V jedné místnosti dnešního Domku zahradníka jsme žili čtyři, vzpomíná dcera zahradníka Šilhana

Pojďte s námi zavzpomínat na každodenní život v Domku zahradníka zhruba před sedmi desítkami let. Jaroslava Vohnoutová, rozená Šilhanová, vypráví o dětství  mezi pažitkou, maceškami a kedlubnami.

Narodila se v Domku zahradníka v roce 1950 a žila v něm až do svých patnácti let. V této epizodě vzpomíná dcera zahradníka Václava Šilhana na to, jak dům tehdy vypadal, kde přesně s rodiči a sestrou bydleli a jak se tu měli. 

Přibližuje tehdejší obyčejnou každodennost, která byla v mnoha ohledech méně pohodlná než dnes. Vypráví také o uhelných prázdninách, dětských hrách v okolí usedlosti a o tatínkově zahradnictví, do kterého byla zapojená už jako malá. Dojemné vzpomínky na tatínka se linou celým vyprávěním. 

A i když se paní Jaroslava později vydala úplně jiným profesním směrem, kytičkám se věnuje dodnes, pro radost.