Edmund: Zpochybňoval jsem svou víru // trans příběhy

Talentovaný hudebník, skladatel a multiinstrumentalista Edmund pochází z česko-americké silně věřící rodiny. Jaká byla jeho cesta k sebepoznání v prostředí, kde odlišnost v projevování genderu je brána jako hřích? Proč byl přesvědčen, že na svět přišel jen, aby se dostal do pekla? Jak mu pomohly sociální sítě dozvědět se pravdu o lidské sexualitě? Jak probíhalo jeho vyoutování v panelové diskuzi? Proč má obavu začít brát hormony? 

Tento díl byl natočen v Husově sboru v pražských Vršovicích v rámci festivalu Víra v barvách duhy. 

Edmundova tvorba:

https://linktr.ee/edmundmusic

Víra v barvách duhy:

https://www.vbarvachduhy.cz/

Díl V Tranzu se Svenem - mimo jiné o mutaci hlasu trans mužů:

https://youtu.be/UCFQMDfI2dE

‼️ Podcast V Tranzu nemůže vznikat bez vaší podpory. Prosím zvažte měsíční příspěvek ve výši 4 EUR (cca 100 Kč) na Herohero. Příspěvek je dobrovolný. Všechna videa V Tranzu jsou v celé délce k dispozici zdarma na YouTube. Lidé, kteří se rozhodnou o podporu na Herohero budou ale mít jako poděkování všechna videa už o týden dříve.

https://herohero.co/lenkakralova

❤️ Vám všem, kdo V Tranzu už podporujete jsem nesmírně vděčná a váší podpory si moc vážím.

Nový podcast Transpirace:

https://herohero.co/transpirace

Lenky Instagram:

https://www.instagram.com/lenkakralova81/

Lenky Facebook:

https://www.facebook.com/lenka.kralova.vtranzu

Lenka na X:

https://twitter.com/vtranzu

TLK - talk show Lenky Králové:

https://www.youtube.com/c/TLKtalkshowLenkyKrálové

Sledujte V Tranzu na Facebooku:

https://www.facebook.com/vtranzu

Lenky hudební tvorba:

https://youtube.com/playlist?list=PLYOEYBuJBBVidbOjCJwbJef-0SXEaG2HJ

V Tranzu // transgender talkshow

Každý trans příběh je jedinečnou, nesmírně bohatou, trnitou i krásnou zkušeností - cestou k sobě. Cestou, která odkrývá pravdu jak u nás samých, tak i v okolí, ve kterém žijeme. S našimi hosty si budeme povídat o přijetí i nepřijetí, o boji i poddání se, o strastech i radostech, o lásce i nenávisti - prostě o všem možném, s čím se my, trans lidé, v našich neobvyklých životech potýkáme. Co nás na životě v naší zemi těší a co nás štve? Co bychom rádi změnili? Zavedu vás do světa, kde být trans není pastí, ale příležitostí.

#transgender #trans #vtranzu

Transcript

SPEAKER_03 0:00

Tak, přátelé, já vás vítám u dalšího dílu v transám a dalšího transběhu. Dnes s mým velmi speciálním hostem Edmundem a Holy. A my jsme dneska v takovém velmi netypickém městě. Nsme úplně doma na zelených křílkách, ale jsme v kostele a nad náma, ale je škistů mučena? A my jsme v posěbu ve Vlašovicích. A tady probíhá festival Parvádru a zdravíme to by naše organizátora. Což je festival, který já jsem to zapomněla, jak to mám představit, ale to je to festival, který se snaží thématizovat život kvůli lidí v kontextu křesťanství. A tady živé natáčení v tranzu je součástí programu. Dneska je sobota brzo ráno. Takže já mám velký obdiv k vám všem, abyste se sem osobně dostavili. Já si měla co dělat, abych to vůbec vládla. A rovnou tady představu Edmonda, že Edmund je tady taky součástí programu. Budeš tady mít koncert.

SPEAKER_02 1:18

No, neoplně koncert. Spíš budu spolu se svými přáteli do prováze bohosby. Takže na to určitě přijďte. Zastavili jsme takový, dalo by se říct, mini orchestr: čtyři dechy a varaník bude taky. Takže myslím, že to bude určitě přijďte.

SPEAKER_03 1:48

Já jsem tě slyšela, ty jsi tady na začátku hrála na piano. Když nám prosím tě nějak trošku přiblížit hudbu, jakou děláš. Jaký máš styl a čemu se věnuješ?

SPEAKER_02 2:05

No, ten styl je takový těžkovatelný, protože se nikdy nespokojím s jednou věcí nebo s jedním žánrem. No, ale akorát tvořím hudbu. A nejsně baví to je všechno míchat dohromady, takže řekl bych, že nejsem expert na nic. Zedá na to předstíhat, že jsem expert se. Taku trošku na všechno možné, ale nic prostě virtuozně.

SPEAKER_03 2:41

Máš prostě autorskou tvorbu.

SPEAKER_02 2:43

Ano. Zkládám a píšu písničky a ančky k ním. A mám takové skromné studio na kolíčku, kde si ty písničky nahrávám, abych je potom mohl vydat a občas udělám nějaké nějaký koncert.

SPEAKER_03 3:01

Vy co tady dneska svadíte, tak asi to můžete poslechnout. Tady mi to zase vypadá dobrý. Vy si to můžete přijít poslechnout osobně na tu bohoslužbu. Víš teďko datum z hlavy? Ano kde to bude.

SPEAKER_02 3:17

Zítra to vyšlo.

SPEAKER_03 3:19

A kolik hodin.

SPEAKER_02 3:20

10.

SPEAKER_03 3:22

Takže to bude taky takovýhle zážitek jako dneska daně vzdávání nedělení.

SPEAKER_02 3:27

Kdo bych chtěl ráno do kostela.

SPEAKER_03 3:33

A pro ty z vás co se kouká na video, tak já tam teď dám jako krátku nějakou ukázku té tvorbě, aby jsme trošku věděli. Děláš tu hudbu nějak od jakživa, kdy to k tobě přišlo.

SPEAKER_02 4:25

Adiák živá úplně ne. Takže jsem začal chodit do zušky na housení ve druhé třídě a husičky jsou taky jako ten nástroj, co mě doprovází celý život se taková moje životní láska. A pak se na to začne nabalovat další věci. Obvil jsem, že existuje klavír a že ten z hlediska nějaké teorie a porozumení, že době je mnohem přehlednější. A pak prostě další věci jsem objevoval. A když jsem pronikl do svět a improvizace, tak to bylo pořádný objev. A to mě fascinuje doteď.

SPEAKER_03 5:10

Já mám teda se přiznám za sebou taky takovou trošku hudební kariéru a věnovala jsem se vlastně výhradně jenom improvizaci taky na piano. A mě bych hrozně zajímalo, co ty od toho prožíváš. Protože třeba pro mě to bylo vlastně úplně vypnutí. Já jsem u toho zažívala takový až meditativní pocity, kdy prostě když se k tomu piánu dostanu. Přede ke mně někdo a začne se na něco ptát. Já vůbec nejsem schopná komunikovat jako vydat slovo. Jsem úplně v tom flou, jak to máš ty.

SPEAKER_02 5:38

Mám to vlastně docela podobně, nebo jako hlavně uhousí. U toho klavíru ještě přemýšlím hodně teoreticky občas. Že mě baví vnímat vlastně tu teorii jako nástroj ke tvoření nějakého příběhu. Tak komunikou ty harmonie a tak. Ale u těch housí to je prostě jako vypnu ideálně zavřený oči prostě jdu něco. A u těch osobních nástrojů to ještě úplně nedokáže. Takže to už jako jiný.

SPEAKER_03 6:12

Vnímáš tu improvizaci tedy jako vyprávění příběhu, že těš tomu publiku nějakou.

SPEAKER_02 6:18

Když září v jakém rozpoložení tak jenom takové. Takový takové kalce. Takvala.

SPEAKER_03 6:47

Take pokratat. Jakobě to chápu. Ne vás neskaši. A nosí i horší věci. Takže tu tam nějakulkuješu.

SPEAKER_02 7:05

Na domu.

SPEAKER_03 7:14

A já jsem se ptala na to, jestli mají zkušenosti, jestli hráješ na bohoslužbě poprvé, nebo to děláš běžně.

SPEAKER_02 7:20

Nehraju poprvé. Já chodím k evangelikům do církve jakože kostela moc často nechodím, protože se mi nechci nikdy vzdávat. Ale občas mě přemluví, abychom jako s kamarády tam doprovázeli ty bohoslužby. A nebo právě ještě možná výrazně se angažují hudebně na bohoslužbách v rámci mládežnických akcí, co právě pořádáme s těma dětskama třeba součástí organizáčního týmu, který pořádá právě ty akce pro mládež. A velikoních vždycky děláme takově velkopáteční bohoslužbu, která třeba míchá různé psičky. A nevím, třeba jsme tam měli Sympathy for the devil a taky mícháme všechno možné. Teďka letos jsme si řekli, že prostě nascvičíme klasickou dobu jako doprovod k těšním textům. Takže baví mě hlavně doprovázat alternativní bohoslužby. Takže tohle je prostě úplně ideální stav.

SPEAKER_03 8:36

Já vlastně na bohosluby nechodím, nejsem pokřtěná. Když do kéci občas sednout, ale mimo nějaký jakoukoliv organizovanost jenom tak prostě si sednout a bejté. Zajímalo by mě, jestli v tom cítíš, když vlastně doprovázíš nějakou bohoslubu, něco takově spirituální tou hudbou, jestli je to opravdu něco, co tě vnitřně hodně naplňuje.

SPEAKER_02 9:15

Mě na tom naplňuje většinou spíš bořit nějaké očekávání a představit nějakou jinou možnost předělat třeba nějakou starou kostelovku do nějaké tancovačky nebo něco takového. Takže to je vlastně to, co mě na tom vyvěc naplňuje.

SPEAKER_03 9:35

Ty si mluvil o tom, že to jsou alternativní bohoslužby. Právě mě docela zajímalo, co si pod tím máte představit, jak vypadá taková alternativní bohoslužba.

SPEAKER_02 9:45

Tak třeba to, co jsem říkal, s tím, že tam vlastně na ty velikonoce nemáme klasické kázání a nějaké příjmovné modlitby a takhle, ale vždycky vybereme ty pašní texty a přes třeba nějakou poezii nebo prostě cokoliv, co nám pomáhá se přiblížit k tomu stavu, který si chceme nějak navodit.

SPEAKER_03 10:16

Taky nebo středuje v konečně měka zajímalo.

SPEAKER_02 10:20

To záleží, že jo? Když to ten velký pátek, tak to chceš prostě nejvíc debko, že dobře. A tak já nevím, tak třeba ten zítřek, tak jsme koncipovali tak různě. Já jsem byl opravdu trošku překvapený, když se podíval na ten obsah té nehudební stránky bohužel, že to je takové hodně radostné a slavné oni zároveň vybrali několik mých písniček, které jsou hodně takové depresivní a pochybovačné. Takže to třeba nevím, že je to navodní stav. Takže na to jsem přijde, že ta hudební stránka a ta textová stránka může hrozně zajímavě spolupracovat, že tam může vyvolat hodně pozitivní zážitek i když to je třeba textově hodně smutné. Já už jsem zapomněla tu původně odatěva, ale prostě budou stavy.

SPEAKER_03 11:21

Zajde tady budou stavy. Můžete se na to těšit. Já si vlastně musím svídat čas. Já bych teď možná už otočila ten pomyslný list. A samozřejmě s otáčaním pomyslného listu přichází jako krátká komerční fundasingová suvka. Já jsem si všimla, že mě strašně překvapilo, vždycky jsem byla zvyklá v kostelech na ksičky, kde můžou věřící přispívat pod kostela a tamhle mají terminál na karty a dotekovou obrazovku jako v KFC, kde akorát místo těch meníček si prostě navolíte, kolik chcete přispět a pak pípnete hodníkama. Mám taky takovou podobnou kasičku, jmenuje se Hýrou Hýrou. Vy co se koukáte na video, tak teď tady někde vidíte VR a vy, co jste tady, tak já si vás pak obejdu s tím Rkodem. A tam mám za přibližně 100 Kč měsíčně takový dobrovolný příspěvek, jak chcete přispět na moji tvorbu, protože prostě samou tady neudělá, to se jako nalém čistého mečního vína. Takže tak komerční vsuka končí a my můžeme konečně otočit ten pomyslný list. Vždycky se na začátku ptám lidí, jak probíhal vnitřní uvědomění, a kdy si začal třeba ty na sobě vnímat, že svoji identitu prožíváš jinak, než lidi v tvým okolí vrstevníci třeba. Takže nějaký první náznaky záchavě, že se u tebe něco trošku vymiká tomu, co se očekává.

SPEAKER_02 12:58

Tak to určitě nějakým způsobem bylo odmíčka. Možná mě to nedocházelo, protože když jsem byl malý, tak jsem vůbec nevnímal, že jsou nějaký sociální rozdíly mezi klukama a holkama. Ale má si pamatuju, že třeba jsem se ptal rodičů, jestli můžu být kluk.

SPEAKER_03 13:20

Kolik tě bylo, když jsem se ptal?

SPEAKER_02 13:22

Já jsem to začal zruba předškolním věku. Já jsem se tak vždycky vnímal, a pak až prostě, když jsem začal chodit do školy školky, tak jsem začalo poznávat, že tam existují nějaký pravidla, nějaké rozdíly.

SPEAKER_03 13:44

Jak jste vnímal ty rozdíly?

SPEAKER_02 13:46

Strašně to stralo.

SPEAKER_03 13:51

Ty slovička je to alternativní dneska bude alternativní bohoslužba. Nebojíme se toho. Myslím si, že Pánbu nám to možná i odpustí třeba. On taky možná mluvil s prostě, že o to nikdo neví.

SPEAKER_02 14:13

No já nevím, já jsem třeba strašně nesnášel nakupování oblečení, protože jsem vždycky jenom ty kapcové kalhoty a prostě působit jak nějaký fajek. A mamě vždycky strašně nechtěla, aby takové věci. Takže jsem tam vždycky bojně zavřela do té kaminky a přezovala mi to oblečení a ti to zkouším a to jsem vždycky nesnášel.

SPEAKER_03 14:46

To bylo hrovné. A spolknu si tu pilovku horkosti anebo si to nechal líbit.

SPEAKER_02 14:53

Ale tak do nějaké míry o boje asi a záleží, kdy byly různý fáze. Určitě byla nějaká fáze, kdy jsem se snažil více zapadnout do té role, co mi byla přizazená. Ale většinu času jsem podle mě působil hodně maskulinní lesba. Já jsem podle mě většinu základky, nosil hlavně ty kapsové kalhoty a měl jsem v tom prostě úplně všechno v těch konkách. A byla to taková moje identita tady tohle, že jsem prostě měla ten kapesní nožík a měl jsem tam prostě i zolepu a chyba si pilku a co já by mě.

SPEAKER_03 15:35

Že tam nebyla těchka a zase.

SPEAKER_02 15:37

Ne, ne.

SPEAKER_03 15:39

A co maminka rodiče jak na to reagovali na tenhle tvůj styl? Pochila jsem z toho, že maminka nějak měla docela potřebu, aby se zprezentovala jako něžná holčička.

SPEAKER_02 15:53

Já myslím, že to přála. Teďka to moc neřešil. On podle mě byl akorát trošku občas překvapený. Že třeba když jsme si spolu hráli, a vymýšleli jsme si třeba pro sebě nějaký postavy nebo tak, tak jsem nikdy nechtěl být hlčíčí postava. A ani mě nenapadlo, že bych měl prostě se dnesky chtěl být kůči postava. A nechceš teďka hrát tady tu princezu nebo něco a já jsem proč. Mamka to podobně možná asi prožívala trošku intenzivně.

SPEAKER_03 16:35

Máš nějaké souzence?

SPEAKER_02 16:37

Mám mladší sekru.

SPEAKER_03 16:39

Takže byly vlastně realizované rodiče, co se týče holtičkoství nebo se gra taky jako nosí kudly s tebou.

SPEAKER_02 16:46

Se gračky matkáče. Segra určitě sebou nenosí pudly.

SPEAKER_03 16:53

To dělá do baletu hezky splňuje představy o těch stereotype.

SPEAKER_01 17:02

Více méně asi jo.

SPEAKER_03 17:08

No a co na to spoleci nebo kamarádi okolí jako vrstevníci na to, že si vlastně se takhle stilizoval.

SPEAKER_02 17:19

No, jako já jsem moc neměl kamarády ve škole hlavně tedy na základe. To jsem spíš byl tak na okrají sociálně nevím do jaké míry kvůli tomuhle nevím do jaký míry kvůli tomu, že jsem prostě byl takový jako.

SPEAKER_03 17:40

Dávali ti to nějak sežrat třeba nebo tě jenom nechávali být jenom se s tebou nebavili.

SPEAKER_02 17:45

No, my jsme měli docela wild to přijdu na základce. Takže jo. Ale třeba vůbec bych neřekl, že jsem byl nějakým hlavním terčem posměchu nebo tak. Protože prostě ani tam nějaká skupinka zikana, ale prostě úplně všechny ostatní.

SPEAKER_03 18:03

Takže to jiný schytával víc a tebe nechávali víc v pohodě.

SPEAKER_02 18:07

Asi jak kdyže. Byly tam nějaké situace. Občas jsem se tam třeba s nějakým popravil nebo tak, ale nic jako extrémního.

SPEAKER_03 18:23

Vzpomínáš si, kdy jsi se nějak dozvěděl, že translidi existují, to je jako vůbec možnost.

SPEAKER_02 18:31

No ty, já jsem byl hodně síeldý.

SPEAKER_03 18:37

Odstíněn.

SPEAKER_02 18:39

No, co takového elektrostě. Ještě tady bude tlumočit.

SPEAKER_03 18:42

Půže to tlumočit elektrikáské angličtiny.

SPEAKER_02 18:45

Zoběhled dělám úplně jako vždycky, že mi vypadne to české slovíčko tak hnedka říká.

SPEAKER_03 18:51

Poporadíme si odstíně, bylo si odstíné. Odizolováno.

SPEAKER_02 18:57

Ano. Naši byli hodně věřící a angažovaný v nějakých křesťanských kruzích. Takže já jsem třeba strašně dlouho ani nevěděl, co je sex.

SPEAKER_03 19:18

Ale já jsem se tiště nezeptala takovou tu trapnu otázku, kolik je, ale vypadá, že jsi poměrně mladý. Takže předpokládám, že během tvého dospívání už internet existoval a konych existovat. A internet má spoustu různých zákoutí, kde se dá objevat spoustu různých věcí, tak třeba tam, nenapadlo tě si hledat na internetu.

SPEAKER_02 19:42

No já jsem právě prostě dlouho neměl ani dodatkový mobil, a neměl jsem povoleno chodit na internet bez dohledu do nějakého věku. Takže já nevím, mě bylo podle mě třeba 13, když jsem 12-13, asi když jsem, když se tady ty pravidla začal trošku rozvolňovat a dostal jsem nějaký první dotykový mobil, kde jsem si mohl hledat sám takové věci. Takže někdy asi okolo 13. Podle mě jsem začal zjištěvat, že existuje něco jako LGBT a takhle. Do té doby myslím, že se o tom třeba mamka zmínila jednou v nějakém kontextu. Tam někdo použil slovo teplo, už tak víš, co to je. A já jsem nevím, že je mu vedro. No ne, to prostě to jsou takový hříšníci, který prostě dělají tady takalosti a jsem se budu vyjvat.

SPEAKER_03 21:00

Teď což tady farmák době. Já možná předám svou krátkou rychlou historku. Já jsem nepamatuju, době si pamatuju čísla, ale vím přesně den, kdy jsem se dozvěděla, že geové existují. A byl to ten den, kdy zemřel tvrdý merkury. A já jsem s rodičema v autě a hlásili to v rádiu a teď rodiče to nějak okomentovali a já jsem se začala doptávat a díky tomu jsem se dozvěděla, že existují kluci, co jsou na klukymu merkuru. Když si tedy pak konečně dostal ten datykový telefon s IP adresou. Tak bylo to pro tebe takový, že tě to tam lákalo ty tyhle věci vyhledávat, že si najednou tě získat otázky nebo na to, k to by přišlo nějak náhodou.

SPEAKER_02 21:54

Já jsem nějak nezapomněl na to, že teda takhle je asi nějaký téma. Zajímalo mě to, ale v té době já jsem byl hodně silně věřící takový ten správný křesťan. Takže když už jsem si o tom hledal, tak třeba na nějakých křesťanských stránkách, takových těch evangelikálních, kde prostě vysvětlují nějaký ten veršik z Bible a co to teda znamená, a proč je to všechno špatně.

SPEAKER_03 22:26

Proč budou teplý lidi do pekle. Když si z těchto věci čel, tak cítil jsi tam nějak vnitřně, že by se to mohlo týkat i tebe, nebo to jsi vůbec nepřipouštěl?

SPEAKER_02 22:38

A začátku zase tak moc ne. Mě to vlastně došlo, až když právě na tu trávnu, jak tam máte máme ty akce pro mládež. To jsem možná mě do vysvětlit ještě, jak by rodiče to dlouho vedli. Takže jsem tam jezdil taky úplně od malička, ještě než jsem byl mládež.

SPEAKER_03 23:00

Takže si byl vlastně zhodně křesťanské rodiny.

SPEAKER_02 23:04

Naši byli vyloženě misionáři. Takže prostě my jsme byli v Americe. A ten nábor prostě vyslal naši rodinu do Česka, abychom šířili evangelium.

SPEAKER_03 23:17

Aha, takže ty jsi původem, Američan?

SPEAKER_02 23:22

Jamka je Češka teď je Američane.

SPEAKER_03 23:25

Takže si část dětský strávil v USA. Takže tyhle věci jasně. Takže tam byl úplně prostě jiný kontext, že.

SPEAKER_02 23:32

My jsme tam chodili do takové docela na české poměrně megazboru na Americký menší sbor. Takže to bylo všude kolem mě a nic jiného jsem neznal.

SPEAKER_03 23:48

Kolik chyba, když jsi přestěhoval do Česka 5.

SPEAKER_02 23:52

Takže jsem ještě odchodil do školky v Česku a pak jsem nastoil na základě.

SPEAKER_03 23:56

Ale takže už jsi tady takhle poznamený tou českou kulturou docela svého.

SPEAKER_02 24:00

Viceméně. Furt občas nechápu nějaký český humor nebo tak.

SPEAKER_03 24:07

Tak. To asi nevadí. A jenom ta otázka vlastně úplně původní byla, jestli když jsi pak díky internetu četl o kvělich, jestli ti nějak docházelo, že by se ti to mohlo týkat. Nebo jestli jsi to úplně vlastně zakázal z tobě, že to určitě není o mě to.

SPEAKER_02 24:26

A, to jsem vlastně začal povídat a potom jsem to nedopovídal. Na ty akci prostě jezdil jeden člověč, který se tam potom vyautoval, že je trans a začal tam chodit jednou slečnou a nebyli přijatí moc hezky. Já jsem s ním furt diskutoval jako transmuž? Furtě jsem s ním diskutoval ohledně toho, protože je to teda ten hřík a takhle úplně přesně jsem nepamatu, ale on říkal něco v tom smyslu, jakože to mi se líbí moje volka, že jsem, co jsem se nad tím tak zamyslel trošku, a došlo mi, že asi ve skutečnosti tam nešlo jenom o biblické argumenty, ale že to bylo více osobní a že se mě to týkalo teda takhle postupně velmi pomalu jsem si to připouštěl, že tam je.

SPEAKER_03 25:41

Takže ten první nějaký střed s trans člověkem si měl vlastně face to face, že to nebylo nikde na internetu, ale viděl jsi živého transmuže z masa a kostí, co k vám chodil?

SPEAKER_02 25:54

No, něco takového. Já si nedokážu říct, že jsem to do té doby vůbec nevěděl, že to existuje. Ale jako do té doby mě určit nedošlo, že by se mě to týkalo až pak postupně.

SPEAKER_03 26:08

Ale ta první reakce byla odmítavá, protože to je hříchnu a že je to potřeba mu to domluvit. A pak ti to začalo nějak šrotovat v hlavě, že by se tě to mohlo taky týkat. Byl tam pak takový nějaký moment, kdy to úplně už došlo, jakože aha, tohle je to, co já opravdu v životě chci a tak s tím.

SPEAKER_02 26:26

Pro mě to, že jsem trans a to, že chci jít do nějaký transice, byly dost odlišné věci, protože jsem furt nevěděl, jestli to je teda jako řík nebo ne. Takže to jsem hodně řešilo, že to bylo docela důležité pro mě přijít na to, jak to teda je.

SPEAKER_03 26:56

Což je zrovna taková věc, která vlastně je z názorů. Nemůžeš přinést nějaký jasný exaktní důkaz, že by transmější hřích. Vlastně to je na tom takový to komplikovaný, si myslím. Ano, ano. A si to tedy nemyslím, že to je řík. Já si to taky nemyslím, ale myslím si tobě se to argumentuje občas. Když někter lidi mají nějakou jasnou představu o světě a mají úplně jasný obrázek. Že to je hřích, tak to oni to takhle už definují a nemáš moc jak jim to vymluvit.

SPEAKER_02 27:35

No, ale to je podle mě už spíš problém, než je můj problém. Co se týče argumentační.

SPEAKER_03 27:41

By byl by jsi pak v té skupině těch lidí, kde jím tam ty s ním musíš nějaký.

SPEAKER_02 27:46

Tak já jsem se identifikoval spíš tou skupinou. Já jsem objevil tu objektivní pravdu, tu jedinou správnou cestu musím se jí držet. A pochybnosti jsou prostě něco, co tě oddaluje od Boha. Ale ve skutečnosti to je taková zajímavost, že původně řík znamená cokoliv se tě oddaluje od Boha a ty pochybnosti mě spíš k němu přiblížili podle mě. To je dobrá masinka. Takže já jsem hodně dlouho řešil. Jakou svoji roli v tom světě jako spirituálně. Jestli teda prostě jsem byl jenom zvořený jako z hlediska nějaké predestinace k tomu, abych prostě šel do pekle a byl zatracený. Proto já prostě v sobě mám, nezbavím se toho. A buď budu prostě.

SPEAKER_03 28:46

A pro mě ještě zkoušel se z toho zbavovat nějak sám, že si to nějak zakazoval ty myšlenky. Vnitřně se stestal za to nějak.

SPEAKER_02 28:58

Já jsem hodně prostě nebo nevím, jestli zbavovat spíš potlačovat nebo nedávat tomu prostor. Aby prostě byl ten zbožný člověk a nedovolil tomu říku nějakat.

SPEAKER_03 29:23

Ale teď jako byš takhle. Jaký tomu byl vývoj, co se tam potom stalo, že se to tak pustil, že se tom přes bránit, takže si uvědomil, že to jsi prostě tvoje identita, že jsi takhle přišel na svět a ještě vlastně něco dělat.

SPEAKER_02 29:49

Myslím, že částečně v tom hrála pro mě roli nějaká teologie, protože jsem byl schopen potom si to nějaký odargumentovat. Proč jako už si nemyslím, že to je řík. A částečně to bylo hodně podle mě o nějakém sebepřetí. Takže když člověk na sebe pohlíží jako prostě na někoho, kdo si prostě nezaslouží tu lásku ať už od Boha nebo od sebe nebo odokoliv. Tak je prostě to byla nějaká cesta, od které jsem se, nebo nějaký bod na té cestě, od kterého jsem se musel vzdálit hodně. Potřeboval jsem nějak v sobě změnit tady to nastaveníš prostě jsem tady jenom kvůli tomu, abych šel do pekla. Protože to bylo hodně destruktivní a hodně jako mě to vedlo do takových docela temných nějakých období.

SPEAKER_03 31:13

Přijá tu vizi, že je špatný člověk a že si zaslouží za teratní, tak z tím se teda vůbec než je legce.

SPEAKER_02 31:19

Ne, ne, to vůbec ne. Myslím, že pro mě bylo hodně zásadní to, že jsem objevil, že existují právě křesťani, kteří to tak neberou. Protože prostě mě přišlo takový jako trošku srabský si jenom říct: ok, tak prostě přestanu být křesťan nebo přestanu věřit v Boha. Protože vlastně tam byla pro mě ta otázka toho jako, tak když teďka se zahazuje celý svůj věčný život. Ale když jsem objevil, že vlastně tam je největší názorová pluralita, než jsem si myslel, tak to otevřelo dveř nějakého zkoumání.

SPEAKER_03 32:05

A pak zavřelo nebo otevřelo.

SPEAKER_02 32:13

My jsme měli jednu mladežnickou akci, na které jsme měli téma prostě nějaký lidi na okraji společnosti a každý ten prostě jsme si zvali nějakého řečníka, který mluvil o nějaké konkrétní menšině. A když tam LGBT, tak ten řečníko on nemocně. A oni byli jako užit co teď.

SPEAKER_03 32:39

Tak jsem přihlásila?

SPEAKER_02 32:41

No, tak oni byli jako tak uděláme panelovku. Sám bych se do toho asi nepřihlásil, protože jsem to neměl vůbec zpracované ještě pořádně. Ale pár lidí mě k tomu povzbudilo. Takže jsem do toho šel spolu ještě s jedním kamarádem. A prostě jsme jenom odpovídali na otázky od lidí. A zjistil jsem, že vlastně to prostředí se hodně vyvinulo někam a změnilo. A že ty lidi už nejsou jenom prostě odsuzující, ale že jsou zvědaví a že tomu chtějí porozumět. A že tam.

SPEAKER_03 33:20

Zároveň to asi byli teda lidi, co přišli na diskuzi jako tématu, že tam už byl trošku vyfiltrovaný.

SPEAKER_02 33:27

Ne, ne, to byla prostě celou týdenní akce, to byli prostě ti samí lidi, co prostě jezdili na všechny ty ostatní akce.

SPEAKER_03 33:35

A bylo tohle pro tebe takovým takovým svým způsobem vyautování? Že jsi prostě vyautoval v panelové diskuse. Tak zatím asi nejoriginálnější kamingou.

SPEAKER_02 33:46

A já jsem ještě řekl, ale zatím mi říkajíte postaru, protože ještě nevím, co mám dělat a nechci, aby to zjistili rodiče.

SPEAKER_03 33:55

Bylo to v panelové diskuzi vlastně poprvé, kdy jsi to někomu takhle jako na rovinu řekl, nebo si to už nějakým s nějakými přáteli blízkým.

SPEAKER_02 34:04

Pár lidem jsem to řekl. Většina lidí už minimálně tušila, že asi nejsem heterosexuální žená. No, ale pro mě pořád byla otázka, jestli to ten vhodný směr pro mě. Už jsem byl v pohodě s tím, že asi existuje víc různých cest, jak k tomu přistupovat. A potom jako jsem chtěla zjistit. Akrát to je tedy pro mě ta správná, abych nežil ve lži. Proto strašně moc lidí říkalo, ale když půjš do té transity, tak to si nalháváš. To prostě žiješ v té, ale mě přijde, že to je přesně náopřek. Tak to je občas trošku složitý. Ale na té panelovce jsem zažil hrozně krásné přetí a dodalo mi to hodně odvah a nadějí. A zblížilo mě to s těma lidma, s těma kamarádama. A zjistil jsem, že tam i v té křesenské mládeži. A tím pádem jsem se dokázal víc odvážit zpochybňovat úplně všechno. A měl jsem prostě takové období, kdy jsem fakt pochyboval o všem. Postavil jsem si na to celou svou životní filozofii v té době, že prostě bez těch otázek ta víra není vírá.

SPEAKER_03 35:39

Ale zpochybňoval si tu víru.

SPEAKER_02 35:43

Protože vlastně to je strašně absurdní, že spousta lidí bere víru jako něco, prostě všem musíš mít 100% jistotu. A to prostáv, že odvíraje o tom, že právě si vadíš na něco, co není úplně jistý. Takže myslím, že tam je jako spoustu prostoru pro.

SPEAKER_03 36:10

Ale rozdíl mezi vírou a věděním. Přesně tak.

SPEAKER_02 36:14

Přesně tak, přesně tak. A pak, když už mě to trošku unavilo, tak jsme začal hledat i ty odpovědi. A nejenom prostě všechno bořit a znovu stavět. To tam se objeví hodně v těch písničkách, co budou zítra tady to boření a stavění, takže to je taky takový trailer na zítřek.

SPEAKER_03 36:39

Jak se to o tobě dozvěděli rodiče byli byli na panelovce nebo to k ním nějak dobu blalo.

SPEAKER_02 36:46

To bylo už v době, kdy tam nevedli ty akce. Ale pořád občas se třeba angažovali v tom prostředí. Já jsem vyautoval dvakrát, jednou že jsem na holky. A to bylo tedy takové hodně. Improvizovaný a prostě jsem si v jednu chvíli hesnul a byl jsem jako hele, prostě líbí se mi holky. A oni vůbec nečekali. Tak se trošku diví.

SPEAKER_03 37:27

Bylo to překvapený.

SPEAKER_02 37:31

Tačka neřekně a muka začala trošku vyvádět. Tak prostě potom se trošku uklidnili a pak jsme se to bavili oni hodně chtěli, abych to řešil takým způsobem, že to zkusím nějak uzdravit nebo tak.

SPEAKER_03 37:52

Posíledě na konverzní terapii.

SPEAKER_02 37:54

Neposlali, ale naízeli mi to. Ale jako nechalně se rozhodnout, no a pak tedy o pete později jsem se vyatoval, že jsem transatě jsem tady napsal dopis. Což mě doporučuji to je asi jako nejlepší způsob, jak předat nějakou informaci, která může rozhodit.

SPEAKER_03 38:16

Je to lepší než panelová diskuse myslíš.

SPEAKER_02 38:20

Asi trošku. No, a jako odjel jsem pryč, takže oni měli prostě čas na to si to vstřebat. A vysvětlil jsem prostě i svůj přístup z hlediska víry, to prostě tam mám nejistotu, ale zatím jako mi přijde nejlepší cesta k tomu žít v nějaké pravdě. Je pro mě nějaká že fyzickou nevím, že jsem se snažil uklidnit víš co? A pak až později jsem já jsem celou dobu věděl jsem hrozně chci na mastech tomii operaci prosou, protože prostě jsem nedokázal chodit bez bindru.

SPEAKER_03 39:17

Kolik je bylo let zhruba v tom období, kdy jsi se takhle svěřil těm rodičům a měl si tyhle kaming auty?

SPEAKER_02 39:23

Asi 15.

SPEAKER_03 39:27

Už se bylo pohnuletý.

SPEAKER_02 39:28

Já myslím, že když jsem měl ten druhý, tak už mi bylo třeba osnáct. Bylo to někdy během covidu okolomaturity, něco takového. Úplně si to nepamatuju přesně nikdy. Jám hrozně špatnou paměť.

SPEAKER_03 39:44

Zase zpám spíš kvůli tomu, že pak třeba s těma medicinský zásahama už ty rodiče nebyl vyžadován jejich souhlas. Právně.

SPEAKER_02 39:54

Ale já jsem ani nešel na operaci v Česku, protože jsem vlastně nikdy nebyl u sexual, protože jsem nechtěl brát hormony kvůli zpěvu. Já se toho prostě trošku bojím, že je to nějak zmluvý hlas.

SPEAKER_03 40:22

A já nevím, jestli viděl, u mě jsem měla rozhovor s transklukem, který byl z Holandska. A on se právě profesně věnoval zpěvu. Byl to jako zbormistr a pěvec a tak. A on tam o tom velmi podrobně mluví. Mluví tam o tom, že vlastně hlasu u transmužů probíhá jinak než učis mužů. Takže bych to nějak hrozně zjednodušila. Tak je to, když máš strunu na kytarře, tak výška toho tónu je určená buď dílkou té struny anebo jí tloušťkou. A že vlastně jako uci z mužů, když procházejí klasickou pubertou, tak se vlastně ty hlasivky natahují do dílky. Ale u transmužů tím, že to tělo už vyrostlo a už dál neroste, tak není kam, aby se natahovali, takže oni se zlustějí. Že to je trošku jiný. A že on z toho měl obrovskou hruzu, vlastně dlouho odkládal hormonální terapii kvůli tomu hlasu. A pak to nějakoval a všechno to tam dopodrobné popisuje a říkal, že jenom zvolil jinou cestu, že většina transmužů si začne píchat to tečko prostě a teď najedou. No a že je hrozně pomalu. Po takových mikrodávkách. A že postupně jenom po malinkatých koustích, jakože ten hlás nechával se jako zvyknout. A pak teda říkal, že v pohodě, že mu to jako kéru nezničilo.

SPEAKER_02 41:52

Tohle asi jediná možnost, kterou bych reálně zvažovala asi. Protože ten zpěv je pro mě hrozně důležitý. I když nejsem kdo ví jaký zpěvák vlastně ve skutečnosti to, co mě přijde, že takové lidi se nad tím pozostaí a jsem to, že vyspívám vysoko. Takže třeba když baskuje někde na ulici, tak jsem asi umí fakt dobře zpívat, když to vyspívá tak vysoko a jsem.

SPEAKER_03 42:28

Já ti poslu ten podkaz, já to teď podám do popisu videa vyšlo nějak vyhledně, co tady sedíte osobně. To bylo zrovna zajímavý povídání. Myslím si, že by mohlo tedy být velmi inspirativní člověk, který řešil úplně ten stejný problém a říkal, že vlastně nikdy nebyly informace o tom, že to bylo strašně těžké si to všechno vyzišťovat a že teda zvolil trošku jiný postup té hormonální transice, aby mu to ten hlas nezničilo. On teda tvrdil, že mu ten hlas.

SPEAKER_02 42:57

Tak to děky, to se podívám.

SPEAKER_03 42:59

Uvidě jsem tady třeba přesvědčovat.

SPEAKER_02 43:08

Já jsem plnoletý.

SPEAKER_03 43:09

Plnoletý. Mladého plnoletého jsem přesvědčila s tímhle zrůnostem. Takže vlastně pro tu hormonální terapii jsem se nerohodl kvůli tomu, že jsi měl obavu o svůj nebo stále máš. Takže jsi vůbec neabsolvoval tady tu fake show s českým sexuvem a odpovídáním na otázky a tak.

SPEAKER_02 43:36

Úplně jsem se tomu vyhnul. A já jenom jsem roziltuci, jak to teda udělat, když nemůžu přes tu komisi a říct si je už jsem roku na hormonech.

SPEAKER_03 43:48

Ono to jde nějaký i v Česku, na některých soukromých klinikách, že se nepají, v to jsou takový bizáry, že když je žena chce zmenšit prst, tak úplně v pohodě. Vysázat peníze na stůl, ale když si chceš úplně odstranit, tak to musíš před komisy ministerstva zdravotnictví. Aby tě mě zajímalo programátorka, že johodním povoláním, co je ten limit. Co je ještě s menšení prstů. Je si třeba změtšení o 95%, ještě jenom zmenšení, nebo bude 29, ještě jaký je ten rozdíl mezi odebráním prstů a zmenšením. Paní se hlásí tamhle.

unknown 44:29

Ale zákonářní dělají.

SPEAKER_03 44:34

A bylo to dělat bez komise. Javím, že na víc místech dělají bez komise.

SPEAKER_02 44:38

V době, kdy jsem to řešila, tak jsem věděla jenom o pár lidech a mně se vůbec nelíbili jejich výsledky. Takže jsem si říkal, že našetřím a pojedu do Tajska, což z nich strašně šejí a random, ale ve skutečnosti měli dostat dobré výsledky. Nebudu teďka ukazovat v kostele.

SPEAKER_03 45:08

Já jsem možná šře.

SPEAKER_02 45:13

Takže jsem prostě našřelné operaci v Tajsku.

SPEAKER_03 45:18

Ale to ono to zní jako šejdy, ale vlastně Tajsko je nejvíc transemně na světě a do Tajska jezdí ta nejbohatší americká klientela a tam jsou ty nejvyhlášenější kliniky na tyhle operace a většinu trans lidí, který znám, který na to mají, tak jedou do Tajska, pokud chtějí ty operace dělat.

SPEAKER_02 45:37

No já jsem právě na to moc neměla, ale hodně hustý bylo, že můji nejbližší kamarádi z řad té křesťanské mládeže se na to složili. A dají mi to dárek narození nám, že připěly půlku té částky. Což bylo fakt hustý.

SPEAKER_03 45:58

To je dostat tisíců?

SPEAKER_02 46:02

Myslím, že mě to celkem stálo nějakých 150 tisíc. Takže to tak vůbec nechápu, to je prostě fakt dojemný.

SPEAKER_03 46:14

Takže obcházeli na bohoslužbách s kasitníků vybíráme nebo záňost.

SPEAKER_01 46:18

V dnešní sbírka půjda.

SPEAKER_03 46:21

Na nevratné poškození.

SPEAKER_01 46:25

Zničení chrámu svatého.

SPEAKER_03 46:28

Takže si mě takové zničení mladého života a tak. Ale nějakové. Oni na to budou koukat s aleatce pro rodinu se nesměná tenhle ten. Tak to je takový, že jsou takové joky pro ně. Zajímavý tady to, co teď tematizuje, že vlastně je tak 99.9 transmužů, co znám, tak nesnesou ty prstva. To je fakt operace. Já jsem potkal jenom jednoho jediného transmuže, který měl jsem ho taky v rozhovoru, který řekl, že tu operaci nechce, že mu to nevadí. A ty prsa ne byly nějak viditelný trochu. Ale on s tím byl v pohodě nenostil. Ale měl úplně maskulinní vzhled. A ještě jsem slyšela o jednom případu někde v Německu, ale jinak úplně všechny transmuže, co znám, tak to je číslo jedna na jako seznamu přání. Takže si odjel do tajska.

SPEAKER_02 47:22

Já tam se mnou kamarádka právě z té anglické mládeže, mě doprovodit tak úplně totálně random. Já jsem původně počítal s nějakým jiným, že tam pojede se svým bývalou přítelky jenom že my jsme se zrovna kvěrozešli a neměl jsem s kým jet.

SPEAKER_03 47:43

Ono to je potřeba, protože se tam probouzí z narkozy a to je dobré, když to máš blízkého člověka.

SPEAKER_02 47:48

To bylo docela wild, oni mě tam myslím nenechali ani. Jestli vůbec a pak mě prostě posali na hotel. Takže se denáří a zase se vším krevšude, tak jsem taky šel případ na nějaký schodky. A ten jako stáv na tom hotelu bude jako.

SPEAKER_03 48:20

Jak je to byl pocit? Kdy potom se tam podívala na to tam nebylo.

SPEAKER_02 48:25

Tak já jsem tožila několik prvních nevěřil.

SPEAKER_03 48:28

Tak by měla by sundal tu baně. Ty obvazy.

SPEAKER_02 48:33

Bylo to hodně husté. Nebyl jsem schopen nějak si připustit, že to je realita víš, já jsem si musela zvykat, ale zároveň myslím, že nějakým způsobem jsem si zvykl hodně rychle a už jsem hodně rychle potom zapomněl. Na tak to bylo vlastně.

SPEAKER_03 48:59

Z toho dobrý pocit. To byl ten splněný slán pro tebe.

SPEAKER_02 49:04

To byl určitě jako fakt jako určitě správné rozhodnutí podle mě. Vůbec toho nedotu.

SPEAKER_03 49:15

Ty jady zmínil, že tehdy měl přítelkyni, která se s tebou předtím rozešla než se do toho tajska, to znamená prostě raní s holkama.

SPEAKER_02 49:24

No, tak různě asi. Až asi to úplně neomežu.

SPEAKER_03 49:29

Když jsem spíš ta otázka teď směřovala k těm vztahům, protože to je prostě pro transliti takový velmi specifický, když vlastně ta tělesnost mnohě úplně neodpovídá těm představám. A tak já to znám ze svý zkušenosti. Jako ranění není úplně takový easy. Proto je ta druhá strana vlastně překonat nějaký bloky. Samozřejmě jsou lidi, kteří hodně, jsou lidi, pro který to není až takový téma. Jak to bylo u tebe a jak to dělat se vztahama?

SPEAKER_02 49:58

No já. Já často vtipku s tím, že kdyby chtěl penisk, tak bych byl prostě totální fakt bojky.

SPEAKER_03 50:13

Já si myslím, že vení pohodě.

SPEAKER_02 50:21

No, ale ve skutečnosti nevím jako asi zase tak moc to neřeším. Jako nevím.

SPEAKER_03 50:32

Myslím, že třeba, když máš nějakou novou známost a asi téma přijde na přetřes, protože dřív nebo později se vztahy směřují k tomu, že lidi spolu skončí na zík posteli, že. A asi je samozřejmě, že je možné ten reveal udělat jako tady tam na tom místě, ale to spíš nedoporučuje, protože třeba utrangů může končit i vražou nově. A tak je asi lepší to nějakizovat trošku s předstihem. A teď jsou lidi, kteří prostě utečou. Tak poslechnu a říkám, že tohle není pro mě.

SPEAKER_02 51:19

Já jsem nikdy nebyl v situaci, kdybych byl na rande s někým, koho jsem moc neznal.

SPEAKER_03 51:25

A ten člověk z toho to objeví před.

SPEAKER_02 51:27

Ano, s tímkoliv s tím jsem chodil nebo chodím, tak to je vždycky nějaký můj dobrý kamarád. A pak se to nějak jako prostě rozjede.

SPEAKER_03 51:44

Pardon. Tady furt v takovým zvláštěmi, které nad námi prostě vystí na tom kříži, ale to je zajímavější. Nunda něco ještě důležitého v tvém příběhu, na co jsem se nestihla zeptat, protože jenom teda řeknu, že se známe asi tři minuty před začátkem tadáčení. Ale o to je lepší, takový autentičtější, že já tě vlastně poznávám tady. Ale je možné, že něco důležitého z tvýho příběhu nevím a opomněla jsem.

SPEAKER_02 52:16

Ale nevím, jestli jestli něco tak já si vzpomenuji, až začávání po tom někdy.

SPEAKER_03 52:23

A ty nevadí. Já si myslím, že se blížíme k té hodince, která obvykle tranzu trvá. Tamže je to v pohodě to. Si třeba neslíbili. Já se ještě zeptám, prosím vás, platili, jste sem vstupný? Nežiš. To vyvěla teď z toho taková rozpadí, jestli jste si za tohle platili. Ale co? Já vás obejdu s tím RKV. A oni tam mají ten kiosek jako v KFC tamhle. Takže vy si poradíte. Tak jo, Edmund, já ti moc děkuji za skvělý povídání. Teď jenom tamhle koukám na tobě aši, jestli to bylo dobré spokojený, to nebyl nějaký problém tady říká takové věci tady pod pánemě říšem. Uvidíme. A když se to nedostane na internet, to je nejhorší, co se může stát. Děkuji vám, co jste sem přišli v sobotu v 10 ráno. Úplně strašně vás obdivu. Děkuji všem, co se pravidelně na tranzu koukáte. Prosím, prosím, přehojte mi tam něco na to hírou hero, který ta hláška uráží. Tak si prosím zaspěte uši a dejte samozřejmě subscripek. Protože jenom blbeček dá subspeček. Lajkujte, šarujte, komentujte. Špířte slávu v trazu dál a mějte se krásně. Ahoj.

SPEAKER_02 53:53

Ahoj.