35. Studnice moudrosti - První rande

První rande může dopadnout všelijak. Může to být naprostá fantazie, ale taky propadák.

Mění se randění po 30 nebo dokonce 40? Nebo stále zůstáváme uvězněni ve spárách nervozity a přehnané kontroly?

Proč na moje první rande nakonec nedošlo? Kam jsem si šla koupit spodní prádlo? A může dopadnout dobře rande, na kterém se pozvracíte?

Nápady od Chatgpt na neotřelá rande, poradna level emimino a na závěr horoskop s tipy a triky jak okouzlit jednotlivá znamení. Tenhle díl stojí fakt za to.

Enjoy.

Transcript

SPEAKER_01 0:00

Takže ahoj všichni, já jsem Michal Štrauch a tohle je podcast Studnice moudrosti, dneska na téma první Rande. Tak pojďme na to. Helejte, já jsem nedávno byla venku s mojí kamarádkou, jo, ráda bych řekla, že Rakušankou, ale byť ona už teda má rakouský pas, tak pochází z Chorvatska. Prostě Ahem sorry, ale nějak to jde mnohem líp se tady zabavit s lidmi, jejichž kořeny pochází z Balkánu, Slovenska nebo Česka. Nevím, čím to je, ale je to zkrátka tak. Každopádně, tohle úplně nejde. Ona začíná opět randit, páčí bývale jebeu, tak to bohužel bývá, když 40 letým chlapům s malým dítětem najednou dojde, že by potřebovali dospět a začít se chovat konečně jako dospělý a nějak to nejde. No a zkrátka ve 40 a s dítětem se znovu noří do světa Tyndru a randíček, a já jsem vždycky připravená jenom s tím popcornem. A je keelišová prostě naslouchám všechny drby. A to fakt nářest. A víte, co je na tom všem? Vlastně jako, a já furt nevím, jestli je to nejhorší nebo možná nejlepší, ale že je fakt úplně jedno, jestli je vám 20, 30, 40. Ono je to prostě furt stejný ty kráso. Úplně stejný. Čěk by si myslel, že ve 40 už prostě nakráčí člověk do té restaurace na první randé, totálně vyčilený, jako s naprostým sebevědomím. A přitom po pěti minutách stejně utíkáš se uklidnit na záchod zkusit, jestli nesmrdíš v podpaží nebo jestli ti nepáchne z pusy. Já to prostě to prostě miluju. Jak říkám, furt přemýšlím nad tím, jestli to je uklidňující nebo ne. A každopádně, na tohle téma jsme si začali vyprávět různý historky z dávné minulosti. Mimochodem doufám, že ještě pár nějakých perliček mi předá, než si najde toho pana dokonalého, ale hlavně ona prostě jako v těch 40. To je taková jako šťabajízna, že nepochybuju o tom, že si někoho najde, ona je úplně skvělá. Jenom už by to chtělo, aby po druhý to byl nějaký uvědomělejší týpek, a ne zrovna znova takovej retard. No, ale prostě, každopádně jsme si začali různě takhle vyprávět, co jsme tak jako zažili a prožili. A já jsem si vzpomněla na svoje úplně první randé. Bylo to někdy v šestý nebo sedmý třídě a pamatuju si, že ten kluk se jmenoval Mláďa. Zaživýho Boha, si nemůžu vzpomenout na to příjmení. A normálně bych ho tady totiž řekla, ale fakt ho nevím. Každopádně. Měli jsme spolu jít do kina. Říkám měli, protože to moje první randé, se konec vlastně vůbec nikdy nestalo. To je prostě trapas. Jako máma mě varovala. A říkala mi, že se na něj mám vybnout, že když prostě nepíše a neodpovídá, že pravděpodobně nepřijde a prostě klasicky, že nechtěla, aby jsem byla zklamaná. Ale já se nedala, já jsem prostě vždycky měla svou hlavu, a šla jsem tam. Bylo to u anděla nahoře v kinech v OC a tam vedou prostě nebo dřív, já nevím, jestli tam vedou takhle pořád, ale dřív tam vedly takový ty schody úplně uprostřed nahoru, že se vyšlo a byli jste u těch pokladen. No a teď já jsem tam vyběhla, protože jsem už šla pozdě, neplánovaně, protože jak jsem furt doma seděla a přemýšlela, já jsem tak: mám tam jít, nemám tam jít, mám tam jít, nemám tam jít, tak jsem nakonec vyrazila pozdě, ujel mi autobus. Úplně si to pamatuju, jak když mi ujel ten autobus před nosem. Že jsem ještě běžela na tu tramvaj prostě, aby tam chudák vládě na mě nečekal. No, a co se stalo, respektive nestalo. No to randa. Stála jsem tam jak ta trapka prostě, jako šílený. Šílený. Fakt úplně si to dodnes pamatuju, jak jsem se cítila hrozně. Samozřejmě, že druhý den ve škole jsem všem řekla, že jsem tam vůbec nebyla. A rozhodně jsem nikomu nepřiznala, že jsem to brečelek kráva. Což je mimochodem, absolutně šílený. Protože ten kluk byl regulárně o půl hlavy menší než já. Nikdy si nečistil zuby a smrdilo mu zpusy tak, že ani učitelé k němu nešli blízko. A tenhle vůbec víte, proč nakonec tam nepřišel. Já si to pamatuju, nebo prostě nějakým způsobem jsem pak chtěla po svý kámořce, samozřejmě, aby to z něj dostala. Proč tam teda nepřišel? Protože on samozřejmě taky pak všem říkal, že tam nešel. A víte, proč, proč tam nepřišel? Protože nemám žádný prsa a řekl, že nebude chodit přece s runveí. No, idiot. To je nejchytější runvei, jako kdy mohl mít. Bě chtěla jenom říct. No, každopádně. Já fakt teď zpětně přemýšlím, jestli se tomu mám smát, nebo jako brečet, ale je to každopádně strašně úsměvný. A jenom mě hrozně baví ta představa, že mě třeba za pár let tohle čeká s mýma holkama.

SPEAKER_00 5:25

A že já už budu v té pozici té mámy a budu jim říkat úplně holky, ne, vybojněte se, vybodněte se na to, tohle nemá smysl.

SPEAKER_01 5:35

Budou to zase zajímavé životní milníky mě čekají. Každopádně, tohle nebylo takový, jakože úplně to moje první randé. Ale mně pak normálně fakt došlo, že jako fakt takový první Rande Randé jsem měla fakt až jako na střední. A vzpomněla jsem si na něj. Na tohle jedno randíčko. Já se tak strašně sníhu, a tak strašně přemýšlím, jestli s tím mám jít ven. Ale takhle. Vzhledem k tomu, že to poslouchají asi tak tři lidi, tak who cares, že jo? Byla jsem prostě na střední v prvním ročníku, a začala jsem chodit s klukem, nebo prostě tak nějak jako jsme si psali a tohle, a říkejme mu třeba František. A tenhle František byl takovej ten roztumulý něuma. A já to nemyslím jako špatně, ale prostě takový ten kluk, který ho oceníš, když je ti třeba 30 nebo 40, ale ne, když je ti šest. V těch šestnácti prostě chceš toho bedguje jako změnit, jak je to vždycky v těch filmech, že jo? Jak prostě tady úplně ten kluk na největší stegr hajzl a pak potká prostě tu jednu, která mu úplně obrátí všechny životní hodnoty. Spoiler alert, nefunguje to tak vážení. Když se chová jako debil, evidentně to bude debil. Pokud by tady náhodou ještě čirou poslouchala nějaká naivní svečná, nefunguje to takhle, je to debilita. Když je to ocas, tak je to ocas. No, zpátky ke mně. Každopádně, když mě tehdy osmnáct nebo 17-letý kluk, já myslím, že už mu bylo fakt 18, pozve 16-letou holku, dobře, bylo mi 15. 15letou holku k sobě domů na film, tak nějak jsem očekávala, řekněme, alespoň částečně, ne jako že se musí hned stát všechno, ale zkrátka jsem tak nějak počítala s tím, že pravděpodobně, když já to nezastavím, takže nastane situace, kdy budu odhalovat své spodní prádlo. Takže, když jsem měla před tím rendíčkem, tak jsem vzala svou bestí a vyrazeli jsme do HMK. Když jsme nakoupili takovou tu šílenou pušapku, to se opravdu dřív jako extrémně nosilo, která je tak vycpadná, že se do ní ani ty malý prsa prostě skoro nevešly. A vlastně cílem bylo ten efekt, že si prakticky tu bravu od ty prsa opřete. Oni to ani ty prsa nebyly, to byla prostě jenom veškerá kůže, co se v oblasti hrudi nacházela, ale když byla narvaná do té extrémní pušapky, tak to udělalo velice zajímavý efekt. Každopádně byla červená s krajkou, k tomu samozřejmě pasující červený krajkový tanka. Si připadám, jak taková kráva no nic. Každopádně, připravená jsem byla naprosto. Pak jsem teda přišla k němu domů a my jsme se koukli na film a já šla zase zpátky. Jakože takhle to regulárně bylo. Já vám říká, my jsme vedle sebe seděli na gouči a jakože on se ke mně ani nepřiblížil. Jako úplně sledovým klidem tam s náma mohla být jeho máma. A myslím si, že ve výsledku by to byla i větší zábava. Já si myslím, že třeba by se v mně aspoň na něco zeptala a nesedili by jsme tam v naprostém tichu, ale to byl fakt jako moment neuvěřitelný. Já vám říkám, ten kluk se mě prostě regulárně bál. Já jsem se mu úplně podbízela, jak nějaká největší 15-letá flundra, a jakože tam to nezafungovalo. Možná tehdy zase smrdilo způsobně, že to byl jako ten opačný vláda efekt, no nevím. Každopádně, to bylo jakože hodně vtipný. Ježiš Maria, to bylo to bylo extrémně vtipný. A pak si samozřejmě nemůžu odpustit, abych tady nezmínila první randé s mým mužem. Takhle asi novod bych měla říct. No, vlastně nevím, jestli bych to měla říct, ale já to řeknu. Řekněme, že jsem měla první randíčko s mým mužem, až po té, co jsme se taky intenzivně poznali, jestli mi rozumíte, než mě zabije, že to tady říkám. Ale tak takhle bylo nám nějakých, kolik nám bylo 22, tak to už je trošičku taky něco jiného. No, ale každopádně, my jsme se znali už prostě ze základky a pak jsme se potkali na horách, kam mě pozval. A vlastně tehdy, že on si mě pozval k sobě domů, takže jsme čtyři dny spolu byli v úvozovkách na chatě na horách. Tam jsme si hodně povídali. A to povídání bylo dobrý. A pak ale nastal ten moment, kdy já jsem z těch horjela domů. On už tehdy žil ve Vídni, takže on jel ve Vídni. No a pak teda, asi týden na to jsme se domluvili, že on přijel do Prahy a měli jsme první oficiální raníčko. A já jsem tomu dobou byla veganka a ano, přesto byl ochoten jít se mnou ven. A si jsem udělala na těch horách dobrý doje, jestli mě chápete nic. Tohle možná vystřihnu. Každopádně šli jsme do mí oblíbený restaurace, která se jmenovala Pastva. Já vím, jak to zní. Bylo to na andělu a dali jsme si oba dva nějaký veganský burger. A pak jsme se vydali na procházku Prahou. A měli jsme namířeno do Barán Bux v Týnský, kde tehdy dělala moje kamarádka ano, ta sama, co se mnou vybírala to spodní prádlo a která se mi tehdy potom raníčku vysmála, jak někde nikdo. No a samozřejmě my ho prostě musela schválit, že jo, úplně typický holčí proces. No a tak si tak jako jdeme centrem. A pan Štrah už taky začal, že moje trošku špatně, že mu asi úplně ten burger neset, že je mu tak jako divně. A teď mě to bylo jako strašně líto. Takže říkám, hele, tak pojď prostě prdíme tady na to, na nějaký barén boux, půjdeme prostě jako domů, vybodeme se na to a on furt, že ne, že dobrý, že dobrý. A pak najednou z tišli jsme tak jakože vtichu, drželi jsme se za ruce, šli jsme takovým průchodem, a on mě najednou z něčeho nic pustil, tam stála jedna popelnice. Martin k ní prostě přišel, vyblil se tam, otřel si pusu kapesníkem a jenom se na mě podíval a řekl: dobrý, už dobrý, pokračujeme. A tak jsme pokračovali. Opravdu jsme do toho baru došli, dali jsme si každej asi dva drinky, kámožka ho schválila a jak vidíte, o devět let později, still together, still in love. Takže i takovej začátek může mít manželství. Jo, tak jsme vám chtěla jenom stěli. Ale z mí strany, si myslím, že už to je víc než dost. Myslím si, že jsem toho řekla víc, než jsem měla, ale whatever. A budeme se podívat teď na další oddíl, a to je Chat GPT. A já jsem poprosila Chat GPT, aby mi napsal návrhy, jak by vlastně mohlo vypadat nějaký první randé, jakože extrémně originální. Já si myslím, že v dnešní době furt všichni randí, nebo samozřejmě teda doufám, ty, co nejsou zadaný nebo v manželství. A jako všichni říkají, jak v dnešní době je to prostě hrozně těžké se jako seznámit. A teď si představte, že teda konečně už na někoho natrefíte, ale to je vlastně ten úplný začátek, jo, vy musíte i na tom prvním randu udělat dojem. Protože kor s tím Tindrem a to je to, já znám fakt holky, co z toho randění si udělali takový jako sport a byli schopný za jeden den jít třeba na tři různý randíčka, aby prostě jako co nejvíc proskoumali terén a došli k tomu, co jo a co ne? Takže si myslím, že je velice důležité na tom prvním randě jako zaujmout. A tak jsem tady od toho pro vás, nemáte zač, a dám vám tady pár nápadíčků, co tedy můžete společně podniknout. A to je, myslím taky docela dobrá otázka. Myslíte si, že první rande by měl mít jako na povel, nebo všechno vymyslet kluk, nebo ne, já upřímně si to třeba jako nemyslím. Já si myslím, že pokud ten jeden má nějaký supernápad, tak to může jako předhodit a když se ten druhý chytí, tak jako super. A když ne, tak přijdu s něčím jiným. Ale asi bych jako nebrala jako nějakou reflektu, že třeba já vymyslím jako program samozřejmě. Pokud bychom šli na pět randíček a z těch pěti randíček jsem já pětkrát musela vymýšlet program, tak to už by mi vadilo. Ale kdo to jako vykopne, asi já obecně za důležitý úplně nepovažu. A stejně tak, unpopular opinion. Já si ani nemyslím, že by měl kluk, jako platit první randy. Pokud jako takhle. Myslím si, že je něco jinýho, když vás třeba v baru, tak jak to bylo za nás, prostě osloví kluk a pozvětě na drink. Tak to by ten drink měl zaplatit. Ale pokud je to přesně takový, že si píšete třeba někde na Tyndru a domluvíte se, že teda půjdete ven, tak vlastně by mi přišlo úplně v pohodě, jako hodit to pade na pade. Jako takhle asi kdyby ten kluk prostě chtěl za každou cenu to zaplatit, tak bych se jako pozvat nechala. Ale kdybysom si vlastně jako řekli, že to dáme pade na pade a vypnulo by to ze situace, tak by to pro mě rozhodně nebylo takový, že Omega, on za mě nechce zaplatit prostě večeři, to už ho nikdy nechci vidět. Ale jako taky, že on může chodit na těch randíček prostě vít, teď jako rozhazuje sítě a taky by ho to mohlo přivízt na buben. Takže asi v tomhlet to mám nepopulární názor, ale jako nevyžadovala bych to potom chlapově. A ano, jsem feministka, ale myslím si, že to s tím úplně jako. Ale jo, asi to s tím souvisí, ale nevím. Myslím si, že je nás takových víc. Nic. Jdem na ty konkrétní randíčka. Takže návrh číslo jedna. Úniková hra, kde oba zjistíte, kdo panikaří pod tlakem. Jako úniková hra na první randé, mně osobně by se líbila. Mně by přišlo, že to je jako super nápad přesně nějak se poznat i v takový úplně nečekaný nebo neobvyklý situaci. Já třeba si myslím, že třeba v tuhle tu chvíli bych nebyla úplně extra soutěživá. Abych se tím nechala pohodit a přesně tam pak na něj začít řát, jako třeba moje sestra naměřve, když hrajeme aktivity a já kreslím zubní kartáček. Tohle je zubní kartáček, já se ze mě prčila, tohle je zubní kartáček. No tak tohle já bych třeba nedělala. Na první randě určitě ne. Ale jako za mě super. A myslím si, že se i dost rychle může třeba přesně když tak poznat. Jestli je to nějaký takovej dle, jako Whats, kdyby tam na vás takhle začal řvat, tak to by třeba za mě bylo jako úplně uklidně se kámo, jména na unikové hře vole, je to furt hra, ne realita, takže kdyby se tam začal chovat jako mental, tak bych řekla naschledanou a odešla bych. Návrh číslo dvě. Ikea Challenge. Navrhnout si společný imaginární byt za 20 minut. Jako hlejte. My třeba tady ve Vídni máme Ikeu jako v centru města. Je to tam mega hezký a úplně nahoře je nádherná terasa, odkud je boží výhled. Takže třeba ve Vídni jít do Ikeji na randíčko a přesně si tam zkusí takhle něco sestavit nebo prostě projít si tu Ikeu a říct, jo, tuhle kuchyň tamte tu koupelnu a pak víře nahoru na tu terasu a tam si dát aperolek. Tak to je nejvíc randé ever. A pak si ještě skočit jako na ty koule a dát si tam ten jejich, když já miluju, takovej ten jejich kindr bueno, to chutná ten dortík, jakože a do toho navíc relativně dobrý kafe za jedno euro pro členy klubu. Jako děkuji, dám si. Peckka. Za mě peckka. Což už úplně nemůžu říct, jako by o návrhu číslo 3, a to je hřbitov za soumraku. Funguje překvapivě dobře na introverty a milovníky historie. Já myslím, že tohle se třeba může překvapivě dobře fungovat i na nějaký úplný magory. Ale asi kdyby mě někdo pozval na první rand na hřbitov, tak nevím, co by tím chtěl básník říci. Navíc já jsem hodně hlasitá. Já mluvím hodně na hlas. A myslím si, že akor, když jsem nervózní, tak já mám bohužel takovou tu vlastnost, že když se vás někdo na něco zeptá, tak vlastně spousta lidí, když je nervózních, tak jako třeba nic moc neřeknou. Já dělám pravý opak. Já prostě mluvím až moc. Mně se někdo zeptá třeba, já nevím, pácnu, přijde ti tohle jako zelená? A já bych měla odpovědět normálně, ano, to mi přijde jako zelená. Já udělám elaborát na čtyři stránky na téma, jestli mi to přijde víc zelený a že vlastně moc nerozešu barvy, že mám čtyři dioptrie a že vlastně se na to přišlo tak, že když jsem byla malá, tak jsem neviděla jezdit z tramvaje. Máma si myslá, že kcám. Ale já jsem vlastně nemyslá to, že nevidím tramvaje. Já jsem myslá to, že nevidím číslo tý tramvaje. No a dostali bychom se někam, kam bychom se vlastně vůbec neměli dostat a myslím si, že bych neudělal dobrý dojem. Takže hřbitov za mě ne. Teď další bod, a to je burza blešák nebo aukce bizarností. To je tedy za mě bod, o kterém úplně nevím, co si má myslet jako takhle. Možná jít třeba na nějaký fakt velký blešák, a třeba dát si takovou jako srandu stylem. Hle pojď, koupíme si tady každý navzájem nějakou blbost za 20 korun nebo za stovku. Takže to si myslím, že je docela dobrý, ale nevím, jestli úplně první randíčko. Tohle už bych viděla jako třeba takový třetí čtvrtý, takový, když už jste trošičku se navzájem otukali a jako víte, že dobrý a chcete jenom něco neotřelýho. Ale na první mi to přijde možná to máč. Další tady máme společně vařit něco, co jste nikdy nedělali, například domácí suši. To mi jako taky přijde dobrý. Ale teda, chete GPT, ty seš pěkný nezbědáček, protože pokud máte společně něco vařit, co jste ještě nikdy nedělali, tak to zavání tím, že si toho dotyčného pozveš k sobě domů. A hned na první randíčko, to je mi ale nezbedník. Ale jako takhle na druhou stranu, já si myslím, že od určitého věku prostě nechcete kupovat zajíce v pětli. A takhle já za sebe, já to můžu doporučit. A jako obecně strašně nesnáším takovej ten názor, že jako když se holka vyspí s klukem na prvním randé, že on si dá automaticky do nějaké škatulky, že to není holka pro vztah. Jakože fuck you a fuž katulky. Ty s tou holkou, pokud s ní chceš chodit, jako nechceš spát. Jako ano, když je ti 15, tak tohle opravdu vhodný není. Ale myslím si, že jakmile je ti prostě přes nějakých 20. Tak jakože come on, people. Takže tak. Další návrh tady máme kurz keramiky, nebo prostě nějaká keramická kavárna. Romantika plus šance vyrobit nejoriginálnější dárek z prvního randu. A to mi přijde taky dost dobrý. To se mi mega líbí. Já obecně už to strašně dlouho hledám, že bych chtěla jít někam takhle na tu keramiku. Ale ty krásno, kdybyste viděli tady ty ceny, to je absolutní brutál. My máme tady relativně kousek od nás takovouhle kavárničku spojenou s keramikou, kde si můžete prostě rezervovat stoleček, kde máte i možnost si něco vyrobit. A my jsme mysleli, že bychom tam šli jako s dětma. Tak prosím vás, na hodinu, kdyby jsme takhle někam chtěli jít, tak nás to vyjde na 100 euro plus si ještě něco musíme objednat v té kavárně. Takže za hodinu necháme třeba 120 euráčů. To mi přijde jako docela hodně drahá sranda. Ještě když vezmu v potaz toho, že jsem na tyto věci mega nešikovná, tak to si radši za mnohem menší pení skoupím pár opravdu hezkých ručně dělených keramických hrníčků. Takže představa hezká, ale moje peněženka říká, ale jinak to doporučuji. Další bod a ten mi přijde teda hodně odvážnej, a to je do tetovacího studia. A prostě vytetovat si navzájem nějakou blbost. Tak takhle to za prvý podle mě musíte mít nějakého kámoše, co má to tetovací studio. Kam toho dotečného můžete vzít. Protože myslím si, že asi to nefunguje. Že jako randomně kam přijdete a řeknete, hej, buč mi tady tu je hlu, já si tady něco prostě namaluju. Takže to asi takhle úplně nefunguje. A druhá, ksi myslím, že to musí být hrozně těžký, že se to nezdá. Ale podle mě jako fakt něco vytetovat hezky. Podle mě není vůbec žádná sranda. Já jako sama mám pár tetování, a jako sama jsem viděla a mám hodně takový jemný, to jedno je poměrně takový jako větší. A když jsem viděla s jakou precizností a jak dlouho to ta typka dělala, tak jsem si úplně říkal, nikdy. Nikdy bych si na to netroufla. Ale jako každopádně, kdyby mi o takovémto randíčku vyprávila kámoška, tak by to přišlo dobrý. A asi tak stejně dobrý by mi přišlo tady random roadtrip, hodíte šipku na mapu a jedete. To mi přijde hodně takový filmový. Na druhou stranu určitě jsou lidi, co si tohle můžou dovolit. A myslím si, že může být člověk víc realistický v té tvorbě toho, a třeba to udělat jenom prostě v rámci Čech. Třeba když víte, že bydíte v Praze, tak prostě udělat nějakou mapu, třeba dát to do hodinu a půl dojezdu, prostě já nevím, Praha, středočeský kraj, třeba někam ještě směr Plzeň, něco takového. A prostě čekat, co z toho bude. A nebo si vylosovat, třeba si napsat pár takhle míst, co jsou v této své dojezdové vzdálenosti, hodit to do nějaký misky, zamíchat to, že a pak vytáhnout jedno to místo a tam jet. Ty vado, to je mega dobrý. To je mega dobrý. A to by mi přišlo jako geniální. A ono taky, co si bude, je poměrně dost důležitý rychle zjistit, jak se ten člověk druhej chová za volantem. To je za mě taky celkem důležitá věc. Do čeho bych určitě nešla, je vzájemně si číst krinč příspěvky z dávných sociálních sítí. Určitě ne. Já se už několik let aktivně snažím o to, abych všechny tyhle kringe věci zmazala ze svého Facebooku. Protože ano, jsem jeden z těch lidí, co o sobě psal prostě ve třetí osobě muck a nevím, jaký všechny tyhle věci. Věřte mi, že se to snažím dost intenzivně smazat minimálně z mý hlavy, asi tak podobně jako ty randíčka, o kterých jsem vyprávila. Až na to s mým mužem, to bylo kluk. Ale jako, nada, ne. Tady další návrhy laser game nebo paintball. To je jako docela akční záležitost. Byla jsem na vobou a s vobou jsem si odnesla šrámy z laser game, to jsem byla se svým bývalým přítelem. On měl asi jaky dva metry a ne asi byl hodně vysoký. A tam byla tma. A on byl veliký. Tak já jsem prostě do něj nějak běžela. Teď jsem se otáčela, vrazila jsem do něj. A když jsem do něj vrazila hlavou, tak to bylo tak akorát jako jeho rameno. A normálně jsem se jako rozsekla pusu. A nebylo to příjemné. A na paintballu mě zase kámoš vystřílel, jakože fakt z totální blízkosti do ramene. Ty krásně já vám říkám, že já jsem tam měla jizvu z té modřiny třeba ještě tři roky. To bylo šílený. To bylo šílený. Ale byla to strašná prdel a strašně mě to bavilo. Takže já bych na to určitě šla, ale byla bych opatrná. A asi bych se moc nesnažila dávat nějaký make-up nebo něco podobného. Protože, bože, jak já byla splavená na té laser game bylo vedro ty vole, jak v létě, v tramvají, který se rozbije klimatizace. To byl absolutní odpor. A na tom paintbálu, že jsme taky byli v oblečení a byli jsme na tom v létě, nebo obecně se na to chodí, že spíš asi když jako lepší počasí, tak tam jsem se spotila teda taky slušně. Ale myslím si, že pro nějakou hodně akční dvojici. Akor když je to takový, že je vás třeba prostě víc, že jdete v nějaký parě, tak mi to přijde super, na to bych šla. Další, co je tady, ještě minigolf. To je za mě takový spojení přesně toho, když nejste zas tak možná nápaditý, nebo nevyhledáváte tolik adrenali nebo něco special, ale zároveň prostě nechcete jít ani do kina, nebo dělat něco prostě trošičku special před tou véčou. Takže toto mi přijde pro takový ty, já nechci říct jako línější nebo nudnější lidi, ale prostě pro někoho, kdo má rád ten chill a pohhodu. Tak minigolf, mi přijde fakt dobrý. Co je ale absolutní pecká, je geocaching. Jakože první randa prostě vydat se někam hledat cašku. To mi přijde super. Máte společný čas, pokáte si, jste v přírodě, můžete si navzájem udělat nějakou dobrou sváču. Ty krásno, já bych udělala můj táta. Vždycky, když jsme takhle někam jezdili a cestovali, tak táta můj dělá nejlepší bagety ever. Jde o to, musíte koupit takovou tu světlou francouzskou baguetu. A za prvý na máslo pomazat hořčicí, na to nějakou fakt hodně mega dobrou šunku. Kyselou okurku, nějakou zeleninku aňsek. Oni se tam teda ještě dávají sér, ten já teda nemusím. Ale můžete si tam dát třeba ještě křen, ale jako věřte tomu, že tady fakt nějaká dobrá jako hořčice se to posune na úplně jiný level. Takže takový doproučičko k tomu. No a na závěr tady máme dost takový jako ambiciózní návrh podle mě. A to je stavění nábytku bez návodu. Jako za mě je to ambiciozní i s tím návodem. Ale je to takový, jako takhle. Když víte, že nechcete čekat a chcete na to prostě na tom prvním randu rovnou vlítnout, tak je to skvělá výmluva. Když jste takhle s nějakým tím klukem to a co si budeme, všichni radši spíš chceme. Nebo myslím si, že holky to obecně víc chtějí, spíš, aby se šlo k ním domu než k tomu klukovi domu. Protože jedna k toho kluka můžete vypakovat, a druhá máte po ruce všechno, co potřebujete, jste ve svým a je to takový obecně lepší, ne, si myslím. A tak jako by super taktika, jet do Igěj sama, koupit si tam nějaký úplně random, kus nábytku, co nepotřebujete. A pak prostě týpka pozvat k vám domů, s tím, že Ježíš Maria, prosím tě, já jsem si tady koupila tohleto tu komodu strašně hrozně moc mocí potřebuju. Ale jako v návodu je napsaný, že jsou na to třeba dva lidi, tak prostě přijď, objednáme picu a uděláme si hezký večer. A když to půjde, dojde k více šťastným koncům, než jen s tou komodou. No nic. No, takže tolik si myslím k tomu čet GPT a jako tentokrát musím říct, že jako borec překvapil, protože to jsou úplně super nápady. Skoro bych až řekla, že mě mrzí, že vlastně nerandím. Kecám ty vole, už by mě tam nikdo nedotáhl, poslala bych se. Mám to za sebou a jsem ráda, že to mám za sebou a že už jako mám toho svého parťáka. Ale takhle vlastně některé ty věci, si myslím, že úplně jedno, jestli je to první nebo jaký randé, nebo takhle, ono upřímně. My tím, jak žijeme v zahraničí, nemáme tady babičky a dědečky, tak my dva se dostaneme spolu na nějaký randé, tak jako jednou za půl roku. A vlastně si myslím, že až nastane to období, kdy si to zase budeme moc dopřát, kdy třeba budeme bydlet v Praze a budeme víc obklopený už tou rodinou. Tak si myslím, že to vlastně pro nás bude znova takovej začátek randění a můžeme dělat všechny možné věci. Můžeme třeba jít i na tu unikovou hru, až na to, že už by jsme se ani jeden z nás dvou, že po devíti letech vztahu fakt nekrotil. A to by přesně, když meda, to by byla totální Itálie, si myslím. A možná ne, možná bychom se navzájem překvapili. Ale každopádně, my bychom se vždycky na sebe začali oba, tak jako štěkat. Martin na mě by začal štěkat, já bych ho začala provokovat, on by se začal smát, já bych se začal smát. No a on bůh ví, co bychom tam nakonec dělali. Nebo jsou tam kamery, nebo tam nejsou kamery. No nevím, to bychom museli zjistit. No nic, když on mě strašně zabije. No, asi mu řeknu, ať si tenhle podcast radši neposlechne. Každopádně, přesuneme se ode mě, od Martina i od chetu GPT k Emimenu. A Eimeno doručilo, přátelé. Já jsem jako chvíle z toho byla až úplně hotová, co vlastně lidi jsou schopní tam napsat. A pak mi došlo, co vlastně já jsem schopná tady říct, ale zase mě to přešlo. No, mám tady pár diskuzí, pojďme se na to podívat. Takže. Ahojky, jdu za vámi s rádu. Za dva týdny se mám se jít s klukem ze seznamky. Zajdeme na jídlo a do kina, jenže já vůbec nevím, jak to na rande chodí. Chodí. Nikdy jsem na žádném nebyla, je mi 22 let. Jsem si tak říkala, co když mi v kyně dá ruku nastehno, co já mám dělat, nebo co když mě obejme, přijdu si dost strapně, že jsem ve svých letech na žádném Rande nebyla. Hlavně taky nevím, o čem si povídat, co když bude trapné ticho. Děkuji za jakékoliv rady. Mně úplně v první chvíli jako hrozně zamrzelo za tu pisatelku, že to řeší na E-Mimenou a ne prostě s nějakou kámoškou, protože tohle jsou samozřejmě absolutně všechno jako validní starosti, který máme všichni. A jak jsem vám říkala, je úplně jedno kolik vám je let. Je to furt stejný jenom možná v těch 40 nebo po té třicítce, už tak jako aspoň trošku tušíte, co máte dělat a možná trošku tušíte, co chcete. Což je teda podstatný detail, ale neznamená to, že nemáte v kalhotách. A tady začínáme. První randé je jen takové otukávací. Nemyslím si, že by tě hned někdo ošmatlával, nebo alespoň mě se to nestalo. Ale prý působím hustě a odtažitě. Všichni moji chlapi se mě vždycky ptali, jestli mi mohou dát pusu. Jinak, jestli jdete do kina, tak tam asi nebudete mít možnost si povídat. Buď v klidu třeba bude upovídaný on. A ani na chvilce mlčení není nic hrozného. Já měla třeba randu, kdy jsme skoro nemluvili. Páč on byl Němec a já neuměla německy. Přesto to bylo to nejúžasnější randé. Tak si jenom říkám, co na tom bylo tak úžasného, když paní tvrdila, že jí hned nikdo neošmatlával. A co je tak úžasného teda na tom sedět a nic neříkat. Nějak mi tam tyhle dvě informace dohromady úplně neštimuj, vyjedna nezbednice. Další. Hlavně buď sama sebou, chovej se přirozeně a na nic si nehraj. Určitě se netraptím, že máš ve 22 letech první randé. To není nic, za co by se směla stydět. Když ti dá v kyně ruku na stehno a tobě se to bude líbit a bude ti to v tu chvíli příjemné, pak ho nech si tě osahávat. Když to nebudeš chtít, tak mu ruku sundej a řekni mu, že tohle se ti nelíbí. To samé s obětím, z polipky. Jestli něco z toho nevydých, tak jeho problém, nestojí za to. Na druhou stranu, kdybys měla hned první den chuť s ním skočit do postílky, tak se taky neupejpej. Prostě dělej si to, co chceš a nepřemýšlej, jestli se to zrovna takhle dělat má. Přeju pěkné randé. Vás, paní, bych chtěla mít za kamarádku a doufám, že máte spoustu dětí, kterým předáváte tyhle vaše moudra. Mě to úplně zahřálo na srdíčku taková krásná zpráva tam. Nic krásného se ovšem nedá říct po další zprávě, což je prostě absolutní bizár. Jestli chceš, můžu s tebou někam skočit ještě dneska, abych tě trochu připravil. Kde bydlíš? Jako budeme blej teď nebo až za chvilku všichni společně. Ovšem výborně to za mě vyřešila jiná pisatelka, protože pán tady napsal, bydlí s někým i po B a paní mu to okomentovala slovi Ty si radši připrav do ruky pravidla Českého pravopisu ty moulo. Mimochodem, moula je absolutně fenomenální nadávka, kterou jsem se rozhodla, že odtéď budu používat každý den. Pak tady už nebyly žádný úplně extra Enoněň o odpovědi, ale narazila jsem na ještě jednu diskuzi. A no, já vám to prostě přečtu. První SMS od Randy, kdy otázka z ní jednoduše. Za jak dlouho porande čekat SMS není hloupý, když žena napíše první? Už je to 24 hodin a já jsem jak natrní. Oba jsme se vyjádřili, že se chceme ještě sejít a já čekala nějakou SMS a zatím nic. Jo, jsem hysterická, já vím. Ale to je tak skvíhlá partie. Haha. Za prvý, já jsem, bože, tak strašně ráda, že už nemusím řešit tyhle hry. Prostě já nevím, odepíšu, když mám telefon u sebe klidně okamžitě, když mi někdo napíše. A prostě ho, když ten telefon u sebe nemám, no tak napíšu později. Prostě. Tohle to jsem fakt vždycky nesnášila. A nesnáším to doteď, ale ty odpovědi jsou to. Tak dva až tři dny minimálně bych počkala. Chlapům to díl trvá. Na hajzlu i ve vztahu. Pani má asi něco odčitou. Další. Rozhodně bych nepsala. A ti nejsi za aktivku, tomu, že odrazuje. VTF prostě. Ne, první bych nepsala, kolik vám je, jako, co tohle je, kurva, nechápu to. Také bych počkala tři až čtyři dny. Chlapi zkrátka fungují jinak. Ano, debilně, vole. Jestli jako já nevím, ale já bych počítala s tím, že když se ti teda jako Randa líbí, řekneš si, že se chceš vidět znova, tak většinou takhle. Pokud aspoň tu dotyčnou třeba nedoprovíš domů, tak bych chtěla jako, že SMS-ku, napiš mi, že jsi v pořádku dorazila domů. Ne? To se tak jako dělá. A takhle ano. Tenhle příspěvek už je poměrně starého data, ale tak i tehdy se prostě minimálně prozvánilo. Prozvonit se, že o sobě víte. My, co jsme vyrostli ještě na kreditu, to chápeme. Jo, nepiš první. Můj muž mi napsal až po třech dnech. A potom se mi po nějaké době přiznal, že byl jako na trní, ale nechtěl vypadat jako zoufalec. On se ozve neboj. Ano. Takže prostě tady to paní regulárně napsala, že vlastně se všichni chovají jako idioti a že kdyby udělali to, co od začátku chtěli udělat, tak by to vlastně bylo úplně v ok. Ale ne, my budeme hrát tyhle trapný hry. Ježíšmar, já jsem tak ráda, že jsem vdaná ty vole. Tady je konečně rozumná paní, já ti nevím. Já volala svému muži hned, my jsme si nepotřebovali na nic hrát. Přesně, ale zase. Asi jsem stará škola nebo co, ale podle mě by chlap měl dobývat. Takže první SMS by měla být na něm. Však víte, jak se to říká. Ozvi se jí až po třech dnech. Jako kdo to říká? Kdo tohle regulárně říká? Podle mě to říká ten samej člověk, co říká Simoně Krajnový, že má být hnusná, seschlá a nevím co, protože je jí po padesátce. Prostě kraviny. Kraviny. No, nic. Každopádně, už jsem strašně dlouhá. A ještě nás čeká horoskop, takže pojďme radši rovnou na to. První randé, jak okouzlit jednotlivá znamení. Tak se na to pojďme podívat. Takže uberaná, jo, jsme. Na první randy je třeba přesně vychytat hranici mezi tím, kdy je necháte o vás bojovat a ulovit si vás, a tím, že jim dáte jasně najevo, kdo jste. Brani jsou na jednu stranu přímí a neradí předstírají. Na druhou stranu je ale baví výzvy a hádanky všeho druhu. Ty vole, jako tohle je asi tak stejně čitatelný, jak ty vole mistr Adrián z růže pro nevěstu. Jakože u toho týpka tak je absolutně netušen, co si mám myslet. Nic jedem dál. Vyberte hezkou restauraci, zajímavou procházku zámecký parkem, dobré víno, nebo mu ukažte tajné místo, kde je ten nejhezčí výhled. Bící jsou požitkáři a rádi si nade užijí se vším všudy. No, tak asi tady bych třeba tu variantu skládání nábytků neaplikovala. Blíženci. Pro ně je důležitá zábava. Postarejte se hlavně o to, aby nevázla konverzace a rozhovor plynul hladce a bez zaškobrtnutí. No, to si myslím, že tady ještě chtějí blíženci chtějí rovnoceného inteligentního partnera, takže u blíženců bych zvolila tu únikovou hru. To zní dobře. Rak první randa s rakem, romantika jak z praku. Vezměte ho třeba na hvězdy, na večeři při svíčkách se smyčcovým kvartetem. Přineste pugét ze stovky rudých růží. No, už jsem se zmiňovala, jak vypadala naše první randé, tak jenom spoiler, nemusí to takhle vypadat, aby to dopadlo dobře. A popravdě řečeno, jako představa, že přijdu někam na večeři, kde mi hraje smyčcový kvartet a mám tam pugét ze stovky rudých růží, tak se odcházím a mizím. Tyhle kliše, jako takhle. Já neříkám, že všechny kliše jsou špatný, ale tohle mi přijde jako too much. Radši tu iku. Teď tady máme lvíčka. Rozhodně musíte svému protišku věnovat plnou pozornost, ne nějaké kontrolování telefonu, blablabla. Taky by bylo fajn dát najevo, že místo, kde se Randa odehrává, jste vybrali s ohledem na předchozí konverzace. Já si myslím, že na základě všech těch horoskopů, co jsme tu Olvovi měli, nebo jako co z toho vyšlo. Tak já si myslím, že ideální Rande pro lva je jít do zrcadlového bludiště, kde se ten lev vlastně dokola kouká jenom sám na sebe a bude spokojený. Ještě mu k tomu dejte náramek od kartiéra a možná by ten lev mohl i souhlasit s tím, že vás chce vidět ještě jedno. Další. Pro u pany hlavně musíte přijít včas. Nechoďte pozdě. To je u těch pan obzvlášť důležitý. Když přijdete pozdě, tak nic. To byl zase blbý vtip. Ještě nevím, co to se mnou dneska. Omluvte mě. Připravte se na to, že pany jsou od přírody rezervované a rozhodně se vám hned neskácej k nohám. Tak je tam cítíte ten dvoj smysl. Nebo jsem jen. Je to s nimi běh na dlouhou trať. A čili vemte panu běhat půl maraton. Dlouhá trať. To je to byl totálně vtip, level můj otec. Ten se určitě si to poslouchá. Tak se teď zasmál. Rozhodně se zasmal víc, než když slyšel tu čas, jak jsem se v 15 chtěla producírovat polonaha u nějakého typka doma, o čem on ani nevěděl. Ale teď neboj se, máma to věděla. Navíc bývají ze schůzek docela nervózní, zkuste tady vymyslet něco, kde nebude váš vztah tím jediným, nač se soustředíte film, koncert, společné venčení psů. No, to je taky dobrý. Váhy. Váhy zbožňují flirtování a první randy jsou jejich specialitou. Koketerie a zálibné pomrkávání je prostě baví a užívají se to. Ty my už jenom strašně vtipný. Jedna z mých nejlepších kamarádek je váhám. A já vám říkám, s tou, když kluk flirtoval, ale jakože takovým faktcore způsobem. Tak já vám říkám, ta to nepoznala nikdy. Nikdy. Ta byla úplně vymletá. A teď my jsme všichni na ní koukali, jestli se dělá prdel, že to nepochopila. A ona tam fakt stála takovýto, ten kluký prakticky říkal, tak co, budeš se mnou jako ven, a ona úplně. Co ven? A proč? Co by si tam venku chtěl dělat? Ty něco potřebuješ? Takovýhle level. No, takže váhy zbožňují flirtování ne všechny váhy. Každopádně, co teda humor a lehkost vám na tomhle rande budou dobrými společníky. Počkejte, tak se podíváme z toho seznamu, humor, no, já nevím, kam ji, kam teda vzít ty váhy. Jako humor. Samozřejmě varianta čístci krinč, příspěvky zdravných sociálních sítí. Jako záleží, jak moc velký débil jste byl před deseti lety. No, to musíte vyvědět. Štíři blablabla. Netlačte je do kouta, nenaléhejte, buďte spíš opatrní. Objevování je jich velká vášeň. Jiskřivá konverzace, která nevázne klíčem k jejich srdci. Jiskřivá konverzace. No tak na té laser game to docela je takový, jako by jiskřivý, tak je vente třeba tam. Střelci jsou příjemní a otevření partáci a to platí i tehdy, když je zvete na rande. Nerozehrávajte žádné komplikované psychohrádky, naplánujte nějaké dobrodružné objevování, výlet či sport, geocaching, tady to sedí jak prdel na hrnec, nemáte záč. U kozorohu. Zaklínadlem je střídnost a dobré chování. Dámy si nechají zaplatit, pánové budou otevírat dveře, bla, bla, bla. Myslete také na správné stolování. No, i to je pro kozorohy něco, na co hodně dbají. Tady bych teda možná doporučila na prvním randé se netpat burgem. To není úplně sexy a dobrý pro tyto esteticky laděné lidi. No, ještě tu máme vodnáři. Od prvního rande čekají originalitu, obyčejné restaurace nebo do kina na romantickou komedii, nijak zvláště nenatchne. No hele, tak tam máte ten paintball, laser game, ta keramika. Je podle mě, ta keramika je podle mě fakt mega dobrá. A zrovna vodnáři prý půjdou do kde jaké střeštěnosti po hlavě. No, tak prostě bych brala tu laser game nebo paintball. Nebo tu Ikeu, to je taky dobrý. A ryby. Pokud chcete ryby okouzlit, poslouchejte je. Tady bych chtěla říct, že obecně, pokud někoho chcete okouzlit, tak ho poslouchejte, co vám říká a reagujte na to. Není to tak těžký. Blablabla. Jedinci ve znamení ryb jsou zvyklí, že právě oni bývají nejčastěji těmi vrbami, ke kterým se druzí chodí vyplakat. Nechte je, ať si to zažijí naopak. Poslouchejte občas, položte otázku a sami hlavně mlčte. No, to bude výborný. Třeba bych zavedla takhle debatu jakoby na bývalýho, aby se jako ta ryba pořádně vyplakala, a to si myslím, že zní jako snový první randa. No, a to máme všechno. Tak jo, ty krásno, dneska jsem se docela rozkytela na to, jak to bylo takový trošku hrn, úplně neplánovaný, ale mám pocit, že mi to dneska sedlo. A já budu jenom doufat, že to dneska sedlo i vám, přátelé. Tak jo, omlouvám se občas, jako by můj humor byl přes čáru, ale hold, taková jsem já. To je z jedné pohádky. Nevadí. Chtěla bych jenom na závěr říct, že jsem si opravdu nic nešlehla, ale takhle zkrátka to občas se mnou je. Poslouchají to v zásadě jenom ty lidi, co mě znají, takže vy se nedivíte. A pokud ta náhodou poslouchá někdo cizí, za což jsem upřímně ráda, tak aspoň můžete ocenit, jaký klid a pohodu máte třeba doma. No, nemáte záč. Tak jo, mějte se krásně, přeju vám hezkej týden a za ten týden, co uběhne, tedy příští týden, se zase uslyšíme. Čau, mějte se.