Mezi klapkou a realitou

Pozvání do dalšího dílu OK TALKS přijal Jan Perout, jednatel společnosti Bumerang Film s.r.o. Otevřený rozhovor ze světa filmové a reklamní produkce o kreativitě, podnikání i zákulisí natáčení.

Řeč přišla na dlouholetou spolupráci se společností OK GROUP, profesní cestu Jana Perouta i na to, co ho během let v oboru nejvíce formovalo. V podcastu zaznělo také, co klienti při natáčení nejčastěji podceňují, zda se někdy stalo, že klient nebyl s výsledkem spokojený, nebo jestli existovaly projekty, které se rozhodli odmítnout.

Jak vypadá realita filmové produkce bez příkras, co všechno stojí za kvalitním videem a proč nestačí jen zapnout kameru? To a mnohem více se dozvíte v novém dílu OK TALKS.

Transcript

SPEAKER_03 0:00

Dobrý den všem, já vás vítám u dalšího dílu podcastu Oka Talks a mým dnešním hostem je tady Jan Perout, jednatel společnosti Boomerang. Dobrý den, Honzo.

SPEAKER_00 0:08

Dobrý den, děkuji za pozvání.

SPEAKER_03 0:10

Zeptám se úplně na úvod, vím, že tu otázku jste ode mě neměla nachystanou. Proč bumerang?

SPEAKER_00 0:16

My vlastně, když jsme, ten náš projekt byl takový jako studentský a pak když jsme přemýšleli, jak to trošku posunout, tak vlastně jako spolu s jednou agentou, která s náma spolupracovala, jsme přemýšleli, jak vlastně by se to mělo přejmenovat, rebrandovat. A vlastně s ním přišli oni, že by to mohl být boumerang. V těch verzích je mnoho víc, ale ta se nám přišla vlastně jako nejvtipnější, že my trošku jsme nastavení tak jako hodnotově, že věříme, že když my do toho dáme maximum, že to může být jako vzájemný partnersý vztah i s těmi klienty, vlastně se všimi, se kterými jednáme. Takže to, co někdo dá, to se mu vrátí, tak nám tošlo vlastně takové karmant, tomu tak neříkáme, ale v principu ano. A přišlo to vlastně vlastně jako vtipné.

SPEAKER_03 1:01

A když mi řeknete, co boomerang teda všechno dělá, co jste schopni, jaká je vaše cílová skupina. Pište to divákům, kteří třeba neví, co děláte úplně.

SPEAKER_00 1:09

Boumeránk je vlastně půlservisová produkční agentura, produkční firma, kdy jsme schopni vlastně jako natočit z pohledu audiovizuálního vlastně doručit jakýkoliv výstup. Nějakou dobu to byly vlastně velmi často reklamy, reklamní formáty, ať už reklamní spot do televize online, vlastně kamkoliv. Do toho jsme vždyck pořád dělali třeba dokumentární filmy. Takže tou druhou nohou jsou právě, nebo seriály, takže vlastně autentické natáčení, ať už na zakázku nebo něco, co si vyvíjíme sami, nebo ve spolupráci s televizí. Takže umíme doručit vlastně dokumentární film, klidně do televize do kina, ať už teda na objednávku, anebo s tím, že si obyvneme sami. Máme za sebou dokonce i vlastně jako hraný seriál, který běžel na boju. Tehdy když se ještě jovalo, dneska Van play. Takže tady v Brně jsme právě natáčeli ve spolupráci s brněnskými herci takový komediálně satyrický seriál hraný veganě a jalěta se to jmenovalo. Větku to nemělo asi takový dosah nebo úspěch, jak možná ti autoři čekali, ale byla to pro nás tak jako velmi zajímavá zkušenost.

SPEAKER_03 2:22

A to byl takhle největší projekt, co jste měli, nebo takhle každý projekt je extrémně specifický.

SPEAKER_00 2:29

Tím, že my jsme vlastně de facto zakázková výroba, tak vlastně každá zakázka, máme tu už 10 let, skoro každá zakázka, která přijde, tak je něčím specifická, něčím jako jiná. Tak velikost je různám. Dá se měřit na rozpočet, dá se měřit na dosah divácký a podobně. Tohle to byla jako největší věc, v podstatě jako hraná pro nějakou stímovací platformu. Když bychom pak vzali větší projekty, tak třeba pro Direct Pojďovnu, což je blízké tady si budeme povídat, jsme dělali taky dvě dvě veliké kampaně, jako reklamní z poty do televize před pár lety, takže to byly asi jedny z největších, nebo potom pro sport i Simo, taky jsme dělali vlastně jako několik velkých televizních reklamních kampaní.

SPEAKER_03 3:16

Takže on může přijít firma s nějakou představou, jak by chtěli zasáhnout ty diváky, co by tam chtěli a vy už pak to vezmete do vlastních rukou. I co se týká té režie, nebo oni vám můžou vlastně nadiktovat, co chtějí tam mít.

SPEAKER_00 3:31

Jsou dva přístupy. Buď to ten standardní, je, že ta firma přijde za agenturou, reklamní agenturu, která jim vymyslí celý koncept té kampaně, a jednou součástí toho konceptu jsou vlastně videa. A ta reklamní agentura potom přijde za náma nebo udělá výběrové řízení a hledá vlastně nejlepšího dodavatele těch reklamních videí, což je jedna součást té kampaně. Ano potom jsou vlastně firmy, které přijdou přímo za námi, aby jsme jim pomohli třeba vymyslet i ten koncept. To se neděje tak často, ale vlastně je to častěji, než jsme si mysleli, že se bude dít. Protože právě třeba ve spolupráci se Sportismem jsme poměrně dlouhou dobu byli částečně v pozici i té agentury, že jsme jim pomáhali vyvinout ten koncept. A něco podobného vlastně děláme i teďka ve spolupráci s Etou. Takže pro Etu, on tam taky v tuto chvíli zatím nemá ještě, když nějakou dobu nemá agenturu a my jsme v pozici toho, že jim pomáháme vymýšlet i ten koncept a potom to video vlastně doručujeme.

SPEAKER_03 4:25

Takže vlastně i ten marketing, který je s tím zpěvý.

SPEAKER_00 4:28

Paradox u nás vlastně v týmu lidí, kteří řídí ty projekty, jsou v podstatě jako výhradně marketáci, lidi, co vystudovali zejména teda ve Zlíně na univerzitě marketing. Takže vlastně jsou to marketáci přeučení na produkci, ale vlastně pak v tomhle se to krásně potkává.

SPEAKER_03 4:45

A musí člověk být určitě kreativní, bez toho to nejde.

SPEAKER_00 4:50

Určitě, určitě. Kreativní a psychicky odolný.

SPEAKER_03 4:55

Je to vždycky náročný.

SPEAKER_00 4:56

Je to extrémně náročný, protože to prostředí je jednak extrémně konkurenční, druhá vlastně hrozně rychlé, a pak jako klade velké nároky. Obzvláště v té, protože ta produkce je vlastně poslední článek toho řetězce, a dostane se k ní většinou ty informace nejpozději a musí to nejdřív doručit, takže vlastně je to opravdu taková ta hrana.

SPEAKER_03 5:18

A co lidi vůbec netuší o celém tom projektu té produkce, co je tam takový, co třeba mě by nenapadlo.

SPEAKER_00 5:26

Jako asi i mě někdy překvapí, jak když člověk vidí v tom reklamním bloku v televizi, prostě ten X reklam za sebou. Takže to prostě 10, 15, 30 vteřin reklama, kolik je za ní jako usilí a kolik stojí peněz, je vlastně jako za átra vyrobit, a potom ještě to B, ji odvísílat dostat k těm lidem. Vlastně ten reklamní rozpočet, u těch větších spotů, to jsou miliony. A potom další desítky až stovky milionů stojí to zvitelnění, to odprítání v té televizi. A člověk většinou u té reklamy teda odkakuje na záchod nebo prostě nebo to přeskakuje nebo něco, ale vlastně jako kolik je zatím peněz. A není to úplně tak, že by se na tom někdo masil kapsno. No, to je ta výroba je drahá. Takže i mě to někdy překvapí. Si člověk řekne poměr cený, že vlastně dostanete 30 vteřin nebo několik 30 vteřinových spotů a ani dneska už ne na flašce. Prostě pošle se to online a stojí to jako milion.

SPEAKER_03 6:28

A já se zeptám, vyplatí se dneska dělat si tu televizní reklamu?

SPEAKER_00 6:33

No teď se to jako extrémně mění za poslední rok, vlastně s příchodem A, je to. Je to vlastně jako asi to bude ve spoustě oborech, ale myslím si, že zrovna u nás je to jako jsme jední z prvních na rání. Že ním právě je ten obor drahý, jak vytvořit tu reklamu. Ono to má svoje důvody, proč je to drahe. To není, že my opravdu jsme se na tom nějakovali. Případ od případu u různých produkcí, ale u nás to tak určitě nebylo. My jsme naopždy se snažili tam doručit v tom rozpočtu, který jsme dostali od klienta to nejvíc, co šlo, až nikdy neúkol toho, že jsme o tom třeba nic nevědělali. Ale tak to daný právě tou rizikovostí toho projektu, protože tam se můžete v průběhu toho cokoliv pokazit nebo cokoliv změnit, a to potom už jde jako za náma. Takže s příchodem té umělé inteligence se to vlastně jako tenhle trh extrémně mění a můj kolega říká, že jsme taková špička ledovce, jako jak se tak nějak píšou články o tom, že to vezme lidem práci a tak. Tak v našem oboru vidíme, že se to myslím, že u nás a myslím, že taky jeden známý říkal, že obecně snad spadl ten trh asi 80% s těmi reklamními klasickými vidí, tak jak se dělali roky předtím. Takže tam je velká změna, ale vidím to vlastně pozitivně nakonec.

SPEAKER_03 7:57

Jo, tak to je taky to, jak si říká, lepší zůstanou ne? Tak asi.

SPEAKER_00 8:01

Ono naopak teďka taky: právě pro našeho klienta Etu jsme dělali plně generovaný spot EA, který vlastně pak běží, myslím, že v televizi. A taky nějaký komentář někde na sociálních sítích, že tedy jako ta značka si prý neváží toho diváka tím, že mu jakože šetří na tom, co mu chce doručit. Takže určitě nějaká sféra tady tohle zůstane a značky, které se budou chtít odlišit nebo budou chtít ukázat, že opravdu jim jako záleží i na té komunikaci nadměru toho, co je třeba běžné, tak si budou platit a budou tvořit, videoformáty, jako živě, nebo s živými lidmi, tou původní metodou, nebo nějakou hybridní.

SPEAKER_03 8:47

Aji se určitě pak dostaneme, to je podle mě celkem téma. Teď podle mě v každém podcastu, který jsem tady zatím měla, tak jsme se o tom bavili, protože je to na stole. Ale spíš tady hodím takovou suvku. Proč tady vůbec Honzo dneska jste? Vy jste klientem naší sesterské nebo společnosti v rámci Holdingu Oka Group. Takže mám tady na vás otázku: jestli byste doporučil tu spolupráci s OK Groupem, co si na ně nejvíc ceníte a prostě povídejte.

SPEAKER_00 9:19

Pro nás je Oka Group vlastně jako partnerem v tom, že když říšíme primárně pojištění s nimi a s vámi. A je to o tom, že člověk se v tom moři těch nabídek a všech možných makerů poměrně jako může jednoduše ztratit. A zároveň člověk má své práce dost a nemá úplně chuť si do toho dostávat, zaobírat se tím nějakého víc, než je nezbytně nutné, tak v tom vnímám vlastně vaši roli jako průvodce na té cestě, aby jsme byli dobře pojištění a nemuseli zároveň na tom trávit nějaký záratně moc času a měli jistotu, že ve výročí se nám někdo ozval, že se o nás postará, že když by se něco stalo, což naštěstí, zatím musím zaklepat, že nic, žádná závažná pojistna udělalo za ty roky, co jsme pojištění se nestala, ale věřím to, že právě i v té chvíli by ten servis tam byl tak, jak a co vy jako produkční firma musíte nejvíce pojišťovat? To bylo asi dost komplikovaný, vlastně nastavit si ty pojistní rizika. Extrémní množství. My samozřejmě máme jako vlastní techniku, vlastní prostory, vlastní auta, a zároveň potom si na ty větší projekty se vždycky půjdu. Půčují se do lokace, pučují se technika, a to technika prostě v hodnotě desítek milionů korun. kterou je potřeba mít v rámci toho pojištěnou. Tam pak samozřejmě, když ten projekt větší, tak se třeba dělat jako do pojištění, zvlášť na ten, protože to jsou třeba jednotky dnů, a není potřeba mít celý rok pojištění na příležitých projektu, jako zase můžou být jednotky do roka. Takže v podstatě jsou to všechny tyhle rizika spojené i s tím, že se ta technika převáží, že se vozí v autě, že se vozí data. Protože na točíte máte kartu a teďka, když by nedej bo, že přišla bouračka, tak o ty data můžete přijít, no už si se natáčení a třeba znovu. Výť samozřejmě je potřeba tomu mít naproti a většinou se data zálohují na tom plase, na několik míst a ty potom by měly být správně v různých autech. Samozřejmě velká téma jsou krádež aut. Nám se to zatím taky nestalo, ale způsob tě kolegů prostě si na pět minut odkočili z auta, vykradili jim auto plný techniky.

SPEAKER_03 11:36

A jak to někoho napadne, že zrovna v tomhle autě je takhle drahá technika?

SPEAKER_00 11:39

Já toším, oni o to musíme si nějakou intuici radar. Ale říkám, těch riziky tam vlastně extrémní množství a opravdu zatím jsme rádi, že jsme nic velkého neřešili.

SPEAKER_03 11:50

Super, tak to je fajn, to jsme rádi, že jste naši vyklienty. Co vás nejvíc formovalo, firmu nebo klidně vás jako osobně? Jak dlou jste vůbec v tom biznesu?

SPEAKER_00 12:01

V podstatě já jsem říkám, plus minus 10 let. Je to vlastně od vysoké školy. My jsme my a moji kolegové jsme studovali na univerzitě ve Zlíně, kde jsme se nějak dali dohromady už vlastně při škole. A postupně jsme tak začali společně, jsem tam přišla nějaká zakázka, tak jsme si dali takový tým dohromady a začali jsme na tom pracovat už právě při té škole. A postupně nás to jako bavilo, naplňovalo spolupráce v tom týmu, který si vlastně jako dobře sedl. A postupně se to profesionalizovalo a ve chvíli, kdy jsme dokončili školu, jsem magistr umění, to je vtipná věc. Já jsem tedy původně kameramů studovaný, takže a zároveň jsem první člověk, v naší rodině, který začal podnikat vůbec jako na sebe. Takže je to pro mě taky taková, že jsem to po někom nezdělil nic ani vlastně žádnou úplně to know-how nebo nějaký. Takže vlastně on všechno jsem si přicházel od začátku, vůbec na to je, co je marš, jak to funguje, jak vlastně funguje biznis. A zároveň já nejsem takový ten dravý typ obchodníka, který by se to uměl prorazit. Já jsem spíš víc do toho, jak jsem ten kameraman, tak vlastně chci dorčit ten nejlepší výsledek, jak je vizuálně i kreativně možný. A to biznisový jsem se trošku doučit, nebo pořád to učím.

SPEAKER_03 13:22

A už nějaký projekty byly zadarmo.

SPEAKER_00 13:24

A určitě tak na začátku nebo zadarmo. Zlatil se ten tým a vlastně, jak vyšlo to šulnul a byli jsme rádi.

SPEAKER_03 13:30

A tak na tom začátku jste museli i bojovat s tím nákupem té techniky, která je celkem dost drahá, nebo já nevím, kolik je to let zpátky.

SPEAKER_00 13:36

My jsme vlastně začínali v době, kdy se to začalo demokratizovat. Ono, nějakou dobu to bylo tak, že opravdu se natáčelo třeba na filmě, nebo i ty reklamy se točily na filmu už dneska, taky nám nikdo skoro nevěří. A pak přišli třeba digitální fotáky, kteří uměli už natáčet jako video. To těch 10, 12, 15 let zpátky. A to vlastně jako pak umožňovalo za do té doby neuvěřitelný peníze si koupit zařízení, který už umí spolu správnými objektivy vlastně dorčit ten obrázek jako super. Takže, asi jsme kamarádi, tak jsme se složili, koupili jsme si kameru z Ameriky první takovou, která měla teď 2-4 a podobně. Tak bylo to takový vlastně jako fajn.

SPEAKER_03 14:18

Takže jste na to nebyl sám.

SPEAKER_00 14:20

My jsme to vlastně jako celá ta firma naše, my jsme všichni i spolupodíníci, takže je to vlastně opravdu týmová práce, stejně jako film i týmová práce. Více samozřejmě režisér má vždycky hlavní slovo, ale opravdu je to spoluprá tvůrčích složek a mnoho tvůrčích složek, tak stejně tak to naše podnikání.

SPEAKER_03 14:38

A režisér je u vás kdo?

SPEAKER_00 14:41

Jako na začátku, když jsme začínali, tak byl v týmu jako jeden kolega, který primárně ty věci režíroval, ale je to tak, že každá zakázka vyžaduje jako jiný přístup, jiné reference. Takže my máme portfolio jako desítek režisérů, kterým potom nabízíme, když přijde zakázka. A potom je nabídneme ty režiséry právě třeba tom klientovi. Takže to není tak, že bychom měli tým, kde by byl prostě kameraman, režisér, zvukař a tohle. Máme třeba interního stříhače, který většinou věcí jako stříhá. Máme ty produkční nebo výkonný producenty, kteří se starají o ty klientů, o ty zakázky, ale vlastně jinak většina u těch větších reklamních projektů, většina je postavených na sub dodávkách prostě lidí, kteří jsou pro ten projekt vhodní. Přejaman pro každý projekt. Každý má nějaký skill, každý má nějaký rukopis a je v někdo jiný. Takže zabetonovat se v tom, že budeme mít jako jednotný tým, je takový trošku. Ono velká produkce se pozná tak, že vlastně má málo lidí.

SPEAKER_03 15:43

Jakože je jenom takový malý.

SPEAKER_00 15:45

Takže má vstatě jenom ten tým, který to může zobchodovat, odřídit, má ty kontakty a ten skill to kreativně vyřešit, protože to zadání vždycky je potřeba k tomu kreativně přistoupit, jak se to dá udělat.

SPEAKER_03 15:55

A stalo se někdy, protože já to vnímám tak, že vy musíte dodat něco a ten klient očekává úspěch toho projektu, toho filmu té reklamy, prostě nepotřeba. Kdybych já vám něco zadával, tak já očekám, že to bude wow, bez třeba nějaký velký marketingový podpory ve stylu placení reklamo a tak. I když tomu se asi taky dneska tolik nevyhneme. Tak spíš, jestli se někdy stalo, že tam ten výsledek nebo ten klient s tím nebyl úplně spokojený.

SPEAKER_00 16:27

Tak tímže většina těch větších projektů jde vlastně jako přes ty agentury, které vlastně jako mají tu ideační fázi na starosti, to znamená, oni jsou zodpovědní více ten koncept té kampaně a za ten úspěch. A lídej si, aby my jsme dodali ten dílek té skládáčky, tak, jak by to bylo kvalitní. Aby to bylo kvalitní by to zapadlo to konceptu. Ale my už potom dost často nemáme žádnou kontrolu nad tím, jak protože ta agentura potom má mediální agenturu, která to nasadí do těch médií, že tam na tom spolupracuje hodně subjektů a my nejsme ve fázi, nebo ani my nejsme v té roli, že bychom potřebovali být zodpovědní úplně za ten výsledný úspěch té kampány. Proto to závisí na více parametrech, nad kterými už nemáme žádný vliv. Ale stalo se nám právě provedného klienta, že třeba jsme natočili kampaň, tam se pak zmínil marketing ředitel a rozhodl se, že tu kampaň vlastně nepouže.

SPEAKER_03 17:19

Ale zaplatili vám.

SPEAKER_00 17:20

Zaplatili to po čase. Ani to nebylo tak, že bychom jí špatně udělali, jen se tam změnili priority v rámci toho vedení. A což bylo opravdu zvláštní, protože to nebylo vůbec kolem a ani jednoduchá kampaň. Tak jsme natáčeli právě na stěně z let panelů, na ty letky se promítá do zadu do pozadí. A to bylo jako taky docela challenge, celkově ten projekt byl šílený. A pak se vlastně nepoužil. Nevím, jestli pak nějak zkřízili nebo ne, to steď jsem my, ale vlastně to bude tak neúspěch.

SPEAKER_03 18:01

Ale jinak nic tam nemáte, že co by bylo vyloženě.

SPEAKER_00 18:04

Asi ne, tak je to vždycky snaha to dotáhnout do fáze, aby to opravdu bylo použitelné a aby tam ten výsledek z toho byl.

SPEAKER_03 18:13

Co ty klienti nejvíc poceňují v tom natáčení, nebo vy s něma musíte být úplně v největším kontaktu, dávají vám zadání, vy musíte navnímat asi ten produkt, tu firmu. Tak co oni nejvíc třeba podcení?

SPEAKER_00 18:28

Tak asi nejvtipnější takový ten přepínač levně, rychle, kvalitně. To jsou tři čudíky a vlastně jako všichni by chtěli mít všechny tyhři atributy, ale onopak to je taková pěkná animace, vždycky přepnete jeden nebo máte takhle tři a vždycky den se vám vrátí. Takže může to buď levně a rychle, ale už ne kvalitně. Může to být kvalitně, ale už ne, levně. Že opravdu samozřejmě všichni dáme ten svatý grál toho, aby to bylo co nejlepší nebo s co nejlepším poměrně na výkon, ale o tom to asi je. Aby ten klid dokázal vnímat to, že jsou někde nějaký limity toho. A aby jsme dokázali vlastně jako najít tu správnou cestu pro ten jeho rozpočet. Protože dost často se stává, že přijdu s tím. Chceme natočit tohle video nebo chceme natočit video na tenhle produkt. Naceňte nám to a my řekneme, dobře, ale to může stát 100 tisíc a může to stát milion. Jakože potřebujeme ty mantely, aby jsme v těch mandinalech dokázali vymyslet to nejlepší možné řešení, protože řešení za milion bude vypadat úplně jinak, než to za 100 tisíc. A vy na to máte třeba 200. Takže potřebujete znát ten budget, tak to samozřejmě často nechtějí říct, protože se bojí, že my potom to zneužijete, tu informace třeba, pro ten, že to takový jako vyjednávání. Zase, taková vtipná, vtipneme. Jsou dva kovové a jeden říká, co je rate, a druhý říká, voci to budget. Jakože jaká je vaše sazba, a druhý říká, jaký váš rozpočet. Tak to je vlastně jako věc, kterou bojím asi jako dost často, že.

SPEAKER_03 20:01

Tak tím je to kreativní, tak člověk nemá úplně cený. Dámě. Těžko potom naceňovat. Podle mě ten.

SPEAKER_00 20:08

A dost často takový mýtus je, že se to odvíjí od délky toho videa. Za kolik nám natočíte tolik vteřin nebo minut. Ale to vůbec nefunguje, protože se dá natočit přesně takhle jako podcast, má to hodinu a bude to stát desítky tisíc, a na pak ta 20 vteřinová reklama do televize může stát 5 milionů. To je takový jako častýmů z toho klientů, kteří třeba nikdy s lidem nedělali, nebo nepoptávali si jako profitu produkci a chtějí něco začít dělat.

SPEAKER_03 20:40

A jaká je časová osa vyloženě přijdu za váma s projektem? Mám nějakou představu, tak jak dlouho trvá zhruba, je to různý podle toho, za kolik milionů je ten projekt.

SPEAKER_00 20:52

Ani ne o tom zase to vychází z toho, kdy je to potřeba, protože a jak je to složité ten projekt. Protože měli jsme případy, kdy opravdu bylo třeba dva týdny na přípravu toho natáčení a pak jsme to chystali třeba natáčení půl roku, protože prostě tenkr s tím přišel za včas a nespěchal na to, což je lepší, protože když je ten časový tlak, tak se není čas moc vymýšlet a je potřeba brát vždycky tu první možnost a je to tím pádem pak dražší a trošku rizikovější. Ale zároveň on se to teď mění přihávě s tou umělou inteligencí, protože ten způsob fungování a tvoření videa se vlastně jakože pokud se budeme bavit o klasické produkci, to znamená, vymyslí se koncept, vyberou se herci, vybere se lokace, vybere se, že se jde se natáčet někam na reálnou lokaci. Tak ten proces zase dá se vždycky urychlit, ale prostě trvá, může trvatě třeba měsíc, měsíc a půl, a zatímco když se jde dělat AI video, tak to se úplně jiný level, a hlavně se to každý měsíc změní, co ty nástroje umí, jak to funguje, takže je to takové učení se zajízdy.

SPEAKER_03 21:58

Furt se to nějak vyla. Proč jsou ty, nebo za mě jsou ty produkční projekty a tady ty věci vnímané jako drahé? Jak se to u vás pohybuje zhruba? Já vím, že vy jste říkal, že to je, že se to nedá úplně tak říct, ale úplně nejnižná cena toho nějakého projektu, který uděláte pak po ten strop.

SPEAKER_00 22:22

Jako třeba teďka i ty AI videá, vlastně taky člověk si řekne nebo jsou takový fámi, že to jde za pár tisíc jako napromptovat. Ale vždycky je tam ten klient, který má jako přesnou představu. A to ladění toho projektu může trvat taky jako týdny, kdy se to pořád musí generovat znovu ty záběry, ladit, vymýšlet a předělávat. A to pak stojí jinak jako část těch lidí, kteří na tom dělají druhá kedy těch služeb, které to vlastně umožňují. A zároveň potom je potřeba vždycky udělat nějaká zvuková postproduce, je vždycky potřeba nahrát svůj a podobně. Takže i to AI video vlastně jako jsou třeba jednotky tisíc za reklamní video třeba i přes to AI. Ale jako se bavíme obecně, tak jako reklamu do té televize nebo online, to jsou to jako střední stovky tisíc, 300-400 pět tisíc, se to už si něco natočit dá. A ta ideální, ideální hladina jsou třeba milion, dva miliony. Takou ječno to není tak, že by to vzniklo jako jedno video, vznikne série, třeba tří korekných spotů, pak nějaký deriváty, kratší, širší výšky pře výsledku my jim dodáme, jsme takhle dodávali ještě třeba potom jazykové formáty, takže když máte klienta, který je působí třeba na pěti zemích, tak vyrobíte set třeba deseti, 15 formátů videí a pak to všechno vyrábíte pěti, takže dodáváte 100 různých videoformátů pro všechny možné země. Takže to potom já se někdy divím, že tě klientě se v tom vlastně jako vyznají a nasadit všechno správně na ty správné místa, že s tím je potom jako strašné práce je to zajímavý. Takže ono se zdá, že prostě 2 miliony za natáčení je moc. Ale když si vezmete, že na tom place je prostě 30 lidí. Je to třeba jedno dvou denní natáčení, kde zase technika za miliony, kde prostě jsou herci a ti herci vlastně taky stojí. Taky stojí. Oni vlastně dávají svůj obličej, svůj osobnost té reklamě společnosti a nemůžou potom třeba vzít už jinou reklamu v tom daném segmentu. Pro konkurence vlastně třeba zakázaný v té smlouvě, a to se musí zaplatit. Zároveň ten herc není jenom v té reklamě, on je třeba v radiu, je na Billbo, je všude možně, na fotkách. Takže tam se nemůže člověk divit, že to si za to řeknou ty peníze o něčemu dneska. Ti herci mají svoje agenty, kteří jim pomáhají to všechno zařizovat. Proto se ve všech smlouvách, licencích a podobně, je náročné. Já si někdy posleňou přijde, jak právník, protože prostě každý den řeční nějaké smlouvy musí kontrolovat, podepisovat, řešit a používáte na to AI. Určitě. Tím, že některé ty projekty nejsou nějak zvlášť veliký, tak je potřeba to mít na papíře, ale nevždycky je potřeba to mít a jde i o tu rychlost, protože nevždycky je možné čekat týden dva na to, až se k tomu dostane právník. Takže pro nějakou kontrolu nebo pro pochopení třeba, která je z zahraničí, tak je to vždycky to velké pomocné.

SPEAKER_03 25:27

Ještě mám takovázku zase neměla jsem mnou v té příprave, jak jsou taky ty reklamy, které byly zrušený nebo zakázaný odvysílat. Stalo se vám někdy něco takového, že po vás chtěl jako klient něco, co jste věděli, že je na hraně, nějaký toho právního nebo morálního směru?

SPEAKER_00 25:47

Jo, to je jako velký téma. Běžně se to stává u spzoringu. Jak máte sporzor pořadu, tak to má ze zákona minimálně teda v České televizi daný jako pravidla. Takže tam nesmí být jako výzva k nákupu třeba. Takže tam velmi pečlivě se potom takový tím malinkým písmem. Jo, jo, to byť mluve, třeba deseti vteřinové spoty před s tím pořadem. A tam v tom spotu se může ukázat produkt, ale nesmí tam být třeba výzvak nákupu a podobně. Takže potom my to vytvoříme, pošle se to na schválení do televize a v televizi řeknou, ne, tohle slovíčko tam být může. Tak to musí předhrát. A podobně. Jakože i když většinou si to posílá i textově, pak hotový, ale to se stává vlastně jako velmi často, že člověk se chce pohybovat na té hraně, aby jako to reklamní sdělení tam bylo, ale zároveň aby dodržel ten zákon. Tak tohle se stává často, myslím si, že běžně, když někdo dělá reklamu, tak je zakázané reklamy, že to je spíš jako. Spíš je to dobře komunikační, že zakázali nám reklamu. Buď se není podívat, že to je takový jako schválně trošku. Že to není tak, že by běžně bylo zakázaný reklam nějak moc. My co třeba my jsme dělali třeba reklamu jedním z našich klientů, byla dlouhodobu třeba Česká zbrojovka, takže my jsme jim pomáhali dělat právě vědé, to jsou to obrané jako zbraně tu pro obrané složky, takže jsme s tím v pohodě. Oni to samozřejmě nepoužívají jako reklamu. Zase v Americe, když oni působí na americkém trhu, tak tam zase to má nějaké výčí limity a je potřeba s ním taky pracovat. Ale třeba když nám přišla poptávka na nějaké hrací automaty nebo nějaké této loterijní záležitosti, tak jsme opravdu odmítali.

SPEAKER_03 27:33

To jste odmítali? Přitom to může být vývar.

SPEAKER_00 27:36

To možná jo, ale vlastně přišli nám to opravdu hodnot vyzávali morální.

SPEAKER_03 27:40

A ještě něco, co vám přišlo, co jste odmítli, nějaký bizár úplný?

SPEAKER_00 27:45

Bizáru asi bylo a teďka se žádný nevybavím, jako takhle my v poslední době jsme dělali i věci, které byly pro nás trošku nahraně, ale nakonec jsme do nich šli. Dělali jsme třeba pro značka Becharovka uvedla vlastně nový, nový nový portfolio, začali dělat i vodky. Takže pro Becharovka vodku jsme dělali jako televizní reklamu, což jsem o sobě zajímavá věc, že Bechovka ta značka, která je spojená s tak ikonickým nápojem, tak se rozhodnej do nového segmentu. Ale vlastně nakonec jsme do toho šli a nebo podobně jsme dělali. To je to alkohol v pohodě, je, ono se říká, že dneska mladí nemění pijou, může mít se toho alkohol spotřebovává. Nakonec jsme tuhle zakázku vzali, protože pro nás byla nějaký důvodu zajímavá. Ale jinak máme nějaké limity, které neděláme. Byť vlastně v tom profilu máme ty zbraně a máme ten alkohol. I vlastně jsme dělali nějakou chvilku pro jsou ty nikotinové poštářky, takotinové poštářky. Takové ty žíkací.

SPEAKER_03 28:57

Jo, jo, jo, proti kouření.

SPEAKER_00 28:59

To není jako proti kouření nebo asi si možná někdo nahrazuje kouření. Je to vlastně jako jsem to taky nikdy neměl, ale taky jsme pro tu nějakou dobu dělali takový online videa, který byly hodně kreativní, že to bylo jako opravdu moc pěkně udělané. Ale vlastně jsme si z toho dělali trošku srmu, že už máme v tom portfoliu ten tabák, ten alkohol a ty zbraně, už na druhé straně potom třeba děláme dokumentární filmy o poutní cestě. Dělali jsme film o poutní cestě do Santiaga, na kterou jsme vzali Kazmu.

SPEAKER_03 29:30

Jo, to jsem viděla na stránkách.

SPEAKER_00 29:32

Vlastně s Českou televizí šli do takového trošku extrémního projektu. Nebo potom dva roky zpátky jsme se šli do Říma. Taky s Českou televizí jsme natáčeli, nebo takhle pro českou televizi. My jsme jako producent, to znamená, část nákladů šlo za náma část televizí. Tam jsme šli do Říma, tam šli taky zase jako jsme natačili se Dňkem trošku, se sáruchou hřečkou a símavou skupinu lidí. A zrovna teď zhodou okolností minulý týden jsme roztočili třetí díl pokračování toho filmu, kde budít ještě jako lepší celebrity, ale tokrát půjdou na Velehrad. Jsou takový jako fenomén cirol-metodické stezky. A kdy vlastně člověk může putovat tak nějak postupách cyle metodě právě na ten Velehrad. A vezmeme na to celebrity a lidi, který by člověk vůbec nečekal, že na takovou cestu můžou jít. A věříme, že to bude, to žádné bez České televize, děláme to vlastně jako samy. A věříme, že se to příště rok dostane na ať už okin nebo na střímovací platformky. Uvidíme, jak to všechno se povede, ale plány s tím jsou velké.

SPEAKER_03 30:43

A už jste měli nějakou produkci v kinech?

SPEAKER_00 30:46

Přímo jakože by my jsme dělali něco, co potom bylo v kinech, jsme nedělali. Řekám dělali jsme proti střímovací služby pro českou televizi. Ve spolupráci s Českou televizí pomáhali jsme dělat i na třeba filmech o filmu, ať už prokazmovou one show, nebo ten one show movie. Nevím, jak se to jmenovalo.

SPEAKER_03 31:05

One man show.

SPEAKER_00 31:06

Ale on měl pak film v kinechazma.

SPEAKER_03 31:09

Tak to jste dělali pro ně.

SPEAKER_00 31:10

My jsme pro něj dělali vlastně jako film o tom filmu, jak se ten film natáčel, nebo pro hře.

SPEAKER_03 31:14

Tak on má jinak svůj nějakou. On má.

SPEAKER_00 31:17

Teď teďka už má taky trošku jinak taky si hledá jako jinou cestu.

SPEAKER_03 31:21

No, tak to muselo být celkem jako zajímavý projekt, protože to vidělo strašně moc lidí. Tam byly ty kartičky, lidi si mysleli, že vyhrajou nějaký peníze ne.

SPEAKER_00 31:30

Takže náš tým byl u toho, jak se to vlastně natáčelo. Tak to byla vlastně jako taky zajímavá věc. Já jsem u toho osobně nebyl a já vlastně sice kameran, ale vlastně zabředlo jsem do toho, že se vlastně musím starat o celé firmy, o tu administrativu, o ten o všechno, co v podzíní není moc vidět. Takže vlastně už spíš jsem taková kancelářská kryza bohužel. Takže už zpídám ty kompetence lidem, kteří jsou podle mě třeba schopnější než já a dokážou určitý nejstověk lepší. A zároveň jsem takový rodinný typat poplatce po poslední světě je pro mě trošku tak jako náročný, protože jak člověk má děti a pracující manželku, tak musíte se vystřídat, to je jasný.

SPEAKER_03 32:15

No, jak si čistíte hlavu, když už to takhle zavředlo do té rodiny a tak, tak jak si čistíte hlavu?

SPEAKER_00 32:21

No, je to vlastně složitý. Jám čtyři děti a mám čtyři kluky, v podstatě malý ještě rovatá.

SPEAKER_03 32:27

A chcete holku ještě?

SPEAKER_00 32:28

Stačí asi.

SPEAKER_03 32:31

Spousta lidí má třeba tři holky, jak chce kluka. A teď se snaží snaží a zase holka, tak myslím, že je pravděpodobnost je malá.

SPEAKER_00 32:38

A zároveň už jako takhle je to trošku nad naše cíli nebo tak jako akorát. Takže a žena pracuje se ženami na nějaké kosmetické pradenství, má taky svůj tým, tak vede svůj tým a dělá se ženami celý den, takže vlastně potom jadí tolik, že přijde domů jako do mužského mužské energie. Takže on to těžké ve chvíli, kdy člověk přijde domů a se si pese není hromada dětí, tak čistit si hlavu není moc kdy a jak. A tím, že jsem trošku takový, možná o mě říká, že jsem rodiný typ, je za to ráda, že nejsem úplně tak do větru, tak vlastně pro mě ideální čas je takový jako taková sobota na zahradě, kde nikam nemusím a můžu prostě kolem zahrady, sitek věcí lítat a nemusím vlastně na nic myslet a můžou tak jako být.

SPEAKER_03 33:27

A kolik je kloků?

SPEAKER_00 33:28

Nejmladší má čtyři a půl a nejstarší má jedenáct. Po dvou letech takové. A tak oni si už spolu vyhrajou. A my jsme na vesnici bydlíme. Tak tam je jako komunita, tam parta dětek, takže to je takové to dětství, možná už dneska tolik není, že opravdu líci takový uličníci. Na kole prostě. A je to pro ně jako ozdravný, že člověk jim nemusí pořád vymýšlet nějakou aktivitu. A oni vlastně v té skupině, v té skupině a v té volnosti i v tom, že se občas nudí, tak se musí jako psychologicky se říká, že vlastně potřeba se občas nudit, aby člověk, aby těm dětem, ta hlava začala pracovat, uměl si vymyslet tu zábavu a najít si i v té parě nějaké role, a tu zábavu.

SPEAKER_03 34:10

A sportujete nějak?

SPEAKER_00 34:12

Na kole jezdím, občas jsem se koupil kolo a jezdím do práce, když to jde. Mám to nějakých 15 km. Je to teda elkolo. Ale protože té práce je to jako dost do kopce, a potřebuju potom být jako funkční doma. Takže kdybych strávil na té cestě do práce a z práce třeba dvě a půl hodiny denně, tak je to jako hodně času. Takže to spíš beru tak, že si to zrychlím ten výděč energetický člověk má jako podobně jenom v kratším čase. Takže samozřejmě kolegové se mi posmívají, že jsem necítím se ještě tak starý. Letos budu m 36, takže to není tak hrozný, ale že elektrokol mají duch.

SPEAKER_03 34:52

A ono to hodně pomáhá jako v týzdě.

SPEAKER_00 34:55

Tak já jsem schopný to zdálost udělat třeba za polovinu času, co bych chěl na normálním kole. Být třeba ten energetický výděj, vlastně je podobný. Takže v tom pomáhá si to jako časově opravdu potřebují strávit nějaký čas v práci, protože je toho dost a nějaký čas doma, protože je toho dost. Takže to spíš taková jako, abych nemusel tím autem, protože ono ani tak z životní prostředí když taky, ale je to prostě potrava jezdit účě ještě přes město, je to takový.

SPEAKER_03 35:25

A v tom, co viděláte, tam se člověk musí podle mě nějakou vzdělávat, ať už je to s tím, že je teď tady ta umělá inteligence, tak doma trávíte třeba čas jako nějakou prací nebo vůbec.

SPEAKER_00 35:37

Jak kdy takové období? Občas jako je období, kdy je potřeba, tak prostě člověk uspí děti a jde ještě pokračovat v práci. Což samozřejmě nevždycky je optimální třeba s manželkou, by člověk mohl taky trávit nějaký čas. Ono neštěstí tím, že taky podniká, taky pracuje na sebe, tak má proto pochopení. A taky občas potřebuje něco takhle dělat, nebo je třeba do večera pryč. Takže říkáme to takový období, že někdy to třeba a někdy naopak člověk je rád, že teda vlastně večer už jsem počítač otvírat nemusí a může být v klidu.

SPEAKER_03 36:08

Tak ono je podle mě fajn mít nějaký ten work-life balance, nikdo to nemá rád to slovo. Ale podle mě je to potřeba, jinak se člověk z toho zblázní.

SPEAKER_00 36:18

Jako to máš Batě říkal, právě super věc, že práce vás neobejme a neutěší, a nebude s váma trávit, nebo opravdu vás jako neubejme lidsky a nedávám teda tím pádem to, co je opravdu důležitý. Ž někdo tu práce má opravdu to hlavní. A byť to tak někdy tváří, tak člověk se musí mentálně pořád se vrátit zpátky, že je to jenom práce. Je to horší ve chvíli, když člověk není zaměstnaný a má vlastně jako ta firma jsem já, nebo jsme my, ti, kteří za ní stojí. To znak, když se něco pokazí nebo když někdo po nás něco chce, tak vlastně jako člověk zatím určí jako svou osobou. Že to není tak, když je zaměstnaný v nějaké firmě, tak je to ta firma, je to jedno. Ale takhle to vlastně v tomto podnikání je trošku jako náročnější. Kore takhle vlastně jako v menším biznesu, kde to není jako korporátní, to opravdu postavený vztazí.

SPEAKER_03 37:07

Já jsem zmínil toho baťu tím, že to je taková vezlí. Řídíte se ve firmě nějakýma jeho radama, pravidlama, tak jak on to měl?

SPEAKER_00 37:15

Je to vtipný, protože já jsem, já jsem vlastně jako do zlína se dostal jenom kvůli škole, já jsem pocházím tady tak od Brna. Ale jako přirostlo mi to k srdci, ale já jsem bať už začal číst a studovat až jako nedávno relativně. Já jsem byl na nějakém scénáři, mimo tom, ale vlastně jako až poslední dobou jsem právě začal poslouchat podcast a čistou knížku a zjistil jsem, že velká část principů, na kterých my tu firmu máme postavenou, tak jako vychází částečně z těch principů. Že on taky dělat z těch svých, jako, že ti lidi byli spolupracovníci, nebyli to zaměstnanci, nebyli to jenom jako, že opravdu jim dávali podíl na zisku, dávali jim poměrně velkou roli, což jsme tak na začátku taky si postavili a pak zpětně zjišťují, že to tak vlastně bylo.

SPEAKER_03 37:58

Ten člověk má pak větší vazbu k té firmě, než když je ten řadový zaměstanec, tak ho najajruje třeba někdo jiný, a tak.

SPEAKER_00 38:06

My tím, jak jsme nastavení právě hodně lidky v stehově, on je to částečně dený tím, že ten část toho týmu, toho týmu jsme věřící, to potom i do toho ano.

SPEAKER_03 38:19

Přesně. Tak dneska člověk může být věřící různě.

SPEAKER_00 38:23

Tak to nás tak asi formuje i podobu té firmy, částečně. A vlastně vždycky to bereme tak, že ten daný člověk je spolupracovník, člen týmu, který spolu zodpovědný za to, jestli se ten projekt povede. A opravdu se nám to vyplatilo, že ty projekty potom fungují a i v těch těžkých chvílích, když se to opravdu pozná, tak ti lidi kouze za to firmu, koupou za to, aby to opravdu dopadlo tak nejlíp, jak může. Takže v tom to vnímám jako super.

SPEAKER_03 38:53

A je to tedy hodně stresový, jste říkal?

SPEAKER_00 38:56

Ta reklamní tvorba, jo, protože.

SPEAKER_03 38:58

A potom až ty moment, i kdy to natáčí. To podle mě, tam musí všechno šlapatek hodinky. To extrémně.

SPEAKER_00 39:04

Ale i vlastně v té přípravě, taky napřed to soutěžíte, takže řešíte prostě vytvořit poměrně hodně hodně materiálu, hodně to promysli celý dopředu, připravit podklady a do poslední chvíle nevíte, jestli to dostanete nebo ne tu zakázku. A potom když dostanete, tak najednou je strašně moc takový tlak na to, že to musí rychle stát a rychle udělat, ne vždycky ten klient dobře spolupracuje. Je to opravdu takový, jako je to dost náročný není pro každého. A v tom si myslím, že je pozitivum to je umělá inteligence, že sice tady ty přípravy a tak pořád jako zůstanou, ale už je to tomu v tom autově pomoct, že toho stresu a to. Já jsem nedávno přemýšlel, taková vtipná věci, když budou vyprávět třeba svým dětem nebo tom nejmladším, že jsme prostě fakt těch 30-40 lidí jelo prostě ze zlína do Prahy nebo ne všichni do těch lidí prežáků, ale prostě jsme jeli ze zlína do Prahy, vozili se tam prostě obrovský kulisy. Stavělo se prostě v ateliéru prostě stavby. A pak tam prostě třeba týden se staví nějaká stavba, aby pak se tam mohlo den natáčet. Stojí to prostě ta tisíce, postavit prostě obivák, s tím si postavit stěny, vybavit to všechno, opravdu je to jako obrovský kolotoč věcí. A pak se tam den natáčí, a pak se to celý musí zbořit, vyhodit, odvést. A stojí to miliony a vlastně jako když na to člověk podívá úplně jako z odstupů, tak si řekne, že to je nesmysl, že to je vlastně jako strašný plýtvání jako lidskou energí, peněz a tak. Ono to jinak udělat nejde. Protože vy potřebujete, aby v tom krátkém natáčetím dní, kdy opravdu je tam drahá technika drazí lidi, aby to jako šlapalo a stíhlo se to natočit co nejvíc co nejkvalitní a nejkontrolovatelně, takže to jinak nejde udělat.

SPEAKER_03 40:49

Přesně já jiná, nebo ne?

SPEAKER_00 40:50

No teď už jo, doteď to nešlo jinak udělat. A zároveň principu je to jako nesmyslný, nebo takhle poměr cený působí jako nesmyslně zvníčku. Byť mináce ta nebyla. U toho EI je to tak, že tohle sice může odpadat. Ale zároveň ten výsledek v tuhlu chvíli není stoprocentně taky kontrolovatelný. Vy tam můžete zadat stejný prompt, stejný vstupní data, a stejně vám to vždycky vyleze trošku něco jiného. Že oni samozřejmě se to snaží odladit, protože to je pro tu práci velká obtíž, ale taky to není tak kontrolovovatelný, jak by člověk ještě chtěl. Ale myslím si, že to je otázka měsíc.

SPEAKER_03 41:33

Než to bude úplně.

SPEAKER_00 41:34

Zároveň si myslím, a nechci být tedy jako prorok, ale zatím se mi to pořád vyplňuje, že vlastně ten systémy agentní těch agentů budou umět, že já jako majitel firmy, řeknu, chci prodat o XY víc tohoto produktu. Vymyslíme k tomu strategii, vymyslíme k tomu modiální umístění a vytvoříme k tomu videa a fotky. A prostě hejno agentů vlastně tohoto všechno vytvoří. Dneska to ještě není, takhle. Dneska nějaký i evangelisté, to jako říkají, že to už to jde, ono to má to velký mezer ještě. Ale jak vidíme ten vývoj, tak si myslím, že to je ta cesta, že vlastně jako ti prostředníci, jak jsou agentury a tak, agentury produkce, mediální agentury, tak částečně to může nahradit. To opravdu bude veliká revoluce, zvlášť tady v tom našem rybníčku.

SPEAKER_03 42:26

No, a takže co tedy i nikdy nenahradí a co nahradí?

SPEAKER_00 42:32

To proce nenahradí jako autenticitu, a jako lidi to lidský, co šije částečně jsou to chybě, je to jako nedokonalost, která dělá tu lidskost. My třeba v tomhle tomu, jak máme tu historii těch dokumentárních filmů, seriálů a podobně. Tak tohle je věc. Kdy vidíte reálne lidi v reálných situacích, užteím fandit, můžete s něho plakat, a jsou to jako lidi, kteří znáte, nebo reálný jako lidsky, tak to vlastně jako nevygenerujete. Nebo vygenerujete, ale k čemu to bude, to nikdo nebude chtít koukat, protože to není jako realita. Takže ať už reality show, ale tak to je záležitosti spíš televizí, my jsme víc ti filmaři, takže spíš právě takhle jako ty autentické kolické příběhy, které se natáčí formou dokumentárních seriálů, filmů a takovýto TLP, teplý lidský příběh. Jak to LP, to LP.

SPEAKER_03 43:26

TLP, teplý lidský příběh. To je to dobrá zkrátka. Takže spíš jako za deset let, jestli budou pořád ty produkční filmy potřeba.

SPEAKER_00 43:40

Jak už se to teďka mění. Fakt za poslední rok se to extrémně proměnilo. Takže určitě budou potřeba, ale te jich role se změní. Možná job je potřeba tolik, možná budou jako jiný. Protože ono to není o tom, dneska už člověk má v každý má v kapce telefon, který dokáže natáčet jako super videa. Ale zároveň. Vím to, že i s tím super fotákem prostě člověk, který to neumí nebo nemá to oko, tak prostě neudělá tu super fotku. Neudělá to super video.

SPEAKER_03 44:07

Tak na to člověk musí mít i nějaký talent trochu ne. Zručně to vidím, když jenom někomu podám telefon a něfotí a jsem tam bez noho, bez hlavy. Takže jako.

SPEAKER_00 44:16

Je to tak, je to tak. A zároveň jako ta průměrnost, jako vlastně generuje částečně jako průměrnost. Že průměru je prostě to nejlepší a dělá s tou takový nějaký líbý, ale vlastně pořád trošku průměrný výstup. Takže v tom ohledu to lidský, který nebude průměrný, ale bude trošku nedokonalý, tak bude vlastně hrozně silný. Takže budou se točit určitě autentické věci, to znamená ve chvíli, kdy firma chce komunikovat, tak musí ukázat svou tvář, musí ukázat svého prostě lidi, kteří jsou zatím. To, že to není jenom nějaká značka, ale jsou to ti lidé zatím, tak to zase to nemůžete vygenerovat, by bylo falašné. Ty dokumentární filmy. Ještě dlouhodou dobu se podle mě bude točit, budou točit filmy, jako takové a seriály, protože ty stojí většinou na hercích. A herci v současné době si myslím, že dlouho ještě nebudou ochotní propůčit nebo prodat svůj osobnost na to, aby si někdo udělal kolon a vygeneroval z ní postavy.

SPEAKER_03 45:17

To jsem viděl nějaký články, nějaký herci se oproti tomu v Americe ohradili, že nechtějí vůbec.

SPEAKER_00 45:24

Ale určitě se najdou pak lidi, kteří to prolomí a postupně s tou je začne lámat a pak bude vidět skříšený mrtvý herce, který se znovu objeví v filmech a podobně.

SPEAKER_03 45:33

A to je to širání.

SPEAKER_00 45:36

A zároveň potom je ta budoucnost podle mě možná i v tom, ale to si nesě myslí, že se vlastně necháte vyderovat na míru. Řeknete, si dneska si chci podat na film s těma to hrdcama, s tímhle koncem, s zápletkou nebo s tímhle žánrem. Kliknete a ono vám to vyplyvne vypllivne film. To je dystopická budoucnost, nevím, ale ty nástroje to budou stoprocentně umět. Jestli to budeme chtít se na to koukat, tak nevím.

SPEAKER_03 46:04

Je to děsivý celkem, nebo jako mě to děsí?

SPEAKER_00 46:08

Já jsem taky tak jako vždycky chvilku mě to děří, mě to naplňuje nadšením, ale furt osiluje mezi tady těma dvěma polama.

SPEAKER_03 46:15

A může vám to jako zjednodušit potom tu práci, nebo jaká bude ta vaše vize, nebo teďka firemní vize do těch pěti, deseti let, protože vy na to musíte nějak naběhnout, počítačky?

SPEAKER_00 46:25

My na to nabíháme úplně od samého začátku, jsme u toho a už tím, že už máme teď několik právě reklamních videí i v té televizi, už u reálných klientů, tak jako jsme v tom. Přijde, že spousta lidí dělá kurzy, ale vlastně reálně to tolik neděláme, spíš snažíme to reálně dělat, jako prodávat klientům a učit s tím, jako pracovat i ty klienty. My právě tím, že já jsem asi před třema rokama udělal takovou malou krizi osobní krizi nebo pracovní krizi. kdy jsem si říkal, ten svět reklamy je takhle jako šířaný, konkurenční, a vlastně jako nevym, si tam chci dalších 5 deset let jako v tom být. Tak jsem si říkal, vlastně, co s tím? A v té době vlastně přišel nápad a vznikl jako druhý projekt, který je takový sesterský naší firmy, jmenuje se Filmana. A je to vlastně jako neziskovka máme dáční fond a potom máme vlastně jako firmu, která v tuhlu chvíli takový viditelný produkt, je střímucí platforma vlastně jako s duchovními a křesťanskými hodnotovými filmy. A když si člověk posit něco, co vychází z těch křesťých kořenů nebo má nějakou trošku hlubší duchovní rovinu, tak vlastně na to jsme vytvořili střímovací platformu. Takže nakupujeme filmy z celého světa a zpřístupňujeme je tam. A zároveň jako tvoříme obsah i pro tuto platformu, případně ve spolupráci s dalšíma. Takže my se teď stáváme trošku více tu obsahu. Dřív jsme byli opravdu spíš jako hlavně zakázkává výroba. Dneska už to měníme právě na to, že sami vyvíjíme, přinášíme nový obsah, ať už pro tu naši platformu, anebo právě pro televize nebo pro další subjekty, pro spolupráci s distributorama. Proč máme, je to náročnější, ale máme nad tím větší kontrolu a zároveň tam ta udržitelnost v tom časovém horizontu. A zároveň je tam nějaká predikovatelnost i toho biznesu. Proto reklama, můžete, nám si můžete zítra ozvat někdo, že chce natočit reklamu za dva miliony, anebo se nám půl roku nikdo nemusí ozvat. Ať už děláme Sales jakkoliv. To je extrémně nezpytatelný, volatilní. A vlastně jsme zjistili, že ani v tom týmu postupem času toho lidi začínají být vyhořelý.

SPEAKER_03 48:48

Tak jest nemá žádný projekt, nebo z účastní soutěže.

SPEAKER_00 48:52

A to nic není, anebo je toho moc. Že vlastně nikdy to není něco mezi, že by bylo nějaká stálá práce, buď buď to je to opravdu na zbáznění. Anebo by člověk ve stresu, že to je málo, anebo je v stresu, že to je hodně. Že to jde z extrém do extrému.

SPEAKER_03 49:06

A ten váš projekt nebo to, co děláte bokem, za to, ty posluchači platí, nebo to.

SPEAKER_00 49:12

To je vlastně klasický, 149 Kč to máme to normálně je to vlastně jako říkáme tomu křesťanský Netflix. Takže chceme vysvětlit někomu mimo. Je to samozřejmě v tuhlu chvíli ještě relativně jako malý projekt, pomalčku rozjíždíme, ale vidím to vlastně jako velký potenciál. A i část týmu vlastně z té původní firmy se přesunul do tohoto projektu a zajímavě tomu, že spolu fungovat, že si to jako doplňuje. A zároveň to bylo to. A vás to baví, než jste říkal, že tak nás to baví a druhá i v tom kontextu toho AI. S tím začali ve chvíli, kdy o AI nikdo vlastně nevěděl. A teď se to ukazuje, protože se říká, že době té umělá inteligence, je potřeba, by každý měl nebo je potřeba si tvořit své publika, mít reálný lidi, kteří sledují to vás jako osobu nebo vás firmu. A máte to svoje publikum, ke kterému mluvíte, který vám tu pozornost dává a dodáváte mu do nějaké té ideálně výseku té cílovky nějaký hodnotný obsah. A vlastně dneska se ukazuje po těch dvou, půl, třech letech, kdy to funguje, že AI tohle projekt jako nehrožuje naopak ho může extrémně posílit, ať už tvorbě dubbingů. Experimentem s tím zatím to není ještě dokonalý, ale prostě nechat si udělat dubbing reálně lidmi, je prostě fakt drahý. A pro takhle malou platformu je to jako nesmysl. Ale dělat to s pomocí AI, je vlastně jako dokážete inhouse v jednom člověku udělat za dva týdny jako dubbing filmu. Což je jako super a bude to zase zrychovat, zlepšovat. Zároveň si dá generovat obsah nový, což taky s tím teď experimentujeme. Právě jako sami pro sebe, nebo pro ty naše diváky, kteří oni třeba stojí. Takže tam to bylo vlastně taky trošku jako prorocké ve smyslu té umělé inteligence, že dneska se ukazuje, že to dává opravdu velký smysl. A že na začátku to vypadalo dost šílenství něco takového obzvlášť jako v Česku dělat, jako fungujeme Českos na Slovensku.

SPEAKER_03 51:22

Když jsme, dá se říct, víceméně křesťanské.

SPEAKER_00 51:24

Jako jsme křesťanská a zároveň se říká, že jsme nejatý s tyčíjší země, což taky není údajně pravda, a je to takový spíš taky jako klid. Ale zároveň ona ta skupina lidí je jako konzervativnější, a platit za filmy online je pořád jako ještě.

SPEAKER_03 51:39

A to máte na hírou, híru nebo máme to.

SPEAKER_00 51:41

Ne, máme samostatně platformu vyvnu vlastní platformu, celou separátně. Takže to opravdu vypadá to prostě jako filmová platforma.

SPEAKER_03 51:50

A kolik máte subscriberů?

SPEAKER_00 51:51

Tak neříkáme to veřejně. My tam máme pro tam jsou nějaký filmy zadarmo, tak tam máme teď zaregistrovaných asi 30 tisíc účtů. Takže vlastně zájem o to je, samozřejmě přesvědčí ty lidi, aby to platili, je trošku horší.

SPEAKER_03 52:13

No, tak to mi přijde, ale tak tady v Česku, kolik je tady křesťanů, nebo jsou nějaké statistiky. Vy jste říkal, že jsme převážně tedy, já si to nemyslím úplně.

SPEAKER_00 52:23

Ne, říká se to věřící akci.

SPEAKER_03 52:25

Ale si jsou hodně věřící, si myslí.

SPEAKER_00 52:28

My vlastně fungujeme na Slovensku. Byli jsme první československá střímovací platforma s tímhletím obsahem. Ale tam z Slovensku jsou trošku takový jiný problémy, ekonomicko-sociálního charakteru. Tím čím se to navýchodí, to i trošku dál v těch trendech. Jak na západě je trend, že domácností mají dvě až tři střívací platformy zaplacený, tak čím jít na východí méně. Ale postupně to dobíhá, takže myslím si, že je to jenom otázka času.

SPEAKER_03 53:01

Honze, teďka se zeptám spíš na nějaký váš nepopulární názor v tom vašem oboru. Co si myslíte, ale nemusí s váma spoustu lidí z oboru souhlasit.

SPEAKER_00 53:11

No, tím dál tím vícem přesvědčený, že vlastně dobře, že ten reklamní biznis částečně zanikne skrzů já. Tak není to, že bych to úplně stoprocentně myslel dokončím důsledku. Je tam spousta kreativních lidí ty jako reklamy, které opravdu jsou dobře udělané. Prásátko foly a podobně. Jakože opravdu tam jako super řemeslo a pro spoustu lidí to v nějaké době bylo tak, že tam byly jako super peníze, za který se dalo fakt dělat hodně si s tím vyhrát a dělat fakt skvělý věci. V dnešní době je ten tlak na tu cenu pochopitelně jako obrovský a na cenu na rychlost a na všechno, a to je opravdu se z toho stalo takového neúplně lidský přístupný nebo udržitelný biznis. Takže vlastně jsem rád, že se to promění vyfiltruje a změní. Nám to jako samozřejmě taky vzalo jako velkou část práce, velkou část toho casflou. Ale i nás to donutilo vlastně jako víc se zaměřit na ty věci, které nám dávají větší smysl nebo dlouhodobě. Takže pro mě to jako naprostý znamení to, že na té cestě, na který jsme jako dobře, a že to, co se děje se jako asi mádí. Já mám samozřejmě trošku obavu, že to I může vést opravdu k nějaké dostopii celé společnosti, že se jako změní tolik věcí a tak moc, že všechny zavedené standardy přestanou být dávat smysl. Ať už jako kapitalismus jako takový celý, tak vůbec sociální systémy státu a podobně. Takže jsem trošku taky z toho takový nervózní obecně z toho vývoje, ale lid to dokázalo přijít jako spoustu věcí. Takže myslím, že se z toho nějak vyblížeme.

SPEAKER_03 55:00

Hanzo, poslední věc, kterou mám takhle na závěr vždycky mi každý host HD cenu něčeho. Já jsem nevěděla nad tím, že se vidíme takhle poprvé, tak jsem úplně nevěděla, ale chtěla jsem, aby to bylo něco zvobodu. Svádlo byste mi vypnout cenu. Je to profesionální filmová kamera. Používá se převážně tedy v Holovudu, je to holivodská úroveň. Jaká může být cena téhle kamery?

SPEAKER_00 55:29

Jako pořizovací.

SPEAKER_03 55:34

Používá se na Netflixu v té produkci je to fakt jako drahá. Tak asi víte, jak se ta technika pohybuje cenově.

SPEAKER_00 55:42

Tak tím, že jsme vlastně nekupovali ty velký projekty, jako ta technika se půjčuje. Takže tím, že vlastně jsem z toho už jako trošku vypadl. Tak vlastně přestál jsem sledovat ty trendy, ale tak to budou desítky milionů. Jestli to kamera samotná, tak pět milionů. Milion.

SPEAKER_03 56:09

Není tak hrozný. Možná jsou i nějaký dražší. Když je celá ta technika zrovna tady tu.

SPEAKER_00 56:17

Možná dražší než ta kamera často bývají objektivy, které jsou vlastně ještě skoro důležitější než ta kamera pro tený obraz. Takže ty potom tam potom jeden objektiv může stát klině milion.

SPEAKER_03 56:26

Tak mě to asi našlo jenom tu konstrukci té kamery a ne ten objektiv, no tak za milion korun.

SPEAKER_00 56:32

Také v pohodě.

SPEAKER_03 56:34

Takže já vám moc děkuji, Honzo. Bylo to moc fajn a děkujeme všem a budeme se těšit na příště.

SPEAKER_00 56:40

Taky děkuji za pozvání.