Jarní restart: jak si čistím hlavu, tělo, šatník i domov

Jaro je pro mě vždycky symbolem nového začátku. Po zimě přichází období, kdy mám přirozeně víc energie, je víc světla a často i větší chuť něco změnit, uklidit nebo posunout se dál.

V téhle epizodě sdílím svůj přístup k jarnímu resetu – bez extrémů, ale s vědomým záměrem vytvořit prostor pro nové věci.

Mluvím o tom, jak přemýšlím o jarním restartu ve čtyřech oblastech:

 – tělo
 – hlava a nervový systém
 – šatník
 – domácnost

Sdílím své malé rituály, plány na jaro, ale i to, jak se snažím zpomalit, uklidnit hlavu a víc se vrátit k jednoduchým věcem, jako je čas venku, práce na zahradě nebo ranní chvíle jen pro sebe.

Pokud i vy cítíte, že jaro přináší novou energii a chuť něco změnit, tahle epizoda může být inspirací, jak tenhle přirozený reset využít.

Soft Power Society je podcast o vědomém budování výjimečného života.
O ambicích, mindsetu, podnikání, disciplíně i každodenní realitě.

Pokud cítíš, že chceš od života víc a víš, že průměr pro tebe není cesta, vítej.

https://www.instagram.com/softpowersociety.podcast/

Transcript

SPEAKER_00 0:00

Cítíš to ve vzduchu, když ráno vyjdeš ven. Možná to dokonce cítíš v kostech. Možná už si dokonce doma začalo třídit, uklízet a tvořit místo pro něco novýho. Ano, moje nejmilejší roční období je tady. A jak ho hodl. Vítej v SOVA. Místě, kde se ambice potkávají s realitou a vysoké standardy jsou samozřejmostí. Jsem Tedasa Fišer, Modě značky a tohle je dnešní epized. Krásný den. Já vás vítám u nové epizody a jsem strašně nadšená, že je tu nová sezó, že nám začíná jaro. A mám takový pocit, protože poslední dny a týdny pro mě byly hodně náročný, krásný, ale hrozně náročný. Hodně z ně najednou, hodně důležitých projektů. A tenhle kvartál byl pro mě strašně důležitý, strašně náročný a strašně krásný. Ale mám takový ten pocit, že přichází jaro a cítím tu novou jarní energii a mám pocit, že ta nová jarní energie slibuje lepší zítřky, protože já miluju jaru. Je to takový restart pozimně, mám chuť doma všechno vytřídit, uklidit, otevřít okna a vnést čerstvý vzduch. To sluníčko mě strašně nabíjí energií. A je to takový přísliv něčeho novýho, něčeho zajímavého, něčeho vzrušujícího a je to zkrátka jednoduše pro mě nejoblymější období v roce. Možná to máte stejně, ale já vždycky po té dlouhé zimě, která mi přijde vždycky strašně dlouhá, nekonečná, jsme hodně doma, často jsme nemocný, když mám dvě malé děti. A pak přijde to jaro a začne svítit to sluníčko. A já mám vždycky takový pocit, že se nějak všechno restartuje a resetuje, ať už v té přírodě, nebo u mě doma, nebo v mojí hlavě celkově mám pocit, že ten jarní reset je strašně důležitý, jak v přírodě, vlastně v tom koloběhu toho celého roku, tak je strašně důležitý si ho udělat taky sám v sobě, v domácnosti, možná i v biznesu, ale celkově se tak nějak podíváte na tu novou sezónu, na tu novou etapu toho našeho roku a přistupovat k ní zase bez nějakých extrémů, protože strašně často se mi stávalo i v minulosti, nebo co jsem viděla kolem sebe, i u mých kamarádek, že to bylo takovýto naopak stresující období, protože máte pocit, že teď začíná jar a teď musíte všechno udělat. Zase nekončící tu du list věcí, co potřebujete doma udělat, potřebujete připravit zahradu, potřebuj připravit terasu, potřebujete vytřídě čatník, dát tam nový kousky, potřebete si zajít na kosmetiku, potřebujete si zajít ke kadeřníkovi, protože potřebujete nový účest a tak dále. Nemluvě o věcech pro děti, to je úplně samostatná kapitola sama o sobě. Takže někdy můžeme zklouznout k tomu, že si děláme strašně dlouhý tudulist a je to takový to, zase teď to urvu, teď to všechno zvládnu, teď to všechno udělám, teď potřebu udělat obrovský jarní mega úklid, i když na to nemám energii, teď si potřebu zbavit těch zimních kabátů, tak prostě teď potřebuju vyčistit celou šatnu nebo skříně a už se to zase nabaluje. A vlastně tím jarním resetem to krásné, to, co by nám mělo dávat, to nadšení, tu energii, tu chuť do života, protože vlastně v přírodě to všechno rozkvétá a bují a jsou tam mláďátka, je tam nový život, tak vlastně tohle by nám mělo dát tu pozitivní energii, ale nás to vlastně zase v konečním důsledku hrozně ubíjí, protože máme pocit, že zase musíme něco dělat, a že se od nás, často mýváme my ženy, že se od nás očekává, že budeme uklízet, vařit, připravovat na velikonoce, tří dětníky, ideálně všem členům rodiny. Proto tohle období nikdy může vést k tomu, že naopak ho vlastně nevítáme rádi a nechceme ho, protože nám to zase přidělává práci. Takže já bych jenom chtěla, aby se zamyslala nad tím, jestli opravdu ty všechny věci potřebuješ udělat. A zamyslela se nad tou podstatou toho, co to jaro, ta nová sezona, ten příchod toho nového života znamená, že to není o tom mít perfektně uklizený dům a perfektně protříděné a seřazané šatníky, ale je to o tom životu, o oslavě toho života, o tom se zase si vypít kafe na sluníčku nebo se jít projít na procházku. Je to o tom dítěti koupit kolo a vyrazit na ladronku. Prostě je to tady o těch hezkých věcech. A nerada bych, aby tahle epizoda vyzněla tak, že teď si musíte sednout a udělat všechny ty věci. Já bych spíš těla, aby tahle epizoda byla o tom, nebo jak já nad tím přemýšlím nad tím jarním resetem udělat si takový průřes všema oblastmi, které v našem životě jsou, a říct si, co by byly pro nás takový ty život a budíči. Co je pro nás důležitý, co pro nás to jaro znamená? A já jsem si tenhle jarní reset rozdělila na čtyři části. Tělo, hlava, šatník a domácnost. U mého těla mám za poslední týdny obrovský dluh, protože jsem hrozně málo spala, hodně jsem se přepínala, nedodržovala jsem takový ty svoje systémy a pravidla, takže teď úplně cítím, že ne s příchodem jara, ale je to tak hezky spojený, že se potřebuju dostat zase zpátky sama k sobě. Potřebu tomu tělu dodat takový bus, takový to, že máte tu extra péči, že se mu extra věnujete, a ono vám to vždycky vrátí zpátky vždycky, kam jde energie, tam jde pozornost a tam se vám to vždycky vrátí, ať už v negativním nebo pozitivním slova smyslu. Takže já mám teď takový dluh u toho mýho těla. A řekla jsem si, že když přijde jaro, takže mu musím dát opravdu extra, extra péči. Takže co já plánu aplikovat? V první řadě je to masáž každý měsíc. Opravdu si dopřá kvalitní, skvělou masáž. Já nejvíc trpím na záda a na krční páteř. A za mě je to úplný game changer, když chodím pravidelně, když si teda najdu čas a chodím pravidelně každý měsíc na masáž, ideálně k jedné stejné masérce a pracujeme dlouhodobě na nějakém bloku nebo na nějakém problému, který mám, protože já jich opravdu v těch zádech mám hodně. Takže to je prostě pro mě taková odměna. Většinou se to dávám jako takovou odměnu ke konci měsíce. Je to pro mě takové poděkování tomu tělu, že to se mnou zvládlo, že jsme zvládli další měsíc a je to prostě něco, kde já úplně vypnu. A nechám se jenom unášet těma dotekama, tou vůní toho jasmínu, nechám se unášet tou hudbou a to je prostě pro mě absolutní odpočinek. Bod, který tu mám, který odkládám už minimálně dva roky a já se úplně tady stydím to přiznat, ale realita je taková, že už jsem dva roky, možná už víc než dva roky, nebyla na kosmetice. Takže jsem si napsala na jarní reset, že opravdu si musím zajít na hloubkovou kosmetiku. Protože moje pleť je zase, ono to samozřejmě vždycky navazu jedna věc na druhou, ale moje pleť celkově mám hodně suchou pleť, ale po zimě je úplně extrémně vysušená. A opět s tím, jaké jsem náročné teď týdny měla, holky byly nemocné, já jsem se nevyspala, tak na té pleti se to prostě nutně podepíše. Takže zajít si na opravdu hloubkovou kosmetiku z masáží, s UV lampou, prostě na to se strašně těším. Další bod je běhání a cvičení venku. Já miluju, když se ráno probudím, udělám si raní rutinu a je hezké a můžu si jít zaběhat. Přiznám se, že nejsem člověk, který by miloval běh v zimě, mě prostě zima, takže já v zimě neběhám. Ale když začne jaro, začnou ty první jarní sluneční paprsky, tak já vybíhám. A ten klid ráno, to ticho, jak bylím ještě za Prahou, tak tady je to opravdu balzám na dušit, takže se strašně těším na všechny venkovní aktivity. A slíbila jsem sama sobě, že jich zakomponu do mého každodenního života každého týdne co nejvíc, ať už to bude cvičení venku, běh venku, procházky, konečně se těším, až pojedu na kolačkový brusle na ladrónku. Prostě tyhle venkovní aktivity to mi pře zimu strašně chybí a nemůžu se na to dočkat. A poslední oblast, kterou tu v rámci těla mám, v rámci jarního resetu těla, tak jsou čerstvý potraviny, saláty, chození na farmářské trhy. A takový to, když člověk už úplně nepotřebuje ty teplý, takový butter chicken a polívky a takový to teplý do břicha, co máme většinou v zimě, tak úplně já, když přijde jaro, tak já úplně svvičuju do čerstvosti salátů, do toho většího vychutnávání si, těch chutí, těch variací, zeleniny, ovoce. Na to se fakt nemůžu dočkat a to zase vnímám tak, že je obrovský switch a reset pro to tělo, protože to samozřejmě má úplně jinou energie. Co se týká oblasti hlavy, tak tady mám jediný bod a myslím si, že je to vlastně alfa omega všeho. Kdybych měla jmenovat jenom jednu věc z jarního restartu, tak by to byla tahle, a to je uklidnit svůj nervový systém. Protože moje hlava a moje myslci se mnou poslední týdny dost hráli. Nebyla to úplně příjemná hra, hodně jsem na sobě musela pracovat, nikdy jsem se sama se sebou i trápila, ale přijde mi, že jsem opravdu zase se k tomu vrátím poslední týdny ten nervový systém strašně přetěžovala. A mám takový ten pocit, že ať už ke mně přijde cokoliv, jakákoliv malá věc, tak je to pro mě automatický stresový spouštěč. Je to prostě pro mě konec světa. Já už mám tak přetížený ten nervový systém, že já mám hrozný problém se koncentrovat, mám hrozný problém večer usnout, nebo celkově klidně spát. Mám problém se soustředit na jednu věc. Myslím si, že mám pocit, že neustále žiju v budoucnosti a neumím se koncentrovat a soustředit na přítomný okamžik. A žít v přítomným okamžiku je jeden z mých hlavních tří slov nebo hlavních tří pilířů pro tenhle rok, a přijde mi, že teď mi to úplně strašně ujelo, takže se k tomu zase potřebuju vrátit. Tohle je ale opravdu strašně velký bod, který se nestane ze den na den. Já si to musím zvědomovat. Musím si říkat, že se musím posouvat krůček po krůčku a dělat malý baby steps každý den a ono se to potom časem postupně zlepší. A pokud máš podobný pocit jako já, tak jak já to plánu udělat, je to, že pro mě nebo mě osobně strašně dobře funguje psát si deník, ale takový ten realistický deník, ne, že si do toho napíšeš tři věci, za který jsi vděčná a jdeš pryč. Ale mně pro mě je to vlastně taková forma terapie, takový jako seberozmluvy, protože já vždycky, když se něčeho bojím, procházím stresovou situací, nebo jsem z něčeho nadšená nebo je nějaký velký mylník v mém životě, tak já mám takový speciální deník, úplně ho miluju. Je z mon Blanc, je kožený, je krásný, už mám asi pátý vydání nebo pátý deník. A já se tam prostě tyhle věci zapisu. Nepíšu si to každý den, ale píšu se tam prostě, když potřebuju. A to je pro mě obrovská seberapie, protože já vím, že k sobě můžu být upřímná, můžu se tam vypsat, můžu tam napsat úplně všechno. Vždycky, když to dopíšu, tak mám pocit, nedokážu to úplně asi úně popsat, ale mám takový pocit, jak kdyby mi někdo z ramenou sunal obrovský balvaný, nějaký obrovský přímě, a mám pocit, takovýho uvolnění, uklidnění, jak kdybych ty negativní emoce a všechny ty věci, co se ve mně dějou, tak dostala z té hlavy venu ten papír a tím se to vlastně všechno uklidnilo. Co je pro mě taky strašně důležitý po tomhle stresujícím období, je sebereflexe a opravdu si sepsat, co jsem udělala špatně, co třeba dělám špatně a co se teď pro mě musí změnit. Tady je ale strašně důležitý, pokud třeba straguješ s něčím podobným, neudělat si z toho další várku tuduček nebo další várku nových návyků, který chceš vyzkoušet, nebo prostě nekonečný seznam věcí, které se teď musí změnit. Ono strašně často, když procházíme nějakou stresující situací nebo nějakým obdobím nebo prostě něčím, co nás nějakým způsobem trigruje, tak potom máme takový ten pocit, když si řekneme tak, a teď se to změní, že musíme změnit náš život během pár dní, ale takhle to nefuje. Nebo aspoň takhle já to vnímám, že bych zase na sebe navalila další vlnu očekávání, zklamání a dalších XY věcí, co musím dělat a ne, co chci dělat. Tu reflexy spíš myslím vnímám tak, že si to sepíšu, abych se z toho dokázala ponaučit, abych to vlastně vydáčený na bílem, abych to dokázala pojmenovat, třeba ty problémy nebo ty chyby, co jsem v minulosti udělala. A abych si to dokázala říct dobře, ale jak to příště udělám jinak, když se dostám do podobných situace, když to bude zase jako lou, což samozřejmě v životě je to normální, že to nahoru a dolů. Abych si dokázala říct dobře, tak v téhle situaci už jsem byla. Takhle jsem k tomu přistupovala špatně, tohle jsem dělala špatně. Teď to ale změním, teď to ale udělám jinak. A jak to jak vypadá, co je vlastně to správné, to ono. Co zase musím začít aplikovat a co mi neuvěřitelně chybí, tak jsou moje pravidelné radní meditace. Mě to zase strašně pomáhá na nervový systém, na to uklidnění. Ty moje ranní rutiny mi hrozně chybí. Teď mi to moc nebylo dáno, ale snažím se zase krůček po krůčku postupně je zaimplementovávat do mý chrán. Není to ještě ideální, ale musím si neustále připomínat, že je to prostě proces a že to není opět z hned na den a myslím si, že tohle je strašně důležitá připomínka pro nás všechny. Ale moje ranní meditace celkově to moje ráno, mě to vždycky dodává takový pocit, že mám aspoň 30 minut pro sebe. A vždycky, když si faktu tu raní rutinu, tak mám pocit, že můžu vyhrát ten den, že vlastně už jsem vyhrála, že jsem pro sebe něco udělala a že teď se vlastně můžu věnovat těm ostatním členům mé rodiny, kteří potřebují spoustu pozornosti a mého času a energie. Takže pro mě ta ranní meditace je opravdu teď věc, na kterou se hrozně zaměřu. Co se týká také hlavy, tak je věc, se kterou já bojuju hodně. A úplně cítím, jak to má negativní dopad na můj myslel a celkové právě znovu na ten nervový systém a to je závislost na telefonu. Já jsem nikdy nechápala lidi, kteří říkali, že jsou závislí na telefonu, že s ním všude chodí do každý místnosti a nechápala jsem lidi, kteří v přehledu na iPhone měli, že jsou na něm třeba nevím, 5-8 hodin denně. Ale já zase samozřejmě to přímá korelace s těma posledníma týdnama, ale já jsem opravdu musím to tady přiznat. Já jsem se stala závislou na svém vlastním telefonu, což je strašný, protože já tu krabičku fakt nosím všude sebou. A přistěhla jsem se, že já se zbudím první věc, co udělám, kouknu se na telefon, což jsem taky v minulosti nedělala, když jim koukám na telefon, neustále jsem vyrušovaná nějakýma notifikacema. A strašně snadno mě chytne algoritmus na sociálních sítích a já najednou zkroluju, skroluju a najednou je hodin na pryč a já jsem nic neudělala, třeba když mám pracovat. Nebo se přistihnu, že si holky hrajou, ale já jsem na telefonu. A já si pak vždycky úplně říkám, to snad není možný. To přece nechceš trávit takhle ten čas, nechceš trávit takhle ten život. A ono je samozřejmě rozdíl, když na tom telefonu opravdu pracujete, něco děláte, nebo si řeknete dobře, dám si teď 30 minut a budu si prostě prohlížet, co se mi slíbí, nebo budu hledat Pinterest, fashion inspiraci, nebo budu si čí nějaký články. Ale já teď mluvím o takovém tom bezhlavém skrolování a takový to fakt, jak máte opravdu já cítím, že mám tu závislost, že skroluju třeba na YouTube short, tak já si říkám, tak ještě jeden, tak ještě jeden. A mně se třeba stane, že já zkrolu třeba do jedenáct nebo do půlnoci jako do noci. A já jsem vždycky na sebe tak strašně naštvaná. Říkám si, přece to je takový waste of time. Takže tohle je věc, nad kterou já jako musím opravdu jako sklopit hlavu. Musím si to uvědomit, svědomit si to a musím to změnit, protože to je věc, která mě teda štveje neskutečně. Ale vlastně celkově tím, že už se nám prodlužuje ten den, už je vlastně ráno dřív vidět, ty večery už jsou zase takový delší. Tak se strašně těším, co se týká té hlavy, že budeme pracovat na zahradě, že budeme. Já mám teď totiž pocit, že jsem pořád byla v takovýto bublině toho online světa, v tom business mindsetu hlava miela 24-7 a moc jsem nežila jako venku v tom reálném světě. Takže na to já se hrozně těším, že budeme víkendy trávit na zahradě, s holkama plánujeme si tady koupit ten vyvýšený záhon, chceme si vypěstovat nějakou zeleninu, nějaký rostlin, nějaký bylinky. Těším se, že budeme přesně, jak už jsem zmiňovala, chodit na ty procházky, budeme venku, že budu žít ten reálný život teď a tady. A to mám pocit, že i mýmu tělu, i mý hlavy teď strašně chybí. Takže to se nejvíc těším, co se týká toho jarního restartu. Tohle je opravdu jako dva základní směry, dva hlavní směry, kterými já prostě teď musím mít, protože mám pocit, že kdybych takhle dál pokračovala, takže se z toho zvblázním. No a teďka se posuneme k trošku lehčímu tématu a to je šatník. Já jsem z jarní sezóny tak strašně nadšená. Líbí se mi strašně ty trendy, které teď aktuálně jsou, ale vždycky je aplikuju s nějakým, jak to říct, selským rozumem, s nějakým vědomím toho, jak vypadá a jestli odpovídají vlastně vůbec mýmu stylu. Protože trendy samozřejmě jsou hrozně fajn a je fajně po očku sledovat, ale čím jsem starší tím víc si uvědomuju, že je to pořád o těch vašich preferencích, o tom vašem stylu, v čem se já cítím dobře, v čem se necítím dobře. Ono to může být trend, který uvidíte na každém, ale pokud vám to nesedí, pokud vám to nesluší, tak není důvod to nosit na sílenom, protože je to trend. Dělá jsem to v minulosti, vím, že to prostě nemá to žádný efekt, zbytečně vyhazujete peníze za ty věci, které prostě si vezmete jednou dvakrát. Stejně se v tom nebudete cítit dobře, ono to potom z vás prostě vyzařuje, že se v těch věcech necítíte sebe vědomě dobře, pořád tak jako ošíváte, a ono to vlastně v konečním důsledku dopadne tak, že ten trend potom zahodíte do skříně a už ho nikde na sebe nedáte. Takže já miluji jarní módu, miluji ty teď ty jarní trendy, přijde mi to hodně on point toho mýho stylu, ale zase velmi specificky si vybírám, co budu nosit a co ne. Ale na co se neskutečně těším a konečně ta sezóna je tady, protože přišla sezóna blazerů. A jak víte, já jsem největší milovník a zastánce blazerů. Já si myslím, že každá žena by ve svém šatníku měla mít blazer. Ideálně samozřejmě nášte blazer. Ale každá žena by v šatníku měla mít blazer, protože je to za mě jako Jeanie nejuniverzálnější kousek, který můžete nastavovat absolutně se vším. Na jakoukoliv příležitost nebo událost. A je to kousek, který vám bude dělat radost strašně, dlouho, pokud vyberete ten správný. Co se taky poslední roky u mě změnilo, je to, že když přijde nová sezóna, v tomhle případě teda jarní sezóna, tak já chci efektivně nakupovat nový kousky a případně projít tu moji šatnu a využít efektivně ty kousky, které už mám. Mně osobně se nejvíc osvědčil ten přístup, že já vždycky dělám to, že já si najdu různou inspiraci na Pinterestu na Instagramu, se píšu si jarní trendy, podívám se na nějaké predikce barev, podívám se na střih, podívám se, co mě zaujalo, co se mi líbí, co se mi nelíbí, jaký outfity bych chtěla vytvořit zkrátka, udělám si takovou inspirační složku. A potom si vnoušnu otevřu novou stránku a napíšu si pod sebe jednotlivý vrstvy, to znamená vršek, trička, bíčka, tilka at dále. Spotky, obuv, venkovní oblečení, to znamená kabáty, bundy, parky a tak dále. K tomu doplňky a k tomu nějaké věci do fitka třeba nebo věci s holkama, protože samozřejmě tady na hřiště nosím jiný věci než do kavárny, do Prahy nebo do práce atd. Ale takhle se to pod sebe jednoduše vypíšu. A potom si ty trendy a ty věci, které se mi třeba z toho Pinterestu líbí, tak si takhle rozstřídím podle těch kategorií. Takhle jsem si to třeba udělala s jarem, kdy na ty vršky jsem si napsala tričko, bodíčko, tílko, oversize bílé tričko. Jako spotky jsem se napsala bílé, krajkované kratásky kapry, kratásky bermudy, široké kalhoty, napsala jsem si tam i barvy k tomu, co se týká outwear, tak jsem se tam napsala živci koženou bundu se stojáčkem, trenčko, blazer bundu z broušené kůže a tak dále. Napsala jsem si to úplně stejné u obuvy, u doplňků, u věcí s holčičkama a tak dále. A na základě těchto věcí já si potom už napíšu soupis, nákupní list věcí, co si chci pořídit, ale než si ty věci pořídím, tak si projdu nejdřív svou šatnu. Vydám si jarní věci, podívám se, jestli náhodou něco z toho už nemám, ale jestli třeba to, co si plánu koupit, se hodí k tomu, co už mám. Není to o tom, že každou sezónu si chci nakupovat úplně novou šatnu. To mi nepřijde ekonomicky prostě výhodný a vhodný. A myslím si, že to není ani v pořádku z hlediska nějakého životního prostředí. Myslím si, že bychom měli využívat nebo měli by jsme investovat do kvalitních věcí, kvalitních kousků, nadčasových kousků, který potom můžeme kombinovat třeba s nějakým tím trendem. Takže než si jdu kupovat ty věci, což je za mě taky ten poslední bod, tak si projdu tu svoji šatnu, projdu si, co můžu použít, co už třeba mám, proškrtám si to. A teprve potom jdu a nakupuju ty věci. Hledáme online, jdu se podívat do prodejen a potom už vybírám, objednávám. A potom, když už mi ty kousky přijdou, tak už to nasyluju. A to hraní si s tím a ten styling je vlastně uzavření toho celého kruhu a uzavření celé té zábavy, té srandy. Protože pro mě tohle je takový únik z reality. A já strašně miluji si dávat dohromady outfity, miluji, zkoušet různý kombinace. Strašně mě baví to, jak jeden kousek můžu využít na X způsobů, můžu nakombinovat na několik způsobů a strašně baví si s tím hra. Takový prot, který aplikuju poslední roky a ušetřila mi za ty roky velké množství peněz. Tak já, než si koupím jeden produkt nebo prostě jeden kousek, tak já se sama sebe zeptám a reálně si sepíšu pět outfitů, minimálně pět outfitů, které s tím kouskem vytvořím. Že to nebude jenom, že si ten kousek koupím na jednu speciální událost, nebo že se mi líbí teď a tady je takový ten impulzivní nákup, ale pak si řeknu, jo, já v té skříně nemám s tím ho zkombinovat, takže buď pořád budu ležet ve skříni, anebo si k tomu budu muset dokoupit další věci. Ale já si opravdu já si to dám do košíku, a než to zaplatím, tak si řeknu dobře, ale teď si musím sepsat pět reálných outfitů, které s tím zkombinuju. A v ideálním případě bych všechny ty věci z těch outfitů měla mít už ve skříni. To znamená, že vlastně tohle, co si koupím, ten nový kousek, už bude jenom takový doplněk k tomu takovému tomu pevnému základu, který už mám. No a samozřejmě se taky může stát, že ten kousek, který hledáš, tak nenajdeš. No a pokud mě znáte nebo posloucháte nebo sledujete další dobu, tak víte, co udělám, když nemůžu ten specifický kousek, který mám v hlavě najít, tak já si ho vyrobím sama. Když si jistá, že si těhneme odšit vzorky, všechno nafotit, všechno připravit, aby jsme mohli lančovat v půlce dubna, takže mi prosím, držte palce, ale já věřím, že to zvládneme, protože ta jarní kolekce je první, kterou v té fi máme. A já jsem k ní přistupovala tak, že já jsem chtěla, aby se opravdu žena, která si té fi kousky z jarní kolekce oblikne, aby si cítila žensky sebevědomě, šik ve stylu, ale absolutně bez námahy. Aby to bylo o tom, že přijdeš ke skříni, otevřeší a víš, že jakýkoliv kousek té fyzíní kolekce si oblikneš, tak během pár sekund jsi úplně ready to go, že jsou to kousky, které ti dodají sebevědomí, podrží tě celý den, můžeš je nastavovat od rána do večera, můžeš je vzít na několik událostí, můžeš je vynosit na tisíc způsobů a budou tě pořád dokola bavit. A tím, že jsou to nadčasové kousky, tak je budeš moc nosit několik sezón a několik let po sobě. Takže celá jarní kolekce bude krop blazer a bermudy. Oba střehy vycházejí z našich dvou bestsellerů, našeho Signature Blazeru a Dion Kalhot a řekla bych, že mají takový jarní, ještě víc ženský a ještě víc silný kabát, protože ten krop blazer bude mít ještě výraznější, věcpanější ramena, bude mít větší, ještě větší siluetu přesípací hodin. A ty bermudy, když si představíš komfort a ženskost našich dion širokých kalhot krátěsové verzi, pol set vypadá neuvěřitelně. Já když jsem to viděla na našich modelkách, tak já jsem si říkala, to ty ženy můžou jí dobý svět, to je prostě jasně daný. To je tak nádherný. Tyhle produkty budeme mít ve třech barvách. V klasické naší krémové barvě, kterou už znáte, potom v nové béžové a potom v krásné, námořnické moř. Co nám celkově v portfoliu té chyby, byla košile. A naše košile bude mít zase víc paná ramena, prodloužené klopy, výrazný stojáček, ale bude mít úžený pas. Určitě znáš ten pocit, když si vezmeš Oversa z košily a všudyti to leze, připadáš si v tom, jak kluk. Je to takový neforebný, máš v tom zvláštní postavu, nevypadá to moc dobře. Tomhle já jsem chtěla předejít, takže úplně stejně jako u našeho hourklast blazeru. Tak já jsem vzala to nejlepší s obou v světu. Vzala jsem pohodlý oversize střih, ale vzala jsem žensk z toho zuženého pasu, takže opět od vytváří si letu přesípací hodinu krásně to zvedne a pozvedne to, co to má zvednout a zvýraznit. Ale ten pas to tak hezky opticky zůží. A je to za mě absolutně fashion kousek, který si myslím, že by každá žena měla mít ve svém šatníku. No a kousek, na který já osobně se těším úplně nejvíc, tak to jsou dlouhý šaty. Šat jsou u nás úplná premiéra. Ale ty šaty, které já jsem navrhla, jsou. Já jsem z té kolekce tak nadšená. Jak když jsem ty šat viděla, tak já jsem si řekla: wow, tohle prostě musíme zvládnout. My máme trošku problém s technickým řešením, protože ty šat jsou dlouhý, jsou na tělo, jsou opět z vyzkouzového bambusu, takže jsou neuvěřitelně příjemný na tělo, to přírodní materiál, takže to krásně dýcháte, že to bude perfektní na jaro i na léto. Problém je v tom, že já jsem na nich navrhla takovou sukinku s řasením. Protože já jsem si vlastně sama na sebe i uvědomila a vnímám to kolem sebe, že ženy strašně často se na sebe nevezmou upnuté šat, protože mají pocit, že jim to úplně vykreslí celou postavu. Zvýrazní jim v jejich očích ty nedokonalosti. A radši si takovéhle šaty nevezmou. A mně to přišlo hrozně líto, protože takovýhle šaty mi přijde, že sluší absolutně každý postavě a každý ženě. Takže proto já jsem vlastně vymyslela takový řasení přes bříško a přes boky, což je ve většině případů ta nejproblematičtější část toho těla aby to krásně skryly. Takže si myslím, že tohle bude perfektní kousek pro ženy, které se třeba necítí dostatečně sebe vědomě na to, aby nosily upnuté dlouhé šaty, ale chtějí je nosit. Tak tohle si myslím, že to bude must have. A co je na těch šatech nejlepší, že já jsem našla úžasnou, nádhernou, modrou látku. Ta modrá to je tak neskutečná nádherná barva. Já jsem se do ní tak zamilovala a už se nemůžu dočkat, až je budu mít na sobě a až v nich půjdu na jaře, třeba na nějakou večeři nebo v létě, až někam pojedeme k moři, tak si je večer vezmu na nějakou večeři, to já se strašně těším. Takže já věřím v to, že každá žena si v naší jarní kolekci najde ten svůj kousek. Pevně doufám a věřím, že víc kousku. Ale myslím si, že jsem to tak diverzifikovala, že pro každou ženu tam bude něco, co jí udělá radost, v čem se bude cítit skvěle a co jí dodá sebevědomí. Takže já se na tu jarní kolekci strašně těším. Už se hrozně těším, jak já ji budu mít ve svém šatníku, i když se trošku bojím, že zase budu kovářova kobila, protože já většinu věcí, co si chci nechat pro sebe, tak mezi tím se vyprodají. Takže já často nemám té věci ani sama pro sebe. Ale věřím, že v té jarní kolekci si pro sebe něco nenápadně vezmu stranu. Ale hrozně se na tu kolekci těším a celkově na ten restart a refresh toho šatníku a na tu jarní módu to je prostě pro mě věc, na kterou já se těším extrémně. No a poslední oblast, která pro mě není úplně tak exciting, ale je potřebná, tak je domácnost. Já se hrozně těším, až úplně stejně jako sobě uklidním skříň a šatnu, tak se těším, že holkám projdu a ukliním skříně. Protože já mám pocit, že za tu zimu, že se snad holky posunuly o X velikostí. Mám pocit, že jim nic není, a je tam neuvěřitelný nepořádek, je v tom hrozný chaos. Vci, co jim nejsou, věci, co jim jsou ještě velký. Teďabelka má spoustu věcí po Adriance, ale je v tom opravdu jako není v tom žádný systém. Vždycky, když něco hledáme, tak musíme vyhrábat celou skříň. Takže na to se strašně těším. Já se těším, až si k tomu udělám maču, pustím si k tomu dobrou hudbu a udělám si takový jako mentální pořád v těch skříních. A vždycky, když ji potom otevřu, protože já vždycky, když teďka otevřu ty skříně, tak mě to mentálně úpl vysá, že je tam takový nepořádek. Takže já se strašně těším na to, až otevřu tu skříň a bude to tam uklizení. Když se bavíme o tom, co mě u nás doma mentálně vyčerpává, tak to jsou naše hernečky. Já vím, že pro někoho to může být absolutní banalita, ale pro mě je to věc, která mě drásá nervy, kdykoliv, k nám někdo přijde. Protože my nemáme, my většinou hernečku máme po dvou. My nemáme sadu hrnečků. Teda pravda, že jediný hernečky, který máme, tak jsou na Expresso, který jsem si objednala z Westingu a úplně miluju. Ale my prostě máme buď po jednom hrnečky, anebo po dvou. Takže když přijde návštěva, tak každý má na tom stole jiný hrneček. A to je věc, kterou je. Jím, že někdo to takhle má rád, někdo to sbírá, ale prostě já to nezvládám. Takže si chci koupit zjednocený hrnečky na čaj, který budou velký, příjemný do ruky a potom menší nějaký na late a flat fight a musí být prostě jednotný. Jak jsem mluvila o té práci rukama, tak se fakt strašně těším, až odzimujeme naši terasu. Strašně se těším, až vyndáme naši sedačku, výřivku, až to tam všechno prostě vlkou uklidníme. To má takovej, já nevím, jestli to má taky, ale má to takový. Já cítím takový očesný pocit, taková očistá, taková úleva. Mám pocit, že ten mentální prostor se mi vlastně čistí a třídí s tím. Takže na tu terasu se hrozně těším, že budeme moct používat a až budeme přesně chodit ven a budeme na té zahradě. My teď aktuálně stavíme předek domu, kdy jsme si vytvořili nebo vymysleli, že chceme postavit velkou opětnou zeď, zrovnat parkovací stání do roviny a vlastně od toho parkovacího stání budeme mít takové, říká si mi flouting schody, že vypadají, jak kdyby v zovkách levitovali. Takže na to se hrozně těšíme. Takový chodníček, chceme vedle toho palmu. Takže tady na ty malý velký projekty na domě se na jar hrozně těší. No a poslední věc, co se týká domácnosti, tak to je věc, kterou já už zase odkládám několik měsíců, a to je nakreslit si s holčičkama obraz. My jsme už byli v hormachu, nakoupili jsme si plátna, nakoupili jsme si barvy a strašně se na to těším, až to s holkama uděláme, až to nakreslíme, chci nechat úplně volnou ruku. A můj plán je, že potom, až to dokreslím, tak jim chci oběma dát barvu na ručičku a aby tam obtiskli vlastně tuhle nebo respektive celou ruku, aby jsme měli takovou památku. Takže to je zase věc, na kterou se hrozně těším. Takže tímhle vším já budu vítat jaro v mém životě, budu se připravovat a budu dělat jarní restart, protože čistka ve všech těchto věcech a takový to puštění toho, co už mi neslouží, v čem se necítím dobře, v čem cítím, že potřebuju zamakat. Už jenom když jsem o tom mluvila, tak jsem se cítila líp. A pro mě jsou tohle věci, které jsou důležitý, jsou zvládnutelný, není to žádný extrém, ale vím, že si tu jarní energii, tu jarní náladu prostě maximálně užiju. A tím, že nám skončil i kvartál, tak já si vlastně teď stanovuju cíle na následující kvartál a vím, že tenhvál to bude přesně o takovém tom zpomalení, napojení se sama na sebe, vlastně vrácení se sama k sobě, vrácení se do takového toho přirozeného koloběhu v té přírodě a k tomu vlastně rozpuku. Že já cítím se, že jsem v nějaké harmonii s tou přírodou, o to víc, když vlastně člověk třeba dělá na té zahradě, takže ten jarní restart pro mě je v tolika oblastech tak strašně důležitá věc, že si myslím, že doufám, a cítím to, že mi to absolutně jako resetuje všechny věci, a že vlastně i v tom novém kvartále, že i ty cíle to budou reflektovat. No a snad si nemyslela, že tě nechám bez úkolů z dnešní epizody. Dnešní úkol zní, aby jsi si našla tři malé změny, které by si chtěla udělat na jaro. Ne 10, ne 20, ale tři, ať jakkoliv malé změny by to měly být, ale tři věci, které, když si je napíšeš nebo si je řekneš, tak instantně se ti zlepší nálada. Co úplně cítí, že to je to, co teď on potřebuješ, jak jsem třeba mluvila já o tom tělu, mysli, nebo práci na zahradě nebo celkově žití v tom reálném světě a ne v tom online. Tak jaký jsou tři věci, tři malé změny, který ty uděláš v rámci jara a jarního restartu. Děkuji, že jposlouchal dnešní epizodu Softpower Society. Pokud ti dnešní epizoda něco dala, budu ráda, když jí nasdílíš a začneš sledovat náš podcast. A pokud máš otázku nebo téma, které bych měla obsáhnout, napišme v námém Instagramu. Budu se na tebe těšit u další epizody a nezapomeň, we don't do average.