Ovínění
Tři pánové, společné téma a otevřená láhev (ehm kdyby jedna) na stole. Jsme Filip, Norbert a Petr. Ovíňujeme se spolu, diskutujeme o fénoménu vína a tentokrát si to nenecháváme pro sebe, jako dřív. Všechny nás dalo dohromady setkávání u vína Na břehu Rhôny. Jsme kritičtí, otevření a polemizujeme nad rozličnými tématy vinného světa. Naše debaty dostaly názvy, pod nimiž skrýváme jednotlivé díly podcastu. Ovínění je tu k poslechu všem, kteří chovají víno v úctě a pokoře.
Ovínění
Africká vína aneb Norik na cestách
Use Left/Right to seek, Home/End to jump to start or end. Hold shift to jump forward or backward.
Norik se po měsíci vrátil z Jihoafrické republiky a přivezl víc než jen opálení. V dnešním díle nás provede divočinou tamních vinic a prozradí, jaké to je pít víno tam, kde se potkávají dva oceány. 🇿🇦🍷
Jedním z témat je i kontroverzní a milovaná Pinotage. Rozebereme, jestli si tuhle kříženku zaslouženě hýčkat, nebo se jí raději vyhnout obloukem. K tomu otevřeme pět vzorků, které vám ukážou rozmanitost jihoafrického terroiru. 🍇🔥
Proč se vůbec dívat směrem k Novému světu, když máme skvělá vína v Evropě? Zjistíme, v čem je Afrika nenahraditelná, co se pije pod africkým sluncem a proč byste měli dát šanci lahvím z druhého konce světa.
Na zdárek u ovínění. Povídání o víně a životě, který pro vás připravuje Filip za nabřehu róny, s odvěkými kamarády. Ahoj Peťané.
SPEAKER_01Krásný dobrý den. Ahoj.
SPEAKER_04Ahoj Noriku. Ahoj vším. Víno nás všechny spojuje, občas i rozděluje stejně jako na břehu róny. A my jsme tu s vámi, abychom se v tom krásném světě, plné výzev a chutí a barev společně orientovali. Dneska je to snad poprvý, pokud se nepletu, kdy překročíme hranici našeho kontinentu a pustíme se do tématu vín z jiných částí světa. Schválně o víně si pozor. Řeknu vám pár názvů: Steléboš Franšhoek. Vypravili jsme se do oblasti Jhoafrické republiky a jsme v částech, kde se víno pěstuje už po mnoha staletí. A my jsme se rozhodli, protože Norik se vrátil před pár měsíci z cest po Jhoafrické republice a přivezl opravdu vzorky přímo z vináství, která navštívil.
SPEAKER_05Já se strašně těším, že potom ležali v moje vinoté, tak jich dneska jako pozřeme se jim na zubok.
SPEAKER_01Na mě ten úvod moc dlouhý, takže už jsem první otevřel.
SPEAKER_02Ty už je otevřel?
SPEAKER_01Já jsem dočkavý, protože v jižní Africe jsem ještě nebyl, jsem jenom severní a tady vidím krásně macerovaný žanblank, takže kousek Francie v Africe. Uvidí.
SPEAKER_00Ovínění. Povídání o víně a životě.
SPEAKER_04Poří se na tu farbu. Bože moje, já bych ještě možná přeci jenom, než se dostaneme k jantaru. My jsme právě se rozhodli, že to zkusíme naší oblíbenou metodou, že ty vzorky budeme průběžně ochutnávat peťan, protože Ježízniv tak už naznačil, že otevřel šenan blank. Jenom pojďme si upřesnit, padla tu Jantarová barva.
SPEAKER_01Jantarová, řekněme, já bych to možná i trošku pozvěnil a uvidíme. Určitě je dáno tím, že to skén kontakt, takže Macaráce na slupkách tady 4, 13 dní, pak to zrálo na starých sudech. Jak dlouho to tam zrálo, nepíšou, ale co se týče vnařství, nám určitě noríží, protože dovedl těch vzorků víc a se hrozně těším na to.
SPEAKER_05Můžu, chatci, můžeme. Takže něco o tom to vynáví. Andrew Waitman, já našel jsem ho samozřejmě, co našil aplikáciu kterou já celkem razím, to znamená rezán. Razím rezán. Asi 70-roční keře. Chlapci Wideman a jeho syní dva mají podle mě takovou něčou produkci okolo nějakých 60 až 80 tisíc láví ročně.
SPEAKER_01Lází to je menší věřství nebo většina.
SPEAKER_05Není garážové, garžové, garažové. Nemá to nic společné to, co potom pojďme dělají, to znamená takové, je jeden a půl milioná láví.
SPEAKER_01Aby měl představu, co tam znamená malý vinář.
SPEAKER_05Malý vinár je samozřejmě jako u nás, že nějaký desač a 15 si z lahví. A i tu nám v Evropi trošku vlastně zkreslenou tu věc, že v momentě, kdy chceš dostat i kvalitné i dobré víno z Južné Afriky, tak si musíš vždycky i to sam z Gruzinska, napočítať vlastně dopravu a celý. Naše milovaná Evropská unie celkem chrání a protektuje vinost Francouzska nebo celkově vynástě z Evropské unie. A každý, kdo chce donít nějaké víno z nového světa, tak to stojí celkom velké prach.
SPEAKER_01A nebo prácně jsem mozi ty hrozný, že, aby se to vyplatilo.
SPEAKER_05Ano, ano, prostě tak. Chápci, co byste mi mohli povětovat o tomto víně, které právě má tě skláničke.
SPEAKER_04Lahev je opravdu, jak říkal Norik, podivu teda začínáme opravdu netypickým vinářstím pozice garážových vinařů, řekněme, opravdu malých producentů. Je to vlastně co do alkoholu 12% víno, což je taky poměrně fajn na tu lokalitu. A teď mi řekněte, je tady napsáno Basket Press, v nějaký presováno v nějakým lisu. Basket, typu basket, to znamená basket. U jsme to zjistili, opravdu ten pojem Basket press je takový ten malý domácí lis. On nemůže být malý. Může být větší, ale takový ten manuální lis. A to znamená, že to opravdu odkazuje na nějakou manufakturní práci. Není to žádný pneumatický lis. Čím se chlubí na etiketě, takže už to je zajímavá indicie.
SPEAKER_05Brandon je jejich otěc má nějaký 55, 60 rokov, synově jsou dva a je to prase tak, jako u nás, absolutně většinu jejich produkcie jde do Japonska, Skandinávie, Amerika, Kanada. Není to tak, že toto vinářstvo se dá koupit v Južné Afriky. Prásně tak. To znamená, že oni rovnako jako tu naší naturální vinari a většinu produkcie vyvážejou do japonských, škandinávských, kanadských a amerických restaurací.
SPEAKER_01To je obdivodné, myslím si, že ten trend už konečně přichází než jsem do Česka, ale pokládám si otázku, kdo by to tyžně připlo.
SPEAKER_05Díl by si se týká kapského města, mám tu na 7-8 váň barou, kde se tyto víná dají na oza jako pič. Ale ta scéna je velmi podobná ta u nás.
SPEAKER_01No, mě chutná, já si teda ještě naleju, vy jste takový pomalejší, nebo formíte.
SPEAKER_04Barvu jsme označili, je taková temnější oranžová, padltu Jantar.
SPEAKER_01Jantarovou barvu, já bych řekl, je takový luční met, tak hlubokou temnou to nemá. Buketu je to 23, takže to ještě teoreticky mladý, na to bylo na šlupkách, má to krásný potenciál. Tam se krásně projevujou jako chutě u toho vína celkem typický, takže lehký nádech, kandová na beruňky, ale to bych úplně neprotlačil. Já tam cítím strašně moc hezký bezinkový syrup. Tím, že ta kyselinka to dotlačuje, tak ty chuti. To není tak vyžký.
SPEAKER_04Mně to vlastně překvapilo, že to má tu kyselinu takovou docela výraznou, že to pořád je hezky.
SPEAKER_01Není vůbec náhodě.
SPEAKER_04Na té svěží, že jsem čekal, že bude trošku dřív padat na konci, že to bude víc ve prospěch toho těníčka prvotního, ale vlastně ta kyselina to tak jako rozvibrovaně nese dál.
SPEAKER_01Já moře vím, že ty se hodně věnuješ svým na svých cestách vínu, takže jeli v Jižní Americe a teda. Proč teda Jižní Afrika, byla to jenom kvůli vínu, nebo tam měl nějakou práci nebo to bylo turistika jako za krásami Jižní Afriky nebo to tě vedlo k tomu, že se tam na měsíc pana nebo že měsíc je dost.
SPEAKER_05Teď je to velmi pragmatické. Já jsem vyhodnotil Južnou Afriku per měsíc a leden, január, jako velmi destinácí, kdy můžeme nájko, co chcemy architekturu, prírodu, vinárstva, lidí a radost.
SPEAKER_01Takže něco podobného, že máš rá teplost, že kolik?
SPEAKER_04Krátk si by se to tak dalo zhrnout. Kolik tě to stalo na ritualinu? Počkej, ne, ne, ne, nezamluve to. Kolik tě je stalo ten měsíční výlet? Až se to bojím povedať našim posluchačům.
SPEAKER_05Že v momentě, když si porovnáte špičkovou reštauráci na Moravu a v Južné Africe, tak v Južné Africe se dosadí na polku. To znamená, že degustácia piátních oni to mohla flagship degustation. To znamená, že naozaj jako pěť špičkových vín stojí 150 rendou a v kurzu, kdy jsme byli my, tak jeden rám je 1,33 Kč. To znamená, si každý si dokáže vypočítat, že pěť vín v deustačnom top vinárstvě stojí 200 Kč. To znamená, že kytěte na funing a dáte si pičkové hovezie, zelenina, ovoc je, prva v Južné Afriky je to všechno neuvěřitelně kvalitivné za neuvěřitelně prenás na dostupné ceny. Letenka tam má zpátky pro jedno osobu tisíc euro 25 000 korčám auta na osobu na 22 dní tisí, ubytování špičkových vlastně jako naze dobrý destináce jak tisíc euro, a za ty týždně stráva všechno z. To znamená, dá se povídat, že za ty týždně radostí omezovaně s latinkou a vlastně tak to.
SPEAKER_01Do pivova je už jen 22 dní, tak mě zabudní. A jaký tam mají přístup k naturálnímu potážmu biodynamickému vinství. Samozřejmě chápu, že jsou tam konvenční obrovský. A tohle víno třeba krypím, tak je, jak jo, má přístup maceruje, tak je to biodynamické nebo jenom naturální, a ti ostatní tam.
SPEAKER_04Ne tady to Whiteman and Suns, tak oni se hlásí vlastně jako k takovému tomu udržitelnému vynástu. To dělali všechno jinak už nejde. A jsou pravděpodobně v přechodu to vypadá na organickou produkci nebo bioorganickou produkci. Zároveň na té lahvi proklamují, že to je proces naturální fermentace. Jidentně nejsou v tuto chvíli pod kuratelou nějaké tvrdé certifikace, ani asi nevypadá, že by potřebovali se nějaký hlásit, ale zdá se, že pracují maximálně šetrně, jak to jde, oni taky nejsou. Tady to vinářství není tak dlouho, je to od roku 2011 teprve začali vynařit a 21 udělali první svoje víno.
SPEAKER_01To, že někdo se chová šetrněk vnitřím tu říká i Pepa Zlouhelo, to je trendy a už bez toho nejde prodat. To, že někdo fermuje spontánně, je první vlaštivka už později, ale budíš, ale jestli oni tam mají legislativně rozdělený prostě způsoby toho vyružení.
SPEAKER_05Čo mě zavalo, představ si, oni normálně na některých lávích píšu vlastně tu má v té horné části etikety jako vlastně státy kezu. Oni dávají ten akcent úplně jako vlastně pod tu věc, ty si zobereš lahně, pozve se na tu etiketu a hně, že kaplička. Ano, na kapli, ano, prostě tak. Na kapli je napísané jako za kýho keře je to dané. To mám velmi potěšilo.
SPEAKER_01Jako stáří keřů je dobře, asi to historicky můžou dovolit lépe než my. Nicméně jsem neviděl ani na jedné lahvi z těch tvých vzorků, a tím to nechci některá degradovat. Ale neviděl jsem označení organik nebo biodě.
SPEAKER_04Ale oni oni nemají tu naší certifikaci, oni mají vlastní jmenuje se Biodiverzity and Wine Initiativ, biologická rozmanitost a iniciativa ve vinářství. A tam má za úkol od roku zhruba 2000-2004, nějak takhle vlastně ochraňovat biodiverzitu v přírodě jako takový a zároveň ve věnicích. Čili vlastně smyslem té iniciativy je opravdu držet nějakou ochranou ruku a zahajovat určitý certifikační systém pro zemědělce i pro vinaře, ale nemají vůbec tu stejné véčky nebo ty stejné lístečky s hvězdkama, jako známe u nás.
SPEAKER_01Co je tam? Červený, hodně, bílý, nebo jak to tam je?
SPEAKER_03Nejvíce je tam šanion blank, tím jsme začali dobře, to by bylo důležité změnit. A potom druhá bla.
SPEAKER_01Já to nevím.
SPEAKER_03Sovignon, Sovignon, že Sovignon. Přesně.
SPEAKER_05Peťánko, já ti dám teda otázku. Co myslíš, kdy začalo fungovat vinářstvo v Južné Africe?
SPEAKER_01Přiznám si, že úplně nevím. Stoetí možná, když se tam osidlovaly a kolonizovaly ty části, tak řekněme, já nevím, 17. 18. století to nevím.
SPEAKER_05Fantastické. Koněc 19. sločuje. Děkuji, děkuji.
SPEAKER_01Ale co vím, což je zajímavý, že převažují tam francouzský odrůdy a vlastně dělají to, rozjíždili tam ty vinařské věci ve Francie a i kolonizátoři, ale byly to tutově holandiani. Já by se dalo očekávat, že by to měli být francouzi, ale byli to holandani.
SPEAKER_04Holanděni ho tam taky přivezli vlastně proto v té půlce 17. století, že to byla prevence proti kurdějím údajně, takže se snažili nejprve to byla nějaká iniciace holandského lékaře, který se vlastně snažil tam zpát hlavu vynifikovatý jako prevenci lékařskou. A postupně se ukázalo, že tam ty podmínky nechali si poslat další sezenice a že ty podmínky jsou tam vlastně velmi pozoruhodné, takže se to vynáství už ke konci 17. století začalo poměrně systematicky rozvíjet. Stojí zatím někde ta značka, nebo tenárský dům Konstancia, co vím, který vlastně už zakládal v tom 17. století jeden z těch holandských usedlíků. Takže jsme pořád u vinářství White Man and Suns. Chutnali jsme jejich šenon blank, a teď od garážistů ochutnáváme syrách. Je to ročníkově taky. Je to 2023. 13% alkohol, takže pořád relativně lehoučké vínko. Tady teda opti tomu šenanu se nehlásí k nějaký naturální fermentaci, řekněme, nebo přirozený cestě fermentace. Tady vlastně to nějak nerozvádí.
SPEAKER_01Já myslím, že na to neupozorňuje, protože to namacoval nedělá tam nic výjimešného a předpokládám, že to nebylo ani na svilu podle toho, jak jsem si k tomu čl. Ale vynifikaci já si stejně. To vypodezývalo, že něco dělá nějaký.
SPEAKER_04Že tady bude něčím doháně to asi ne.
SPEAKER_01Já si myslím, že to je výmačka sira podle těch alkoholů, podle těch stupňů, to bude takové jako svěží, chtěl jsem říct z letní víno, ale v Africké republice letě.
SPEAKER_05Počas je tam taky, že v januári je 30, a když je tam fakt krutá zima, tak je tam plus 5. V každém případě. Chápci není to níč, co bychom méně úplně obdivovali, ale to je hrozně příjemné, laké vlastně červené.
SPEAKER_04Dočítám se tady detaily k tomuto vínu, je to granit v podloží. Takže to jsem tam cítil. Ten je vlastně tady ten hlavní kompozit v podloží granit. Produce je kolem tisíce lahví, což je opravdu malinkatá produkce.
SPEAKER_01Teď teda ochutnávám tenhle, nebo tuto syrhu. Proto my jsme se s Filipem mnohokrát dohadovali o tom, jestli je to ženský nebo možského rodu, protože ve Francii se to trošku mění podle toho, v které lokalitě to je. Všichni víme, že je to původem francouzská odrůda, nebo i když mě syra. Ten původ se mi těžko přiznává, protože někdo tomu, nebo anglicky mluvící se mě tomu říkají Širas. Co ty na to filipe? Ty máš na pitých miliony těch širazů.
SPEAKER_04Mě to vlastně moc nebo. Je to víno, který má svý píce, je to víno, který úplně stejný stylla dělají takové mládežníci i ve Francii i v Itáli. Je to takový ten styl pro pití bez přemýšlení, pro takový instantní prožitek šťávičky, ale vlastně co mě tam připadá líto, že já tam nevnímám vlastně nějaký granitické podloží, že by tam byla nějaká velká Teroárovová charakteristika v tom vínu, to se asi říct nedá z mého pohledu. Takže naslepo bych vůbec neřešil, jestli to je Ioafrická republika nebo veneto, nebo tady nějaká Loára, ale nebo dobře Burgunsko, nějaký pankáčský. Vlastně bych to vůbec nezařadil.
SPEAKER_01Burgunsku si ráchási těžkový.
SPEAKER_04Pro mě, chtěl jsem říct severní.
SPEAKER_01A mně třeba tenhle stěk vůbec neuráží. Já souhlasím s Filipem, že nemá stopu tu geografickou bezporu. Myslím si, že tam to podloží je. A já ho tam fakt trošičku cítím, když dokud jsem to neslyšel, tak jsem to neuměl specifikovat zase takový švihák nejsem. Možná by si zasloužil trošku lepší vinifikaci to asi jo, jestli má tak zajímavé podloží, tak by mu dal víc času, tohle tuším 23. Asi to nebylo moc dlouho na šlupka, asi to nebylo ani moc dlouho v sudu, jestli vůbec sudu píšu, myslím, že to bylo pár měsíců.
SPEAKER_05Tak to nemá. Aby se vás ukotvilku v ceně. Takže my jsme od Brandona kupili asi karton výn a ten karton Vín. Řekni, cenu za Lajev, cenu za Lahev řekni, to mě zajímá. 200 Kč. Pak to nevuráží. Za 200 Kč to chápu. Nemáš na Moravě jako vinárná, který robí jako matura za dvěstí, to nemáš, jako naozaj.
SPEAKER_04Já bych tím, jak jsem opravdu v této oblasti naprosto neznalý a jsem netknutý tím výnem, tak rozumím teda tomu, tak Norry, že jihoafrická vína pochází převážně z té části takového jihozápadního sípu kolem Kapského města. Už to není. Ty vinarské oblasti nejsou nikde dál do vnitrozemí nebo směrem na severo, východ země. Je to všechno kolem kapského města.
SPEAKER_05Ano, ano. Vlastně ta absolutně dominantná část a vinár je vlastně staloš. Tam já jsem málo šanci za to dobu, že jsem tambou návštěví asi 1012 věnářého a ještě potom jsme išli do Muly. A možná povádat, že neumitelně mám bavit ludě, jak to tam funguje.
SPEAKER_04Jak to je? Já tomu právě nerozumím, vlastně, jestli tedy opravdu ta jehoafrická republika je země, která je natolik už historicky tím koloniálním odkazem, opravdu osídlená evropskými bohatšími důchodci, kteří tam pobývají na zklonku svých životů a užívají si slunce a jídla a vína, nebo jak je to tam vlastně s místní populací, s místními tradičními, třeba řemesly, prací, jak tam žijou místní verzus turisti. Já mám.
SPEAKER_05Já mám pocit, že film by dal velmi explicitní otázku, čili jsou tam mají lidi a tmaši pokošky, které hrubě vína. Ten, kdo rozumí vínu, pije víno a má rád víno. Většinou prostě je skoro světlejší než máši. Takže já se odpavím všechno. Nemusíme to stávat. Do toho pohledu. Ale ono to tak je. Já hodně z vlastně skvělý. Ty původní obyvatelé se věnují všechno. Původní se nevenu.
SPEAKER_01No, to straší. Lahev, prosím tě představky. Já mám naleju, já už jsem ochutnal určitě rád dolu je to ročník 2024, takže napěrt nevykle, nezvykle. Mladíčky. Nehoditelně zelené víno. Takže nečekají pinuár burgonského stylu v žádné případě.
SPEAKER_05To láhev sadí vynérnost za 200 randou, takže to je 260 Kč. Takže asi ve vinství tady čtu ved. Je to velmi lust a je to prostě vinárstvo, které funguje asi nějakých 300 rokům.
SPEAKER_04Založili ji v roce 1688 Jacques de Savoy. To jsme stelanbš pořád? To je stál. Jinak ty vinářské oblasti je tam, pokud se teda nepletu zhruba nějakých pět těch nejdůležitějších vinářských oblí. Stélbš je asi ta nejslavnější, kde jsme hlavně na modrých odrůdách. Potom je oblast taková teplejší pár, kde převážně taky najdeme bílé odrudy. Potom je Franšhoek, je to tak? Franš. Oni to mohou franš. Kam se vlastně utíkající genoty z Francie usídlili a začali tam rozvíjet vináství historicky. A potom je oblast Robertson, která tam byla, která je typičnější pro bílý vína a cigára. Tam najdeme asi převážně spíš šardoné. A potom jsem se někde i dočetl, že se tam v nějaké té jedné části, která je chladnější u moře, že se tam taky vlastně začíná vynařit, ale ještě to nepatří mezi těch pět úplně emblematických oblastí. Takže teď jsme pořád v Steleňbož.
SPEAKER_01Já jsem z toho tak trošku jako rozpacích, protože bych takový pěno nečekal, jsme trošku zabetonováni. Mně nebaví a to nemám za zle. Samozřejmě, ale jako skupina lidí, který vělně upřednostňují pinoár z Burgunska a tam já. No, já ho mám taky rád samozřejmě, ale jsou lidi, kteří na tom zastavili. Tím chci říct, že Pino Noir je tímhletím trošku diskreditovaný, protože všichni ho zná jako z Burgonska. Na Moravě dělá fózní samozřejmě Yarda. Springer, ale to je taky dlouhý zrání dřevo a tak dále. Tohle hrozně baví. Vůbec jsem nečekal, že takhle se může pinnout jako projevo. Já jsem teď k němu přechutnal všechny síry, klobázku, paštku. Tak to měla nejblíž. A pak jsem zjistil, že to vůbec nikomu nehodí. A ve finále mě počišil na hráči. Takže takové jarní letní salát a tenhle lehký, ovocný pot, který mě fakt vůbec vníšel nesed, mě na druhou stranu dává šanci pít pinot bez toho, aby si myslel, že jsem snop.
SPEAKER_04To je zajímavý. Wow, ale já mám úplně obrácený pohled na to. Mě to strašně provokuje, to víno, mě nebaví. Ani nemám radost z toho, když ho musím polikat. Protože vím, že ten závě bude takovej podivně, v týdě sladkobolný, a tak jemně nahořklej, ty jínil rajče. To to asi by mohlo být prostě to víno vůbe nespůsobuje žádnou radost. Je to takový.
SPEAKER_01Jsem za to vděčný, že i po těch letech, co jsme za covidu tady začali natáčet tu srandu, jak tomu říká uvinění. Tak ještě pořád nás to neupatlalo do té formy, že si jako si nasloucháme. Já úplně znám vývoj Filipa, jak začal pít, kde pil, co pil, na úplně všechno a rozumím tomu. A byl bych překvapený, kdyby se mu tohle víno líbilo. Takže vypadají.
SPEAKER_05Pojďme ochutnatou, ťažku komerčnou akovec. Takže pečko, poprosím tě o rozleduje tu ťažkotážnu pinotáš, která je naozaj jakože uvidíme.
SPEAKER_01Takže jdeme ve finále do té nejvlasnější odruchy, která je typická profickou republiky, což je vlastně ten křížneckou. Sanso se ve francouzských částech nazývá jako armitáž, protože je to pinotáš. A my teď budeme mít to komerční, co říkal náš drahý přítel milovník Norber. Je to roční 2019. A co se týče verifikace nebo jakékoliv procesu, to nám zodpoví asi Filip, protože Filip má představku encyklopek.
SPEAKER_04Filip toho moc nezodpoví, protože v životě byl asi čtyři pinotáže a většinou mu moc nechutnali, ale zároveň jak to tak postupně procházíme ty vzorky, tak začíná k té pinotáži mít takový vřelejší vztah, protože je to alespoň něco, co opravdu pochází tím křížením z Joafrické republiky, zatímco to všechno ostatní mi připadá, že by mohlo pocházet odkudkoliv odít. Jenom je to daný tou arogancí koloniálního kapitálu, který prostě se tam těm lidem dobře žije a zalemo tam začnou dělat vína v pohodlných podmínkách, takže začínají dělat vína, který ale ve finále umíme udělat úplně všude. A teď ta pinotá z tohoto ohledu mě zajímá, protože pokud upřímně, přátelé o Viněnci, já bych po této zkušenosti dosavadních ochutnávek nebo dosávadních vzorků se chtěl zajímat o jeho africká vína, tak by mě především zajímaly odrůdy, které patří nějak tam nebo jsou odtud, což zatím v je ta pionotáž. Pak jsou tam ještě určitý menší odrůdy ne příliš obvyklý v našich oblastech. Hanekod, kapský ryzing, který taky vlastně jsem ještě nechutnal. Takže ve mně to vybuzuje takovou zvědavost spíš zkoušet tady ty místnější nějaké stopy. No, tak pilotáš.
SPEAKER_01Je to typický pro Joafou republiku. Když jsem se učil, když jsem chtěl být úspěšný, tak vím, že v roku 1925 vykřížili, ale byl jsem ji možná pětkrát v životě.
SPEAKER_04Ale co bylo zajímavé, což jsem nečekal, že vlastně až do nějakých 90. let ta pinotáž se tam pěstovala v poměru veškeré rozlohy vinnic, asi jenom na 2% vinic. A jak z 90. let začala růst poptávka, tak teď to představuje necelých 7% vinic údajně, ale pořád je to relativně málo. A co to myslíš?
SPEAKER_01No tak je to vlastně Jižní Francie s Burguňskem. Pěrod je burgunský geneticky. Sáncelko je Jižní Francie, takže rona. Nikdy jsem toho nenapl tolik, abych to mohl hodnotit od rudově, zajímavý to je vždycky. Protože pokud vám někdo nenasne početí, tak tančíte až do rána. To v pohodě je potřeba ochutnáš.
SPEAKER_05Je to dobré urobené víno, ale to pichu. Fakt, si to chcete dělat i zájtra i po zajtra asi někně.
SPEAKER_04Ale tak když to srovnám s tím pinotem předešlým, tak musím říct, že tohle víno aspoň se mi zdá, že má nějakou takovou chuťovou strukturu pro mě, že mě tam se líbí takový ten nástup toho trošku vtýravého ovoce, který tam prostě logicky je, takže takový té marmádové texturky, ale která vedle toho má v pozadí zase nějaký koření, má tam trošku takovou papričku, že to drží takověž. V tom asi ta pinot, já si myslím, že je unikátní, že to není to ani ten čistý pinot. Tedy teď se vyhneme všem teruárovým výrazům potů burgundských, ale takový ten pinot je minonký, že je to koření víno.
SPEAKER_05Že si má přesně. Koren a takou jako jak se to povětali?
SPEAKER_01Ty bylinky jsou to měšky, ty herbánické.
SPEAKER_05No, no, no, přesně přes. To tam je. Máš pravdu, to tam je. To bez debacky. Upímě tohle víno si dovuju představit, dát někomarní. To je 20 euro, to je 500. To je to komercia? Tato komerce je 500. A my si tu nadáme třeba podle mě, jako finální vzorek The Falce vidou. Peťko. Já jsem přešený, že se zamiluješ do toho.
SPEAKER_04Takže srovnáme druhý potáš. A tady tady bychom zase asi mohli vést srovnání v tom, že ta první byla opravdu taková lahev trošku poutově ukázalého typu s velkým trnem, ale dárkově asi poměrně zajímavý kousek. A teď zkoušíme pinotáš z vináství, který zase pracuje víc organicky nebo trvale udržitelně a jsme zvědaví, co o viněci nám naše jazyčky na dvě různé pinotáže napoví.
SPEAKER_05Já bych jsem takovou malou věc a to navzhle jenom pro Filipa a pro Petra. Chlapci, to je věc, která je pověmně to jednoducho. Mladé, mladé, krásné víno, které jako. V francouzi to mohoví pracě gloglo, tak jako glu. Guglu.
SPEAKER_04Takže chlapci, guglu. Jenom tady pro upřesnění to na stránkách vinaří neuvádě, proč se odkazují na ten symbol pavouka. Ale vypadá to, že to je opravdu druh pavouka. Já znám v češtině černou dobu, ale nevím, jestli to má. Ale pozor, produkce 750 výročně. Takže je to opravdu velmi limitovaný.
SPEAKER_01Tak si troufám i já. Takže těším se na to. Jdeme na to, chlapci. Bude to vrcholčníkoliv.
SPEAKER_05Zkus to, zkust to, zkus.
SPEAKER_04Tak ovviněn si my tady máme tedy poslední vzorek. Konečně došlo na tu Norikem dlouho očekávanou pavoučí etiketu. Je to víno, který má skutečně na lahvi sitě černou etiketu s červeným ročníkem a červeným nápisem The Faltse Widow, nebo nevím, jak se točte správně. Srovnání teď bezprostřední jenom chuťově. Ještě by mě zajímalo z mého pohledu je tam výrazn oproti té pinotáži, co jsme chutnali předtím. Ale v čem je ten posun? Mně tady totiž připadá, že tady to víno nabízí z hlediska té pinotáže, tak jak zatím tu odrůdu odhadují. Mnohem čitelnější výraz té odrůdy. Začneme totální podbízivostí. Na kterou postupně nastoupí jemná taková kořenitost a paprička, která to udrží do toho závěru. Ale tady ta podbízivost i ta paprička působí vlastně jako přirozeně nebo součástí toho vína. Zatímco u toho předešlého i ta papričková struktura chuťová mi tam připadala tak nějak jako uměle artificiálně dodávaná. Vůbec jsem z toho neměl tu radost těch vibrací. Tady najednou to víno vlastně vybruje. Pro tu tu definici ho milujeme. My jsme skutečně díky Norykovi mohli ochutnat pár vzorků, v podstatě byl to takový jako náš první vhled do toho, co vína z jeho Africké republiky nabízí, ale velmi redukovaný, velmi omezený, okleštěný hled, protože se nacházíme jen dominantně v té jedné oblasti do dalších. Můžeme konstatovat, že tam najdeme opravdu ohromný rozptil mezi styly, mezi rukopisem vinařů. Zároveň zdá se mi, že to je to, na co jsme narazili, proč možná se těm vínům z nového světa pořád trošku brání, že to naše oblíbené, teruá pojetí vína tak přece jenom tady trošku zaniká. Je to u každého z těch vín, co jsme ochutnali, tak najdeme spíš typicitu odrůdovou než nějaký charakteristický projev podloží a mikroklimatu. A z mého pohledu pinotáž zdá se, že je to, co bych třeba rád sledoval dál.
SPEAKER_05To, co uvidíte na těch regálech a v nějakých obchodách, prosím vás, nemizte si to, že to je jako produkce juhofrických vín. Ono se to asi vyvážá. To jsou ty velké firmy, které dokážou jako čes evropské cela a náklady dověst tě juhofrické vína jako do Europy na český regál. Ale prosím vás. Nahod, juafrické vína. Fakt něco zlé, jsou podle mě velmi zajímavé. Může to být fakt zaujímav vína, které by vás mohli bavit.
SPEAKER_04A tady krátkím uríček, spíš propavení, jak se popisuje úspěch nebo rostoucí úspěch vín z té oblasti Télénboš. Vedle různých kivů, připravených na základě odrůd kabernet, Sověňon Merlo a kabernet franc, se začínají ve vzrůstající míře vyrábět vína z odrůdy Širas. Tož zanechávají v konzumentech velký dojem. Stále více vinařů je nechává vyzrávat v sudek z amerického dubu, což přináší pro evropské jazyky nejprve neobvyklé, ale časem přesvědčivé snoubení typických chutí s jemnými náznaky z kořice. A já bych zrovna chtěl říct prosím, touto cestou ne. Raději dělejme víno, které se má pít tam, raději nechtějme uspokojovat podbízivě evropské jazyčky jemními tóny z kořice a buďme věrní té krásné oblasti, přírodě, krajině, co tam je, kterou z nás zažil bohužel jenom Norik. A doufám, že někteří z vás, obíněci nám třeba napíšete svoje zkušenosti z návštěvy Africké republiky. Předpokládám, že mnozí z vás jsou třeba mnohem z cestovalější a znalější, a ochutnali jste i další vinářské oblasti v této krásné země, takže sdílejte, pište nám. A my se těšíme, že se tam někdy třeba podíváme spolu s vámi. A nebo jenom přes sklenku vína, anebo jenom tak v myšlenkách.
SPEAKER_05Vážený milý, krásný náší vinárstva, vína a vinárství. A prosím vás stále máte radost toho, co robíte proto. Prote nás počívá, že ti se krásně ahoj.
SPEAKER_01Jsem jako upřímně hrozně moc potěšený, že jsem uchutnal něco na co nemám čas, protože nemůžete pomilovat všechny žiny světa. Tak nemůžete ochutnat všechny vína světa. Takový jako když toužíte vidět oceán, tak nejdřív musíte sudat žápky a vstoupit do potoku a běžte dál do řeky. Je to největší, co můžete udělat pro to, abyste věděli, co víno dělá vínem.
SPEAKER_02V té doby, než se uslyšíme příště. Vyzkoušejte zase něco nového.
SPEAKER_00Povídání o víně a životě.