Tadeáš Chrvala OFMCap 22.3.2026

9:30 Kázeň

www.kapucini.sk

Transcript

SPEAKER_01 0:05

Číganí z svatého vaní po divá. Byla to marta čomazala pána volňavým objom a popitá muží svými vlastně. Jejich brát Lazár bol chorý. Prito se stry poslalý odkaz paniho miluješ, je chorý. Kdežeš počul, povedal, táto chorobá není na smrt, ale na božu slávu aby něho byl oslávený Boží syn. Ježíš mal rád martu i sestru a Lazara. Kate počul, že je chorý, zostal ještě dva dni na městě, kde bol, až potom povedal učeníkom poďme znova do judí. Učení si mu vrili abi nedávno těžit a chce ukamenovat a zase jděš. Ježíš odpovedal nemá dň 12 hodin. Kto chodí hodně ne potkně se, nebo vidí světlo tohoto světa. Ale kto chodí v noci potkně se alebo v něm je to světla. To to povedal a dodal, náš přátil Lázar spí, ale jde ho zabudit. Učenic mu povedali, pane, a spí o zdravě. Ježíš však hovoril o jeho smrti a oni si mysleli, že hovorí o spánku. Vtedy im Ježíš povedal otvorně a Lazár zomril. A kvůli vám se radujem, že jsem tam mě bol a vy jste uvěli. Pojďme k němu. Tomáš náš daný Didimus, povedal ostatným učeníkům pod mě a umníme s ním. Kdy teda Ježíš přišel, dozveděl se, že Lázár je už 4 dní v robe. V tanína byla pri Jeruzalémě vzdělena asi 15 stíl a tak přišlo k márie a márta márí vyla židov potěšit je v žádný za brat. Ten Marta počula, že přichází Ježíš a stám na proti. Mária zstala doma. Marta povedala Ježíšovi pane. Ale teraz viem, že očokoliv popríš o Boha, Bůh ti to dá. Jež jej povedal, tvůj brat stane z mrtvých. Marta mu povedala, vím, že vstane v poslední den přívresení. Ježíš jej povedal, já jsem zkresení a život. Kto veri vonna bude žit a i umre. A nikto žije a veri vomně neumry na veky. Veríž tomu, povedala mu. Ano, pane, já jsem uvedila, že ty si mesi náš Boží syn, který má přízná svět. Ako to povedala odišla, zavolala svou sestru máru a potichu jej vyravila, určitě je tu a volá. Lenže tohula a vstá a šla k němu, ještě totiž ještě někl do dědiny, ale stále byl na místě, kde mu Marta vyšla naproh. Keď židí, načů boli s němu v dome a potěšovali ju, viděli, že mária rýchlo vstá a vyšla von, obrali se za něho nebo si mysleli, ide se vyplakat k hru. Teď Marta prišla tak, kde byl Ježíš a zrela ho, padl mu k nohám a povedala mu. Pane, kdyby si Bo býval tu můj blád by mě Bohl uměl. Když Ježíš viděl, ako pláče, a ako plačuje židě, že s něho prišli, zachvil jsem v duchu a v zrušení se opýkal, kde jste ho uložili. Povedal mu, pane, pot se pozriť a Ježíš zasazil. Židě povedali hrá ako miloval. No některý z nich hovorili a nemohu ten, že otvoril oči svetému urobit aby tento ní zomril. Ježíš se znova zachvil a přistupil k hru. Bola to jasně zavalená kamen. Ježíš povedal odval tě kamen. Marta si stravého mu povedala, pane, už páchně vidě už čtyři dní vrobe, ještě vravil. Mě povedal jsem ti, že jak uvedíš, uvidíš Božou slávu. Odvalili ti deda kamen. Ježíš pozděhovalči kněbu a povedal. Otče, děkuji jim ti, že jsi má vypočil. A já jsem viděl, že vám vždy počuješ, ale hovorí jim to kvůli lidu, co tu stojí, aby uvěli, že jsi má ty poslal. Te to povedal zvolal velkým háslím lázar po divou a mrtvi vyšil. Noji a ruky mal obinuté plátno a tvár oběznou šatku. Ježíš jim povedal: Mnoji z ty židov čemu k mái a viděli co urobium uverili v němu. Poči jsme slovo pánově. Může z domu. Boh nás pozývá, abychom jako děti. Takže vítaj je na iné kategorské pro vás. Kdyby jsme se tak zkusili pozorit na to evangelium, které bylo dlouhé kratší verzi ale pročítal jsem dušu. Tak taká jedna věc, která začíná, je že ten, kterého miluješ, je chorý. Takže jsou tu nějaké emocie, citý, někdo je chorý, nikdo je slavý, nikdo blízký. A vím, že každý z nás má nějakou zkušenost, že suradiněc, rodič, priátil, někdo je chorý manžel, manželka a nějak to na nás vplývá. A i na ježiša to vplývalo. A počili jsme, že dvakrát zasazil, jinými slovami, mal i hrád mal rád. A napě k tomu, že zasazil napříč tomu, že někdo blízký kdo je chorý a on se to dozvě, tak ještě dva dní čaká. A ako by možnosti se pozor, že nějaká rovina emocí, že je zasazil a někdo blízky je chorý a hnědě ma chce rěšit. A ještě to nějakým způsobem zpracuje, čaká. A kuky se dostává do roviny rozumové a racionální a ho vysvettuje a poštovolom a zero pojďme tam kvůli vám jsem rád, že to je takto. A když jedíme dalej, tak další taková věc, že je naspět do judy, ide do kraja, kde jsme počuli, že chcieli tě ukamenovat a náspět sa tam ideš vrátit. A zatem je to niečo, čo po tej nějakej emotionej stránke asi nespravíme někde k němi chce ublížiť, tak tam nepodí a ještě k tomu po krátkom čase. A zase je to z tej rozumovej stránky, že ideme tam, lebo môj priateľ zomril. Ďalší taký silný moment, ktorý tam je marta, ktorá prichádza k Ježíšovi a hovorí mu, keby si tu bol, nebol by zomrel. Ale ako keby je to takýto náš nejak zaujatý pohľad, ktorý rieši niekto môj blízki, zomel. Toto sa nemalo stať, tak toto nemalo byť. Keby si tu bol býval, nebol by zomrel. A nevidíme všetky tie ostatné veci, len to, že niečo sa udialo, a keby tu bol Ježíš, keď by zasiah, keby niečo spravil, tak je to ináč. A ináč je to tak, ako by som chcel ja. Ono to není, tak, ako chcela Márta. A Ježíš ju zase posúba do nejaké rozmové rodiny alebo až spirituálnej rozmové a hovorí, veríž me? Very ja som z chrysení a život, inmi slovami you posve k vyznaniu viery. A ona vyznava a vedrem, že si mesia, ten to má priest, который nás zachráni. A toto vyznanie viery máme robi. Pri tých udalostiach, ktoré sa dejú. Pri tome sa nám uděje, že ten, ktorého miluješ, je hory. Zatím kontru a nie je to podle toho, jak to ja chcem. Potřebujeme se vrátit k význaniu věky. K tomu, co se napíta boh. Víš? Víš mi. A taky posledný nějaký bod, který už tu skoro zazněl je, že ještě malit, aby něco mřel. A zasi je to naše vidění. A klíčová věta která je. Tak přebehně trochu celé to evangélium a poviem Lazar ať one. A toto je něco, čo Boh chce povedat každému jednomu z nás. Takže si pověme tadiáš, Filip, Andrej, Zuska, Klára, lubka a poď one. Doposi tam to svoje meno. Nikdo z nás není vásky a nemusí zvon z stole atizne, že odkryho máme zvono. Z čovló mam mi zon. Ale když jsem to povedal v rámci toho evangélia. Čo má robe paralyovaný, že se nemůže pohnuti a že má jiný víde jako mrtvek. A z toho hovorí ještě. Pojď one. To něče, co si je povědešení každý ten z nás vypoveda, čo je to moje. A čo má robi mrtvým paralyovaný. A může to být hřech, priplutanost, manoma, samota a slabostoliv. To není o tom, že pozorem se na druhého a vidím to. Zozoruje se na seba, že to mě paralyce. Čomně robe mrtvý. Né druhý. A není to o tom, že se porovnáme, že tento člověk jako žije a jako a tam je mrtvý. Každý máme tu svoji vlastní mírku a jen každý ten z nás věme si povedatat, že v čom paralyovaný a mrtve. Teď do toho pustíme pavla, který hovorí nežitě tělesně, ale že duchovně, tak prvá věc, kterou bych jsem tak chcel povedať, že zkusme si odmýšlet tak nějaký nevím, stare o tybe alebo niečo, že těesně znamená, že nežite žiadosti o nežite sexuálně alebo nějaké nevím, jaké odchylky, ale pa volesně vnímá nežitie podle tohoto sveta. Nieži bez Boha, nieži ako neveriaci. To znamená být tělesný. Že se nechám vájit průdom a nikdo nevie, že jsem veriaci. A já se na to spomením z času na částe je neděla alebo keď mi niečo povie, že má by som sa pomodlit. A hovorí živí duchovně. A zase živit duchovně neznamená, že chodím v nedělu do kela alebo že modlím. Žit duchovně povol pově že, ovoc je ducha je láska, radost, pokoj, zověvavost a mírnost a trpězenivost. Ale duchovně. Toto je to, co nám jako, a tomu tu, aby si žilá. Čo chce Boh prabiť pre nás protivá. Ja otvorím tvoch. Ja ťa vyvediem. A ja ťa uvedím to svojej krajiny. Koznáš, že ja som tvoj pána. Keď otvorím tvoj a vyvedím čas svojho rohu si môj. Vnožím rášili. Usadí vás v vlastní kráne a zpáš živě jsem dvojá. Povědan si. Taková otázka je: v čom jsem mrtvý a čemu jsem paralisovaný. A právě jsem zkusil počítať, čo bo chce spravit. Že nás takto vyvěsti. Novu krajinu a novodu. Ten luzár, je to nejaká udalost situácia, kde je to priputaný, možno ten hniech. Tak paralizácia je to, čo je volové a ťažké a nechceme to asi toho potrebujeme víc. Tak si zchůzme dnes tak možno uvedomit, že bože chci to zkusit a točítanie o lazarovi minimálně o rogo takom to šasibě znovu a myslím, že v pryběhu ducha sačítá ještě několikorází. A vždy tam zazně otázka. Jak to on, v čem si zase uvězl, kde si se zase zákupil a zavězal a nechal si se paralizovat kým alebo čím. A ten hrob symbolizuje velmi silnou bolest a smrť. A buď one symbolizuje velmi silné skresení z mrtvých straní a života. A toto je celá dynamika mezi bohem a nami. Prešil nám dat život ukázat na masku. Tak zkuzme mu dnes možná jako marta význat věru, že chce ti věit. A to je klůčové, možno si jmenovat to, že v čom jsou mrtví a čo má vlastně paralyce.