Tak to stejně ty policajti jsou polovina z nich jako skemři, kteří jako vlastně nejsou policajti. Jenom prostě stojí na místě, kde jsou turisti. Sopnou tě, vezmu si tě na stanici, řeknou ti tam, že potřebují zaplatit pět tisíc, si to usplůváš na pět set a potom jedeš dál a pohodička.

SPEAKER_00 31:10

Tady bych asi připomněla, že vlastně v Asii obecně platí, že vždycky, nebo ne vždycky, ale jako nevěřila bych úplně těm policajtům, jak říkáš jako dostou jenom s Kemři. A bylo by fajn, abyste případně, jak jde opravdu do tuhýho a nechtějí ani třeba ten uplatek, tak volejte ambasádu. To je prostě jediná jistota, a to mě ty vždycky uložený točičilo nebo někdo napsaný. A to je jediná jsota, že tam se o vás postarají a pomůžou vám, co všim.

SPEAKER_02 31:36

Jako takhle zase, když jsem měla ten mezinárodní u sebe, to mě zastavili parkat vlausu a ten mezinárodní jsem měla, tak jsem mi ho ukázala a oni řekl, že okej, pohoda. V tom Větnamu byla moje chyba, že já jsem ho neměla u sebě, měla jsem ho debil na hostelu, takže bohužel jsem mě jen ten český a to jim nestačil. To je tam to zase bylo právo platný, že pomě chtěli pokutu. Tam to dávalo smysl.

SPEAKER_01 31:53

A žádný nehody se neměla na scooter?

SPEAKER_02 31:55

Hele, jakoby nehody, nehody, ne, ale vlastně, když jsem si poprvé počila scooter na Hadžán klupu ve Větnamu, tak jsme se s kamarádem rozhodli, že pojedeme sami a že nepojedeme s těma gajdami, který nás tam budou řídit a že si půjčíme sami vlastní scootry. A to pro mě byla první zkušenost se cootem. Půčila jsem si scooter v půjčovně a za pět vteřin jsem narazala rozhodidla. Řekla jsem, že dobrý, hodila jsem se, nekoukali se, vzala jsem si z coutry jela jsem dál. A naštěstí se to jako zlepšovalo, že potom už jsem si byla docela sebevědomá tím, že řídím v pohodě. Ten první den uznám, že byl nebezpečný. Na tomhle klubu nejsou ty zatáčky úplně jako čistý a mohlo se mi tam něco stát, ale to jsem přežila, a potom dnu už to bylo v pohodě. Pak už jsem jezdil celkově po té Azii dobře všude.

SPEAKER_01 32:41

A já vím, že v Tajsku tam bylo strašně moc nemocnic. Jako točně kamerádu do zahraniček koukám, kde jsou nejvyšší nemocnice s těmi zkušenostmi. A strašně moc lidí tam chodil s obvaznámýma kolenama. To taková se mi zdála jako vizitka a to, že jsi v Tajsku. To asi bude z toho no. A ne to bylo určitě, ale že jsem až tolik pádu tam na té motorce. Že my jsme třeba zpátky skoro taky, jsme si půjčili z kutry a odjížděli jsme, my jsme nevěděli poměle, jak se to brzdí. A paní. Ano, a paní půjčově se odjížděla, mama. A jsem byl, ale až jak jsem jezdí na té druhé straně, tak jsem z toho trošičku jako vyjukaný a máme se to navrhnu do prvního baráku zatáct.

SPEAKER_02 33:21

To jsou přesně ty důvody, jakože se jede na druhé straně, že ty lidi většinou si ten skútr půjí bez nějaký zkušenosti a to, že ty turisti neumí absolutně číst tu lokální dopravu, kde prostě to tam většinou funguje, že kdo má větší klaxon, tak jede.

SPEAKER_01 33:34

To tohle se přesně popsá náš problém, co my jsme měli při půjčování zcoutru. Jako když jsme si ty paní ptali na brzdě v půjčově, tak ona výrazně znistila.

SPEAKER_02 33:44

Takže vy jste si půjčali poprvý z koutru a zeptáte se, jak to brzdí. Ano, ano, a ona mám to půjčila i tak.

SPEAKER_00 33:49

No byla právě hrozně najstá. To docela chápu, jak by taky byla. My jsme taky spíš doporučili říkat, že s tím má zkušenosti, jenom jsme si nebyli jistě teďku to takové stejně. Všechno řekněte, že už to máte skostovat. Vždycky. Ale fakt vždycky říkáte, že s tím máte zkušenosti.

SPEAKER_02 34:05

Jinak vám to nepůjčí, nebo všichni budako paní u dády.

SPEAKER_01 34:10

My jsme tam spativě jistě.

SPEAKER_00 34:13

My jsme říkali, jako ty slova správný, ty už to známe, to ujíme, ale pak jsme koukli na sebe a nebylo to tak jistý.

SPEAKER_01 34:23

Ale tím, že jsem kouká ty nejbližší nemocnice, tak jsem se docela jistá, že v pohodě.

SPEAKER_00 34:28

Přežili jsme, takže dobrý. Ještě bych se chtěla vrátit zpátky k jídlu, už jsme to párkrát zmínili. Asi, co třeba ty bys doporučila, kde je jako to nejlepší jídlo východní Asii?

SPEAKER_02 34:41

Hrozně otázka je zase, co chcete, no. Prostě ve Větnamu máte nejlepší fotku, ale za mě zase Tajsko. A v Tajsku je patají klasický a mango stickery, pane Bože, jako to je moje oblíbená věc mango sticky rice.

SPEAKER_00 34:54

Jako za mě určitě jako tojsko je vždycky jako na to Patai. To patě tam bude prostě úplně nejvíc stop. A ve Větnamu? Ve Větnamu.

SPEAKER_02 35:04

Ve Větnamu prostě pořád fočku, anebo rejže, nebo nudlo zkuřet sím masem. A nic moc jiného na tom severu třeba nebylo. Fakt tam byly tady ty dvě jídla a mi to fočko, teda po těch třeba čtyře hnech začalo docela čvát. Já mám jako fotku ráda, ale tam mi to už nevyhovovalo. To bylo pořád oklo stejné.

SPEAKER_01 35:19

Tak jsem mě s patem v Tájsku. Jsom tam jdeli prostě pořád, tak už ještě taky to hrozně přejedé.

SPEAKER_02 35:23

Tak to já ne. Pak tady bych mohla jít pořád a magistiky děti fotko, ne no.

SPEAKER_01 35:29

No a chtěl jsem se těště zeptat, když odbočíme od toho jídla. Jak se tam třeba měla jako s internetem? Jakože já když cestu po Azei jsem cestoval, tak jsem se vlastně kupoval takový ty SMK na tu konkrétní zemi, ale vím, že si tam může i koupat ty místní simky. Tak jak to tam ty těšila?

SPEAKER_02 35:45

Jo, já jsem v tu dobu byla jako dump and broke a neměla jsem ASIMky. Kupovala jsem si simku vždycky tam a vyšlo to megalivně.

SPEAKER_01 35:53

I když se třeba tam byla jeden dva dny?

SPEAKER_02 35:55

Tak to jsem nebyla nikdy jeden dva dny asi. Nebo jako v tom Singapuru. Ale v Singapuru jsem byla asi dva dny a tam jsem neměla simku. Tam jsem to neřešila, byla jsem na Wi-Fi a ve zbytku zemí jsem se normálně kupovala tu na týden nebo na měsíc, ale že dlouho jsem tam byla a fakt to stalo za nedbatelní časku.

SPEAKER_01 36:10

My, že jsme říkali, že jste tam i dostávala třeba do nějakých pěkných hotelů, že se využívala to jejich zázemí. Tak jak se vlastně z tom vůbec dostala, nebo jak je to vůbec tahle možné?

SPEAKER_02 36:19

Jo, jako v jihovýchodní Azii je pecka, když jste bílý.

SPEAKER_00 36:25

Máte právo jít do hotelu.

SPEAKER_02 36:27

Jo, je to tak. Já jsem vlastně hlavně byla v kolalumpur, teda tam v Hiltnu, že v kola Lumpur byl Hilten a já jsem věděla, že tam je, a myslela jsem si, že se tam dostanu bez toho, ani bych tam byla ubytovaná. Takže moje taktika byla, že jsem měla volně odpoledne a chtěla jsem mít vyvalice k bazénu, byla jsem ubována v nějakém levném hostelu. A šla jsem do koala Lumpur do Hiltnu a šla jsem na recepci, zeptal jsem se jich na recepci, že kde je bazén. Oni mi řekli, že desátý patro, šla jsem do výtahu, dělala jsem tam desítku a jela jsem do desátého patra. Tam jsem si dáčil u bazénu a bylo to fajn.

SPEAKER_01 37:00

A takhle jednoduché to je. Tohle se dá cestovat levně a velmi efektivně.

SPEAKER_02 37:04

Přesně tak. A není to jenom v Kolala Lumpur. Vím, že v Banku je taky takový Hilton a už je to bude i na víc místech. Ale já jsem o tady těch dvou tedy.

SPEAKER_01 37:11

On jako je kontrolovali, třeba nevím, jaký jste časopen nebo takhle.

SPEAKER_02 37:14

Já jsem bílá. Ale v Praze jsme se potom s tím kamarádem, co jsme takhle taky cestovali v Azii, se potom snažili dostat do pražského HLTNů stejně a tam to teda kontrolovali, tak. To nedoporučuju. Bohužel.

SPEAKER_01 37:29

Tak na závěr, kdyby jsem řekla, fakt jako jedno místo, kdy se ti jako nejvíc líbilo nebo máš z toho nejvíc krizy zážitky, tak jaký by to bylo?

SPEAKER_02 37:38

No, za mě pořád nejlepší místo byl ten Pai. A vlastně tam je ještě jedna fajn historka, co jsem nezmiňovala. Když jsem dopáje, tak jsem měla s Čank Mai, což vlastně je další město v tom severním Tajsku. Ono obecně jsou super místa. I ten Čankai, Čang Mai a tady to je super, celý severní Tajskové Pecka. A z toho Čang Mai jsem měla na skútru Dáje. A protože jsem měla celý den, tak jsem si chtěla udělat zajíčku přes národní park. A dojit nekrásný vodopád, je tam nejvyšší vrchol tajska. Takže jsem si vzala scooter a vyrazila jsem do národního parku. Nicméně ta cesta trvala asi tak třikrát víc, než jsem odhadovala. Takže jsem vyrážila z národního parku. Měla jsem před sebou 4 až 5 hodin cesty do páje a už se smívalo. A já jsem úplně nevěděla, co dělat, protože mi nefungoval internet, neměla jsem tím pár mapů a nevěděla jsem, jak se to si nepřekreslela? Tak mě ten internet v tom tady normálně fungoval, ale v tu chvilku mi to nějak nešlo. No a prostě, že žádný lidi už začali stěkat psy a moc mi to nelíbilo. Takže jsem se zastavila u nějakého domečku lidí a ptala jsem se jí, že nevíte, kde tady můžu spát. Jsem ztracená a je noc a oni, že tady absolutně nic není. No, nabídli mi, abych přespala u nich.

SPEAKER_01 38:55

No a vypadalo jako v pohodě?

SPEAKER_02 38:57

Hele, vypadali strašně mile, chudý tajský lidi. Byly fakt zlatý. Spala jsem vlastně ve stanu pod nějakýma tramama dřeva, který tam měly vystavěný. Proto oni taky sami spali ve stanu. Jakože oni měli každý svůj stán. Byli mi tam asi tři dyky. Měla jsem k večeři rejži s nudlema a s tím posipaným sušeným zázvorem. A hrozně si jim chválila, že ten sušený zázor vlastně je super, že to přidá hrozně dobrou chuť té rejži, takže mi dali ráno na cestu 5 kg zázvoru. Až bylo to strašně, strašně zlatý, ale vůbec ne s tím mám dělat.

SPEAKER_00 39:31

To je krásný.

SPEAKER_02 39:32

Bylo to super. Fakt tohle za mě úplně reprezentuje to, jak v tom severním Tajsku byly hrozně milý lidi. A takhle tam fakt byl každý. Já si předím, že skoro každý člověk mě tam takhle nechal přespat u nich a ještě by mi tam dal jídlo a zázvor na cestu.

SPEAKER_01 39:47

A te to je jakoby hezky, je to nejakový to, že se tam třeba bojíš, nebo že by tě je okradli, něco by ti provedli. V severním Tajsku se fakt nejde bat. A to je fakt hezky. To je super. Jakože dobré tohle vidět. Tam člověk se pak nemusí bát jet i třeba jako holka sama, jako ty.

SPEAKER_02 40:01

Jo, určitě. Fakt ta jihovýchodní Ázie obecně si myslím, že je na Solo Traveling super bezpečná jak pro holku, tak pro kulka a to Tísko Severní obzvlášť.

SPEAKER_01 40:10

Tak děkujeme moc za tohle finální zhodnocení a děkujeme za to, že jste všechny super tipy na ty místa, co navštívit ćemo se popřípadě vyhnout. A budeme se těšit když tak s tebou u další epizody, protože víme, že toho máš hodně co ještě říct.

SPEAKER_02 40:24

Taky se budu těšit a děkuji moc za pozvání. Děkujeme ahoj.