Ovínění
Tři pánové, společné téma a otevřená láhev (ehm kdyby jedna) na stole. Jsme Filip, Norbert a Petr. Ovíňujeme se spolu, diskutujeme o fénoménu vína a tentokrát si to nenecháváme pro sebe, jako dřív. Všechny nás dalo dohromady setkávání u vína Na břehu Rhôny. Jsme kritičtí, otevření a polemizujeme nad rozličnými tématy vinného světa. Naše debaty dostaly názvy, pod nimiž skrýváme jednotlivé díly podcastu. Ovínění je tu k poslechu všem, kteří chovají víno v úctě a pokoře.
Ovínění
Za vinaři do jižní Rhony: bedekr bez turistických pastí
Use Left/Right to seek, Home/End to jump to start or end. Hold shift to jump forward or backward.
♥️ Konečně o místech, která tak dobře známe a milijeme!
Vyrazili jsme za vínem do jižní Rhony a ještě jsme ze sebe nesetřásli prach z cest. V nové epizodě Ovínění vás vezmeme na týdenní putování po vinařstvích, která nejsou jen turistickými zastávkami, ale místy, kde vznikají přátelství na celý život.
Navštívíme průkopníky biodynamiky z Montiria, charismatického ragbistu Adriena Fabera i legendárního Vincenta Bometa, který dokazuje, že velká vína nemusí vznikat v honosných sklepech. Budeme mluvit o generační výměně, o tom, proč je dobré vinařům nejdřív poděkovat a až potom ochutnávat, i o tom, jak poznáte, že už nejste jen turista.
Tohle není průvodce luxusními degustacemi. Je to bedekr pro všechny, kteří věří, že víno je hlavně o lidech.💫
Drazí obíněci, my jsme se nestratili. My jsme byli jenom na cestách. Ahoj u ovínění. Vítám tady Nordika. Ahoj. Zdravím všech těch, který právě teraz si zaplý náš podcast. Vítám tady onře, našeho druhého režiséra, který nás dnes bude moderovat. Budu.
SPEAKER_00Ahojte, zdravím všechny abstinenty, co nás posloucháte.
SPEAKER_01Je tady Filip ahoj. Natáčíme pro vás povídání o životě a o víně za nabřehu Róny, které nás všechny spojuje, občas rozděluje. A není tu s námi Peťan, protože my vám to musíme vysvětlit. Je to pár dní, co jsme se vrátili z cesty za vínem za vinaři do údolí Jižní Róny. To je dnešní téma. Bedekr cest za vínem do oblasti jižní Róny. Aktuální aktuální. My jsme to ještě hodně plní. Peťan tady není právě z toho důvodu, že jsme tam byli samozřejmě všichni spolu, ale Petr se ještě vrací, bere to přes Itálii, bere to přes Slovinsko, nakládá ještě pár vín u petrových kamarádů vinařů. Takže Petr tu není s námi, ale my jsme tu s ním a spolu s vámi chceme pozdílet náš bedekr. Jsme právě ještě takový jako celý rozjítřený tou cestou a říkali jsme si, že to stojí za to natočit teď hned, dokud je ještě jsme nesmili prach z cest.
SPEAKER_02Malá věka Filipkový, že vlastně jsme se rozhodli, že lepší se nám budě vzpomínat a komentovat to, co bylo před týžnionem, jako kdybych to nějak odložili a natočili tento děl za měsíc alebo za dva. Takže to je důvod té aktuálnosti a naléhalosti.
SPEAKER_01A ještě to má pragmatický důvod, protože kdybychom to natáčeli až třeba po měsíci, tak z těch vín, která si Norik přivezl, tak už nic nezbyde. Takže můžeme aspoň otevřít jednu, dvě lahvičky, které jsme ulovili na cestách.
SPEAKER_00A já bych to možná nějak uvedl. Já bych chtěl vidět nějaký PERX, to znamená nějaký malý představení té cesty. Kam jste jeli, jak dlou jste tam byli? Jaký byl cíl té cesty? Zhrňte to nějak na začátku.
SPEAKER_01My za našimi vinaři jezdíme pravidelně, ale toto byla cesta trošku zvláštní nebo výjimečná v tom, že jsme ji vlastně uspořádali na zakázku, když to tak řeknu. Pro další pár našich drahých zákazníků nebo kamarádů, kteří především jsou z té moravské provenience, takže Petr se o ně stará a zásobuje výnem. Takže moc zdravíme i Joseho Zaníčkou, Davida s Míšou, Jindrů Selen a Mirka Se Zuskou, kteří s námi ten krásný týden cest za vinaři strávili. A my se s vámi vlastně teď hlavně chceme podělit o takový aktuální itinerář cesty jak ta cesta za vinaři může probíhat. V podstatě s vámi půjdeme po těch jednotlivých vinástvích, zážitcích z těch vinství, s drobnými komentáři k těm rodinám, k těm vínům. A de facto, když si to tak vezmete, tak my vám se snažíme i nabídnout v podstatě takový pěti denní, šestidenní připravený plán cesty. Kdybyste sami chtěli se vydat na cestu objevování vína do údolí Róny směrem k Avignonu na jih. drobnými obměnami, ale vlastně jsme ho vymýšleli tak, aby to celý drželo pohromadě i z hlediska nějaké dostupnosti, vzdálenosti logistiky té cesty. Takže pojďme do toho, my si znovu s vámi a díky vám promítáme tu cestu. A naopak možná že drazí ovíněci vy nás přivedete ještě na stopu něčeho, co jsme zažili jenom o tom nevíme.
SPEAKER_02Ovínění.
SPEAKER_00Povídání o víně a životě. My ještě zajímalo, když tedy půjdou po vašich stopách, tak to bude reprezentativní vzorek té róny. Tak poznají jako celistvětu rónu, nebo to je spíš nějaký jenom pořád malý menší segment té róny.
SPEAKER_01Nacházíme se v tomto ohledu na levém břehu róny, těsně nad Avignonem, severo východně od Avignonu, kde se nachází oblast Žigondas, vakeras, Bondu Venis a potom dále už plantě. A je to srdce těch emblematických vinářských oblastí Róny, ale my jsme přirozeně nelenili. A z té oblasti, kde jsme bydleli, tak jsme přirozeně přejeli i do dalších částí mimo jiné i do šatovny pa.
SPEAKER_00Jak jste to plánovaly, jste měli nějakou zakázku? Věděli jste, že třeba vaši drazi hosté by chtěli určitě vidět, anebo jste měli úplně volnou ruku v tom plánování. Volná ruka.
SPEAKER_01Zakázka byla relativně volná ruka na druhou stranu setkání s vinaři nebo zažít určitý autentickou chvíli návštěvy těch vinařů, aniž by to bylo v takovýmto turistickém smyslu nebo ražení. Abychom se tam u nich cítili víc přijetí jako součást rodiny, někdo, kdo nepřichází jenom z ulice. A samozřejmě druhým aspektem té zakázky, bylo abychom zvládli obět alespoň ty emblematické části jižní rony myšleno, apelačně, abychom navštívili alespoň pár těch významných apelací, včetně šatovdy pup, což bylo i požadováno jako jeden z takových úběžníků té cestování. Tak jste začínali? My jsme našli ubytování kousek od Gigonda z Vakeras. Bylo to ubytování, který můžeme doporučit samozřejmě, má drobnou nevýhodu, že je to dům nebo respektive dva domy vedle sebe úplně nahoře ve svazích nad vesnicí Suzet Lafár. A celá ta usedlost San Amant, tak patří rodině, která tam i tradičně už provozuje vinářství. Takže my jsme se tak vlastně dostali i k doméně Domain San Amant. A bylo to vinářství, který jsme vlastně neznali do té doby. A naopak jsme našli jenom to ubytování kvůli dostupnosti těch všech ostatních destinací, kam jsme chtěli jezdit.
SPEAKER_00A chápu to správně jste tam měli jako základnu těch 6 dní. A pak jste vyráželi každý kamera.
SPEAKER_02Ale byla představa, že bychom cheli vždycky stihnoť jedná z toho. Stala se tak věc, že vlastně hněd první den jsme začali jsme celou tu věc v domé Montius, kde Kristýn a její dcera manon nám vlastně urali tu explikaci vin, toho přístupu, filozofie toho vinarstva. Potom jsme prostě zasadli na krásný obrovský degustační stvol, kde každý mal připravený. Věřil, je to taký Zošit, se nápad Zošit, kde si mal vlastně jako historiu, rozbor půdy, jako něj, když si mal taky dárček tu nálivku, ještě takové věci, aby to odkápával jako ten drop. Fakt absolutně dokonalé připravnáce.
SPEAKER_01Tady by možná Domain Montillus byla opravdu naše první zastávka, čili pokud pojedete po našich stopách, buď už třeba jenom částečně, tak Domen Montrius se nachází zhruba 12 minut autem od té lokality Suze Sanaman, kde jsme bydleli. A Domen Montarius je pozoruhodné vináství, které začalo vlastně s biodynamickou produkcí v roce 1999 a zhodli se jako celá rodina postupně tvrdohlavě přesedat na tento druh pěstování biodynamického nebo pěstování vína v biodynamickém režimu, což tehdy nebylo úplně. Vůbec to nebylo běžné. Pořád jsme ve konci 90. let v období, kdy ve Francii převládá konvenční vynaření. Bioorganické vinařství ještě neexistovalo vůbec certifikované. Ale pomiňme to, že přirozeně spousta vinařů ve Francii průkopníků. Takhle pracovali už dávno dávno, ale v tomto smyslu Montyrius patří mezi takové průkopníky biodynamiky minimálně pro ty dvě slavníky Žigondas a vakeras, kde měli tu odvahu začít po svým, začít jinak. A ten hlavní motiv bylo opravdu rozhodnutí rodiny, že chtějí, že potřebují jíst a pít to, co pochází z jími kontrolovaných podmínek. A nechtěli se vystavovat tomu rostoucímu trendu konzumu vlastně všech modifikovaných potravin a balených potravin. Takže oni hledali cesty, jak se vrátet k nějakému přirozenému napojení na ten přírodní proces. A vlastně dneska ta rodina, ale co je zajímavý říct, tak oni jsou vlastně ve fázi, což byla pro nás taky novinka, kdy jsme tam přijeli letos. Známe se s nimi už 18 let. Tak Christián s manželem s Edrikem vlastně skončili s vynařením oficiálně. Formálně přepsali celý vinarství na děti. Komplet, celý majetek. Jedný ze svých dcer tak přenechali dům nebo přeprodali dům, oni to mají takový přísný. I ty děti si museli zasloužit.
SPEAKER_02Co to dobře v souvisí s těmi dědickými dánami nějak?
SPEAKER_01Nějakým způsobem jí finančně angažovali, aby si překoupila dům rodiny, kde vlastně bydlí už, takže tři jejich děti v podstatě jsou zapojené do té budoucnosti vinářství.
SPEAKER_00Dospělé děti.
SPEAKER_01Dospělé děti. Každý z nich na to nějak participuje. A do toho Monika s Erikem říkají, my tady budeme, dokud nás budou chtít, dokud nás budou děti potřebovat, my jsme tady, my budeme pracovat tak jako dosud, ale už je to vlastně jejich.
SPEAKER_00No a máš pocit u těch dětí, že by se něco mohlo změnit, ať už v té výročení.
SPEAKER_02Tam je to vlastně dané.
SPEAKER_00My si to nebudou někam posouvat dál?
SPEAKER_02A oni to budou ještě věc jako nějak menit, ale mě myslím si, že by mali uhnuť z té cesty, která je nastavená. To znamená, myslím, že budou ctíť, jako přesně tu věc dynamizerů a té celé filozofie toho, jako připovat k té půdě, jako přistupovat k tomu vínu a ten respekt. Tak si myslím, že tam se to dědí. Ne, tam jsou nic nevědělo. Ale nějaký experimenty nečekáte, že by třeba za pár let. Jak určitě budu mají vlastný otisk nebo jasné. A těším se na to. Ale nemyslím si, že to je rodina, která by podlehovala trendom. Je to myslím, že je rodina skoro, kterou ostatní sledují, aby vnímali, že jako to době oni. Že oni jsou ty transitery v podstatě jako v tom směra.
SPEAKER_00A to platí to proto jako oblast, že Montarius je vlastně taková jako, nechci říct, iková legenda, ale také zároveň transeter. Že si chceme poznat tu oblast a jedme první do Monty?
SPEAKER_01Nemusíme to takhle rigidně brát. Montilus je svébytný, jak by se řeklo, hezky postaru svoj skinářství, který sleduje svouji cestu. Vytrvale od toho roku 1997, kdy vyvázali všechny parcely z družství sklepa, navzdory rodině, tehdy jejich rodičů. Tak se rozhodli, že se o samostatní. Vydali se cestou biodynamiky, což byl ohromný risk tou dobou. Ztratili zákazníky, ztratili odbyt, ztratili legitimitu v tom světě. Stali se podezřelými čaroději. Musím říct i pro některý z našich kamarádů, kteří tam s námi byli. Tak pořád to objevování tohle zvláštního světa, kdy jim tam monik vysvětluje vertikálu toku energie mezi půdou a nebem a ukazuje jim biodynamizé, jak se jak se ředí ten preparát ve vodě, v jakým poměru. I pro ně to je trošku pořád. A to jsou to lidi, kteří jsou zvyklí pít a objevovat, ale pro ně je to taky pořád trochu čarodějnicví. A bohužel to není tak, že ve Francii jsou lidi jako otevřenější mysli než u nás. Pro spoustu běžných pijáků víná, tak biodynamika je pořád taková, trošku jako takový nějaký čarování.
SPEAKER_02I v té Francii. Myslím, že.
SPEAKER_01I v té Francii to tak pořád je, ale pravdou je, že oproti těm 90kám, kdy oni začínali, tak teď najednou za těch 20 let ten posun je ohromný za těch 30 let, kdy můžeme datovat dnešku, tak najednou biodynamika je legitimní, žádný postup.
SPEAKER_02Ale to je to, že to jménos nebuduješ, rok dva, ale 15. A oni si vybudovali to renoma jako velké.
SPEAKER_01Teprve jsme na začátku, jsme v první dni cesty o víně strašně. Musíte s námi ještě navštívit alespoň pár vinaství. Dobře, ten stejný den my jsme ještě navštívili Žigonas, kde jsme měli domluvenou schůzku s Tierým a s Korinou, což jsou vlastně dvě vinoství, dva manžele, domén Labusier, tierry Faravel a Korina Faravel, domén Martin.
SPEAKER_02A každý z nich vlastní jiné vastství má vlastní doménu.
SPEAKER_01Každý z nich má vlastní vinství. Doma se sejdou a přes si o tom povídají.
SPEAKER_00Ale mají jste nejskapé. Ne, ne, ne, ne, ne, nemají dominar.
SPEAKER_01Ne te nebudeme zabírat do detailů o tom zase. Ale existuje to.
SPEAKER_02Manželia a každý má každý si dobí vlastně.
SPEAKER_01Víceméně je to tak, že Kora se samozřejmě přivdala do rodiny Faravel, kde těry s bráchou a se sestrou jsou nástupci po tátovi a podědovi vynaření v Žigondasu, domenusier. A mají tedy i parcelivakera v Bonduvenis a samozřejmě základní Coderon. A korina se přivdala s tím, že chce mít vlastní vinství. Ona proto tam přijela do Francie. Takže dneska vlastně ti hry s Korinou jako manžel žij v domě, který je postavený nad koryným vinarstvím. A korina má vinství hned přístupný z domu dolů a zatím, co ti herry má rodinný vinství v Žigondasu, který už prostě po několik generacích tam přítomný, a o který se stará. A teď jsme přijeli do vinství a tím, že tě hry s Korinou nemají děti, tak v rámci rodiny řeší nějaký nástupnictví. Takže už vlastně třetím rokem přebírá pomalu od těryho vinstvího netěř majva.
SPEAKER_00V rodině to zůstává.
SPEAKER_01Takže zůstává to v rodině, čili nás tam na té ochutnávce přivítala Majva s Korinou, a pak se tam nějak objevil ti ryry, který se přikradl někde ze zádu.
SPEAKER_02Tak potichunku a najednou stál za Filipem, já jsem ho viděl zprávu. Filip se všem, tak se objelý a fakt přikrad.
SPEAKER_01Musím říct, že ti ery taky s korinou, to jsou naši vinaři intelektuálové, ty ery hraje na kontrabáz, na piano, je to velký audiofil, poslouchá jaz, klasiku, neustále si kupuje nějaké hyfistické součástky. Ale co mi udělalo ohromnou radost, že ta majva jako neteř, tak v podstatě už té tí ryry nechává dělat to víno skoro samotnou. Nicméně, kdybyste chtěli oviněci určitě lze navštívit i tady to krásné vinářství přirozeně, je potřeba to všechno domluvit trošku dopředu, abychom na sebe měli čas.
SPEAKER_00No to mě strašně zajímá, protože ty vlastně mluvíš o tom, že oviněci by taky mohli to všechno navštívit, ale já mám pocit, že tady u vás samozřejmě funguje, že se máte rádi, znáte se dlouho, z přátele, tak jak to vlastně funguje, že vlastně ty se jim ozveš dopředu. Kdybych já byl jako turista vinný, chci je poznat, oni si na mě opravdu udělali třeba jako hodinu času a zažít něco podobného, co vy.
SPEAKER_01To asi nebude to asi úplně, jak je tam dynamické. Jednak jedný, ale ve chvíli, kdy bychom chtěli pro nějaký naše kamarády nebo naše ovině nebo lidi, kteří máme rádi zprostředkovat návštěvu některého z našich vinařů, tak přirozeně není problém, když byste nám dali vědět, budeme tam zhruba v tomhle týdnu. Mohli bychom navštívit tady toho vinaře. Není problém se mu ozvat z naší strany a zkusit domluvit z kůzku, a tím, že zase budou vědět, že je to přes náš, že jsou to naši zákazníci nebo kamarádi, tak to přijetí přirozeně bude trošku jiný nebo dají si s tím víc záležet, ale není to ani tak z důvodu, že by je nezajímalo setkávat se s lidmi, kteří si chtějí kupovat jejich víno, ale je to opravdu z důvodu vytíženosti, že jsou. Musím říct, že i mě samotný překvapilo, když jsem teď Ryho potkal po roce, jak byl unavený, říkal mi, mám strašný starosti, spoustu problémů, nic nestíháme. Takže vlastně já jsem si toho ohromě vážil, že tam vůbec přišel.
SPEAKER_00Ty by měšil, existe nějaká etiketa, kdyby tam třeba jel někdo na blint obecně, vlastně když tam vyjedete třeba na blint.
SPEAKER_02Dobře, já teďka uskočím z té otázky, co se týká Francie a můžu ti říkat, co jsem já potkal na Bozlí. Mosela, to je v podstatě jako na tom rozhraní mezi Lucemburskem a Německem. A měl jsem právě jako ty výš, a možná jsem už dal vědět, jako v některých dílech, že já opravdu mám rád rizán. A šel jsem po vinaři. Něco jsem měl doporučeno, ale přesně ty tam přijdeš a ten vinař a nevoláš mu dvě hodiny nebo dva dní dopředu. Nevím, proč jsem skočil do Češí nebo. No a v každém případě, ty tam přijdeš a zazvíš a zpýtaš se a potom záleží asi na tom, jako si ty sympatický, anebo jaký v rozpoložení ten konkrétní vinár. A a když tam přeběhne nějaká nonverbální komunikace, že chcel by sem ochutnát, a on pověže jasné. Tak to zkusí, že má šťastě a když ti pověně, tak se ani naštveš na něho. Ty síle pověš dobře, tak dneska to nevýšl, zkusím to na budu.
SPEAKER_00Protože mě to vlastně strašně cizí. Já mám vždycky pocit, že bych je strašně otravoval a vlastně odváděl od práce. Přitom by mě to vlastně strašně láko.
SPEAKER_02Dobro, ale já nevím, ale ten vinár, a v momentě, když je doma a má čas, tak oni jsou vlastně nastavili na to, že by někdo, to je vlastně jako ten člověk si nechá tu práci nebo vlastně tu energiu že přijde za těbou domou a on tě osloví: mohl by jsem ochutnat tvoje víno, tak proč preč. By si ho mal vyhnat, ale upovede mu ně. Víš? Takže kdy to možné, a je to ta empatia, tak si právě pod něpově, že tak jo, jasně, pojď, ochutnaj.
SPEAKER_01Jenom nutno říct, že opravdu třeba v té naší oblasti jurony, tak ty vnářství jsou zvyklý, že přijedou zájemci o jejich víno do sklepa a většinou k tomu mají už nějakou předcíku vybavenou, nebo nějakou degční prostoru. Kůžou lidi normálně v transparentně domluvených čase přijet a ochutnat, ale neznamená to, že se tam potkají s vinařem, s vinařkou. Je tam někdo, kdo jim dá ochutnat. Buď to je vřelejší, miný vzelý. Za ochutnávku se nic neplatí většinou. Ať očekává se samozřejmě, že člověk, když tam přijede, tak si třeba karton dva odvezne, protože mu něco zachutnalo.
SPEAKER_00Tedy váš třeba rada dobrá, je třeba oslovit opravdu dopředu, nebo ten blin vlastně stačí. Dopředu.
SPEAKER_01Je to už dopředu ve smyslu nakupujeme si víno tady v Čechách, od těch a od těch. A oni nám doporučili, jestli bychom vás mohli navštívit a i potkat osobně, protože vás prostě milujeme, zbožňuje vaše víno. Mohli bychom aspoň jako na 10 minut vám poděkovat za to, co děláte. Trošku pokory. Pokud je tenhle přístup, tak ten vinář vinařka si vždycky snaží najít čas, protože jsou taky lidsky rádi za to, že někdo ocení tu jejich práci bezprostředně, že je chtějí vlastně jako potkat.
SPEAKER_02A si to někdo zaznělo v našem starém díli o Južné Afrike. Tam například byly presně vinař, které nám by doporučené, že museli jsme se online objedná a prišla ti normálně nějaká konfiráce na e-mail, že ano, máte rok od 16 do 17.30 dohnutu degustáce.
SPEAKER_01No ale možná v tom je i pokud se nepletu, tak předešlý díl, který jste mohli oviněci slyšet, tak se věnoval festivalům s vínem. A to je ten rozdíl. Buď chceme být jenom turisty a konzumenty vína, a jako turista máme taky dveře otevřený všude. Vždycká někde dají ochutnáť, vždycky nám prodají víno, co chtějí prodat, tak ho rádi prodají. Anebo jsme ti, kteří patří do té komunity lidí, kteří chtějí sdílet vlastně tu radost, kteří chtějí poděkovat, kteří chtějí vlastně vidět toho vinaře, který vytváří víno, který mě dělá radost, a chci mu podat ruku nebo chci obejmout, nebo minimálně se s ním fyzicky osobně setkat, ale to už je trošku jiný přístup. Už to není přístup turisty za vínem, už je to přístup, který respektuje to, že to víno je skutečně mediátor mezi osobnostmi, které se můžou setkat. Opouštíme tiriho, Korinu a Maivu. To znamená žigondas. Žigondas a korina, jenom aby to bylo Fairvuči Kuně. Korina nemá vinice v Žigondas, jenom protože si vzala tiriho, ještě neznamená, že má vinice v Žigondas. A druhý den po odpočinku tak přejíždíme. Je to teda 40 minut zhruba z té oblasti vakarisu žigondasu. Jedeme směrem na sever a přijíždíme do vizan, podělom viláš vizan. A vizan patří v té oblasti mezi slovutný vína, které mají takovou silnou, ovocitou strukturu chuťovou, jsou vlastně fakt přítulný. Ten vizan dozrá do krásného ovoce. Takže je to kodilon, který je nádherný, pitelný už v mladých ročnících. A přejíždíme do domény Adrian Domén La Flourán Adrian Fábr. Adrian je další pozorodná persona. Je to klu, který, když přijíždíte do toho vinařství určitě, když tam pojedete a chcete objet visant, musíte jet s Adrianem. Zase to není tak, že se tam nutně musíte bát přijet. To vinářství je otevřený pro běžný pasanty, turisty dopoledne odpoledne. Samozřejmě se neznamená, že se potkáte s Adrianem. Vlastně Adrian fábr, domén La Florant, tak jsou taky biodynamický vinarství. Je to nádherný přijetí, je to nádherný prostor. A když tam Adrien vás provede sklepem, kde má betonový vajíčka, kde má starý velký sudy, kde má nový ohromný sudy na víno, kde má betonový tanky, kde má všechno. Je to ohromný zážitek a vlastně ochutnat ty jeho vína potom v klidu i pro tady naší skvadru, se kterou jsme tam dohromady byli, tak musím říct, že Adrian byl taky takový všechno strašně dobrý. To bílý, to růžový, to červený, to jsou tak dobrý vína. Ale je to daný přítulností jednak té apelace se, a samozřejmě jako kvalitou práce Adrianovy a rodiny.
SPEAKER_02A co Petr strašně často, a já vlastně těžmujeme, že Adrian Favre je charismatický chlap, který robil 10 rokov kapitána rugbyového týmu Šatone v Dap. Takže asi si dokážete představit jeho fyzionomiu toho ramenátého Belmonda. kterého keďho uvidíte, tak si pověte, že taky už to bříško.
SPEAKER_01Teďka jsem koukal, dneska už mu malinko, ale pořád tam ta muskulatura, to tam je.
SPEAKER_02Takarismně těčě strašně.
SPEAKER_01Vlastně s Peťanem taky se s Adrienem známe už dlouho. Adrienem svoje víno. Adrien poskytl Petrovi čistý hrozný Karníanů, z jednoho hektaru, a Petr tam mohl udělat svůj vlastní sud. Tam to dělá tam přímo u něj, kde opravdu si to hlídal s asistencí Adriana, ale Petr si hlídal jak to víno zraje. Takže z toho vzniklo krásných kolik 1200 hlaví. Domluvili jsme se letos s Adrianem, že když letos bude úrada dobrá Kěňanu, takže se udělá další šarže i gafy. Takže Peťané, jsi na cestách, možná nás naladíš v nějakým rádiu, ale počítáme s tím.
SPEAKER_00Ještě zajímá ještě jedna věc, jak to je deustaci. Vy se necháte vést úplně tím vinařem, anebo do toho vkládáte i svoje trochu, že byste chtěli ochutnat nějaký ještě roční nějakou odrůdu.
SPEAKER_02Já to povím. Dramaturgiu deustaci vedě většinu vinár.
SPEAKER_01Výma toho, kdy třeba ho na začátku, poprosíme Hele Adrian, a neměl bys tam něco staršího, že bychom to pak porovnali.
SPEAKER_02A to je skoro nakonec. Věhně starší lah.
SPEAKER_01Ale většinou pozor, a ve chvíli, kdy vinař začíná vytahovat starší lahhev, tak víte, že došlo k nějakému naladěnu společnému, že jste se napoj a že on má chuť se s vámi podělit i o něco, co dává spíš přátelům anebo rodině, kdy chce s vámi sdílet to srovnání třeba ročníků.
SPEAKER_02Jak už přejdě k tomuto momentu, tak to není láhev kluba predává, ale je to lahhev kluba.
SPEAKER_01No, a takže to máme Adriana přejíždíme. Potom my se vydáváme dál do rošek. Roše bud je vesnice, která není vlastně ničím zásadně významná historicky. A to, že tam stojí šato nahoře, který je teď na prodej. Kdybyste chtěli šato je na prodej, jak nám říkali, za 7 milionů eur, čili teď místní místní zrošek, i nám sami v bystru říkali, kdybyste věděli, nebo jestli nechcete vy to koupit, nám by to pomohlo.
SPEAKER_00Filipe, já máme kočku naprzešku moravě.
SPEAKER_01Rošik. Na kole Morávky.
SPEAKER_00Je Morávka. Jak tam chtěla by zase tam být ty moravské vynaček.
SPEAKER_02Pokil někdo má zbyných 170 milionů, tak si tam může kopit nádhernou věc a myslím si, že tam bude šťastný.
SPEAKER_01Ale rošekit je náš vinař. Ano, a víme, který. Vansá je naše taková.
SPEAKER_02Rodinné stříbro.
SPEAKER_01To je rodiné stříbro. Vansán Bomé, když nám byl před dvěmi roky, před dvěma roky oznámil, že nemůže přijet už na festival, protože přestal s vynařením předal to synovi.
SPEAKER_00Tak na to má čas, ne.
SPEAKER_01Je to ta historie hodně zapeklitá nebo taková spletitá. Váncán z mého pohledu, jeden z nejzajímavějších deseti vinařů, který vozíme. Zároveň totální solitér, totální originálně samorost. Samorost, on je svůj van sán to víno, on to prostě má v krvi. On ví, jak to dělat. Nepotřebuje k tomu ani super vybavení, ani super zázemí. Vansán, když udělá víno, tak to vždycky stojí za to. A to nemá žádný gravitační vinství, žádnou drahou technologii, žádný betonový tanky, to si nemohl dovolit. K Vansánovi přicházíme v rošit, otevřou se takový garážový vrata. Tam jste vlastně ve velký garáži, kam se zaparkují třeba čtyři kombajny. Vansán je vyslovene garážové vinářstvo. A Vansán jako garážista, tak nabízí něco, co předčí. Bohužel bohubí možná i spoustu zmiňovaných slobodných vinarství, které mají narvané miliony do technologií a honosných zázemí. Náš díl o architektuře třeba domen Antonory, pardon, kvalita vín domen Antonory, i když mají za miliardu vináství, tak nedosahuje kolena vancánový významně.
SPEAKER_02Za dvě a půl miliardy. V každém případě. Vyhoděte k vancánovi a vansa vás přívíká, potom se dáte popravy ruky, půjděte dozadu, tam vám otvoří nějakou váhe, začněte nějakou růžovkou, která vás úplně pověděte, že to není nepravda. A potom pokračujete dalej a šijete k tomu jako masiv a vritu, si to jejich vyše červené, a uvěte si, že to máte znamená, že to je taky to vině, jakože takový to. Ale jakože normálně se sám zaspítate, že to se ani pravil. Tam je ten obrovský kontrast kvality toho vína takředím. Možím poznat, že některé dámy jako úplně musí být komfortné si tam odkočit na tole.
SPEAKER_01Když nám před dvěma lety Vancán řekl, my jsme byli zvyklí přijíždět do toho vináství, do té garáže. On nám vždycky napsal ceduly Biannu, Filipka hela tohle tam vždycky čekalo už na ulici cedule. Ještě jsme znali Vancánova tátu, že když jsme tam jezdili, táta už zemřel, táta byl lovec, který vždycky dělali domácí vlačení. By to nádherný. Ale neokázalý jsme vždycky seděli tam v tom zaboráleném sklepě, který Van Sán ještě postupně vlastnorčně rozšiřoval tím, že tam vykutal další koji v té skále, aby tam měl jeho syn Tomá vlastně prostor pro uložení vína. Takže my, když jsme se dozvěděli, že Vansán po tady těch našich všech setkáních nám oznámil, že končí s vynařením, tak to pro nás opravdu bylo jako. Kdyby nás opouštil partner. Partka životní. Ta představa je to jako silný, když si s někým takhle spojíte. A do toho ten vanzánů v příběhě, kdy jsme se potkávali dál, tak se seznámil s Nelly. Její víno teď jsme otevřeli. Z Nelly, která má vlastní vinoství valí z Petra, Nelly je v oblasti vakeras, bio organika. A Nelly zase přišla k vínu přes svoji babičku. Její babička ji vlastně odkázala vinice. Nely se už jako malá učila s babičkou, trošku ve venicích pracovat. A Nely dnes žije s vancánem, najednou oba rozkvetli, jsou to krásné, takový svíticí bytosti. A když do toho ještě zasáhnutou třetím prvkem té triády, tak to je syn Tomá, kterému vlastně před dvěma lety Vancán předal celý vináství. A řekl, to, podívej, ty už se o to postaráš. který zemřel manžel, abych se jí postaral o vinarství. A takže, co se stalo, co myslíš? Co se stál? No počkej, počkej, počkej, a to mách, krásný přiběh. To má řekl, já vím takhle, ale já už jsem tady ale založil vinařství přece se svojí přítelkyní, který se jmenuje Bama Dól, ty se nám poskytlně nějaký parcely, my z toho děláme víno a jak já mám udělat všechno víno, co si dělal ty předtím. Takže Tomás z toho byl úplně vyřízený. A mezi tím táta prostě řekl hele, končím, postari se o to nebo ne, je to na tobě. A já jdu pomoc tady kamaráde v domén Pier Andreje v šatondy pup domén Pěj a Andreje patří k zkvostům šatone pu, který nemají žádný globální renomé, ale znal si zatonefdy pup vědí. A je to pořád jedno z těch viností, které má ještě všech původních 13 odrů, podobně jako Domén dura, který vozíme. A vancán po smrti po smrti teda manžela i jeho kamarádky, tak řekl, já ti pomůžu, šatonek, nádherný vinoství. Začal tam pracovat, starat se o parcely, starat se o vinifikaci, trošku enolog, trochu vlastně všechno, trochu komercializace vína. Do toho tam vstupoval trošičku syn její, který vlastně ale to vináství nebylo jasný, je mladý klub, 22, jestli ho chce, převzít do budoucna nechce. No, a Vansán tam takové dva roky pracoval pro ní. Bohužel před půl rokem se stalo to, že on zemřela. A Vancán vlastně zjistil, že zase na dva roky svoje srdce dal někomu, ko měl rád, tak komu chtěl pomoct. A když ona zemřela, tak nabízel synovi. Tak ty seš dědic. Já můžu ti to pomoct věst. Já tady budu. Jestli chceš, to stojí za to.
SPEAKER_02A co myslíš, co se stalo?
SPEAKER_01Prodal to Číňanu.
SPEAKER_02Nevíme komu, ale prodal to za Filipko pověst to číslo.
SPEAKER_01To ten zámek podle mě začadně trošku víc záku.
SPEAKER_02To bylo nějakých 13 milionů či 18 milionů eřionů euro.
SPEAKER_01Prodal vinářství, syn na sám.
SPEAKER_02Máš 22 za 18 milionů dědictvo. Zapátiš daň a dokonce, že tady musíš pracovat.
SPEAKER_01Bohužel jsme přišli tím pádem o jedno naprosto emblematické vnařví v šatově, o kterým 5 let už vyjednáváme, že bychom aspoň 24 lahví chtěli ročně přivíst. Tak teď vůbec nevíme, co s tím bude.
SPEAKER_00A vy jste to nekoupili?
SPEAKER_01Ne, my jsme to nekoupili. My jsme to nekoupili dražní noviněci, zapomněli jsme vás oslovit, že bychom se slušali siirku.
SPEAKER_02Ale nakonec jsme to nějak nestihli a Vánce nám dál vědět, že už to někdo koupil.
SPEAKER_00Chtěli jsme 24 lahví, ale koupili jsme celé vářce za 18 milionů.
SPEAKER_01No ale miláčci, takže Vancán vlastně tam skončil, do toho dostal asi pět nabídek zatovny od různých vinařů, jestli by pro ně nepracoval jako analog. A Van Sán řekl, ne, v tom případě budu dělat to, co miluji, a to je víno. A vracím se zpátky do sklepa. Ale pozor, to je dva měsíce, co nám to oznámil, takže my ještě, když jsme plánovali tu cestu, jsme nevěděli, jestli vůbec Vancán tam je. A Van Sán oznámil, vrátil jsem se do sklepa a vracím se ke svému vínu. Pochopil jsem, že syn stejně, že to má nechce dělat všechno, co jsem dělal já. Takže mě nezbývá nic jiného, než se zase vrátit zpátky. A já jsem tady teď před váma, a teď vám dávám ochutnat, a to už jsme v té chvíli, kdy jsme se stoupali do toho sklepa. Teď vám dávám ochutnat poslední ročníky, co zbyli předtím, než jsem odešel. A ještě mi zbývá 300 hlavních velůr, chcete, je nechcete. A od příštího ročníku van sám, jede zase na plno. Takže my se těšíme. Samozřejmě 300 hlavní jsme museli vzít, ale my se těšíme, co zase Vancán vykouzlí. A teď to je jako sou velký vztah.
SPEAKER_00Ale čekáte nějakou změnu? To mě zajímalo? Přece dva roky. Přemýšlím nad tím, máš nějaký nový zkušenosti. Už dva roky si počítal s tím, že to vlastně nebudeš dělat na těčovaný.
SPEAKER_02To jsou všechno nějaké emočné rozhodnutě, ale tě by v hlavě stává to, že věš, jak se to víno tvorí, a pracuješ s tou materiou, kterou ti ta príroda dovolí a té metody v podstatě můžeš baláncovat něčeho nebo podle mě každé to víno. Od Vansana bylo v podstatě lepší a lepší. Jakový Filip. Já bych jsem to ubral, není to top ten, je to top five. Že Váncana patrí mezi pět nejlepších vinovů, kterých může jako chutnat, ale bohužel momentálně nároň skoro obecní, nebo minimálně.
SPEAKER_01Ono bohužel právě tam jenom to zby, že dva roky nám nic nenabídlo už. Teď bude 300 lovýr a čekáme na nový ročník. Teď po sklizní, co bude, co udělá. Ale určitě obviněci, pokud chcete ochutnat vína od vansa na bome, tak všechno se dá, dejte nám vědět. Máme spoustu archivu. I když byste mezi vámi usoudili, že nás nutně potřebujete navštívit, napište a my s vámi rádi třeba něco z archivu poddílíme. Protože dělit se o takovost se stává málo kdy a zároveň to je o to cenější.
SPEAKER_02Moje bráně je, jak by se ještě dokázal dovíst i jeho růžovka, to by mě velmi potěšilo. Mě tak napadlo, že či vlastně tuto cestu mě rozdělit na dvě části.
SPEAKER_01Máme středu večer a zítra nás čeká Šatone Dup Elo. Eloji a Vamos a doméně, žanko a.
SPEAKER_00My na to nesmíme víc sami. A já si myslím, že ten druhý díl natočíme jedině, když si o to řeknete. Já bych chtěl opravdu, aby ten druhý díl vznikl na poptávku. Klidně ho rádi uděláme a těším se na to, ale chci aspoň jednu reakci, že to chcete.
SPEAKER_01Jednučí dvě právě.
SPEAKER_02Doufám, že si to poslucháči vyžadují a budíš s námi.
SPEAKER_01To si piší. Ale pokud byste chtěli ve čtvrtek ráno se s námi probudit a vyrazit do šatone pup a v pátek do vansobru, máme tam ještě mnoho prožitů, které bychom chtěl. Nežilo, ale jo, tu trh uze. No to nic. Napište nám, jestli to chcete slyšet, my to natočíme, jinak to zapomeneme. No, my to nezapomeneme, ale vy to neuslyší.
SPEAKER_02Honreko, to bude se rozlučení.
SPEAKER_00Já si samozřejmě loučím tady za podcast ovínění. Já jsem rád, že jste mě vzali na tady tuhle cestu. Připadal jsem si opravdu jako chtěrý pasažér, ne černý pasažér, ale je pravda, že některé věci jsem nedokázal docenit, jako abby. Ale krajina je to teda opravdu krásná, jsou tam krásné lidi, které jsou vyprávění.
SPEAKER_02A to jsem na to líbě teda nevím, že lidi jsou nejvíc. Dobré, tak je to půjdu, že někam. Myslím, že zase budoucný celou si odskročí, tak to provád.
SPEAKER_01Já taky děkuji. A těším se u příštích dílů výnění.