EP. 80 Impulzy vs. hodnoty: dopamin, svědomí a volba hodnot

Impulzy. Touhy. Pokušení. Momenty, které přichází rychle, nečekaně a někdy úplně proti tomu, kým chceme být.

V této epizodě otevírám téma, o kterém se často mlčí — ale prožívá ho téměř každý člověk. Budeme mluvit o tom, proč náš mozek miluje cokoliv nové a zakázané, taky riziko, flirt, pozornost a validaci… a proč to neznamená, že jsme špatní lidé.

Poznáš roli dopaminu, který stojí za pocitem vzrušení, zvědavosti i impulsivního chování. Vysvětlíme si, proč je mozek biologicky nastavený hledat novost a proč je to ještě silnější u lidí s ADHD, úzkostmi nebo poruchami regulace emocí. A hlavně: proč se za své impulzy nemusíš nenávidět.

Mozek miluje novost. Hodnoty milují stabilitu.

Budeme mluvit o momentu svědomí. O tom krátkém okamžiku, kdy se zastavíš a řekneš si: „Tohle nechci být.“
O momentu, kdy si vybíráš hodnoty místo dopaminu.
O momentu, který se jmenuje růst.

Dotkneme se i rozdílu mezi vinou a studem — dvou emocí, které si lidé často pletou, ale které mají úplně jiný dopad na naši psychiku:

Vina říká: udělala jsem chybu.
Stud říká: jsem špatný člověk.

A právě stud je to, co nás ničí, brzdí a drží v kruhu sebepoškozujícího myšlení.

Tato epizoda není o odsuzování.
Není o moralizování.
Není o dokonalosti.

Je o lidskosti. O vědomí. O tom, že dobrý člověk není ten, kdo nemá impulzy — ale ten, kdo se dokáže zastavit a zvolit, kým chce být.

Pokud jsi někdy cítila vinu, stud nebo strach z vlastních myšlenek… tahle epizoda je pro tebe.

Protože nejsi tvůj nejhorší impuls.
Jsi tvoje další rozhodnutí.

Transcript

00:00:00

Ahoj, já vás všichni strašně moc vítám u podcastu Řada je na tobě. Jmenuji se Val a dnešní epizoda bude asi taková troškujiná než ostatní, protože jí... Vůbec nemám připravenou a moc ani nevím... Vím, o čem chci mluvit, vím tu myšlenku,kterou vám chci předat, ale úplně nevím, jak na to. Ale už tady asi dvě a půl hodiny prokrastinuji po docela náročnémvíkendu. kdy vlastně v pátek... Ráno jsem jela do práce, neměla jsem hlídání pro děti, takže jsem je brala s sebou, což jevždycky strašně crazy, protože je kdo mě sleduje. tak víte, že dělám smyslohraní pro děti, což prostě moje děti milujou,ale když potřebuju ty stanoviště připravit pro ty platící děti a moje děti to tam prostě rozhazujou všechno, tak je to takovýjako rozčílení hodný.

00:00:59

Takže jsem čekala, než přijede moje máma, která se ji pak vzala ven, já jsem ji pak pomohla, když to skončilo naložit doauta, odjela, já jsem si to tam pak mohla v klidu. Pomalu. Teda rychle, protože jsem pospíchala šíleně uklidit. Pak jsemletěla do Grébovky, kde byl od Dermakolu nebo od Prima Love vlastně Love Day. kde jsme měli stánek s... firmou, prokterou dělám catering a sociálních sítě. jmenuje se Kaiser Franz a vždycky máme takhle někde stánky a já jsem právěchtěla tam přijet, nebo musela jsem taky, chtěla jsem a musela jsem. tam jet natočit nějaký content. A vlastně to, kdyžjsem měla hotový, tak jsem letěla domů, kde jsem si musela umýt hlavu, protože jsem načichla. Team. Um, těmaburgrama a nechtěla jsem jít prostě taková smrdutá na Majales.

00:01:57

Takže jsem se rychle sprchovala a přijela jsem tam asi ve čtyři odpoledne, kamarádka teda přijela až v pět, takže jako vpohodě, že na mě nikdo nečekal, ale prošvihla jsem. interprety, kterých jsem chtěla vidět, jako třeba Reneho Danga seSlavíčkem. Sakra práce. Každopádně po Majalesu jsme se rozhodli jet do dlouhý, išli jsme do steampunku a tam naštěstímě kamarádka odvedla ve dvě ráno, protože druhý den. mě čekal běžecký závod, nebo jakoby v uvozovkách běžeckýzávod, byla to DM Rodina Míle, ale stejně. Stejně. A běžela jsem to právě s synem. Takže to bylo celý takový šíleněhektický, pak jsme strávili celý odpoledne ještě na sluníčku a přijeli jsme domů, tady jsme úplně odpadli všichni a vlastnědneska jsme jeli hned ráno na chatu, kde jsme zase byli celý den na sluníčku, takže jsem teď tady taková jako dvě hodinyuž.

00:02:56

Už je prokrastinuju, říkám si, půjdu spát, nepůjdu spát. Ale mám kafíčko a jsem na vás ready. Dnešní epizoda bude tedy oimpulzech a našich vnitřních hodnotách. Tak pojďme na to. Ahoj, vítám tě u podcastu Řada je na tobě, kde mluvím omindsetu, manifestaci a zákonu přitažlivosti. Jsem tvoje moderátorka Valentína Figér, podnikatelka, životní koučka abývalá HR. A jo, taky jsem máma dvou úžasných dětí. Pokud jsi ready naladit se na frekvenci vesmíru, nekonečnéhojnosti a nemožných možností, tak tohle bude tvůj oblíbený podcast. Každý týden ti přináším nové téma, jak na osobnírůst, manifestaci a vše, co ti pomůže na tvé cestě k lepší verzi sami sama. Tak pojďme na to. Já vás tady všechny ještějednou moc vítám. Jak už jsem říkala, dnešní epizoda bude o impulzech a našich vnitřních hodnotách.

00:03:51

Budeme se bavit o tom, co mají společného přitažlivost, dopamin, ADHD a svědomí. Bude to taková... Asi silnějšíepizoda trošku, protože ne každý si... Chce kolikrát přiznat, že se nechal unést nějakým impulzem, ne každý... Ne každýmá třeba pocit, že má nějaký hodnoty, protože se někdy chová trošku jinak, než jsou ty jeho hodnoty. A vlastně dneska sebudeme bavit o tom, proč je to vlastně v uvozovkách v pořádku, i když třeba ty věci, co děláte, nejsou v pořádku. Ela...prostě celý to tak jako zabalíme, abychom všichni byli v pohodě. To, o čem tady budu dneska mluvit, je strašně lidský.Určitě jsme to každý z nás zažili, tyhle z ty momenty, kdy uděláme něco. So, um... neodpovídá tomu, kým jsme, nebo žetřeba chceme udělat něco, co neodpovídá tomu, kým jsme, nebo kým si myslíme, že jsme.

00:04:57

Budeme se bavit o takovém tom zvláštním vnitřním rozporu mezi tím, co cítíme v momentě, kdy ten impuls přijde a tím,tím, kým chceme být dlouhodobě. Protože, jak jsem říkala, já si fakt myslím, že tohle se zažil úplně každý z nás. Možnájste někdy třeba cítili strašně silnou přitažlivost k někomu. Možná jste někdy měli chuť něco říct nebo něco udělat, někamjít, prostě riskovat. A v tu chvíli to dávalo smysl. V tu chvíli to bylo tak silný, tak živý a tak intenzivní. Ale pak přišel tendruhý moment. then um Ten rozvážný, tichý moment potom, kdy se podíváte zpátky nebo se podíváte na sebe do zrcadlaa řeknete si Proč jsem to udělala? Proč? Proč bych něco takového udělala, když tohle přece nejsem já, tohle to není taverze mě, kterou bych chtěla být nebo kterou chci být.

00:06:01

A právě tenhle moment je strašně zajímavý. protože v něm se potkávají dvě části té naší osobnosti. ta impulzivní, která jeemoční, rychlá, prostě šup, šup, šup. A ta hodnotová, ta klidná a dlouhodobá. Jedna část nás chce cítit vzrušení, novost,chemii, intenzitu, život a ta druhá část nás chce zase stabilitu, integritu, klid a bezpečí. A jsou chvíle, kdy tyhle dvě částijdou krásně pospolu. ale někdy jsou v přímém konfliktu. A když se to stane, tak často přichází potom vynástůt z matek. Aotázka... kterou si můžete pokládat, co je se mnou sakra špatně. Takže téma dnešní epizody mě poslední dobou strašnězasáhlo a donutilo mě nad tím opravdu přemýšlet. Protože jsem si uvědomila, jak strašně málo se o tom mluví. Mluvíme ohodnotách, mluvíme o tom, jaký jsme, jaký chceme být, mluvíme o sebelásce, osobním rozvoji.

00:07:09

a růstu. Ale nikdy nebo skoro vůbec nemluvíme o té druhé stránce, o těch impulzech, o pokušení, o momentech slabosti, odopaminu. kde ho bereme, o tom, jak moc jsme vlastně biologicky a neurologicky nastavení reagovat na novost, na rizikoa na emoce. A hlavně o tom, že... To, že máme nějaký impulzy, neznamená automaticky, že jsme špatný člověk. A dnes sitedy rozebereme... proč někdy děláme věci, které nejsou v souladu s našimi hodnotami. Jak jsem říkala, budeme se bavit otom, jakou roli v tom hraje dopamín. Proč s tím bojují především, nejenom, ale hodně s tím bojují lidi s ADHD nebo svysokou emoční citlivostí a proč moment, kdy se zastavíme a uvědomíme si to, je ve skutečnosti důkaz růstu a ne slhání.protože nejsme definováni našimi impulzy, jsme definováni tím, co uděláme potom.

00:08:15

Když už se tady budeme bavit o impulzech, tak je důležitý, abychom pochopili jednu zásadní věc. A to je ta, že mozeknení úplně jednoduchý systém a není to úplně jednotný systém. V našem mozku jsou dva systémy, které spolu neustálevyjednávají a nikdy spolu prostě nesouhlasí. Je jednoduše řečeno... Impulzy jsou emoce, chemie, ta síla okamžiků.Zatímco hodnoty, který máme, jsou naše dlouhodobá identita. Impuls vzniká v sekundách, ale hodnoty vznikají roky.Když se budeme bavit o rozhodování, o tom, jak vlastně se rozhodujeme, já jsem na téma rozhodování měla celý předmětve škole. Bylo to Organizational Decision Making a jeli jsme tam fakt jako od základu, od prostě základu psychologie.Um, My vlastně máme dva... takový režimy rozhodování. Ten první je rychlý emoční systém. Je to starší a evolučněprimitivnější část mozku a má jeden hlavní úkol.

00:09:27

A to je přežít a cítit. Um... Hlavně přežít. Funguje automaticky, funguje okamžitě, bez přemýšlení, na základě emocí achemie. A patří sem struktury jako... naše amygdala, kde... Jsme. což je vlastně centrum emocí, strachu, přitažlivosti,reakce na podměty. Potom další část mozku, která se zaměřuje na odměnu a dopamín. A pak náš hypokampus, což je zaseemoční paměť. ta část mozku reaguje jenom na jednu věc a to je, co chci teď hned. A reaguje extrémně rychle, jakože vmilisekundách. Proto můžete cítit okamžitou přitažlivost, okamžitý vztek, okamžitou chuť něco udělat dřív, než o tomvůbec začnete přemýšlet. Protože v tuhle chvíli vy první cítíte, až potom přemýšlíte. No a pak máme pomalý racionálnísystém, což je mnohem mladší část mozku z evolučního hlediska. A to je taková ta naše jako vnitřní brzda.

00:10:36

Je to část mozku, která řeší plánování, morálku, právě hodnoty. důsledky naše dlouhodobé cíle a sebeovládání a odpovídána otázku. co je pro mě správný z toho dlouhodobýho hlediska. Ale jeden problém, který vlastně tenhle systém má, je, žeje pomalejší. Potřebuje čas, potřebuje energii a potřebuje vědomou pozornost. A proto často přichází právě až po tomimpulzu. V praxi to může vypadat tak, že jste v nějaký situaci, Přijde ten impuls. Potom přijde emoce, chemie, touhajednat. A teprve potom přijde ten druhý hlas, který říká počkej a co následky. Um, V tu chvíli vy se pak ptáte, jestli to je vsouladu s vašimi hodnotami a jak se budete cítit zítra. A tenhle ten druhý hlas je právě ta prefrontální kůra. která má nastarosti to plánování morálků hodnot.

00:11:34

tato pauza mezi impulzem a tou akcí je šíleně důležitá. Je to... Právě ta chvíle, nebo ta pauza je ta chvíle, kdy vzniká torozhodnutí. Takže tyhle ty dva systémy jsou strašně často v konfliktu právě proto, že chtějí jiný věci. Limbický systémchce novost, vzrušení, potěšení, rychlou odměnu, všechny tyhle sexy, prostě zářivý, blízkavý věci. A zase ta prefrontálníkůra chce stabilitu, bezpečí, vztahy, reputaci. a dlouhodobí cíle. Takový ty věci, pro který musíme... reálně něco udělat.Jedna část chce teď hned a ta druhá část chce... to dlouhodobý dobro. No a my žijeme s nimi. Ми з ними. Když cítítesilný impuls, neznamená to, že jste slabý. Znamená to, že váš limbický systém funguje naprosto perfektně. We'll be rightback. Otázka charakteru nezačíná u těch impulzů. ale u reakce na impulzy.

00:12:43

A právě proto je tak důležitá ta malá pauza, kterou si dáte nebo dopřejete mezi tím impulzem a tou akcí, protože v tépauze se rozhodujete, kým chcete být. Za obrovským množstvím našich rozhodnutí stojí hormon, kterému se říkádopamin. Určitě jste o něm už slyšeli, minimálně v tohle podcastu, pokud posloucháte. Dopamin je často nazývanýhormon štěstí. Dopamin je hormon, který vlastně očekává odměnu. Je to chemická látka, která říká, tohle je zajímavé, toprozkoumáme. Je to motor zvědavosti, motivace a vyhledání nových podnětů. Mozak. Miluje novost. Hodnoty milujoustabilitu. A tyhle dvě věci jsou často v konfliktu. Protože ten dopamín se vyplavuje, když zažíváme něco příjemného, jakodobré jídlo, když dostaneme pochvalu. Při sexu. nebo když očekáváme odměnu. Dopamín nás motivuje k činnostem,který vedou k přežití a k radosti. Takže...

00:13:56

They've- Věci jako zakázaný věci, jaký rizika, cokoliv, co je nečekaný nebo cokoliv, co je nový. tak tyhle situace právěvyplavují dopamín. Což je ten důvod, proč některé situace jsou tak silné. Protože obsahují ten dopamínový koktejl.Novost rovná se dopamín. Náš mozek je evolučně nastavený na to, aby hledal nový věci. Proč? Protože pro naše předkyznamenala novost, nový zdroje, nový příležitosti a větší šance na přežití. Proto každý nový člověk je vzrušující, každánová situace je vzrušující, každá nová konverzace je vzrušující. Ne proto, že by s naším současným životem bylo nic.něco špatně, ale proto, že náš mozek je naprogramovaný, aby miloval nový podměty. Rutina je bezpečí, ale novost jedopamín. No a když je něco zakázanýho, ježiši maria, mozek miluje cokoliv, co je lehce nedostupný nebo zakázaný. Je tovlastně takový efekt nedostupnosti.

00:15:10

Když něco nemůžeme mít, nebo to nemůžeme mít snadno, tak náš mozek to začne vnímat. hodnotnější, zácnější aatraktivnější. Proto jsou tak zrušující tajemství a proto hranice zvyšují napětí. A proto, takový to, ježiš, abych neměla,zvyšuje tu přitažlivost. Není to morální selhání, je to neurologie. A riziko, ježišmare, náš mozek miluje. riziká. Proto...Lidi milují adrenalinový sporty, proto nějaký lidi milují horory. Proto nějaký lidi milují FLIR. a proto někdo milujespontánnost. Riziko zvyšuje dopamín, protože mozek říká Tohle je důležitý, dávej pozor. A pozornost plus emoce serovná silnější zážitek. No a nejvíc dopaminu dostaneme, ne když dostaneme nějakou odměnu. ale když dostanemenějakou odměnu, kterou nečekáme. Proto nějaký náhodný kompliment je mnohem silnější než očekávaný. proto náhodnýsetkání jsou mnohem silnější než plánování a proto nějaký spontánní momenty můžou být tak intenzivní, protože nášmozek miluje překvapení.

00:16:28

Mozek miluje nový lidi, nový situace, flirt, pozornost, validaci. A to neznamená, že jsme špatný lidi. Znamená to jenom,že jsme nastavení biologicky vyhledávat novost a vzrušení. Takže to je evoluce. Žádný morální selhání. No a ten konfliktvzniká, protože... My chceme zrušení, ale zároveň chceme stabilitu a snažíme se žít někde mezi tím. Pojďme se na topodívat ještě trošku hlouběji, protože ne každý mozek pracuje s impulzi stejně. Když mluvíme o impulzech a impulzivitě,tak nemůžeme vynechat ADHD. Protože u lidí s ADHD nejde jenom o... pozornost nebo hyperaktivitu. Nebo spíšnepozornost a hyperaktivitu. Velká část ADHD je právě o regulaci impulzů. regulaci dopaminu. Neurodivergentní mozeknebo mozek s ADHD funguje trošku jinak. Má nižší tu základní hladinu dopaminu, silněji vyhledává stimulaci, hůř brzdíty okamžitý reakce. a mnohem rychleji reaguje na emoce.

00:17:41

A to vede k tomu, že lidi z ADHD často nebojujou s tím, že by nevěděli, co je správný, bojujou s tím, že mezi impulzem aakcí mají fakt krátkou mezeru. Ta pauza, o který jsem mluvila, ten prostor svobodný volby nebo svobody. je u ADHDprostě kratší. Není to, že by... Lidi s ADHD měli prostě menší morálku nebo horší charakter. Je to proto, že prostě majírychlejší nervový systém. A mozek jim doslova říká, hele, to je zajímavý, zkus to, dělej, dělej, pojď. A ta racionální částmozku dobíhá bohužel až později. Proto lidi z ADHD často říkají, ježiš, proč jsem to řekla, nebo ježiš, pane, proč jsem toudělala, nebo vždyť já vím, že to není dobrý nápad. To je klasický konflikt mezi dopaminem a tou brzdou. ADHD je vmnoha ohladech takový dopaminový hlad.

00:18:44

A dopamin miluje novost, intenzitu, spontánnost a vzrušení. Takže ty impulzy jsou prostě silnější, rychlejší a hlasitější. Akdyž se ještě podíváme na další skupinu lidí, na lidi s vysokou emoční citlivostí nebo na lidi s... uh BPD, což je Českýhraniční porucha osobnosti. tak je hrozně důležitý říct jednu věc hned na začátku a to je, že jakýkoliv ty vlastníneurodivergence nejsou výmluva, jsou to vysvětlení. Jo, já vám říkám, proč se to děje těmhle lidem. Neříkám, že to jenějaká výmluva, jako já za to nemůžu. Mluvíme tady o porozumění, o tom, proč se nějaké věci můžou stávat a proč senějakým lidem stávají častěji. U BPD nebo u silný emoční citlivosti je nervový systém nastavený prostě na vyšší intenzituprožívání. Ty emoce nejsou jenom trošku silnější, často jsou mnohem silnější.

00:20:01

Typický je, že strašně intenzivně prožívají vztahy, mají strašně silnou potřebu spojení a blízkosti, jsou strašně citliví kodmítnutí, mají hroznej strach z opuštění a silnou potřebu validace. Když tomu přidáme dopamin a přitažlivost. Tak to jedocela silná kombinace, že jo? Proto může být impuls ve vztazích extrémně silný. Protože mozek říká, že tohle je tospojení, ta blízkost, to je to důležité, to je to, co prostě nesmíme ztratit. A v tu chvíli je strašně těžký se zastavit a říct si,počkej, ale jaký jsou důsledky. Znovu, není to... že by měly prostě menší morálku nebo horší charakter. Je to prostě, žemnohem intenzivněji prožívají různý situace. Za mě je strašně důležitý porozumět tomu, proč se nějaké věci dějou, pročnějaké lidi dělají nějaké věci nějak a nějaké zase jinak.

00:21:03

Každej jsme jiný, každej prožíváme situace jiné, každej... Máme jiný hodnoty, protože jsme si život prožili jinak a pokudk tomu přidáme ještě nějaký takovýhle... uh jako nějakou neurodivergenci, tak... může být život docela náročnej a jáneříkám, že to, že se snažíme něčemu porozumět. To, že se snažíme porozumět tomu, proč něco děláme, neznamená, že toje v pořádku. Ale bez toho porozumění... Tam vlastně zbývá už jenom stud. A stud nikdy nic nevytvoří. Změnu vytvoříprávě pochopení, uvědomění a pak to vědomí rozhodnutí. Ještě jsem tady chtěla zmínit alkohol a jiné látky, kteréoblivňují ty impulzy. alkohol a nějaké drogy třeba, strašně zmenší ten prostor mezi impulzem a akcí. A zmenší ho faktdrasticky. Alkohol a jakákoliv jiná intoxikace má na mozek velmi konkrétní efekt a to je ten, že utlumuje tu naši...

00:22:27

naší vnitřní brzdu, tu prefrontální kůru. Utlumuje tu část mozku, která nám říká, abychom přemýšleli, zpomalili, zvažovalinásledky, mysleli na hodnoty. than alcohol. jí doslova ztěší. Zatímco ten náš limbický systém emoce a dopamin zůstávajíaktivní. To znamená, že máme hlasitější emoce, silnější emoce. impulzy a slabší brzdu. Proto lidi, kteří jsou pod vlivemalkoholu nebo jiných látek, víc flirtujou, riskujou, říkají věci bez filtru, víc dělají spontánní rozhodnutí, ne proto, že by sezměnila jejich osobnost, ale proto, že se dočasně vypnula brzda. že alkohol nikdy nespůsobí chování, který v nás vůbecnení, ale výrazně sníží tu schopnost ho zastavit. A to je obrovský rozdíl. Takže intoxikace nevytvoří nějaký impuls, jenomodstraní tu brzdu. A když spojíme dopamín, novost, emoce, případně... ADHD, nebo nějakou vysokou emoční citlivost aoslabenou prefrontální kůru, no ježišmarja, ježišmarja, jako.

00:23:35

A přesně proto je strašně důležitý mluvit o impulzech bez studu, ale zároveň s odpovědností. Já nikdy, nikdy nebuduomlouvat chování někoho, kdo je opilý, protože, jak jsem řekla, um Výmluva, jako byl jsem opilej, pokud si to nechtěludělat. Niegdy... tak bys to neudělal. Jo, to je ono, že ten alkohol nebo ta intoxikace nevytvoří prostě nějaký nový impuls.Takže když mi někdo řekne, že něco udělal, protože byl opilej, tak já takový jako, ale jako udělat to chtěl. Po tom všem, očem jsem zároveň mluvila, po dopaminu, impulzech, emocích, neurologii, přichází jedna taková malá... Tichá chvíle,která rozhoduje o tom, kým jsme. A je to moment svědomí. Ten moment, kdy se najednou zastavíte a něco uvnitř... kdyžvás řekne, jo počkej, tohle nechci dělat, tudy nechci jít, tohle není verze mě, kterou bych chtěla posilovat.

00:24:42

Tenhle moment je strašně nenápadný, protože není dramatický, není to jako ve filmu. Je to vnitřní, tichý, krátký. moment,ale zároveň je to jeden z nejdůležitějších momentů osobního růstu, protože právě v té chvíli se potkávají ty dvě verze. zevás, ta, která chce tu okamžitou odměnu a ta, která chce dlouhodobý soulad sama se sebou. A v tom momentu mátemožnost volby. Impuls není identita. Opravdu chci, abyste si tohle zapamatovali, protože vaše impulzy nejsou vašeidentita. Vaše schopnost zastavit ten impuls je vaše identita. Impuls je automatický. Je to něco tak primitivního, že... Toprostě v nás je. Ale to zastavení, to je vědomí. Impuls vzniká v mozku, zatímco to zastavení vzniká právě v tom vašemcharakteru. A pokaždý, když se zastavíte, i kdyby to bylo později, i kdyby už... jste udělali něco, čeho můžete letovat.

00:25:55

tak posilujete tu verzi sebe, kterou chcete být. A to je ten růst. Ne dokonalost, ne prostě změna ze dne na den. Je to růst.Růst strašně často vypadá jinak, než čekáme. Myslíme si, že růst znamená, že už nikdy nebudete mít. nějaký špatnýimpulzy. Ale skutečný růst vypadá tak, že si začnete všímat těch impulzů rychleji, že se o něco dřív zastavíte, že serozhodujete víc vědomně, že třeba i na sebe vezmete tu zodpovědnost, že se poučíte. Růst není absence chyb, je torychlejší návrat k těm vašim hodnotám. A teď se dostávám k něčemu, co spoustu lidí ničí mnohem víc, než ta... tasamotná chyba a je to stůd. Psychologie rozlišuje dvě emoce. Vina, nebo pocit viny, což říká, že jsme udělali něco špatně.A potom stud, který říká, že my jsme ty špatní, já jsem ta špatná.

00:27:04

A to je obrovský rozdíl, protože... Ten pocit vy neříká, že jsme udělali chybu, že ji můžeme napravit, že se můžeme poučita můžeme růst, zatímco stud říká, že je s námi něco špatně, že jsme špatný člověk a že nemá cenu se snažit. Winner? Pocitviny vede k růstu, zatímco stůd vede k sebetrýznění. Thank you. Stud nás nechrání před chybami, ale nutí nás se skrývat,mlčet, trestat se, myslet si, že jste horší než ostatní. A paradoxně... Čím víc se budete stědět, tím víc se budete chovatimpluzivně. protože stud vytváří stres, A stres zvyšuje potřebu dopaminu. A dopamin to se hledá ten unik. Je to prostězačarovaný kruh. Zdravá reakce na chybu není, že si řeknete, že jste hrozný člověk. Zdravá reakce je, že si řeknete, že tonebylo. v souladu se vašimi hodnotami.

00:28:03

a proto vás to teď trápí. To, že cítíte vinu, znamená, že máte v sobě nějaký morální kompas. Lidi bez hodnot necítí vinu,necítí konflikt a necítí potřebu se zastavit a přemýšlet nad tím, co udělali. Svědomí je důkaz hodnot, ne jejich absence.Pokud vás někdy tyhle věci, myšlenky, co jsem zmiňovala v dnešní epizodě trápily, tak doufám, že jste si během téhleepizody uvědomili, že nejste jediný člověk. který bojuje s impulzi a doufám, že jste si uvědomili, že ten vnitřní konfliktnení známka selhání, ale známka toho, že máte hodnoty. Protože lidi bezhodnot necítí konflikt, necítí napětí a necítí vinu.Ten vnitřní boj existuje jenom tam, kde existuje svědomí. je strašně důležitý si to připomínat, protože máme tendenci simyslet, že dobří lidé nemají temné myšlenky, nějaké špatné impulzy nebo necítí pokušení.

00:29:05

říkáme si, nebo nalháváme si, že dobrých lidí mají všechno vyřešené. A že jsou vždycky v souladu. Ale ta realita je prostělidská. Dobrý lidi nemají méně impulzu, jenom mají silnější to svědomí. Dobrý lidi cítí ten moment zastavení, ten vnitřnínesoulad. Dobrý člověk přemýšlí o tom, co dělá a chce růst. A tenhle vnitřní dialog je právě důkazem charakteru. Ne to,že byste měli být dokonalí, ale že si uvědomíte, kdy dokonalí nejste. Jo, všichni uděláme někdy chyby. Vy určitě, já,všichni uděláme ještě milion chyb. Možná třeba řekneme něco, co jsme nechtěli, možná... Budeme jednat rychleji, nežbychom si přáli, ale co je důležitější, než ten impuls, je to, co uděláme potom, jestli se zastavíme, jestli si to přiznáme. snámi, jestli se poučíme, jestli se rozhodneme příště jinak.

00:30:12

Protože charakter nevzniká v tom momentě pokušení, ale v tom momentě rozhodnutí. Takže pokud si máte odníst jednuvěc, tak doufám, že to bude to, že vás nedefinuje váš nejhorší impuls, ale vaše další rozhodnutí. Pokud se vám dnešníepizoda líbila, budu moc vděčná, když ji ohodnotíte hvězdičkami anebo i nějakým komentářem. Budu strašně mocvděčná, když dáte odběr podcastu Ředej na tobě, pokud jste tak ještě neučinili. A pokud byste chtěli mě a tvorbu tohodlepodcastu podpořit, tak v popisku každý epizody najdete... odkaz na BuyMeACoffee, kde... která mě můžete podpořit.Pokud byste měli nápad na to, o čem by mohla být další epizoda, nebo pokud máte nějaké třeba otázky, Budu ráda, kdyžmi to pošlete a můžu třeba i udělat nějakou Q&A epizodu. pokud byste chtěli, anebo se můžu zaměřit třeba na nějakýtéma, který právě řešíte. Takže určitě budu ráda, když se mi ozbete klidně do DMs na Instagramu, jsem tam jako rada jena tobe, můj osobní Instagram je valal.ig sociální sítě se tady snažím zpravovat víc než... Předtím. S tím, že no, prostěsnažím se. Ano, snažím se, rostu do to pomalu, ale jistě. A já se na vás budu strašně moc těšit a se další týden u dalšíepizody podcastu Řada je na tobě. Ahoj.