Elie: Manželka mě přijala, stát nás chce rozvést // trans příběhy

Český stát chce rozvést funkční a láskyplné manželství s malými dětmi. Případ rapperky Elie ukazuje, že konzervativní lobby ve skutečnosti nejde o děti a rodinné hodnoty, ale jen o homofobii a nenávist vůči jinakosti. Jaká byla Elie cesta k objevení sebe sama? Jak přijaly děti její novou identitu? Jak jí pomohlo odejít v práci z výroby do kanceláře? Proč byla přesvědčená, že jí rodiče zavrhnou?

Tvorba Elie:
https://linktr.ee/elie6icks

‼️ Podcast V Tranzu nemůže vznikat bez vaší podpory. Prosím zvažte měsíční příspěvek ve výši 4 EUR (cca 100 Kč) na Herohero. Příspěvek je dobrovolný. Všechna videa V Tranzu jsou v celé délce k dispozici zdarma na YouTube. Lidé, kteří se rozhodnou o podporu na Herohero budou ale mít jako poděkování všechna videa už o týden dříve.

https://herohero.co/lenkakralova

❤️ Vám všem, kdo V Tranzu už podporujete jsem nesmírně vděčná a váší podpory si moc vážím.

Nový podcast Transpirace:

https://herohero.co/transpirace

Lenky Instagram:

https://www.instagram.com/lenkakralova81/

Lenky Facebook:

https://www.facebook.com/lenka.kralova.vtranzu

Lenka na X:

https://twitter.com/vtranzu

TLK - talk show Lenky Králové:

https://www.youtube.com/c/TLKtalkshowLenkyKrálové

Sledujte V Tranzu na Facebooku:

https://www.facebook.com/vtranzu

Lenky hudební tvorba:

https://youtube.com/playlist?list=PLYOEYBuJBBVidbOjCJwbJef-0SXEaG2HJ

V Tranzu // transgender talkshow

Každý trans příběh je jedinečnou, nesmírně bohatou, trnitou i krásnou zkušeností - cestou k sobě. Cestou, která odkrývá pravdu jak u nás samých, tak i v okolí, ve kterém žijeme. S našimi hosty si budeme povídat o přijetí i nepřijetí, o boji i poddání se, o strastech i radostech, o lásce i nenávisti - prostě o všem možném, s čím se my, trans lidé, v našich neobvyklých životech potýkáme. Co nás na životě v naší zemi těší a co nás štve? Co bychom rádi změnili? Zavedu vás do světa, kde být trans není pastí, ale příležitostí.

#transgender #trans #vtranzu

Transcript

SPEAKER_03 0:15

Já vás vítám u dalšího dílu v tranzu dalšího transpříběhu. A dnes jsem až z daleké kutné hory přecestovala Eli. Ahoj. Teďka dám tady jenom takový tézer, že potom v té druhé části rozhovoru si budeme povídat o zkušenosti transrodiče, což je zkušenost nás obou, takže se na to těším, bude zajímavý určitě pro všechny. A na začátek ještě řeknu, že my se známe skrz spolek Jiná hora, který teď vlastně letos v létě 2026 bude organizovat první kraid v Kutné hoře. A já občas jezdím na vaše srazy, protože Kutná hora je krásný město, není to daleko. Takže jezdím občas na ty vaše srazy. Takže takhle jsme se poznali a ty patříš k těm organizátorům toho praju. Pojďme nějak na to navnadit.

SPEAKER_04 1:18

Bude to vlastně od 3. do 5. A chystáme opravdu bohatý program, budou tam přednášky, koncerty, bude tam čtení, tam bude i takový market lokálních tvůrců. Takže já myslím, že si tam všichni najdou něco zajímavého, promítání. A tak dále.

SPEAKER_03 1:43

Běhu několika dní. A pak bude to vrcholy s tím průvodem.

SPEAKER_04 1:48

A vlastně takovým prime parkem, který budeme mít v tu neděli toho 5.

SPEAKER_03 1:54

To bude v těch brojerových sadech, nebo jak se tam jmenuje? To je vlastně pod doležou takový ten nově zrekonstruovaný park. Ty jsi šutný hry?

SPEAKER_04 2:07

Já jsem já tam žiju asi od roku 17, takže brzy skoro 10 let, ale já jsem původem z Prahy, ale tam zatím jsem se zaběděl jsem se tam, ale vlastně neznám v podstatě víceméně moc to město. Vždycky straju s tím, kde je která ulice a tak dále.

SPEAKER_03 2:39

Já tam je z tím jako často a ráda, ale vlastně jako turistka. Ono to je hodně turistické město. To je vždycky poznáš, jestli je prostě víkend nebo všední den, si to je naplněný. Ale jinak je to zároveň město dost industriální, je tam několik fabrik, takže já si říkám, jaký tam bude přijetí. Takovéhle akce, jestli máte strach z nějakých protiakcí.

SPEAKER_04 3:02

To uvidíme. A vlastně, když bylo to první setkání jiný hory, tak já na něm jsem nebyla jsem byla až na tom druhém. Tak tam byl nějaký problém, že tam přišly nějaké typsi v Čáby. Už nikdy ten problém nebyl. Ne, ne, ne, pak už ne, pravda. Nějaký zahalený, ale snažili se tam nějak zastrašit.

SPEAKER_03 3:24

Něké nadávky, myslím, a nějak jsem to taky nebyla. Tu jinou horu, vlastně tu kutnohorskou organizaci založila tady Šárka Horny, která tady taky se dělá v tomhle křle, tak já když tak do popisku ještě odkaz na rozhovor s ní. A ta mi to právě vyprávila, že to zažila. No, takže přijďte do Kutný hry. Budeme se těšit. Nemáte nějak daleko, je tam tedy bohatý několikní program, do popisku ještě dáme nějaký odkazy, abyste si to tam mohli najít. A já se tady na začátku bavím o tom, co lidi v životě dělají. U tebe je zajímavý, že ty jsi šraperka. Snažím se. Pojď tam to nějak trošku popsal.

SPEAKER_04 4:10

Já jsem vlastně měla rep ráda jako odmala. A když jsem šla do té transice, tak jsem přemýšlela, jak to zkloubit.

SPEAKER_03 4:23

A rep si měla ráda odmala jako že jsou poslouchala, nebo že si přímo aktivní dělala.

SPEAKER_04 4:29

I jsem tvořila, ale prostě té tvorbě mám pocit, furt něco chybělo. Protože a to mi pak došlo, až potom zpětně, protože to vlastně nebylo autentické. Já jsem měla nějakou pouzu toho drsného týka, a bylo to vlastně falešné. A až vlastně teďka, když jsem úplně autentická, tak jsem to prostě já a najednou to je ono.

SPEAKER_03 5:01

Zjedno si to sedlo a je to domá.

SPEAKER_04 5:04

A jsem přemýšlela, jak to zloubit a jak to dělat. Proto bylo vždycky a hlavně já, když jsem vyrůstala, nebo když jsem byla v puberě, tak bylo prostředí, které bylo hodně toxicky maskulinní, já jsem měl pocit největší byla někdo gay, já jsem přemýšlel, že může to vůbec dělat, pak jsem zjistila, že proč ne, a našel jsem si k tomu tu cestu, jak to dělat. A hlavně jsem využila to nějakou terapii, vlastně nějaký ventil, skrz který jsem pouštila ven všechny ty pocity a emoce, které jsem zažívala během té tranzi, tak jsem prostě nazbírá.

SPEAKER_03 6:07

Takže to bylo tam ta tvorba tvoje, hlavně inspirovaná tímhle. Matá se to kolem toho, nebo máš i jiný témata, které přuješ?

SPEAKER_04 6:15

Víceméně jo, protože já jsem teďka vydala první album někdy ke konci roku.

SPEAKER_03 6:22

To znamená i na Spotify a takhle můžeme nasázet odkazy dolou zase odkazem.

SPEAKER_04 6:32

Tam já jsem vlastně zpracovávala celý tohle téma. Vlastně během té transice jsem vlastně nějak bojovala s tím přijetím, ať už té společnosti nebo třeba konkrétních některých lidí. I když já jsem měl ohromné štěstí třeba na rodinu, a mě přijali jako úplně všichni. Ale prostě narazila jsem samozřejmě na pár problémů. A tyhle témata jsem zpracovávala. Hlavně mi to pomáhalo to zpracovat sama v sobě. A nějak se s tím vyrovnat. Teďka třeba plánuju další album, a tam už se třeba zase chystám jít víc do hloubky a věnovat se tomu, co tomu předcházelo, a nějak rozmotat všechny ty vláka na nějaké té bolesti, nějakého smutku, který vedl k tomu všemu.

SPEAKER_03 7:33

Ale prostě tohle hledání identity a to srovnávání se tím světem okolo, to je takový to ústřední téma. A jak ten tvůj tvůrčí proces vypadá, děláš si vlastní byty nebo si to někde seženeš, uděláš si byty a pak prostě.

SPEAKER_04 7:49

Kompletně všechno se dělám sama. Krom Mix Mastering si nechám, vedu to nahrát a nechám si udělat mix a máster. Ale jinak byty si skládám sada sama. A texty taky většinou to vypadá, takže já začnu dělat nějakou smičku. A když mám já nevím, pět, šest stop, jako úplný základ, tak už mě napadají věci a začnu psát ten text. Pak tomu dodám nějaký další. udělám z toho jako kompletní track a už dopíšu ten text a už přemýšlím nad tím, jak to různě rozsekat nějaký intra a tak dále. Jak to všechno udělám. Refény, bridge a tak, aby to mělo prostě nějaký anážně to.

SPEAKER_03 8:40

Já jsem původně zamýšlela, jsem teď dát nějakou ukázku, ale říkám si, když máš tu Spotify, tak spíš pižte tam. Učeme ty lidi a jdou do popisku. Všechno si to poslechnou. A ještě vlastně jsem si všimla, že jsi v programu Kutnohorského trajlu.

SPEAKER_04 8:58

Ano, jsem.

SPEAKER_03 8:59

Že tam vlastně můžete, pokud tam zavítáte, tak můžete vidět vlastně i naživo v akci. Koncertuješ takhle často?

SPEAKER_04 9:09

Teď jsem začala akorát vlastně, když jsem vydal to nový album, tak jsem začala koncertovat od začátku roku. Mám pár akcí naplánovaných. Žižkovské noci na United Island na Klubové noci. Teďka mě čeká 35. klub v Praze. Pak budu na tom Prajdu morským a nakonec ještě budu tady na Festivalu Kvílení v Praze. A to je zatím všechno.

SPEAKER_03 9:43

To je docela dost. Já jsem si to právě přijímala na tvém Instagramu, že mi přišlo, že docela koncertuješ relativně často. Akrát jsem to nikdy nestihla úplně. Ale dokutný hory se teda chystám. Pokud možná na ty všechny dny, takže se přijdu podívat určitě. A ještě abychom to tak vzali víc ze široka, repování zatím asi tvůj koníček předpokládám, že to není tak obživa ještě, ale co není může být. Když vás na tom Spotify sejde prostě milion. Tak bude i merč. Tak bude i merč. Takže tam koukejte jít. Ty si mi říkala, že pracuješ ve výrobě?

SPEAKER_04 10:29

Ve výrobě jsem pracovala předtím spoustu let. A vlastně jak jsem šla do tranzice, tak jsem si říkala, že tam asi jako úplně nemůžu zůstat, že to bude náročné prostředí pro mě. A tak jsem vlastně s tou transkou, že mám pocit, že každý trans člověk potřebuje udělat nějaký ještě řez na víc, a něco k tomu ještě předat. Třeba odstěhovat se někam. A tak já jsem vlastně potřebovala změnit nějak víc tu práci. A tak jsem vlastně začala. Ořase tam pozice v administrativě, já jsem zůstala ve stejné společnosti, ale šel jsem tam do kanceláře pracovat.

SPEAKER_03 11:14

A jenom tak je si můžeme se ta společnost vyrábí.

SPEAKER_04 11:18

Věnujeme se výrobě zdravotních těch zdravotních produktů, pomůcek. Něco kategorizované jako léčivá. Takže ta výroba musí být stabilní.

SPEAKER_03 11:36

Měno mě zajímavého, v jakém oboru a pak se k tomu dostaneme, až se budeme bavit o tom kaming autu a tak, jak to probíhalo na pracovišti. To právě přijde zajímavý, že ve výrobních firmách to obvykle bývá šťavnaté. Bylo v tom.

SPEAKER_04 11:53

Tak jsem si udělala takový check ještě předtím, než jsem do toho šla, a tak dozvěděl jsem se nějaké netěkné věci, co jsem tomu musě zpracovat. Ale právě proto jsem se rozhodla, že musím jako z té výroby jít pryč. Další důvod byl i to, že tam se musí lidi často převlíkat, takže furt chodil skrz nějaký šatny, protože je tam stejní prostředí. Tak to jsem věděl, že tohle by byl jako brzy problém.

SPEAKER_03 12:24

A k tomu se dostaneme v té druhé půlce rozhovoru. Teď nastává ten čas otočit ten pomyslový list. Konečně a já si tady zase musím dát komerční vsuvku. A tentokrát budou komerční vsuvky dvě, přátelé. Budete to muset nějak vydržet. První komerční vsuvka je, že vás moc prostím, vy, co se koukáte pravidelně, si byste mohli tady pomocí tohoto QR kodu navštívit Hero Hero a předplatit si v tranzu. Tady je to normálně na YouTube zdarma, je to vlastně takový dobrovolný příspěvek. A vy, co jste tak hodní a moji tvorbu podporujete tou částkou zhruba 100 Kč měsíčně, tak jako takový hodu máte, že se na ty videa můžete koukat o týden dřív, ale jinak je potom v plné délce dávám na YouTube. Vedle toho jsem s terapeutem Adamem Šimkem začala točit ještě jeden podcast, jmenuje se Transpirace. Teď tady také dávám na něj, je tedy pouze na Hírou Hiro. A tam si s Adamem probíráme opravdu do velké hloubky všechny možné témata, které se točej okolo transice. Je to určitě super pro lidi, kteří nějak řeší svoji dendrovou identitu, odhodlávají se do transice. Je to super obsah pro rodiče, trans dětí, ale i třeba pro odborníky, psychologi a takových lidi, že se tam můžou dozvědět o tom průběhu transice víc do hloubky. Já tam taky říkám některé osobnější věci, které bych si jinde nedovolila právě tím, že to je vlastně za pivolem a nehrozí, že tam bude nálet nějakých hejtrů. Takže vás ještě srdečně zvuku na tu transpiraci a my můžeme konečně teď otáčet ten pomyslný list. A já se těli na začátek zeptám, jak ty jsi to měla, kdy jsi začala nějak si uvědomovat sama o sobě, že něco je jinak než s lidmi ve tvém okolí.

SPEAKER_04 14:21

Já si myslím, že to bylo někdy prostě, když jsem začala jít do buberty, tak jsem začíala mít problémy se svým tělem, protože najednou my začaly všude růst jako chlupy. Tam se poprvé ozval dysforie a to jsem nedokázala vydechat. Takže jsem okamžitě musela všechno holit a. A taky jsem byla vždycky taková jako jemná, vždycky takový jemnej, citlivý kluk. A já jsem strašně chtěla zažít nějaký vztah, nějakou tu lásku vždycky. A ono to pak došlo do takového bodu, že já jsem vždycky měl nějakou kamarádku a hrozně jsem se do ní zamilovala, a prostě pak jsem akorát se dozvěděl, že já jsem pro ní moc moc ženčila. A že bych chtěli asi většího nějakého chlapáka. A tak jsem asi udělala chybu, že jsem málo si smrdila a nějak. No, já jsem pak k tomu šla naproti a vlastně jsem s přechodem na střední jsem udělal velký řes a začala jsem se ten chlapák chovat a takový ten největší drsňak, nejhlasitější a nejdo.

SPEAKER_03 16:04

A dařilo se, fungovalo to na děvče.

SPEAKER_04 16:07

Ono to fungovalo právě. To na tom bylo nejhorší v tu chvíli, že já najednou jsem té nuly šla docela velice rychle. Jak tak. Takže zároveň to vytvořilo ohromné problémy pro mě, protože já jsem se v tom necítila dobře. Nedokázala jsem ty vztahy navázat hluboký, nebo ve chvíli, kdy začal být hluboký, tak já jsem měl tendenci to potom nějak zničit, protože co když to zjistí o mě, že se mnou je něco jinak, nebo že něco cítím jinak, že vlastně to celou dobu hraju a že to je.

SPEAKER_03 16:52

Ale vnímala se si jenom, že jsi zžnčtělej chápek. Neměla jsem tam ještě úplně já jsem otázky identity.

SPEAKER_04 17:02

Někdy třeba já nevím, kolem 15, 16, už jsem zjistila, že existují trans lidi a že. Něco jsem si o tom přečetla, ale bohužel to bylo AGP teorie. Kl jsem si o sebe akorát přečetla, že jsem uchyl, který se chce ukád.

SPEAKER_03 17:29

Nad jakože tě přitahují, že než jednou chceš být vlastně, když to nějak z stručná.

SPEAKER_04 17:37

No, že prostě se chci nějak utkají nad tím, že mám ženské tělo. Nějaký takovýhle koná.

SPEAKER_03 17:42

Jako takový to třeba o mě šíří Daniel Bleak a různý tyhle tradiční rodiny, různý tyhle konzervativně extremé spolky. To je taková jich oblíbená teorie, kterou se snažíš pochybňovat existenci translí.

SPEAKER_04 17:55

která je samozřejmě vybrácená už 50 let.

SPEAKER_03 17:58

Já se tě jenom ještě jenom zeptám, jestli ti to nevadí pro kontext, dom, kolik tě je. 36. Takže abyste věděli, když v jaký době to bylo, když ti bylo 15 a tak.

SPEAKER_04 18:10

Jo, to byly.

SPEAKER_03 18:11

Ale taková otázka.

SPEAKER_04 18:13

Můulý leta, to bylo takový. Ještě těch informací nebylo tolik a nebyly tak jako. Ksi na ty informace narazila? Vase asi někde na internetu, že mám pocit, že jsem pocit, že jsem viděla i nějaký seriál nebo nějaký dokument, ale prostě nevím. Co si pamatuju jenom takový ten pocit z toho, že toho asi nejsem já, že přišli nebyli tam. Tam byl někdo tam byla nějaká asiana, která byla jako už kolem 50, a asi úplně nepásující tolik. A víš, bylo to takový jakože se s tím nedokázal stotožnit když mi bylo 15. Pro mě to bylo něco.

SPEAKER_03 19:11

Jakože transvidí je strašně moc druhů a osobností a tak já kdybych viděla Juky nejdřív. Taky asi do tranzice nejdu.

SPEAKER_04 19:24

Takže jsem z toho byla spíš jako. No, mělo to opačný efekt. Já jsem si řekla: tak tohle nikdy nesmí zjistit. Tohle teď bude naše tajemství a prostě. Naše myslíš tvoje, sama se sebou.

SPEAKER_03 19:41

A jako těm partnerkám si o tom nějakal.

SPEAKER_04 19:46

To prostě, fakt dlouhý roky jsem to prostě držela v sobě. I jsem se to snažila nějaký před sebou. To zpochybňovat a tak, ale jako vylejzalo to čím dál tím víc. Na povrchu. Bylo to fakt náročný. Asi nejhorší doba mého života od těch prostě, já nevím, 15 do 25.

SPEAKER_03 20:13

Myslíš teda to období, kdy jsi se snažila být ten Marčok drsňák, ze kterého ten teston stříká na 100 metrů dopředu. Jo, jo, jo. To se potom změnilo. Já vypadáš teď takhle to je někdy v nějaký moment, někde se něco muselo začít měnit.

SPEAKER_04 20:35

Já jsem vlastně viděla během toho jednoho kamarádku, která vlastně šla do tranzi a že živý člověka z masa jako z něho. Ano, a v tu chvíli jsem zjistila, že ty buono to jde. Ano a ten člověk to udělá.

SPEAKER_03 20:52

Karádka byla spokojená tak jako celkově.

SPEAKER_04 20:56

Jasně, že je spokojená. Rozhodně jako asi spokojenější, než v té dosadní roli. A já jsem hlavně viděla, že se vyautovala před všema veřejně, já jsem byla chvíli úplně šoku. Protože pro mě to bylo něco, oni to ty lidi mají tak jako, že to není úplný tajemství, a že si to jako opravdu si to nikdo fakt dovolí. A trvalo ale ještě spousty let, než já jsem do toho šla. Já jsem o tom jenom takovala.

SPEAKER_03 21:37

Takhle ti tedy dalo takový. První impul. Tak. Ta první trhlinka, která se začala dostiřovat. Že není úplně nemožný, nepředstavitelný.

SPEAKER_04 21:49

Přesně tak. Potom pak už jsem byla v nějaký králičé doře.

SPEAKER_03 21:58

Mě chtěla zeptat. diskutovala si to s touhle kamarádkou. Bavili jste se o tom, nebo ta to vlastně vůbec nevěděla o tobě, že je taková inspirace.

SPEAKER_04 22:08

Ne, ne, ne, až, až ve chvíli, kdy já jsem prostě sama byla v té tranzici a já jsem jí potom napsala a začali jsme se spolu bavit.

SPEAKER_03 22:16

A odkud jste se znali?

SPEAKER_04 22:17

My jsme se znali, vlastně zkres básnickou tvorbu. Já jsem byla zapojena kdysi dávno v jedné básnické skupině a ona vlastně taky se věnovala tvorbě, takže jsme se poznali takhle v tomhle světě.

SPEAKER_03 22:41

V té době se to s ním nějak neprobírala?

SPEAKER_04 22:44

Ale my jsme se poznali ještě před tranzicí obě. A pak já jsem viděla, že najednou on do toho šla a trvalo to dlouho.

SPEAKER_03 23:00

No, a co potom vlastně? Co pak, kdy se to zase u tebe zlomilo, že jsi říkal, a tak tohle musím udělat. To je pro mě jiná cesta?

SPEAKER_04 23:12

Já už jsem pak žila v nějakém autopilot modu, kdy už jsem opravdu psychické problémy z toho, jak zapírám sama sebe od samého začátku. Když jako ten s tím měla velký problémy. Měl jsem deprese, měl jsem problémy s náykovýma látkama, stala jsem se prostě až do bodu, kdy jsem si zkusila sáhnout na život a bylo to opravdu hodně pro mě složitý, ale ani tenkrát jsem to nikomu neřekla ani těm psychologům, doktorům. Prostě to muselo být tajemství furt. A podařilo se mi nějak přeprat ty závislosti nějaké, které jsem měla říve na drogách potom na alkoholu. A trvalo mi to 10 let jsem tady to vybojovala. A pak jsem postupně odkryvala ty další vrstvy až šla dál a dál, a já jsem prostě viděla, že pořád tam je tenhle problém, a že se to bude vracet. Takže já se z toho nedostanu, dokud nevyřeším ten to hlavní, co měpí. Opravdu já už jsem pak žila jenom na autopilota a vůbec jsem nevnímala svět kolem sebe pořádně a žila jsem si pořád v hlavě, a v té hlavě jsem pořád přemýšlela jenom nad tím, nad tou svojí identitou a nad tím, jestli to udělám nebo jestli to nemám dělat, nebo co odhodlávala jsem se k tomu.

SPEAKER_03 25:19

Že zbá třeba.

SPEAKER_04 25:21

Nejvíc jsem se bála toho, že mě nikdo nepřijme. Že přijdu o rodinu a to, jak sví vlastní, tak i prostě třeba rodiče, nebo tak nějak.

SPEAKER_03 25:33

Době si teda už měla rodinu, párku děti.

SPEAKER_04 25:37

A to byl asi největší strach. Že zůstanu sama. Že budou mít práce, že nějaký hodně z práce. Prostě já jsem měla strach, jakože zůstanou úplně sama bez práce někde. Bylo to prostě pro mě úplně nepředstavitelné to udělat ten krok. A odhodil jsem si tom opravdu dlouho ty poslední roky byly opravdu hodně náročení.

SPEAKER_03 26:04

Tak se to potom zlomilo, že jsi řekla, tak je do toho.

SPEAKER_04 26:08

Měl jsem relax. A já jsem věděla, že tak už ne. Musím musím začít něco dělat. Protože nemůžu jít zpátky tady do tohle znovu. A jednou jednou v noci jsem ve tři ráno četl jsem nějaký blok, nějaký trans, ženy z Ameriky. A ona právě šla do té transice taky někdy ve 30. spoustu věcí, které ona tam psala, mě fakt oslovily, že jsem cítila, tohle to je dost podobný. Já jsem četl a jsem hltala všechny ty transpříběhy. Já jsem furt scháněla nějaké informace, ale spíš zkušenosti těch lidí přímo, jak to u nich probíhalo, jaký je to prožívání toho jejich dendru a tak. A prostě jsem se v noci rozbrčela a věděla jsem, že je to tak a že opravdu musím udělat. A že je to teď nebo nikdy. A to nikdy nepřicházelo v úvahu.

SPEAKER_03 27:20

Ten moment si nesvěřila ještě někomu nikdy.

SPEAKER_04 27:24

Jednou jsem to řekla, že mě před mnoha lety předtím, ještě vlastně než jsme se vzali, ale nějak jsme to pak zase zakopali. A bylo to spíš jako taková nějaká zmínka, že by to byl přímo nějaký kaming out. Když jsem se potom o tom s ní bavila, tak to bylo jakože jsme si řekli spíš, že asi jsem zlenčilší muž, a že vlastně můžu být, že se tak podle toho můžu chovat, že nemusím prostě, že jsem se odprostila od těch stereotypů chlapáka. Už ono to bylo jako postupný. Já jsem se nejvíc bavila toxických, maskulých nějakých stereotypů. Začal jsem být čím dál tím víc sama sebou. A šlo to jako postupně. To nebylo velký řek. Ale čím víc jsem byla sama sebou, tím víc mi bylo jasnější, že to musím dělat totalno.

SPEAKER_03 28:39

Co potom následovalo? Když dospěla tady k tomu poznání, že to už fakt nejde odkládat, že musíš. Ty není cesty zpět.

SPEAKER_04 28:48

Vyutovala jsem se, že mě. By to ta nejtěžší věc, co jsem musela udělat ve svém životě.

SPEAKER_03 28:56

To bylo společný to je to úplně stejnou zkušenost, jak to u tebe dopadlo. Jak to probíhalo.

SPEAKER_04 29:04

Proběhlo to vlastně docela dobře. Nebylo tam žádný drama vyloženě, spíš nějaký asi šok. Ale prostě jsme si na to sedli. Jsme si prostě vidíme, zkusíme to, že já začnu experimentovat tady s tím. Protože jsem se nejdřív vyutovala, že asi třeba gender fluidní.

SPEAKER_03 29:43

Furt by nebyla jistá ještě úplně, co to je.

SPEAKER_04 29:47

Za prý spíš jsem se snažila furt držet něčeho, ještě trošku bála jsem se asi říct naplno, že asi opravdu nevěde.

SPEAKER_03 29:58

Sám pro tebe. Ono to není úplně jednoduchý vlastně ten starý gender úplně jenom tak odhodit. Takže mi reakce nebyla jako mojí, že o této chvíle končíme a už jdeme jenom vymýšlet, jak vyřešíme bydlení a společný majetek a tak.

SPEAKER_04 30:15

Ne, ne. Uřešili jsme třeba, jak to řekneme dětem, nebo to, ale to se nakonec ukázalo jako úplně lichá obava, protože děti.

SPEAKER_03 30:26

Kolik jim bylo dětem?

SPEAKER_04 30:30

To je třeba asi dva a čtyři.

SPEAKER_03 30:34

Děti čím jsou menší, tím to berou víc v pohodě.

SPEAKER_04 30:38

Ne, bylo to úplně vhodě. To se ukázalo, jako ta obava úplně lichá, protože ty děti nemají žádné stereotypy.

SPEAKER_03 30:46

Oni nikdo nevysvětl, že to je něco špatného. Oni si všichni dospělí myslej, že to dítě musí s tomu úplně zhroutit svět a úplně přijít do všechny jistoty. Zároveň děti v tomhle věku jsou úplně zvyklí, non-stop měnit identitu, že chvilku je spiderman, chvilku je tohle, chvilku je tamhleto, že vlastně s tím vůbec nemají problém. A ještě to dokážou strašně empaticky pochopit lidsky. A vlastně se to těm malým dětem překvapivě vysvětlí úplně do ruší. Já jsem samozřejmě kromě svého syna, který mu bylo v 6. době, tak jsem měla okolo sebe spoustu známých s dětmi, že musí se autovat malým dětem. Bě jsem zvyklá v nějakém období z autovat malým předškolním dětem. A zjistila jsem, že to je daleko víc na pohodu než těm dospělým. Oni mají sice občas takový otázky, které nejsou třeba úplně korektní s tím, že to jsou děti, ale oni to hrozně dobře a rychle chápou.

SPEAKER_04 31:45

A právě naopak ty vztahy v té rodině se prostě prohloubily. Protože já jsem byla konečně já mohla jsem se chovat autenticky a jsem nemusela přemýšlet nad tou roli. Protože do té doby jsem furt přemýšlela nad nějakou roli. Jaká je moje role jako muže, jaká je moje role jako otce, jaká je moje role jako kolegy v práci. A furt jsem přemýšlela, jak v tom chodit, a postupně jak je člověk starší a starší, tak ty role se nabalují a jejich víc. A bylo to čím dál tím složitější pro mě a náročnější v tom chodit. A takhle já jsem najednou byla sama sebou, a já už jsem nemusela nic řešit, a byla jsem hlavně přítomná.

SPEAKER_03 32:41

Já teď nevím, do jaký míry se tady můžeme vlastně bavit o tvě, nebo pak můžeš dát ke schválení, ale mě by ještě zajímalo, jak to ona vlastně zpracovávala s ohledem třeba na sexualitu a tak. Že vlastně žela s mužem a teď najednou z něj bude žena, ta moje tehdejší žena to absolutně nedala. Já jsem tedy taky udělala nedávno rozhovor.

SPEAKER_04 33:04

Já myslím, že ji přitahují tak jako osoba.

SPEAKER_03 33:10

To pro ně nebylo úplně téma.

SPEAKER_04 33:13

Myslím si, že ne.

SPEAKER_03 33:14

Ží najednou začala být nějakého.

SPEAKER_04 33:18

Z toho jsem měla obavy já, ale ukázalo se, že to je všechno v povodě. To prostě není problém tady to.

SPEAKER_03 33:27

Takže kaming out prostě v rodině proběhl růžově.

SPEAKER_04 33:31

Ano, dalo by se říct. Já jsem měla hrozný obavy to třeba říct státovi.

SPEAKER_03 33:40

Říkala to teda ještě v době, než si začala dělat nějaké změny?

SPEAKER_04 33:45

Já jsem to řekla ženě, začala jsem i s její pomocí. Já jsem vlastně získala ohromnou partačku v tom, že ona mi pak pomáhala se všim. Prostě s oblečením.

SPEAKER_03 34:02

Kolik let zpátky to je zruba?

SPEAKER_04 34:05

To bude to už budou skoro čtyři, tři čtyři roky, myslím. A takže jsem nějak experimentovala s tím gendrem a zkoušela jsem co je mi příjemné, co je. Když jsem věděla, že ano, tak samozřejmě začla dál a dál. A po nějaké době jsem se tedy autovala i té širší rodině. A to tam jsem měla obavy z toho, co si řeknu tátovi na to řekne. A vlastně se ukázalo, že jsem se pak cítila špatně. Prostě si mohla myslet, že moji rodiče mě nepřijou. Až jsem se stydila za to, že jsem si třeba o nich myslela, že by mě mohli nějak zabrhnout. Protože to bylo taky úplně automatický, že přece pořád jsem jí dítě a přeci tomu nepřestaňat.

SPEAKER_03 35:09

Ne přišli s takovými aketami, jako to je tady taková moda a takový znám. Ne, ne, ne, vůbec.

SPEAKER_04 35:15

Ale pakov věc, že když se mu to vysvětlilo, tak teď už je mi to jasný. Já jsem si furt říkal: proč je ten kluk tak strašně měkký? Takže tady to bylo. Ale byl strašně všechno hrozně. Protože jsem hodně emotivní. Spoustu věcí mě nebo nějaká se mu zamává. Takže.

SPEAKER_03 36:07

Jak to potom bylo dál rozhodla se navštivit nějaký odborníky?

SPEAKER_04 36:13

Já jsem přemýšlela, jestli vůbec půjdu do té hormonálky, ale ukázalo se jako brzo, že do toho fakt chijít.

SPEAKER_03 36:22

Takže jsem zvažovala jsi teda vlastně sociální tranzici, že by si změnila oblečení a život, ale že bys to dávala bez hormonů.

SPEAKER_04 36:33

Tak nějak. A to bylo jako krátce. Jala, že bych přeskakovala z jedné role do druhý. Takhle jsem víceméně chvilku žila v nějakým bojmodu a gromodu jsem přehazovala.

SPEAKER_03 36:47

Podle toho, kam jdeš do nějaký společnosti.

SPEAKER_04 36:49

Přesně tak. Ale to mi nevyhovovalo, protože jsem tím zjistila, že ta jedna pozice je nepříjemná a ta druhá je prostě fajn a tam se cítím jako slobodná. Takže jsem pak zavolala si na sexologii. První jsem zavolala vyfkový. Tam to zvedla nějaká sestříčka, a to byla taková nepříjemná. A dlouhou dobu bude mít já si jsem transexuálně. Dobře, tak já nic děkuju naschledanou. A pak jsem se tedy dovolila Petře Vrcáčkový. A ona tenkrát brala ještě na soukromou kliniku a tak jsem si tam u ní domluvila to sezení. Ona nakonec tam skončila, ale vzala si mě jako svoji klientku potom zpátky.

SPEAKER_03 37:59

To už bylo v době, kdy se o něj vědělo, že je dobrá.

SPEAKER_04 38:04

Já jsem já jsem si říkal, že prostě já chci někoho jako opravdu si odborníka a opravdu dobrý. Takže jsem fakt ráda, že jsem se k ní dostala, protože je fakt skvělá, je to skvělý člověk, musím říct, že mi pomáhá pořád s ní mít ty hovory. I potom, co můžu doporučit, tak z těch dalších třeba psychologii, tak myslím, že Kláda Borovková. A teď nevím, že Klá. Ale myslím, že Borovková určitě. A to ono to někde až v trucnově, nebo taky velice dobrá byly tam nějaký další čekací.

SPEAKER_03 38:56

Takže já jsem si říkal, že raději si počkám, než na to vyšetření uklinického psychologa. Jo, to nemáš.

SPEAKER_04 39:05

Protože jsem dostala, že všechny, dělala jsem to kolečko klasický.

SPEAKER_03 39:09

Takže tohle jsme taky úplně na pohudu. Hormony zabraly krásně, tady všichni vidíme. Jaký to byly pocity, ta opravdu ta fyzická proměna potom.

SPEAKER_04 39:21

Jo, uleva. Vlavně úleva, protože už konečně je to tady a už konečně se začíná něco dít. A když přicházeli ty první změny, tak radost to je jasný. Ale ono to je takový nenápadný.

SPEAKER_03 39:36

Strašně pomalý, že ty lidi se to ani nestíhají přijímat. S výjimkou těch, co tě třeba nevědělo rok a pak najednou po roce. Ano, že na děti brali to v pohodě, že začíná se takhle i fyzicky měnit.

SPEAKER_04 39:52

Neviděl jsem, že by byl nějaký problém v tom zádné strany.

SPEAKER_03 39:56

Pojďme probrat to zaměstnání, jak tam to vlastně probíhalo. Protože tedy ve výrobní firmě to tedy asi nebyla úplně až takováhle růžová procházka, jako to dosud tady znělo od tebe?

SPEAKER_04 40:09

Já jsem si prostě nejdřív udělal takový background check. Poptala jsem se tam jako lidi v té výrobě, co tak nenápadně si myslí o transletech.

SPEAKER_03 40:22

Jsi tam přišla, jako by někam do kuchyňka, to je hruza, ta moda, tak tam máš nevědí, jestli s tou kluci nebo.

SPEAKER_02 40:29

No, no, ne, takhle jako ne, ale to bývalo, když býval skvělý ještě v pořádku a čekat, kde se chytne.

SPEAKER_04 40:36

No ne, spíš prostě na to přišla nějaká řeč, nebo to, že samozřejmě jsem jí tam stočila, ale tak jsem byla zvědavá, co si o tom ty lidi mysli. A některé ty názory nebyly vůbec hezký, takže jsem si říkal, že to asi nepůjde.

SPEAKER_03 40:58

Můžeme být trošku konkrétnější, hezký pro ilustraci.

SPEAKER_04 41:03

Tak dozvěděla jsem se, že si trans lidi zaslouží do hlavy a podobné věci.

SPEAKER_03 41:09

Takže klasika.

SPEAKER_04 41:12

Že jsme vlastně nemocný kusy, co to.

SPEAKER_03 41:22

Ale to si přišla na to teda, že to nepůjde. Ale zůstala si v té stejné firmě nebo si přešla? Zůstala a začala si za nějakým zvedením, že potřebuješ přeložit.

SPEAKER_04 41:33

Ona se tam otevřela pozice. Já tám pár děsi jsem svěřila jedný jako kamarádce tam. A to jako věděla, a to byla jako mojí oporou. Což bylo fajn, že já jsem konečně měla nějaký spojence i mimo domov. Otevřela se potom jako pozice v té administrativě, a já jsem říkal, že to musím zkusit. Já jsem původně potřebovala jít i z toho směrného provozu kvůli problémům se zpánkem. Protože už jsem měl tak rozhozený ten režim, že jsem měl veliký problémy. A vlastně jsem užívaly na spaní pravidelně. Aš do teď teďka se snažím nějak zbavovat konečně. Takže jsem z tohohle důvodu chtěla tamtať odejít. Otevřela se tady ta pozice na plánování výroby. A já jsem prošla si tím výběrovým řízením.

SPEAKER_03 42:55

To jsem z výroby přišla do kanclu.

SPEAKER_04 42:59

Tam jsem obstála, že si mě chtějí tam vzít. A v tu chvíli, když jsem tu práci dostala, tak jsem zašla za tou svoji novou vedoucí a řekl jsem jí, že ano, já bych tam chtěla nastoupit už a udělat, že budu procházet tranzicí jsem krátoucí byla úžasná. Opravdu skvělá. Podporující mlá bylo vidět, že si o tom i nastudovala věci, že opravdu záleželo na tom, aby se cítila bezpečně a dobře. Za což jsem jí vděčná, tak málo úžasný přístup. Takže tam jsem měl vlastně jako štěstí v tomto směru.

SPEAKER_03 44:06

A potom ostatní kolegové a kolegyně, to sali v pohodě?

SPEAKER_04 44:10

Většinou. Vždycky se najde někdo, kdo má nějaký problém.

SPEAKER_03 44:15

Tyhle, když si říkal, že jsi v té firmě zůstala, tak potkáváš ty lidi z té výroby, který ti říkali ty ošklivé věci před tím. Kdy ještě oni netušili, že se tě to osobně týká.

SPEAKER_04 44:30

Vidím občas toho člověka, co mi tady tohle řeká.

SPEAKER_03 44:33

Ignoruje se nebo on. Tak by nevěděl, že si odpovídal že prostě. Já se ještě zeptám, jak to vlastně přijala rodina tvoji ženy, jestli ty neměli nějaký s tím třeba problémy.

SPEAKER_04 45:06

Asi jako zvykli si to, si prostě zvykno.

SPEAKER_03 45:12

V to v pohodě. A děti jako by škole, spolužáci, nebo takhle.

SPEAKER_04 45:21

Ne, ne žádný problém jsme nezaznamenali.

SPEAKER_03 45:26

Ty si mi ještě říkal, že vlastně pochopil jsem to, že operaci nechceš. Že si jsem možná takhle zeptat.

SPEAKER_04 45:40

Já vlastně zkání nevemíš.

SPEAKER_03 45:43

Protože je to furt něco, co třeba i zvažu do budoucna, ale jsem v tomhle období byla taky, že jsem nevěděl a teď už jenom jasně vím, že ji nechci. Ale já to zmiňu vlastně kvůli. To spíš si na začátku nechtěla a teď si nejsišta.

SPEAKER_04 46:02

Ale pořád mi přijde, že to je riskantní, že z toho asi strach, že pak ztratím nějaký intimní život. Za to riziko mi to asi nestojí. A zase nemám takovou dispoji s tím, co mám bylo, abych to musela nějak řešit.

SPEAKER_03 46:27

Já se pám vlastně v návaznosti na úřední změnu pohlaví, která teď už vlastně jde bez té operace, už to bude brzy rok. Co to jde, ale ty máš vlastně takový důvod, proč to nemůžeš vlastně úředně změnit ani tak.

SPEAKER_04 46:43

No, oni by nám totiž rozvedli.

SPEAKER_03 46:47

Protože manželé žijou spolu. Šťastně, milují se, mají tradiční rodinu v podstatě, děti všechno, ale český stát, pod vlivem nějakých kerofašistů. Tady má potřebu rozvádět takové funkční manželství. Jenom kvůli tomu, aby náhodou nějaký dítě nemělo dvě myy. Což je dost čílený. Já jsem vlastně. Já jsem byla v manželství taky. Měl jsem tu novinom, že my jsme se nějak rozešli a to manželství nevydrželo dřív, než došlo k této změně zákona. Jin bych byla vlastně v podobné situaci vůbec stejný. Kdybych zůstala v tom manželství, tak bych také nemohla vlastně tu úřední změnu provést.

SPEAKER_04 47:42

Občas mi to jako mrzí, protože všichni všichni, když vidíme, jak všichni sdílií ty nové občanky a to jsou všichni z toho veselý. A tak vždycky si říkám jenom, tak bohužel se nedá nic dělat.

SPEAKER_03 47:57

Musíme jenom čekat, jestli se teď v tomhle volebním období ty konzervativci strapně maximálně a příští volby dopadnou nějak lépe. Je to šílený jsme jedná z poslední zemí Evropy, která nedokáže mít férový rovné manželství pro všechny lidé.

SPEAKER_04 48:18

kvůli nějakým předsudkům a kecům a je to hlavně úplně bizarní, že to manželství prostě normálně funkční a ta rodina je šťastná. To jako rozbít. Takže to nepřichází v úvahu samozřejmě, protože to rodina je pro mě velice důležitá.

SPEAKER_03 48:49

Budeme tedy doufat, že se to nějak časem povede. Teď je asi v oblasti que teď to nerovný manželství. Oply to asi nejzásadnější téma, které je potřeba změnit. I ještě něco důležitého, na co jsme v tom příběhu zapomněli. Co by bylo dobrý nějak zmínit, co by bylo dobrý nějak probrat.

SPEAKER_04 49:16

Tak možná asi ne.

SPEAKER_03 49:18

Ráci, refování, jinou horů. Děti jsme probrali. Ještě bych se možná jenom zeptal na ty děti, jestli ti říkají taky nebo křesním, nebo jak jste si to u vás udělali?

SPEAKER_04 49:32

Říkají jménem, říkám je. Ale občas i mamie. To je to různý. Ale většinou tedy Eli. Ztoplate pak.

SPEAKER_03 49:46

V soustím v pohodě. Tak jo, tak jestli nemáme nic ještě na co jsme zapomněli, tak já bych to tady tak jako hezky uzavřela. Já ti moc děkuju za pěkný povídání. Těším se na tvůj koncert v Kutné hoře. Tam se určitě přejdu podívat. Na to se moc těším, kutnou hrám fakt ráda. Děkuji vám všem, kdo jste to vydrželi, se na nás takhle dlouho koukat. Dejte samozřejmě subscribe a zvoneček, protože jenom blbeček dá subscribe a nedá zvoneček. Lajkujte, šerujte, komentujte, širte slávu v tranzu dál. Vy, co se koukáte pravidelně, tak prosím, běžte se podívat na to hírou hirou a hojte mi tam nějaký příspěvek nebo případně. Místo mýho hírou hírou se můžete podívat na tu transpiraci, kde to je taky zajímavý. Tam budu taky moc ráda za vaše penízky. Když to takhle řeknu. Protože tady se to samou neudělá. Já z něčeho žít musím. Takže ještě jednou moc děkuju a mějte se krásně. Ahoj.

SPEAKER_04 50:53

Ahoj.

SPEAKER_03 50:55

Tak jo, tak to máme.

SPEAKER_04 50:57

A ráda.

SPEAKER_03 51:00

Sprašněský rozhod. Děkuji.