Nejkrásnější vinařství světa

Co dělá vinařství výjimečným? Jen to, co je ve sklence — nebo i to, co se tyčí nad ní? 

Filip a Norik, sám architekt, se tentokrát bez hostů vydávají po stopách vinařské architektury. Od ikonických staveb v zahraničí až po české vinařské perly probírají místa, kde se potkává krajina, ambice, design a trochu ego. 

Antinori, FX Pichler, Sonnberg, Krásná hora a další zastávky na trase, kde se neřeší jen terroir, ale i beton, světlo, prostor a dojem, který si odvážíš ještě dřív, než si vůbec přičichneš.

USA — Dominus Estate, Napa Valley
Architekti: Herzog & de Meuron. Ikonická stavba z gabionových stěn vyplněných místním kamenem, která z dálky skoro mizí v krajině Napa Valley.
Odkaz

Itálie — Antinori nel Chianti Classico
Architekt: Marco Casamonti / Archea Associati. Vinařství je zaříznuté do svahu, se střechou zarostlou vinicemi; architekt i Antinori zdůrazňují práci s krajinou a gravitační vinifikaci.
Odkaz

Chile — VIK, Millahue
Architekti: Smiljan Radić + Loreto Lyon. Nízká, téměř levitující stavba s velkou „křídovou“ střechou a vodní plochou, navržená tak, aby co nejméně rušila údolí Millahue.
Odkaz

Španělsko — Winery in Mont-ras
Architekti: Jorge Vidal + Víctor Rahola. Polozapuštěná stavba se zelenou střechou a výraznými hyperbolickými klenbami; spíš architektonicky slavný projekt než „brandově“ proslulé vinařství.
Odkaz

Rakousko — F.X. Pichler, Oberloiben / Wachau
Architekt: Thomas Tauber. Nové vinařství bylo otevřeno v roce 2009; architektonické zdroje popisují tmavý, lehce zalomený objem s výrazným proskleným degustačním prostorem a vazbou na krajinu Wachau.
Odkaz

Slovensko — Vinárstvo S, Strekov
Architekti: What architects — Tomáš Krištek, Ondrej Kurek, Michal Krcho. Projekt rozpadá provoz do šesti menších bílých objemů, které odkazují na tradiční vinohradnické domy; vinařství bylo nominované na EUmies Awards 2026.
Odkaz

Česko — Sonberk, Popice
Architekt: Josef Pleskot / AP atelier. Sonberk sám uvádí, že jde o architektonicky oceňovanou budovu a první ukázku moderní české vinařské architektury; charakteristický je jeden velký zvlněný „střešní“ motiv nad celým provozem.
Odkaz

Česko — Krásná hora, Starý Poddvorov
Architekt: Tomáš Havlíček / Létající inženýři. Vinařství samo popisuje zadání jako dům, který má navazovat na stodoly a sklepy; výsledkem jsou tři „stodoly“, které velmi citlivě sedí do prostředí.
Odkaz

Česko — Obelisk, Valtice
Architekti: AiD team — Pavel Bainar a Hana Bainarová. Oficiální web i Česká cena za architekturu zdůrazňují citlivé zasazení do krajiny a vazbu na Valtice, Reistnu, Pálavu a Mikulov.
Odkaz

Transcript

SPEAKER_01 0:00

Ahoj u ovínění, který pro vás připravujem ve složení Filip za nabřehu rony. Norik. Ahoj. Potom často tu s námi bývá Peťan. Všechny nás na břehu róny nějak spojuje, nebo občas i rozděluje. Občas si zveme i zajímavý hosty, naše kamarády, anebo i lidi, který nás prostě jenom zajímají. No a dneska máme díl, který se chce věnovat tématu architektura ve vináství díky tomu, že Noriku ty si profesí architekt, že?

SPEAKER_00 0:30

Ano, budeme se dneska bavit o tom, jak vnímáme jako filp, jako like architektury, ale rozhodně myslím, že člověk, který architektu vnímá velmi citlivo. A budeme se bavit o tom, jak vlastně rozdělujeme vinárstva, jaké jsou možná trendy. A vůbec přecestujeme domácou scénu a přestujeme vlastně i potřebujeme do zahraničí a pozrujeme se na něco také jako, co to je pro nás, jako vnímáme architekturu a vinářstva.

SPEAKER_01 1:07

No a protože tento díl si bude žádat hodně soustředění, koncentrace, to i vaší jako i naší, tak je to trochu neobvyklé, že jsme se tu sešli vlastně jenom ve dvou s norikem. Janově to i trochu vyhovovalo, že musí zcelovat svoje vína ve sklepě, takže se omluvil s natáčení a přál nám, abychom tomu architektonickému těštění ve vinstvích přišli na kloup. A my se do toho pustíme.

SPEAKER_02 1:42

Ovínění. Povídání o víně a životě.

SPEAKER_01 1:47

No, i než se do toho pustíme do konkrétních příkladů. Pojďme možná otevří to téma trošku obecně. Vlastně kde se rodí ta potřeba vůbec tu architekturu uchopovat. Vidím známe spoustu vinarství, které byly vystavěné opravdu rize z praktických funkčních důvodů. Nebyla tam kladena nějaká velký nárok na tu estetickou funkci té výstavby, vesměs. Většina vinství pořád plní tu funkci praktickou. Potřebujeme ochránit technologii, potřebujeme mít místo, kde je stabilní teplota. Možná potřebujeme mít místo, kde se děje nějaká koštovačka, ale to, co nás asi víc zajímá, je právě ten přesah té architektury do dimenze umělecký nebo do té dimenze nějakého určitého pozorů objektu. My známe samozřejmě z tuzemských lesů a hájů, třeba ty slavné Petrovské plže už z 16. století, ty krásné moravské sklípky s tou bílenou omítkou, tam dokonce v těch plžích používají takovou tu namodralý pigment. Moravský folklorý. Takový folklor, vidím, že se u toho tak ožíváš, ale neměli bychom to asi úplně opomenout, protože. Je to určitě typologie. Je to typologie, jsou to stavby, které vznikly opravdu ryze z funkčních důvodů. Jsou většinou to ty valené sklepy, které jsou zakutané do nějakého svahu. Díky tomu se tam dosahuje právě toho praktického rozměru nějaký teplotní stability. Většinou na začátku bývá nějaká místnost, kde se hrozný přijímají, rysujou, a potom se dál dolů posouvají do místnosti nebo do prostor, kde už se vynifikuje a víno zraje. Vlastně mě připadá zajímavý, že máme v té architektuře vinohradnictví nějaký parametry, přes který nemůžeme se vlastně dostat. My musíme vždycky vyřešit funkčnost té budovy, od přijímání hroznů pro nějaké prvotní zpracování, vinifikaci přes sklepy, naležení a zrání, potom samozřejmě prakticky i nějakou expedici tohle, nalahování, nakládání. Takže tam je jedna jasná linie té praktické funkce, a často z mého pohledu, jak máme zkušenosti z 90% vináství, tak opravdu ten vinař ani mu nezbývá moc prostředků, ani energie a času na to, aby o tom to praktičku přemýšlel vlastně o nějakým architektonicky, ještě unikátním, s nějakým architektonicky unikátním přesahem, a pomohl konstruovat to vinářství jako určitý estetický objekt. A vlastně asi je trošku teď nefér, že my všechny tady tyhle jako malý rodinné vinářství spíš upozadíme. Byť jsou výjimky. A to, co se dostane do našeho hledáčku, tak budou spíš takové ty stavby, které zaujmou na pozornost a nejenom na, ale možná i architektonické obce a starosty ve vedlejší vesnici. Takže jsou to stavby, které si vyžadují určitou reakci toho okolí.

SPEAKER_00 5:32

Možná pohled se to popisal vlastně velmi dobré, co se týká toho, že naozaj na tom prvo měli by měla být ta funkčnost, kterou ten vinár bude požadovat, ale jako je to pri běžné a privátný fungování té architektury, který si člověk najde architekta na základě toho, že vnímá jeho práci a má nějaké reference o tom architektovi. Ztrátně se s ním a potom, když se oni dvojá prepojat do nějakého vztahu, tak začnu spolu vlastně na základě zadání toho vinára, jako tvořit. A potom naopak ten architekt, který by mal vnímať tu krajinu, ten terén, pověděl si, nějaké představy, materiálových řešení, výhledy do krajiny. To stále je to objem, který vlastně nový vlastně tvoříš v té krajině. Pro mě jako ještě v roku, v devíce. Když jsem byl já na fakultě, tak pro mě byla neviditelná vlastně jako okusně zjavně, který jsem viděl od švajčarského dua hercog Demeron, velmi vlast ikonické známé vinárstvo v napavili. Vinářstvo Dominus, to je jako pro mě objem, který, aby jsem vám to zkusil, potom, je to kláda. To je vlastně jako asi 6 až 8 metrů vysoký objem vinohradě, který je tvorený pláš toho objemu. Je tvorený de facto košmý, jako gabiony, které jsou plné kamením, šutramí, a v tom druhém plášti vlastně ta štruktura té fasády se prekresluje do toho interiéru, do té chodě a koridorů. A je to absolutně dokonale dispozičně vyřešené vinářstvo. Toto pro mě bylo vtedy také úplně zjáveně, že jež máme a to jsem ještě vůbec nevěděl, že víno bude pro mě znamená, to znamená děc.

SPEAKER_01 7:41

My jsme si nelistovali obrázek, abyste měli trošku představu. Ještě jednou hercog de Mero, to je ta francouzský slovnost. Hercog architekt a je to napaveli v Kalifornii a je pravda, že když si představíte kopcovitý terén a veprostřed pod těmi kopci, veprostřed vinic, opravdu lánu vinic, tak je umístěná taková.

SPEAKER_00 8:11

Naše handka hoverno kládá, to znamená, že velmi subtilní dlhý objekt.

SPEAKER_01 8:18

Dlouhý objekt je to vlastně takový trošku naležato položený obelisk z 2001 vesmírná Odisea, takový hodně i tou barvou toho kamene, vlastně to připomíná jako stříbrně našedlý odstín. Co je zajímavé, s tím se setkáme u mnoha jiných vynáství, že to nemá potřebu vytvářet různý efekty z pár.

SPEAKER_00 8:46

To je vlastně to zanikně v té krajině.

SPEAKER_01 8:48

Ono se to tak, ono se to tak hezky i tím materiálem se to v té krajině tak rozpustí, ale zároveň to tam je jako ležatý, hmotný objekt, který úplně přiznaně, evidentně, když se podíváte na tu strukturu toho objektu, na jeho členění, tak je poznat, kde je prostor pro ležení vína, je poznat, kde je prostor pro přijímání hostu, kde přijede kamion, nakládá víno. Vlastně ty funkční jednotlivý zóny jsou tam rozparcelovaný ležatým dolmenu. Co myslím si na tomhle pozoru hodný je, že veškerá ta praktičnost se děje uvnitř té stavby, uvnitř toho interiéru. A to, co vidíme navenek, tak je jenom objektový tvar, prostě objekt zabydlící krajinu, který ale ji jakkoliv neubližuje, nerozrušuje, nenarušuje.

SPEAKER_00 9:47

Dáme proti klad, přeslali jsme se do současnosti, tak prvně jako absolutně neuvěřitelný zážitok, bylo právě vynástvo Antinory v Toškánsku. O kterom se vyslovil, že chrám vína templovine. A to je přesně jako objekt, který vlastně jako doslova vložený, zahrabaný do toho svahu. Myslím, že má nádlošku nějakých 500 metrů, šírka 50 metrů perforované pravidelný kruhovými otvormi. Je to velkolepá stavba, já nevím. Lodě kdo viděni něčeho Antory vidět, že to je 26. generace Vinárov, kde vstupných priestorách se nacházá obrovský původný lis, který pro tuto rodinu navrhoval Leonardo da Vinci. Tak asi to hovoří o tom, jaká je tam tradice této party, ony mají antinory v podstatě má pod sebou nějakých 30-40 vynástí po celém světě. A rozhodně doporučujem. A předleme to Toskánsko změní tak daleko jako ta Kalifornia. Tak a když si měli cestu se s Toskánskou, tak absolutně doporučujem. Lebo je to zážitek.

SPEAKER_01 11:00

Takže vynáství antinory a to je.

SPEAKER_00 11:03

A antinky ano, přesně tak. Myslím, že to navrhová Archea, že je to taliánské studion. Myslím, že z Milána nebo z Turína. Je to obrovský zážitek, takže to moc odpovídá i ta cena. To nás bavíme o investicí asi o výške 100 milionů euro. Takové malé rodinné vinárstvo. Menší rodinné vinárstvo. Takže to používáme z fakt naozaj pozitivné, jako příklady. Mě čo konvenuje, to víno je konvenčné, ale konvenuje mi ten přístup, ako uměstnit a to vinárstvo do té krajiny. To znamená nenápadně vlastně nechat vplynul, dvojst, mě puta pozornost na dělku. Je to v podstatě, jak byste se pozrali z letických snímků, tak ani nevědět, že se jedná vinarstvo.

SPEAKER_01 11:55

Tady možná vlastně i na příkladu těch dvou vinarství, těmo těch dvou architektonických řešení. A ano, máme obě dvě stavby, musíme říct, že z hlediska investice rozhodně to nejsou investice asi v dosahu běžného rodiného vináře, ale to na paveli nabízí takový příklad toho objektu umístěného do krajiny. Ta stavba je tím objektem. A oproti tomu tenori, tak už je typ architektury z mého pohledu, kde najednou ta stavba není přiznaným objektem, ale naopak se snaží co nejvíc ztratit v té krajině. Už se snaží splynout a takřka být neviditelná a to jsou možná, a teď trošku se snažíme zobecnit, ale možná takový dva základní přístupy, že najdeme opravdu pozoruhodné stavby, které se ale nebojí, nebojí té své hmoty a nebojí se stát se prvkem v té krajině, ale nenaruší. A pak najdeme stavby, které naopak programově mizí v té krajině. A všechno tu funkci vlastně stahují do toho interiéru, protože bychom si jich ani neměli všimnout venku.

SPEAKER_00 13:18

Já naši poslucháčů asi tak diplomaticky. Já jsem tam myšlela za architekturu, měj úplně za víno.

SPEAKER_01 13:25

Raduje se, že to víno není zrovna nic moc.

SPEAKER_00 13:28

Já to nebudím se k tomu věnovat.

SPEAKER_01 13:30

A vy už nás asi znáte o víně tady netvrdíme, že okázalost, anebo i architektonická zdařilost stavby rovná se krásné víno. Často to tak být nemusí. Teď opravdu hovoříme o architektuře, ale my přeci mezi námi víme, že krásné víno často třeba dostaneme spíš od strojy, stojícího před sklépkem. Ten pojem neexistuje, ale já ho mám rád, sklépek a než od vinaře, který většinou vás ani v té okázalé budově nepotká, protože se tam navzájem ztrácíte. Ale to nic. Pojďme se vrátit k architektuře. Ještě k tomu antinoni je taky tady vidět určitý trend, který, myslím si, uvidíme u dalších vinařství i tuzemských řešení. To je nějaká příslušnost nebo potřeba hlásit k takové organické struktuře té architektury, to znamená upřednostňovat místo pravouhlích řešení, různé křivky, vlny v krajině, průhledy, kulatý otvory. Často se taky v té architektuře vináství právě objevuje určitá organická textura ve srovnání s tou funkční pravouhlou.

SPEAKER_00 14:46

A Filipko, aby se těšku trošku korigoval. Ono to vlastně. Je to pochopitelně jako perfektně přeslený skelet. To znamená, že je to tak rafinované, že ty nevnímáš tu ved, že to je normálně jako vyjatý skelet, které je vložený do toho terénu. Ty pochopitelně vnímáš ty zaoblené části, které vlastně majou spývat a zjevňovat ten dom v rámci té krajiny. Je to totálně funkčné a já hovorím oblůk, kruh, nesmí to být samoučelné. Musí to vlastně jako zjevňovat a doplňovat tu architekturu ten objem. A tu na to naozaj je. Ty světli jsou dokonalé kruhové záoblení je v rámci toho svahu kopíruje ten terén, takže má to význam, je to velkole, já nevím. Mám k tomu jen tak superlativ.

SPEAKER_01 15:38

Na mě je to třeba až moc okázalý, ale rozumím té velkoleposti.

SPEAKER_00 15:46

Pojďme zkusit se pozorit, abychom moc neskákali, tak já bych se v podstatě velmi zkrátké dal zase připomínám, že buď je to odkazů jako vinářství. Když jsem byl v Čile v roku 2011, tak bohužel ještě to vinárstvo nestálo. To je otázkle posledních pár roku. Je totiž příklad podobné krajinárské architektury, jako jsme tedy vzpomenuli, tu Kaliforniu a to Toskánsko. Tak prémně vlastně to rošně držitel britskrove ceny za architekturu, to je taky vlastně jako taky oscar nebo Nobelová cena za architekturu. Tak Silan Radič má včile velmi krásné podle mě, tak je ten landscape architekture vinářstvo, vinářstvo Vik z jednoduchým V. V a je to až tak sochárské.

SPEAKER_01 16:45

Možná si jenom popsat, jak to zhruba vypadá. Tady, když se podíváme na fotografie, my přijíždíme k tomu, přicházíme k tomu vináství. A velmi důležitý prvek v tom exteriéru, tak zase hraje horizont hor poměrně vysoký. A vy se blížíte k budově, která má takovou obloukovou betonovou střechu. Ta střecha přesahuje poměrně dlouhý prostor přestavní. Pod ním máte už stín a vlastně celý je to uvozený, když se blížíte takovým systémem vodních ploch, ve kterých jsou zasazené kameny navalený. Takže vy vlastně procházíte mezi navalenými kameny ve vodě, po takových látkách a blížíte se pomaličku do prostoru té stavby.

SPEAKER_00 17:45

Cítíš tam tu energiju a tu sochu?

SPEAKER_01 17:48

Je tam, je tam. Je to ohromně skulpturální prožit, že jste součástí nějakého momentu, kdy se ta socha vlastně utváří i před vašima očima. Tady třeba u toho vinářství vypadá, že dominanci opravdu tvoří ta práce s exterem, se začleněním prostor. I vůbec ten efekt toho příchodu k té budově. A vedle toho vlastně interiérový řešení je tak nějak jako v kontextu, ale už nepřináší žádný ohromný, abych to řekl po český wow, efekty.

SPEAKER_00 18:27

Je to velmi skromné, je to čistě ukázalé minimalistické. Ano. To z jakých let zhruba? Já mám pocit, že už je totiž asi další. Podle mě, to taky 2013-14, něčak. Teraz jsem tak se poprzedě, ještě pozím se ještě na jeden příklad zo Španělska, těž taková trošku chrámová věc, velmi zajímavá. A píše se to prostě Montras je to u Girony od architektonické dvojce Jorge Vidal a Viktor Rahová. Čěž si myslím, že příklad velmi podarané věci. Myslím si, že to je dostavba k starému vinářstvu. A musím uznat, že aspoň minimálně s fotografií, to jsem těžně navštívil. Tak to ma velmi zaujalo a chtěl bych som to vidět.

SPEAKER_01 19:18

Je to zase spíš stavba, která se nebojí hlásit k té hmotě toho materiálu, který je opravdu toho objektu, který je puštěn do té krajiny. Dokonce je na tom zajímavý, že se to hlásí i k takový jako stájové architektuře, že tam vlastně nalezneme kombinaci betonu a dřevěných takových odsouvacích vrat do stran, jako bychom vstupovali do stáj. Zároveň je to stavba, která taky pracuje s tou pravou úhlou strukturou, zrovnou střechou a je přidružená kovému takovému stavení, který je řekněme, architektonicky ne zase tak poutavý. Ale je to v jistém smyslu nějaká odvaha přihlásit se i k tradici toho regionu, jeho tvarosloví. Myslím si, že to uvidíme i u dvou tuzemských staveb, které jsou vlastně relativně skromné ve vinarství. A nebojí se, ale hlásit se k tomu domečkovství, k tomu farmářské.

SPEAKER_00 20:35

Takže se mi to takhle ta uměrnost někázalost a v těch materiálech. Ta cihla. Myslím si, že ty cihly tam voly robené dokonce jako nějak to ručně náměru robené věci právě pro toto vinstvo. Od našich južných susedou zároveň další příklad. Tak bychom vybral vinářstvo FXPler. To je vinárstvo, kde jsem bol osobně a musím povedat, že jsem přišel do těch vnohradů a mám jsem skoro pocit, že si firma Porše nechala postavit autosalon vo vinářstv. Takže asi pravděpodobně, já si myslím, že pan FXPler vlastní vlastní poršky.

SPEAKER_01 21:19

Vidíme to tady. Zatím jsme právě viděli příklady takových citlivých zástavek v krajině, anebo zástavek, které se nebojí přihlásní.

SPEAKER_00 21:27

A já jsem chcel už a to trošku do nějaké kontroverzie.

SPEAKER_01 21:31

Ajď, pojď, pojď, chceš na jít víno. My musíme říct, že nám došlo víno. Já se to postarám.

SPEAKER_00 21:37

V každém prádě, předtím, jak se vrátím, tak poprosím Filipa, aby mohl pro našich poslucháčů představit vizuálně trošku, co vidí.

SPEAKER_01 21:47

Mně vlastně tady naskočila taková intelektuální vsuvka, lehce esteticko-filozofická francouzský teoretika. Anri Fosion napsal takovou poměrně útlou, ale pozoruhodnou knížku, která vyšla i už je do starý, už je do starý, ono to vyšlo dokonce v českém překladu, někdy ve 20.30. letech. Ta knížka se jmenuje La vie deform život forem. No a jaký Anri Fosion nabízí dva druhý prostoru. Jeden prostor nazývá Lespac Limit, jako prostor něčím limitovaný, vlastně prostor uzavíraný nebo prostor s určitým okrajem. A tady si můžeme představit, že je to zkušenost prostoru, kterou třeba zažíváme, když položíme ruku na tabulku skla, na okení tabulku. A my víme, že ten prostor, který prožíváme, se nedokáže dále rozpínat do šřky. Nážíme na nějaký limit, narážíme na nějakou hranici a zažíváme vlastně ten prostor jako určitý pocit uzavření v něčem, jako určitou hmotu, na kterou tlačí ten vnější tvar. A vedle toho staví prožitek prostoru espas milie, čili prostor, který je vlastně utvářen tím bezprostředním okolím, které na něj působí. Takže prostor, který není uzavřený, prostor, který se pořád otvírá, který se vlastně neustále přetváří, přeprostorovává, přestrukturovává. A teď abych se do toho úplně nezamotal, ale co jsem vám tě chtěl říct, že se zdá, a to si ukážeme za chvilku v té konfrontační fázi, že jsou typy architektury ve vináství, které by měli potřebu tu architektonickou stavbu, to gesto vlastně pojmout jako určitý až brutalistní zásah takový okázalosti do nějakého prostoru, kde ten objekt jako určitý espas Limit, jako ten objekt, který je limitován těmi svými texturami a hranicemi, se zasadí a ten objekt sám má vzbudit tu odezvu. Ovšem tady se stalo něco, co stojí za pozornost.

SPEAKER_00 24:24

No, a to je právě ta věc, že vlastně ty máš z toho vzpomínaného rakouského příkladu. A máš prostě ten pocit, že ano, teci ovnu, teď jsi v interiéru té deustačné místnosti na druhém poschodí, tak ty sice vnímáš tu krajinu, vnímáš ten vinohrad, ale teď přicházáš k tomu objemu asi v té fázi, že vlastně přijdeš k tomu mavově si. Ježíš, to nevím, že je, že je to šťastné. Podle mě rozhodně je, ale je to možná těž toto zrkadlo, ta reflexia toho vinára, že chce byť takto vidět, chce být tak vníman, že to je tak nějaké dobrovolné rozhodnutí. A našel si architekta, k tomu splnil tu jeho trošku asi extrovertnou požadavku.

SPEAKER_01 25:18

Ta stavba opravdu připomíná takovou okázalou křivku zasazenou do vinic. Ale máte skutečně pocit porše nebo pinnéfarní. Je to takový jako ostentativní design za každou cenu, který vlastně pracuje s jednou vlnou, která je umístěná do té krajiny.

SPEAKER_00 25:44

Věš, keby to byl jeho rodinný dom, nějaká villa. Tak by se toho vlastně dokázal tak nějak jakožto dobré, tak to jsem pánčí, ale myslím si, že fakt je to velmi necitlivé do toho.

SPEAKER_01 25:54

Je to přesně tak, že byste to čekali u nějaký firemní stavby určitý automobilky a jejich zákonání. Taky korporátní design. Korátní design. Ano, prosím, přiznejme si, existuje na světě mor, který můžeme nazvat korporátní design i v architektuře. Vě jsme, že to většinou nenese nic moc dobrý.

SPEAKER_00 26:18

Filipe, pojďme se pozít, prosím tě, na Slovensko a je to vinářstvo S jako skou. Je to od architeknické kancelárie Waf Architec. A já můžeme povídat, že to víno jsem pil. Zo z Tekova poznám viacej vinárou, tu nás jsem ještě nebol, ale to je fakt naozaj nové nové, nové. A dokonce to tak nové, že to bylo oceněné jako odbornou veřejnostou. Za dostalo to Cezara, co je cena za architekturu a dokonce my jsme Duša na Jurkoviča a je to velmi na Slovensku brané jako počin v prémyslých a industriálních stavbách, ta věc.

SPEAKER_01 26:59

Když bychom to popsali, oni jsou to vlastně velmi takový subtilní tři, jestli dobře koukám.

SPEAKER_00 27:07

Objemy? Tři objemy bílý s šiknou střechou.

SPEAKER_01 27:11

Šikmá střecha, normálně přiznaná domečkovitá text nebo struktura. A je to hezké právě v tom, jako jsme viděli třeba to vinoství v Žiróně ve Španělsku, jak se hlásí k tomu odkazu té naší zástavby.

SPEAKER_00 27:34

Má to taky ten venkovský.

SPEAKER_01 27:36

Takový malebný, jasně v tom bezprostředním okolí to může působit trochu neokázalé, ale trochu pozoruhodně. Ale vedle toho to nějak se netluče vizuálně s těmi okolními domky, jenom to kopíruje ten jejich styl. A je to zase vlastně podobný takový citaci nějaké usedlosti. Takového farmáského dvora, který je ale vlastně čistý.

SPEAKER_00 28:10

Je to taky statok 21.

SPEAKER_01 28:13

Je to vlastně malebný, je to fajn. Pojďme se podívat, Noryšku. Počkej, Norry, co to dělat?

SPEAKER_00 28:21

Já bychom slávili mezi námi v téšměli privídat vinárstvo Movia a jich ikonické půlo.

SPEAKER_01 28:31

Není to poprvé, co ho pijeme, ale nedá se nic dělat norikově ještě jedno.

SPEAKER_00 28:35

To je vás tak pozdrav našeho Peťanka.

SPEAKER_01 28:40

Jinak to, co jsme byli předtím, tak je z naší nové akvizice na břehu Rony od domé Leon Bush a je to zaska alsaský krémán Zero. Takže doporučujeme od Leona Besero, to jsme teď doochutnali, a Norik otevřel právě odmluvy jejich extra. A teď se vrátíme. Tedy vrátíme vlastně dostaneme za hranice.

SPEAKER_00 29:16

Vraceme zákon.

SPEAKER_01 29:18

No, právě za hranice té nebezpečné ciziny přijíždíme k nám.

SPEAKER_00 29:23

Asi asi tak vlastně jedna z nejvýznamnějších realizací, kde samotné vinástvo bylo postavené priamo o vinhoch. Tak je z produkce ateliéru Pleskot, kde můj bývalý společek z fakulty spolautor Andrej Škripeň navrhlý vlastně Sonberg podle mě jedno asi z nejpodaranějších realizací nových vinárství. Myslím si, že to byla jedna z takových prvních, naozaj významných, významných jako realizací nového vinárstva na Morave tým pánům v České republiky.

SPEAKER_01 30:05

Ona to je zase objektová zástavba, která se nebojí smyslu toho spasimit, toho efektu, že ten prostor té stavby je skutečně jasně konturammi limitován a zasazen do vinic, ale používá jedna k efektu takové vlny na střeše vlnky, a druhá hodně pracu se dřevem, takže je to taková kompozice dřevo, sklo, která neubližuje pocitu z té krajiny, vlastně nevstupuje tam nějaký úplně cizí materiál, který by tam nepatřil.

SPEAKER_00 30:43

No a tedy se pozorám, vlastně, tak ta realizáce byla 2006-2007, takže jsem byl si, že už to má 20 roku.

SPEAKER_01 30:52

A pořád to vlastně asi funguje. Z mého pohledu je to trošku moc architektura v krajině, než ta sounáležitost s tou krajinou. Trochu moc pro mě ten Espa Limit, ale vlastně z hlediska návštěvníka, který se pomalu po té krásné kamenné cestě blíží k vinství, tak to budí mnoho očekávání stojí to za to, je to prostor, který vtahuje.

SPEAKER_00 31:21

Pojďme dalej a pojďme se pozět na krásnou horu, znamená na Marka a Bánku vybíralových. To si myslím, že to navrhoval i létající inženýry. A těž si myslím, že vlastně tam přišlo k tomu, že se uměňuje mezi tím, že asi Marek si představoval a architekt dokázal jí zůst být takí, že podle mě jako čistá uměněná věc v tom oběme. Myslím si, že těž stojí za návštěvu a se tam pozřít a mať to naživo. Určitě krásná hora, jednak jejich vína stojí za pozornost. To jsme myslím zmiňovali. I se tam na to víno.

SPEAKER_01 32:09

V minulém díle s Krystýnou, že zrovna to bylo pár dní poté, co získali i to ocenění vinařství roku, což jsme konstatovali, že po dlouhý době je taky vlastně fajn, že se tam dostalo vinství bez nějakých velkých, nechci říct, klientelistických vazeb do těch různých komisí a posuzovatelů. Takže je to opravdu vinoství, který ctí cestu Teroárového vína. A vedle toho, že tam můžete ochutnat opravdu krásný víno, tak můžete zažít i citlivou zástavbu a architektonických řešení. Trošku to může připomínat ten slovenský střekován, ale zase v té domečkovitosti zapuštěné mezi okolní stavby, opět to má takovou bílou fasádu, která hodně svítí, ale vlastně tím umocňuje ten tvár. A nemáš tam nějakou konfrontaci. Pojďme si říct. Pojďme si zadávat trochu.

SPEAKER_00 33:17

Mám mám. Dobře, tak já to zkusím. Tak například Pre mě, co jsem návštěvil osobně a je to také jako právě ten, si myslím, že skoro také okázalé. Taky to to moderné, prezentačné, trošku prvně odsuzené, tak to je například jako vinářstvo obelisk od ID týmu, co mi přijde taky obilisk. Na mě je to taky už hrozně prísný design. Dá se tam najít znáže dobré vína. Já si na to vzpomínám, byli jsme tam s Petrem a některé víno od nich byly fajn, ale to v městilo náloze taky, že ten pán majitel asi bude, máť dostatok prostředků a velko rycno to investoval do toho vinárstva.

SPEAKER_01 34:07

Vinnarství obelisky určitě stojí za návštěvu, protože se snaží taky razit. Nějakou cestu vím, že když jste byli kluci nadšený z jejich šumivýho vína metodou tradiční, ano, je tam vidět ta investice, je to investiční vinství. Tohle v podstatě vyloženě investiční vinství. Zatím není žádná velká rodinná tradice, že by ta rodina se rozhodla, že si najme architekta. Takže bohužel z tohoto pohledu je tam cítit ten kalkul té investice, která se nutně musí pojít s tím, sdělit, jsme tady a přicházíme s nějakou naší cestou. Přicházíme s naším vínem, který má vlastně pěkně vymyšlené logo, přicházíme s naším enologem a našimi lidou, který je tam.

SPEAKER_00 35:03

A protože filip lidský je pod nějak velmi dobrý analog.

SPEAKER_01 35:07

Právě proto chtěl taky uvéstou míru, že to je i případ vinství, který investičně vzniklo jako nový projekt, a který postupně rozvíjí svoje portfolio, hledá svou cestu teprve vlastně dosahují na stárnocíkaře, které byly z nově vyklučených nebo z vyklučených, nově osázených vinic. Takže je tam jako nějaká vize, která za celým tím projektem stojí. Protože je to investice, tak z mého pohledu museli nastoupit zbytečně rychle tu cestu komerce, můžu si je objednat přes vol, ale to je jedno. Já právě ctím tady tu cestu, protože to je něco, co vyžaduje odvahu a vyžaduje odvahu i k té investici. A vlastně mám chuť to podporovat. Z hlediska čistě architektonického. Z mého pohledu, je to zase spíš ten prostor Espas Limit, který nás uzavře do jakýsi surovosti těch liní té geometrie, která vůbec nevnímá okolní prostor, která nejvýžovním tak, že nám dává velký prosklené stěny, aby jsme viděli ven nebo zvenku dovnitř, ale chybí tam trochu organický napojení na nějaký smysl té krajiny. Takže v tomto prostředí, když já jsem tam byl. Necítil jsem se tam, jakože bych se stával součástí příběhu vinství a krajiny.

SPEAKER_00 36:51

Já jsem tam mám tu předružnost, že jsem tam strávila i noc. To znamená, že oni mají právo v tom vinarství. My jsme po těch dlhých debatách a degácich, jsme tam našli aj strachu nad hlavou, jako se hovře. Takže my jsme tam spali a to ještě vlastně taky trend, který mám pocit, že v poslední době celkem začíná. Jde to z Rakouska hlavně, že teď už ten vinár má naozaj jako nějakých fanášiků alebo nějaký hostí. A ta degustace se trošku pretěhně, tak vlastně si všímám, že stále věc a věc várov poskytuje a nějaké možnosti na ubytovaně. To znamená, že já nevím, zříť nějakých pokojů pro skupinu 8 desetých lidí se tam jakože dá najst nějaké město a právě to bylo jednou vlastně z první vinarstě vůbec na Moravě, kde jsem prářce jsem spal. Já bych sem povedal ještě ještě vlastně z těch asi pozděných realizací je vlastně realizáce vinarství lahof.

SPEAKER_01 38:12

No a to by mě zajímalo. Noriku. To architické architektu. Co si myslíš? Česká cena za architekuru 2026 vinářství lahover. Je to aktuální oceněná stavba.

SPEAKER_00 38:27

Ano, já vím, já vím, ale já vlastně ani. Nevím. Je to věc, kterou ješno, já bych z to nechal někdy na buduce.

SPEAKER_01 38:39

Počkej, jak to budu.

SPEAKER_00 38:43

Já jsem potom pozřit. To je věc, kterou bych jsem naozaj chcel asi vidět naživo. Já jsem tam to viděl poznám ty pas fotěk, není to daleko, takže tam si zajeme. A vůbec takové počítač. Počke, počke, počka, počkej, to nedí měš. Já jsem ještě pomluji o vinárstvách v Južné Afriky. Já jsem nepovedal nič o vinárstvách v Argentíně.

SPEAKER_01 39:06

Neříkej mi, že bude architektura druhý díl data. Ovíněci nás zadupou do země, už to vyply po pěti minutách, co to začalo?

SPEAKER_00 39:15

Mě by to zajímalo, že někdo vědět, že čístou ještě dvojku.

SPEAKER_01 39:18

Vlastně možná to už je hrozně únavný, ještě když ty obrázky si musíte pak třeba sami dolistovat, což musíme říct, že na našich sítích budou odkazy, aspoň takové základní pohledy vždycky na ty zmiňované vinářství. Takže doporučujeme, abyste se na to podívali. Vedle toho je to dialog, který si opravdu žádá určitou vizuální zkušenost, afektivní průpravu, perceptivní materiál. Takže naprosto pochopíme, pokud jste to vypli a už tady to dávno neslyšíte. Zároveň budeme rádi, pokud vás to zaujalo, tak my jsme připravení pro vás natočit i druhý díl o architektuře s norikem zmiňovaných dosud neprobádaných oblastí.

SPEAKER_00 40:15

Počeme, Filip, nechcelo by si to nějak krásně uzavřit, abychom si vytvorili pristorná architektura vinárstvů.

SPEAKER_01 40:25

My si uvědomujeme, že tady vlastně vynášíme soudy o něčem, co je mnohem komplexnější a složitější, ale ve finále můžeme si to dovolit, protože my jsme ti pouhý poutníci, použí poutníci za vínem. A chceme spíš navštěvovat chrámy vína a chceme navštěvovat stavby, který ctí okolí, který ctí osobnost, který chtí energii toho vína, který za každou cenu neprozazují pravopoplánový ego nějakého architektonického záměru a jeho původce nebo autora cestují za vínem a pokud budete chtít druhý díl k architektuře, my jsme připraveni. Může být zítra, může to být za dva roky.

SPEAKER_00 41:17

Já vám chlapě, že dotera jsem doporučoval cestitě za vínem a cestitě za vinármy. A dneska můžeme smálo prohlásit, že cestujě za vinárskou architekturou a objavujte a budeme rádi, když nám dáte například vaše tipy na nějakou architekturu nebo města, kde jste boli a kdy jste mali pocity, že to je skvělé a že se to tam všechno našlo. Víno, vinár, vinárstvo máte se krásně.

SPEAKER_01 41:51

Takže díky ovíně mějte se hezky a těšíme se u dalšího dílu.

SPEAKER_02 42:00

Povídání o víně a životě.