Kapucíni na Slovensku
DIGITAL EVANGELIZATION
Obsah
I. séria - br .Felix Ján Tkáč
II. séria - br. Tadeáš Chrvala
III. séria - ukážky z kníh
IV. séria - Po stopách kapucínskych svätých
V. séria - Kvietky sv. Františka z Assisi
Kristus Ježiš, Božie evanjelium, prvý a najväčší ohlasovateľ evanjelia, poslal apoštolov evanjelizovať všetky národy a ustanovil svoju Cirkev ako univerzálnu sviatosť spásy, a tým ju v jej vlastnej prirodzenosti urobil misionárskou. V Cirkvi, spoločenstve viery a lásky, oživovanej Duchom Svätým a putujúcej v čase, všetci pokrstení a osobitným spôsobom rehoľníci, z moci ich zvláštneho zasvätenia, sú povolaní žiť milosť evanjelizácie, napĺňajúc tak poverenie od Pána. Svätý František, vo svojom čase a z Božieho vnuknutia, obnovil misijného ducha príkladom života a pravidlami svojej Reguly. Jeho bratstvo, žijúce v minorite a itinerancii, dalo podnet misijnej aktivite Cirkvi v ohlasovaní evanjelia a príchodu Božieho kráľovstva, ktoré premieňa samotného človeka a tvorí nový svet v spravodlivosti a pokoji. Preto náš rád prijíma ako vlastnú celej Cirkvi patriacu úlohu evanjelizovať, keď si cení misijnú aktivitu a prijíma ju medzi svoje hlavné apoštolské námahy, aby prispel k obnove a výstavbe Kristovho Tela. Konštitúcie 175.1-5
Kapucíni na Slovensku
Tadeáš Chrvala OFMCap 13.3.2026
Use Left/Right to seek, Home/End to jump to start or end. Hold shift to jump forward or backward.
6stka
www.kapucini.sk
Pá, slami čítání ze svatého evangélia po matouša. Ježíš povedal svým učeníkom, ne každý, kto mi ovolí pání vůde do něběského královstva a iba ten, kto plní volu mého otca, ktorý je na něběsi. A tak každý, kto počúvá těto moje slova a uskutečňuje, podoba sa můži mužovi, který si postavil dom na skala. Spustil se dáš privaliv se a strhala se vychylice a oborili se na ten dom. Ale dom se nic zrutil a má základy na skale. A každý, kdo těto moje slova počúvá a jich něcočňuje, podobá se hlupe mužovi, který si postavil dom na přesku. Spustil se nášť pri veli se vody z trhla sechlice, obori se na ten dom a se zrutil a zůstalo z něho velké domovisko. A milované dnes máme v tomi taky dva příklady a já jsem našel kláštore takověto poměrky a tu je nálepně taká polgula a teď tu polgu položím takto na zemi a zkusím na to postavit to je těšku. Ale je to úplně v pohodě. A proč to teda mám anebo proč jsem tozlal. Je tu jasně povedané, že někdo si postaví domů na skále a někdo si ho postaví na pěsku. Na tom pěsku to je asi ta prvá část, keď jsem vole na té gulli, že prostě těžko se tam udržet a se to hýbé. A na té skale to je ta druhá část kde jsem pevný, nemusím nějak držat balánce úplně v pohodě na to může stát. Ještě v zákristi jsme si robili slándu, že koulukím na tom stát a to gulaté chastě to bude kázat, tak to už by sem skončil. Ale toto je jedna věc. Na čem stojí. Me dobře věme, že to skalou je Ježíš Kristus je Boh. Ale to, co je také velmi zaujímavé v tom evangéliu je, že je úplně jedno, na čem stojím. Si stojí na Kristovi na tej pevnej skále, ale stojí na pěsku na tom pohyblivo, kde se mi ťažko stojí a stojí to namahu. Tak i na jednu a na druhou čas se uděje, že bývalý se dáš z vody a výchriza a oboria sa na ten dom. A ten, čo stojí na Kristovi na skale, a ten čas stojí na pěsku. A jedného, aj na druhého budu doliehat nějaké věci. Bog ne hovorí, že keď budeme s ním, keď se postavím na tu skalu, že se mi nič nestane, že mi bude dobré, ale naopak. Příde pěsok, či je voda našť, wechritt a budu doráž. A to, že si potrebujeme uvedomit, že na této pevnej části to dokáže lepšie usát. Albo si se dokáže zakotit, aha jsem na tej scale. Christus is somil, aha, Bok mi pomáhá. Aha, s lidi a kým můžeme zavolatě alebo poslat zprávu, modlize se za mě čak a něco těžké. Už vidím, že se zmráka a už je nějaká ta burka. To je ten základný rozděl. Na čom stojí. Takže. Mostěli to ještě razří, kdy jste chceli někdo pomši to za chysty ponuknu vyzkúša a vím, že se presítěti je lepší stát. A když to otočí takto, atorát si myslí, že ta pomocka je vytvorená na to aby stála takto. Ale my nepotrebujeme skúšať. Mrzí ma to, že jsem to nízko. Mrzí na to, že som to neustal na tom piesku. Kad začaly focat a když se ten pěsok tak rozmočí a ty nohy se tak začal do nho zabár a zarazo se to celé rozpadá. Tak vám i said chci tak popraty, aby jsme stávali na bohu, aby naše rozhodnutí a naše kroky nebyly po rozmočenou pěsku ale po pevných skách. Achme do těch rozhodnutí volali Boha. Úplně tak jednoducho v tomto rozhore. Bojím se ho a mám s něho strach. Mám aspoň 4 alebo 5 scénářů, co se může udělat. A ta realita s Bohem je taka, průjde něco úplně iné. Neznamená to, že to mám pod kontrolou já. Má to pod kontrolou Boha. A to ještě něco také, co je pre nás, že my to chceme, aby ta skala vyzerala a co my chceme. A tak to nebude. Boh se někde prispůsobovat nám a zároveň se nějakým způsobem přůsobuje a vě, že potrebujeme, aby se nám prispůsobilo. Dává se nám způsobný, jak my dokážeme přímat. Dává se nám v chleb a v novině, zjavil se nám jako člověk, aby jsme by schopni ho prijat. Víme, že keď Můžiš se stretal s Bohou na tých vrchoch, tak si musel zakrývat tvár nebo vnězně. My jsme není schopní ho prijat v té nazím to v majestáte, v velkosti. Tak ho plímáme tak, ako je, tak jako se nám on způsobuje. A zároveň jsme krešky. Tak nebojíme se svojej vlastnej krehkosti, ale svoji vlastnu krehkost v primuje oba a poscu je.