40. Studnice moudrosti - Letní dovolená

Léto neklepe dveře. Léto ty dveře už vyrazilo. A ačkoliv bychom teď všichni nejraději vyrazili Špicberky, přichází období moře, pláže a písku.

Dneska nám Chatgpt pomůže vybrat ideální letní destinace pro páry, rodiny s dětmi a i single cestovatele. A na závěr vám dár tipů i já sama na podceňovaný místa, která rozhodně stojí za návštěvu.

Nebude chybět emimino a ani horoskop!

Enjoy.

Transcript

SPEAKER_00 0:00

Takže ahoj všichni, já jsem Michaela Štrauch a tohle je podcast Studnice moudrosti. Dneska na téma letní dovolená. Tak pojďme na to. Takže helejte, tepo udeřilo docela vydatně a za mě jako momentálně jediný místo, který bych zvažovala k dovolený, je tak jako Island, Grónsko nebo Špicberky. Ne, vážně, já prostě absolutně nechápu, že vůbec teď můžou existovat jako celkově přes léto, nějaké zájezdy třeba jako do Egypta, nebo do podobných míst. Jakože proč? Proč si někdo chce tohle dopřávat a ještě se to dát jako fakt peníze, aby se nakonec stejně v tom Egyptě jako posral. Prostě mám jako mnohem jednodušší způsob, jak se dopřát prakticky totožnej zážitkele, sedněte si na tramvajovou línku číslo 9 a dojďte prostě z motola až na ten Jarov. Máte to za nějakých, já nevím, kolik to je, 50 Kč. A garantuju vám, že level jako spocenosti bude dost stejný. Hele, když vy chytáte místo u lokinka, máte šanci se i opálit. A když vás třeba pofruše nějaký člověk, který prostě je moc neumínostit trošku, tak to máte i se sprškou. Pardon, tohle už bylo trošku nechutný. No, ne, každopádně. Já jsem si řekla, že se podívám u četu GPT na žebříček prostě nějakých nejkrásnějších míst na dovolenou pro rodiny, páry a taky singles. Protože ano, cestovat můžete i sami. Já jsem si to taky zažila, sice jenom jednou, ale zjistila jsem, že existuje fakt hodně lidí, co nikdy nikam prostě nevycestovali, nevycestovali sami. Já jsem se vydala tehdy až na druhý konec světa a bylo to jako naprosto boží. A dodnes na to jako mega ráda vzpomínám. Megá ráda na to vzpomínám, protože letěla jsem tam asi, já nevím, prostě 15 hodin. A bylo to ještě v době, kdy se docela jako dalo pít na té palubě za celkem příjemný peníze. Takže já jsem na letu z Istanbulu do Kuala Lumpur dala asi 5 jacků s kolou, což když se připočtěte k tomu, že jsem nejedla prakticky nic za ten 10 nebo 11. hodinový let, tak jako to byl velmi turbulentní zážitek, přestože letadlo bylo naprosto klidné. Ne, jako já prostě už jsem to tady říkala, že několikrát, že to lítání jako nesnáším, a když jsem takhle letěla sama, ještě úplně na druhý konec světa. Ještě to bylo tehdy mega vyhrocený, protože já si díky tomu naprosto přesně pamatuju, kdy jsem tam letěla, a bylo to 15. července roku 2016, když byl normálně pokus o vojenský převrat v Turecku. Tak já tenhle večer jsem prostě tam přestupovala, já jsem letěla z Michova do Istanbulu a z Istanbulu dokovala Lumpur. A prostě my už na tom letišti, když jsme přestupovali, tak už tam bylo strašně moc týků se samopalama a tohle, ale já jsem do té doby nikdy nebyla na blízkém východě nebo v těchto oblastech, tak jsem si říkal, tak je to tady asi normální nevím. No ale prostě už celkově na tom letišti byla taková fakt meg zvláštní atmosféra. A potom nějakým způsobem měli jsme mít tehdy ještě třeba jako hodinu a normálně nás už začaly rvát do toho letadla. Jakože my jsme tam šli společně s letuškama, co jsem v životě nezažila. Prostě teď se to tam tak jako organizovalo. A my jsme výjížděli na runve a ještě neseděli všichni lidi. To bylo prostě úplně crazy, tak ale nevím, nějak jsem to neřešila. Já už jsem pila na tom letadle předtím, takže jsem byla taková, jako v klídečku. Vzletěli jsme. A normálně až po jsme vzletěli, tak nám začal mluvit kapitán, který nám jako řekl, že jsme jedno z posledních letadel, co jako dneska v noci odletí ještě z Istanbulu, že tam prostě probíhá nějaký pokus o vojenský převrat, a že prostě byli uzavřený bospor prostě a tleso. No, fakt masakr. A nejlepší pak bylo, že jsem přistála teda v té kvala Lumpur, teď jsem konečně nějak zaplaten telefon, a tam jsem měla třeba 30 zpráv o těch rodičů, zmešaný telefony, jestli teda jsme odletěli, jestli jsem v pořádku se stalo. No, takže bych vám chtěla říct, že já, když cestuju, tak jako skutečně stylově. Pak teda jsem si zpříjemně tenhle těma děkama, což bylo přímá, a přistála jsem tedy v koala Lumpur, a jako na to, kolik jsem toho vypila, že jsem nic moc nejedla, tak jsem na tom byla relativně dobře. A šla jsem si jako pro taxíka, že teda aby mě odvést z toho letiště, že na ten hotel. No, a mě nějak nedošlo, že v Malajsi se řídí taky jako vpravo, že tam to mají prostě obráceně. No, a teď já jsem měla takovou tu krosnu, že jo? A teď jsem to dala tomu taxikáři, aby mi to hodil do kufru. A úplně automaticky jsem si šla sednout na to místo spolujezce, jenže v Malajsi je místo spolujezce, je místo řidiče. Takže teď já jsem si sedla a vidím před sebou volant a říkám si ty vole, tak já jsem teda jako mnohem víc ožrala, než tak si myslela. Ale nejlepší bylo, že ten týpek tak sikářce asi myslel, že mu chci prostě to auto ukrást, takže na mě začalo! A taky si začal prostě léhat jako na tu kapotu a joj kámo, buď v pohodě, já opravdu někam řídit nebudu. Jestli chci okamžitě dostat do hotelu a jako tenhle ten prostě jako vercajích jsem tady vůbec mít nechtěla. Takže tolik k mé samostatné dovolené, a vlastně jenom ještě z pozice, už se na to koukám jako z té pozice toho rodiče. Mně to přijde absolutně šílený, že mě tehdy rodiče takhle vůbec někam jako pustili. Dobře, mě bylo kolikých 21, 22. Slavila jsem tam, kolik mi bylo v roce 22. narozeniny jsem tam slavila, protože přiletěla jsem tam, 15. a 18. jsem si sama oslavila v kolalumpu svoje 22. narozeniny a jako takhle. Já jsem prostě už tehdy bydlela sama, platila jsem si to sama za svý peníze, takže nikdo mi nemohl nic moc říct, že jo stejně začínám chápat, jak když máma se se mnou loučila na tom hlavním nádraží, kde jsem sedala na ten bus Směr Vnichov, tak úplně jako brečela. A já není opámy, prosím tě, jako uklidni se prostě ani ne za měsícem zpátky. Prostě neboď trapná, že jo krásno. A teď já, jako při představě, že něco takového podnikají moje děti. Vybavujete si tu scénu z pána prstenů, jak tam stojí ten gandal a zořve! Tak to budu já až moje děti budou chtít podniknout něco takového. Jakože ne, ale takhle. Byla to absolutně úžasná zkušenost. Strašně se mi to líbilo. Jenom teda naprosto definitivně se mi při tomto zážitku potvrdilo, že můj orientační smysl je spíše orientační nesmysl. Protože já jsem pak ten druhý večer, když jsem nebo celý den jsem byla venku, pak i večer jsem šla na takový ty trhy, že si tam dám prostě nějakou něminku. A pak už jsem teda byla jakože fakt unavená. A já jsem hledala cestu zpátky do hotelu jakože bez prdele, třeba hodinu, jako hodinu. Abych po té hodině zjistila, že prakticky celou dobu běhám v kolečku jak křeček a jako kdybych v tom jednom bodě vlastně jenom ohlídla jako za sebe, tak jsem zjistila, že jsem kolem toho hotelu prošla třeba čtyřikrát. Ale kdo z vás byl někdy v Asii, konkrétně prostě v nějakém takovém městě, jako je to Koala Lumpur večer, tak mi věřte, že tam jako se ztratit, je opravdu snadná záležitost. Krom toho, že tu kabel, tu kabel, tam prostě miliarda lidí. Teď všichni tam vozí různě ty vozíky s tím žrádlem. Ale pak vlastně druhý den ráno, když jsem vstala a šla jsem zase do města, tak mě úplně došlo, jako kudy jsem to chodila. Jak jsem to najednou viděla v tom světle, taky to město vypadá, že úplně jinak. A říkala jsem si, ty krásno. Jakože jak tebe někdo mohl vypustit samotnou prostě kamkoliv. Já vám říkám, abych se ztratila i v obchodním centru. Neuvěřitelný. Ale bylo to úplně boží. Já jsem vlastně tehdy kola Lumpur byla taková mezizastávka, co jsem dostala vlastně trošičku k narozeninám, abych prostě, když už letím takhle na druhý konec světa, protože jsem letěla do Indonézie dobrovolničit, což byl sám o sobě jako taky velký zážitek, ale prostě ty čtyři dny jsem strávila sama v takovéhle metropoli a bylo to úplně skvělý. Navíc jsem tam potkala dvě holčiny Slovenky. Prostě jaká je šance, že někoho poprosíte o fotku, jakože in the middle ofe. A z těch olech se vyklou sloveny? Jakože já jsem fakt přesvědčená, že my na sebe máme nějaký radar. A tehdy jsme se domluvili na druhý den, dali jsme si sraz na stannici metra a společně jsme jeli na výlet do Bucaves, což bylo taky úplně takový, jako prostě s kým si vy v dnešní době dáte sraz na metru a pak už si s ním třeba mezi tím jako nenapíšete. Že to fakt bylo takový je hele ahoj, super, no, my se tam nechystáme je, já taky, ale tak se sejdeme prostě na té stanici metra a prostě pojedeme tam spolu. Kolik, no, tak jako brzo ráno, tak pojedeme tím v 8. Jo, dobře, tak v 8 tam. Jako úplně jako to bylo fakt to bylo fakt neskutečné. Jinak mimochodem, Batu Caves je největší hinduistický areál mimo Indii. A je to jako brutální masakr. Je to teda jakože nádherný všechno. Ale tam je prostě celá taková jakože hinduistická komunita a my jsme se tam šli tehdy najíst. A prostě tam byla jedna taková, jako ráno, chci říct, vývařovná, ale prostě takovýho, co si. A normálně nám naservírovali na banánovém listu jsme měli takhle kopec rejže. Na druhém banánovém listu byly tři různé omáčky. A to bylo všechno. Žádný příbor, prostě nic. A teď jsme se tam na to tak koukali, a tak jsme se koukali kolem nás, jsme viděli, no dobrý, tak to tady rukama, tak prostě to budeme mít taky rukama. Měli jsme tam tři různý omáčky. Jedna měla být nepálivá, druhá tak jakože mylpálivá a třetí pálivá. Tak vám říkám, že když jsem snědla tu údajně pálivou, tak jako tekl mi ze všech otvorů všechno, jako příšerný to bylo. Absolutně příšerný. To jsem v životě nic takového nejedla. Ale furt to byla taková ta pálivost, kdy to má jako chuť. Bylo to strašně dobrý. Strašně, strašně dobrý. Na tože vlastně tam nebylo žádný maso, protože ty hinduisti jako primárně takový echt, jako moc nejý. No, jako totál gurmánský zážitek, ale pamatuju si, že jsme snědli celou tu misku toho, jako by nepálivého, trošičku toho mytlpálivého, protože já si myslím, že snesu docela i dost, že nejsem úplný jako, že nemůžu nic pálivýho. Na druhou stranu taky nemám azbestovou držku, jako třeba můj muž, který prostě, co je schopen sežrát, to jsem nepochopila a nechápu dodnes. To je zase jiná historka. Trošičku skáču, ale whatever, jsme byli s manžou v Tísku a šli jsme na patie. A to pattaj nám naservírovaly tak, že by vedle na okraji talíře, bylo prostě vysloveně takovýto sušený chili, ty sušený chili papričky. Ono to už bylo pálivý samo o sobě. A ještě vedle toho bylo tohle. Já jsem celý tohle svoje chili, hodila jemu do talíře. Já jsem měla co dělat, abych to pat tady snědla, abych to jako dala. A ten borec jako sněty své patky z dvojité porcí s dvojitou porcí chili. Taky jsem o to úplně nevyplatilo, protože to bylo těsně před odletem zpátky domů. A no, řekněme, že v letadle si toto jídlo ještě párkrát připomněl. No, ale zpátky do Kuala Lumpur, no, prostě jsme to snědli, tu pálivou, tu extra pálivou, jsme jenom ochutnali takový to jen prstíček tam strčíme. A bylo to absolutně příšerný. Absolutně příšerný. To se jako fakt nedalo. No, ale byly to jako krásné, krásné zážitky, aby se mi to povedlo jenom jednou na druhou stranu. Já jsem furt má šťavaj zná, nikdo neříká, že si to ještě nezopáchnu někam někdy. Ale jsem ráda, že si tohle můžu takoby odčkrtnout, že jsem si něco takového zažila. A pokud třeba byste právě takhle jako chtěli cestovat a máte pocit, že jako nemáte toho parťáka a bojíte se sami. Já si myslím, že občas to vypadá, že ten svět je mnohem víc nebezpečnější místo, než ve skutečnosti je. A myslím si, že furt je jako dost míst na planetě, kam úplně sledovým klidem můžete vyrazit i jako sami holky, a věřím tomu, že to bude jako naprosto luxusní bezpečný zážitek. A chtěl bych vás v tom potvořit, potvořit. A vás trošku potvořím a přitom bych vás chtěla ještě podpořit, abyste se toho nebáli. No ale pojďme se tedy podívat, co nám říká chat GPT. Já jsem ho teda poprosila o nějaký tři takový malinký seznamy, kam na dovolenou. Jeden seznam teda pro rodiny s dětmi, druhý pro páry, třetí pro singles, ať bere v potaz nějaký hezký jako pláže, aktivní vyžití, zároveň potřebný klid a bezpečí. Tak se začneme teda s tou variantou top země pro rodiny s dětmi. Dost nečekaně na prvním místě Řecko. Jakože to je asi prostě taková klasika. Mělké, čisté pláže, výborná kuchyně, bezpečné prostředí, spousta ostrovůhodných pro rodiny s dětmi. Já jsem byla s rodičema na Krétě a musím říct, že to byla fakt taková typická letní dovolená. My jsme se i na to taky jednou koukali nějak, že jsme chtěli s dětma letě do Řecka, pak už pak z toho nějak sešlo, nebo nakonec jsme, jo, my jsme nakonec letěli jako jinam. Ale myslím si, že jako Řecém určitě nikdy nic neskazíte. Samozřejmě, stejně tak jako evropská klasika všech klasik, dobrodošli. Ježíšme, doufám, že se to říká v Chorvatsku, no je prostě Chorvatsko. Krátká cesta autem, velmi bezpečné, čisté moře, ideální pro děti, které umí plavat. No, krátká cesta autem. Samozřejmě záleží, odkud cestujete. Snad všichni jsme si zažili tu cestu autem jakože z Prahy někam na jih Chorvatska, kdy vlastně celý tento zážitek nějakých těch tisíc kilometrů v autě byla taková dovolená v dovolení. To byl takový prostě vytvořený ekosystém v tom autě, který držel úplně z posledních sil, protože co si bude? Samozřejmě, rodina společně tráví, valnu většinu času společně, ale ty vole, je extrémní rozdíl v tom, když to trávíte jako v bytě a v autě. Jako ještě obzvlášť, když se stojí prostě někde, že na dálnici a tohle v kolonách cestujete prostě 14 hodin. No je to masakr. Ale vlastně do určitý míry, že to je taky taková věc, co si můžete počknout z nějakého toho buketu. Jo, zažila jsem prostě 14-hodinovou cestu autem, během který se nám třikrát rozbila klimatizace, pětkrát jsme se pobili. Prostě je to takový nějaký rodinný kolorit, který zkrátka my, Evropané, bychom měli zažít. My, Evropané, my takový jakože východní Evropané, rozumíme si. Myslím si, že boháči z Norská a Švédska, tohle skutečně nepodnikají. Každopádně, já musím říct, že vlastně s rodičema, taky když jsem byla menší, byla v Chorvatsku několikrát a pak vlastně strašně dlouho jsem v Chorvatsku nebyla. A až vlastně potom, co jsem se že přistěhovala do Víně, tak vlastně když jsme měli malou první dceru, tak potom, co už nebylo jako COVID, tak jsme se velmi spontánně tehdy rozhodli a jeli jsme na prostě čtyři noci asi, že prostě pojedeme do Chorvatska, byl už vlastně konec září a bylo furt strašný teplo. A nějak tam vyšli, že jsme tady v Rakousku měli státní svátka, řekli jsme Hele, po jedem prostě bude jako sranda. Neměli jsme od toho, jakože vůbec žádný očekávání, ale jakože vůbec. A nakonec jsme byli tak mile překvapený. A mně fakt došlo, jak u toho moře je do určité míry úplně jedno, kde jste. Jako samozřejmě ten Mauritius, Tajsko, tohle jsou to krásné místa. Ale prostě, jakmile jste u toho moře, tak to samotné místo najednou chytne takovej úplně jiný vibe a atmosféru, že prostě jako i to Chorvatsko bylo absolutně boží, ten vzduch dělá to, nyaminky, jako musím doporučit. A nejsem si jistá, jestli to tady někde v to těch seznamech bude. No ne, já vám pak dám ještě svůj seznam, to vám povím potom. Jdem se podívat dál, jsem se zase rozkecela. Co tu máme dál na třetím místo? Portugalsko, zejména Algarve, nádherné pláže, vodní parky, výborné silnice a služby. Jo, Portugalsko by mě taky lákalo. Stejně tak by mě lákal i Mauritius. Klidné laguny, minimum nebezpečných vln, luxusní příroda, velmi bezpečná destinace. A bod číslo pět Kypr. Teplé moře, dlouho do podzimu, písčité pláže, krátké přejezdy po ostrově. No to zní nádherně. Top země pro páry. Za prvé sešely. Jedny z nejkrásnějších pláží světa, romantika, klid, šnorchlování. Bod číslo dvě. Bella Itália, Sardinie nebo Sicílie. Sardinie je krásná, doporučuju. Kombinace pláží, gastronomie a historie, výborné výlety. Za třetí, Francouzská Polynézie, absolutní exotika, laguny, soukromí, ideální nalýbánky, anebo pokud si chcete zrujnovat účet, pochopitelně. Opět tady máme Portugalsko, Madeira pro aktivní páry, Algarve pro pláži, skvělé jídlo. A zakončíme to taky takovou obyčejnou destinací a to je Japonsko. Okenova nabízí tropické pláže, možnost spojít poznávání s odpočinkem a jedná se o mimořádně bezpečnou zemi. Tak to bychom měli. A teď top země pro Singles. Na prvním místě Tajsko. Krásné ostrovy, snadné poznávání lidí, potápění, noční život i klidná místa. Jako my jsme v Tajsku byli s Martinem a musím říct, že tam bych se taky úplně sledovým klidem vydala sama a vidět jsme tam spoustu jak kluků, tak i holek, co tam cestovali takhle jako sami a vůbec bych se nebála. Jako Španělsko, no tak to prostě po té Evropě jako obecně, ibizá, malorka, kanárské ostrovy, skvělé pláže, sport i zábava, vysoká bezpečnost. Pokud nemáte úplně hluboko do kapsy, můžete zvolit další destinaci a to je Austrálie. Surfování, národní parky, aktivní životní styl, velmi bezpečná destinace. Bod číslo 4 je Kostarika a pozor, kdybych nepotkala svého muže, tak jsem do Kostariky taky letě sama. To byl můj plán. Džungle i oceán, rafting, surfing, sopky ideální pro dobrodružnější cestovatele. A bod číslo 5 je v Indonésii. Bali nabízí kombinaci relaxu, sportu, poznávání i společenského života. Mnoho možností výletu. No tak samozřejmě, co by to bylo, kdyby v nějakým takovém seznamu nebylo balíčko, že jo? A víte co, teď mě ještě na závěr napadlo, že bych tady zmínila pár zemí, co bych doporučila já. A obecně já vím, že všichni chceme v létě prostě moříčko, aperolky a to, ale věřte mi, že aperol chutná i moc dobře v Rakousku v horách. Jako já musím říct, že letní hory jsou prostě úžasná věc. Já jsem strašně ráda, že my máme tu možnost takhle v těch alpách nějaký ten čas trávit. A obecně mi to přijde kor třeba pro rodiny s dětmi. Jako skvělá varianta nějaký dovolený. Protože třeba konkrétně v tom Rakousku existuje tři zadky různých takových naučných stezek pro ty děti, kdy fakt můžete trávit celý den venku, ty děti to baví, jsou tam nádherné hřiště, máte tam prostě veškeré vybavení, co potřebujete. A za mě je to úplně geniální, jako spojení příjemného s užitečným. Zároveň máte tam i dobré jídlo, spousta různých ubytování nabízí i ty bazény, jsou tam různý ty termé a podobně. Takže i z tohlehlediska se nemusíte nechat ochudit, jakože ano, není to moře, není tam ten vibe, o kterém jsem mluvila, ale jako za mě to má mega kouzlo. A třeba já nedám dopustit na Salzburger Land a tamto okolí, a jako myslím si, že pokud jste ještě nikdy nebyli v létě na horách, takže vás to velmi mile překvapí. Jako určitě je to spíš pro aktivnější rodiny, jestli je vaším cílem se vyvalit v brouzdaliště a být tam celý den, jakože feel free to do it, ale pokud byste chtěli i něco zažít, něco poznat, něco třeba i jako nachodit, tak tohle je super varianta. A druhou zemi, kterou bych chtěla doporučit, a která vlastně je často podle mě dost taková přehlížená, je Slovinsko. Prostě Slovinska je pro mnoho lidí taková ta projížděcí zeměsměrem do Chorvatska. A já opravdu řečeno, nechápu proč. Slovinsko má prostě skvělou gastronomii. Lidi jsou absolutně úžasný. A jako ta příroda tam to je absolutní strop. My jsme vlastně s Martinem tam byli nadovolený ještě před dětmi, tehdy v bovci a jako taky aktivní dovolená. Poprvé v životě a předpokládám, že i naposledy jsem si zkusila kanioning. Upřímně řečeno, šla jsem do toho, protože jsem nevěděla, co to je. Samozřejmě teď jsem na sebe mega pišná, jak jsem to zvládla a jako doporučuju to všude, byl to jako totální halus. Ale to jako doporučuju. A je to až s podívem, že tedy tuto zemi doporučuju konkrétně třeba i ten bovec, protože se zde odehrál jeden z mých traumatických zážitků, kdy pan Štrauch vybral úžasnou procházku po pramenu řeky Soči. My jsme dojeli z toho bovce autobusem kam si k tomu prameni a šli jsme to celé zpátky do toho bovce. Krom toho, že to bylo asi 36 km, což samo o sobě je poměrně hodně, tak možná by bylo ještě příjemné, kdyby se to nešlo v tak brutálním terénu a ještě k tomu v 35 stupních. Já si myslím, že my jsme oba dva za ten den vypili jako bez legrace, třeba 5 litrů vody. To jsem v životě nezažát tuhle tu šílenost. A v životě ještě bylo to vedro, my jsme měli úplně nateklý nohy v těch teniskách, a neměli jsme zase jako takový vybavení, aby jsme šli prostě takovej vejlet. Já nevím, jestli je to možné. Stala se prostě jakási chyba v Metrixu a panštrach to spatně spočítal. A takhle to dopadlo. Ale jako to byl ten nářec, ale přesto pře se všechno. To bylo absolutně nádherný. A Slovensko má fakt všechno, má prostě ty hory, krásnou přírodu. A pak prostě, když popojedete na ten jich, tak tam jsou úplně nádherný přímozký městečka. Ten kopper, píráň, tam je to fakt jako megálně hezký. A myslím si, že by si to zasloužilo možná trošičku víc jako pozornosti, a kolikrát si myslím, že by se vám klidně i vyplatilo jako nechci říct úplně se na to Chorvatsko vyhodnout. Chorvatsko je samozřejmě taky fajn, ale jestli tam jedete už jako po pátý za rok a chtěli byste poznat něco novýho a třeba to strávě trošku aktivnit, tak je za mě Slovinsko jako skvělá varianta. No a pak na třetím místě tady mám samozřejmě Itálie, jakože Itálie tam byla zmiňovaná, ale prostě Itáliei říct musím, protože Itálie dělá to pica, pasta, apero, proseko. Prostě to nikdy neuděláte jako špatně. A my jsme vlastně byli, já jsem poprvé byla. Poprvé jsem byla vlastně v bibione. Jsme byli s dětma před dvěma lety, a byla to taky dost taková hurá akce, že ještě jsme chtěli na chvilku jako dotepla trošku k moři, měli jsme tam nějaké čtyři dny zase volná, a úplně na blin jsme našli takový nějaký apartmánový hotel za nesmysl peněz, protože oni právě od října zavírali, aby jsme tam jeli na poslední týden v září a taky byla to absolutní bomba. Už tam nebyl skoro nikdo dobře, na druhou stranu ne všechny podniky už taky fungovaly, ale bylo to super obrovská písčitá plášť čistý moře, teplo, pica, co víc si může přát člověk. A prostě ta Itálie tam mají se vydáte jako kamkoliv, tak to prostě vždycky bude dobrá varianta. No, na čtvrtém místě tady mám Tenerife, to je vlastně naše nejaktuálnější zkušenost. Byli jsme tam jako v listopadu a bylo to fakt jako nádherný. Vlastně my taky jsme si tam koupili letenky, už já nevím, kdy, s tím, že byly zalevno a pak jsme nějak vůbec neměli čas to naplánovat a najednou se ta dovolená začala blížit. Já jsem třeba zjistila, že je tenerifet tak daleko, až pomalu jako na letišti, protože nevím, já jsem se nějak připravovala jako na podobně dlouhý let, prostě jako jsme letěli na tu malorku, takže nějaký dvě a půl hodiny. A pak tam na to čumím, že je to prostě nějakých pět hodin. Ne, na letišti to nebylo, bylo to třeba jako dva dny předtím, než jsme letěli, protože jsem pak rychle ještě běžela koupit jako víc takových těch samolepkových knížek a těle těch věcí, že říkám, ty vole, je musím zabavit na pětihodinový let. No, takže přesto, že jsme to fakt neměli naplánovaný vůbec, neměli jsme žádný očekávání. Bylo to takový, om chceme jenom v listopadu vypadnout někam, kde bude hezky, tak to bylo super. A vlastně jsme se s Martinem oba dva shodli, že bychom se tam fakt jako klidně vrátili. Že tam se nám líbilo teda moc. No a poslední tady dám trošičku exotiku a to dám k Kambodžu. My jsme v Kambodži byli už před devíti lety jsme byli v Kambodži s Martinem. A byl to taky jako totální zážitek. My jsme tam nejeli právě jenom jakoby Ankorva, což je samozřejmě největší prostě tam jako turistická atrakce, což přesto přeze všechno absolutně to stojí za to. To je něco neuvěřitelného, že jsem tohle to prostě viděla na vlastní oči, ale vlastně projeli jsme tu Kambodžu křížem Krážem. A musím říct, že nás to jako úplně mega okouzilo. Nebylo tam prostě moc turistů, bylo to hodně takový ro, ale bylo to super. Ta Kambodža je nádherná. Jako kambožské jídlo bylo něco, co nás oba dva naprosto uchvátilo. A to teda musím říct, že když našla někde nějakou kambožskou hospodu, tak tam okamžitě kráčím. A Kambodža je fakt super. Jako samozřejmě, my jsme tam byli trošičku zajých podmínek politických. Tehdy to bylo v pohodě, teď bych si to asi trošičku víc hlídala. Ale třeba ten Kochrong, což jsou tam prostě takový ty ostrovy, tak když podle mě to srovnáte třeba s těma tajskima, které jsou fakt za mě docela dost turisticky takový přeplněný. Tak pokud by z vás lákalo něco podobného, ale trošičku takový, jakože jedna víc lokost a druhá k víc takový neobjevený, tak si myslím, že Kambodža je jako super varianta. Vážení. Já jsem teď chtěla prostě dát samozřejmě sekci emino. A teď jsem jako přemýšlela, že tam budou debaty na téma letní dovolená, to bude nudá. A chá jsem tam zadat jakože letní románek do té diskuze. A teď ono to tam začnete psát do toho vyhledávače a ono vám to automaticky už začne dávat ty předvolby, že co tam hledáte? A mě tam prostě vyjelo třeba 20 různých diskusí na téma Život s Romem dobrý. A prostě takhle, když jsem to už teď našla, tak já už to nemůžu odnít a prostě musím tohleto doručit. A takže místo toho, abych vám tady prostě dala diskuzi na téma letní románek, tak vám tady přečtu prostě příspěvek Život Sromem. Jo, a I love it prostě. Takže chci znát vaše názory nebo zkušenosti. Dávám si od určité doby fakt na chlapě bacha, protože co jsem zažila, tak jsem opatrná. Teď jsem si ale začala s jedním psát. Známe se už další dobu, ale nikdy jsme spolu nějak extra nekomunikovali. Je to Rom v závorce cikánov dřív fetoval a holil trávu a už tvrdí, že nefetuje. Možná bych věřila, že si ještě občas zahulí. Takže hledat cinkin. Ale teď chít k věci. Prošel jsi také hodně strašnými věcmi. S normální neromkou slečnou. Jakože a vrongí, ale prostě je to autenticky. Se mu narodila nádherná zdravá holčička. Jelikož ta slečná ho několikrát podváděla a dokonce v největších mrazech vyhodila na ulici, že fakt trpěl. Ta žensk není svatá, ale vlastně on taky ne, fetoval. Nebudu tu vypisovat, co dřív dělal dalšího, ale ani ona není supermáma. Už to tak dál nešlo, ale tu malou nade všechno miluje a má o ní velký zájem. Jenže ona ho k ní nechce vůbec pouštět. Třeba teď si viděl slušné peníze a hned jil malé nakoupit oblečky a podobně. Tak mu jí na chvíli ukázala, ale jinak mu jí nechce pučovat, nedovolila ani, aby ji popřál do nového roku. Moc mě to mrzí. Ale teď k věci, a už teda druhý věci, už jsme jednou kvěci šli, teď jdeme po druhý. Vlastně už tu nemá nikoho. Jeho rodina je celá v úká. Má tam odletět za rodinou najít si práci a pořád mě ukecává a jdu s ním. A v budoucnu, že bychom si pořídili miminko a že by se o nás postaral. Šli byste? Navíc, co by na to řekla moje rodina, která zrovna Romy nemusí. Myslíte, že by se to pak třeba obrátilo, že by se na mě vyprl? To si zrovna nemyslím tedy, ale chci znát váš názor. Takže já jsem se tady musela napít toho absolutně luxusního coldbrugu, který jsem si udělala. Jakože já nevím, co je s tím se s tím dotazem víc špatně. Si všechny ty gramatické chyby, nebo prostě jako normální slečná, a nevím, co. Ale prostě tohle to jsem musela doručit. Ale co musím říct, že mě fakt jako zahřálo u srdíčka, jsou prostě ty komentáře. Ty valná většina jako lidí píše něco ve smyslu prostě Romové jsou jako bílý atomy věř. Debila najdeš všude stejně tak jako hodný, stejně tak jako hodný lidi. A podobně. Každopádně, nebudete tomu asi věřit, ale velná většina lidí říká, že by s ním asi nikam nejela a že to, že je Rom, je ten absolutně, ale absolutně nejmenší a totálně nepodstatný problém. Čím se podepisuju a jako strašně mě děstí, co ještě na tom Emiminu najdu a vzhledem k tomu, že už také nahrávám nějakou dobu, tak mi přijde asi rozumnější se rovnou přesunout na horoskop. A samozřejmě se musíme podívat na nejprázdiny podle horoskopu. Co teda na základě vašeho znamení, jak byste měli to léto strávit, tak se na to pojďme podívat. Takže Beran si neumí představit dovolenou, během které by jen ležel na lehátku. Čím víc adrenalinu a nových zážitků, tím lépe. A i když se občas líbí, že tentokrát opravdu zpomalí, většinou skončí s programem nabitým od rána do večera. No tak asi do toho Egypta moc beranů nepoletí. Teď tady máme bíky, bík si představuje dokonalé prázdniny hlavně pohodlně. No, hlavně pohodlně. Chtěla bych vám říct, že můj muž je bík a ta 36-kilometrová procházka byla všechno jenom nepohodlná, jo? Důležitou součástí dovolené je pro něj gastronomie. To ovšem mohu potvrdit, protože hned po tom, co jsme se vrátili a jako došli jsme na hotel, kde jsme se jako lehce vydýchali, sundali jsme si ty tenisky, zjistili jsme, že máme nohy jak šrek prostě. Tak jsme si zašli do nejlepší restaurace, co tam jako byla, a dali jsme si, dali jsme si do papuly. To zas musím uznat. Místní restaurace, dlouhé večeře a pomalá rána s kávou. Bík nechce zdovolené odjíždět unavený. Ano, to nechce, ale pak přišly děti. Tak pozor, rak. Rak si nejvíc užívá prázdniny, během kterých může být s lidmi, které miluje. Nejde ani tak o destinaci, jako o atmosféru. Děkovi dobře, ale namáchače taky nemusím, jo. Rak miluje nostalgii a často se vrací na stejná místa, která má spojená s krásnými vzpomínkami. Potřebuje se cítit bezpečně v klidu a emocionálně doma. No, to jsem celá já. Jak jí dáme ještě znameníčko, co tu máme hele třeba váhy. Váhy chtějí, aby byly prázdniny krásné. Tak to je hezké. Zbytek znamení, já si chce, aby to stálo za starou velu. Záleží jim na prostředí, atmosféře i estetice každého detailu. Léto je pro ně období lehkosti, flirtu a příjemných emocí. A rádi si taky vozí suvenýry, které jim budu prožité chvíle připomínat. No, třeba takový to se teď on docela v těch suvenýr šopech, jako krom takových šílených magnetech, že jo, kozi, perra všude, otvíráky, prostě ve tvaru penisu a podobně. Tak co mě osobně jako fakt pobavilo, já už nevím, kde jsme to byli, ale prostě teď on normálně je jako fakt v suvennír šopech. Prostě spodní prádlo. A na tom fakt jakože je hodně neslušný věci napsané. A mě by strašně zajímalo, jako komu tohle pořídíte, nebo jako koho napadne tohle prostě pořídit. Já nevím, mně třeba ne. A to si jako myslím, že jsem schopná koupit jako kde jako hlubost. Můj muž by vám to potvrdil. Ale tohle mi přijde jako tumač. No hele, dáme ještě, dáme ještě střelce. Střelec si pod ideálními prázdinami představuje svobodu. Čím méně omezení, tím lépe miluje spontánní cesty, dobrodružství a pocit, že může kdykoliv změnit směr. Střelec nechce jen odpočívat, chce mít pocit, že opravdu žije. No, tak to good luck. A na závěr dáme ryby. Ryby s ní o létě, které bude skoro jako z filmu. Milují moře, západy slunce, hudbu, romantickou atmosféru a dlouhé večery plné emocí. Léto je pro ně obdobím, kdy mohou na chvíli utéct od reality a žít trochu víc intuitivně a svobodně. Zkrátka se ponořit naplno do svého snění. Což jde samozřejmě líp, když jste třeba právě v té Itálii a dopřáte si tři až čtyři aperoli za večer. No, na závěr mám ještě jednu důležitou mesage. Posílejte pohledy. Je to fakt mega krásný. My jsme teď on zrovna jeden dopis pohled dostali a fakt to zahřeje u sedička. Nestojí moc peněz. A za mě je to jako jedna z těch nejhezčích věcí, co vlastně můžete takhle poslat, protože prostě, nebo koupit jako vlastně dárek. Musíte do toho dát nějaký jako effort, trošku si s tím dát práci a že dáte takhle najevo prostě těm lidem, který máte rádi, že na něm myslíte, na té dovolený, mi přijde fakt. Tak jo, tak se mějte se tím fanfárově a zase se uslyším. Já se omlouvám, že minulý týden byl zase výpadek, ale prostě zdravíčko, nás všech to úplně nedovolilo. A věřte mi, že ten background sound, který bych vám v to úterý dopřála, kdy bych musela natáčet z prostředí toalety, byste úplně zažít nechtěli. Takže asi tak a uslyšíme se zase příště. Mějte se zatím krásně a čán.